Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 650.

I. národohospodářského výboru

II. zahraničního výboru

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým ze dne 30. července 1932, č. 135/1932 Sb. z. a n., sjednanou výměnou not ze dne 23. června a 2. července 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1937, č. 15 Sb. z. a n. ai 1938.

V obchodních smlouvách mezi dvěma státy bývá pravidelně obsažena tak zv. doložka o nejvyšších výhodách. Tato doložka zaručuje smluvním stranám účast na celních výhodách a slevách, které jedna z nich již poskytla nebo poskytne v budoucnosti některému jinému státu, aniž by o poskytnutí těchto výhod muselo býti zvláště žádáno nebo jednáno. Účelem doložky je tudíž zabezpečiti si rovnost nakládání a zameziti, aby výhody a slevy na cle, které některou smlouvou byly za těžkých obětí získány, nebyly znehodnoceny tím, že by druhá smluvní strana poskytla jinému státu výhody ještě větší. V tomto širokém slova smyslu se vykládala doložka o nejvyšších výhodách všeobecně ve státech evropských. Americké státy omezovaly význam doložky tím, že její poskytnutí vázaly jen na výhody, které poskytly jiným státům bez náhrady. Výhody, které získaly za ústupky se své strany, nemínily poskytovati automaticky druhým státům bez náhrady a zvláštního jednání. Předkládaná dodatková dohoda československo-řecká týká se případu, kdy více států (smluvních stran) si vzájemně poskytne určité výhody. Jde o to, aby tyto výhody nemusely býti poskytnuty beze všeho státům třetím, se kterými státy zúčastněné na vícestranné mezinárodní dohodě, mají obchodní smlouvy s doložkou o nejvyšších výhodách, aniž by tyto státy samy k dotčené vícestranné dohodě přistoupily a převzaly případné závazky nebo břemena s účastí na takové vícestranné smlouvě spojené.

Vyloučiti státy na vícestranné smlouvě nezúčastněné z výhod, které tato smlouva skýtá, nelze nějakým ustanovením této vícestranné smlouvy. Provádí se to proto ustanovením výhrad z doložky o nejvyšších výhodách, t. j. zvláštním článkem obchodních smluv stanoví se případy, na které se doložka o nejvyšších výhodách nevztahuje; obyčejně to bývá pohraniční styk, celní unie a plurilaterální smlouvy. To však lze učiniti jen u smluv nově sjednávaných. Pokud jde o smlouvy již sjednané, je nutno je doplniti zvláštními dodatkovými dohodami, jako je předkládaná dodatková dohoda československo-řecká.

Hospodářský komitét Společnosti národů zabýval se touto otázkou a prohlásil, že státy, které vylučují výslovně platnost doložky o nejvyšších výhodách pro tento případ ve smlouvách bilaterálních nečiní nic, co by se příčilo cílům Společnosti národů nebo doporučením mezinárodní hospodářské konference v Ženevě.

Proto byla uvedena výjimka z doložky nejvyšších výhod již vložená do dvoustranných smluv mnohých států a Československo má obdobné ustanovení v obchodních smlouvách s Albánií, Bulharskem, hospodářskou unií belgo-lucemburskou, Maďarskem a Uruquayem.

Ministerstvo zahraničních věcí kromě toho navrhlo různým státům, se kterými má Československo obchodní smlouvy, sjednání dohody, jíž by byla tato výjimka vzájemně stipulována.

Na tento návrh přistoupila nedávno estonská vláda i vláda řecká, na základě čehož byla sjednána dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým a provedená výměna not ze dne 23. června a 2. července 1937, jejíž text se předkládá.

Národohospodářský výbor senátu projednal ve své schůzi dne 3. března 1938 tuto dodatkovou dohodu tisk sen. č. 630. a doporučuje ji slavnému senátu ke schválení.

V Praze dne 3. března 1938.

V. Sehnal v. r.,
předseda.

Novák v. r.,
zpravodaj.

Účelem dodatkové dohody k prozatímní československo-řecké obchodní dohodě ze dne 30. července 1932 je stanovení výjimky z platnosti doložky o nejvyšších výhodách.

Jedná se o to, zda stát, který nepřistoupil k některé plurilaterální úmluvě, mohl by na základě doložky o nejvyšších výhodách, jaká je obyčejně v každé bilaterální obchodní smlouvě, mohl požadovati výhody plynoucí z úmluvy plurilaterální. Kdyby se tato otázka řešila kladně, znamenala by, že některý stát požíval by výhod plurilaterální úmluvy, aniž by převzal její břemena, čili byla by to prémie za nepřistoupení k úmluvě plurilaterální. Příslušné ustanovení a vyloučení nedá se vložiti do úmluvy plurilaterální, nýbrž je možno je formulovati, jen ve smlouvách bilaterálních.

Hospodářský komitét Společnosti národů zabýval se touto otázkou a prohlásil, že státy, které vylučují výslovně platnost doložky o nejvyšších výhodách pro tento případ ve smlouvách bilaterálních nečiní nic, co by se příčilo cílům Společnosti národů nebo doporučením Mezinárodní hospodářské konference v Ženevě.

Proto byla uvedená výjimka z doložky nejvyšších výhod již vložena do dvoustranných smluv mnohých států a Československo má obdobné ustanovení v obchodních smlouvách s Albanií, Bulharskem, Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, Maďarskem a Uruguayem.

Ministerstvo zahraničních věcí kromě toho navrhlo různým státům, se kterými má Československo obchodní smlouvy, aby s ním sjednaly dohody, jimiž by byla tato výjimka vzájemně stipulována.

Na tento návrh přistoupila nedávno estonská vláda a rovněž i vláda řecká. Na základě toho byla sjednána dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou československou a královstvím Řeckým a provedena výměna not ze dne 23. VI. a 2. VII. 1937, jejíž text se přikládá.

Zahraniční výbor doporučuje plenu senátu, aby schválil vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým ze dne 30. července 1932, č. 135/1932 Sb. z. a n., sjednaná výměnou not ze dne 23. června a 2. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1937, č. 15 Sb. z. a n. ai 1938 (tisk sen. č. 630).

V Praze dne 8. března 1938.

Dr. Ant. Klouda v. r.,
místopředseda.

Javornický v. r.,
zpravodaj.