Wir stellen also nach nahezu 3 Monaten fest, daß die Bevölkerung, die ein absolutes Interesse an der Sicherheit des Luftfahrwesens hat, noch nicht darüber informiert wurde, wen an der Katastrophe vom 24. XII. 1937 die Schuld trifft, daß ferner dem öffentlichen Ankläger durch das Hinausziehen der Untersuchungshandlungen die Hände gebunden sind, dem gerechten Strafanspruch Ausdruck zu verleihen.

Für die deutsche Bevölkerung ergibt sich in der Gegenüberstellung der Schutzgesetzpraxis und der Praxis der Verwaltungsbehörden in Angelegenheiten, die gegenüber solchen strafrechtlichen Delikten geringfügig erscheinen, ein eigenartiges Bild von staatlicher Strafjustiz.

Wir stehen daher an die Regierung die Anfragen:

1. Ist die Regierung bereit, die zuständigen Stellen anzuweisen, die Untersuchungshandlungen schnellstens zu Ende zu führen und so dem öffentlichen Ankläger Gelegenheit zu geben, gegen die Schuldigen die Anklage zu erheben?

2. Ist die Regierung bereit, Disziplinaruntersuchungen bei den zuständigen Stehen darüber einzuleiten, warum die Untersuchungshandlungen so lange hinausgezogen wurden?

Prag, am 16. März 1938.

Frank,

Schmidt, Bock, Dr. Brass, Fritsch, Tschakert, Stellwag, Patzak, ing. Weller, Krczal, Liehm.

Překlad ad 669/3.

Interpelácia

senátora Hokkyho

ministrovi financii,

aby mestu Sevľuš, ktoré počíta vyše 10.000 obyvateľov, bola daná zvláštna daňová komisia.

Pane minister!

Zachovávanie ustanovení zákonov je samozrejmou povinnosťou príslušných úradou. § 233 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. nariaďuje zriadit zvláštne daňové komisie v obciach, kde počet obyvatelstva presahuje 10.000. Sevľuš mala podľa údajov sčítania ľudu z r. 1930 11.050 obyvateľov. Avšak nedostala daňovú komisiu predpísanú zákonom. Dovoľujem si pripojiť rozhodnutie zastupitelského sboru mesta Sevľuš zo dňa 30. januara 1934, č. 54/1834, v ktorom sa žiada s poukazam na horejšie zákonné ustanovenie, aby tam zriadená bola zvláštna daňová komisia.

Mesto Sevľuš a jej obyvatelstvo bolo tým hmotne ťažko poškodené a ani erár nemal z toho osohu, lebo predbežne získané informácie neboly správne. Je to pochopitelné, ved dva tri ľudia nemôžu sa vyznat v majetkových a zárobkových pomeroch 11.000 ľudí tak presne, aby nedochádzalo k vážnym omylom. Predvolávanie stran do mého mesta sa vo veľa prípadoch nezdalo byť účelné, lebo je to spojené s mnoha nesnádzami, útratami a námahou. Nespravedlné vyrubovanie vyvoláva stále stupňovaná nespokojnosť.

S úctou tážem sa pána ministra:

Či ste ochotný učiniť súrne opatrenie, aby sa obci Sevľuš dostalo práva ve smyslu § 233 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a aby tam bez odkladu zriadená bola zvláštna daňová komisia.

V Prahe dňa 15. marca 1938.

Hokky,

Tschakert, Stellwag, Schmidt, dr Szilassy, Füssy, Garlik, Liehm, dr Pajor, dr Turchányi, W. Müller.

Výtah z protokolu schůze obecního zastupitelstva obce Sevluše konané dne 30.Iedna 1934 v Sevluši.

Přítomní byli: Volenský Koloman, hlavní starosta co předseda, Fischoff Salamon, Neumann Emanuel, Szaniszló Sándor, Bocskor Jura, Takács Jura, Sereghy Ladislav, Kiss Elek, Klincsák Jura, Kiss Endre, Klein Jakub ml., Handera Jan, Rubín Karel, Weisz Eliáš, Eisenberg Marton, Palyuch Jura, Guttmann Arnošt Henrich, Katz Ignátz, Ing. Regentik Miroslav, Hokky Karel, Neufeld Ede, dr Lesmann Evžen, Bányász Menyhért, Pécsy Jan, Turjan Jura a Vaszkó Jura, členové obecního zastupitelstva jakož i Jan Krištofory, notářský tajemník.

54/1934.

Projednává se návrh Jana Dankaniče, člena ob. zastupit., podle kterého nechť prosí obec Sevluš ve smyslu odst. 2, § 233 zák. č. 76 z r. 1927 o zřízení samostatné daňové vyměřovací komise pro obec Sevluš, jelikož podle posledního a již vyhlášeného sčítání lidu, převyšuje počet obyvatelstva obce Sevluše 10.000 duší.

Usnesení:

Obecní zastupitelstvo jednohlasně přijímá návrh a prohlásí ho za usnesení. - Provedením tohoto vlastně zhotovením žádosti svěří obecní představenstvo.

DJH.

Za správnost výtahu:

L. S.

Jan Krištofory,

vrch. not. tajemník.

Sevluš, dne 3. III 1938.

669/3 (původní znění).

Interpelláció

a pénzügyminiszter urhoz,

Szőllősnek, mint tizezer lakoson felüli

községnek, külön adókivető bizottság megadása tárgyában.

Beadják: Hokky Károly szenátor

és társai.

Miniszter Ur!

A törvény rendelkezéseinek betartása termeszetszerü kötelessége az illetékes hatóságoknak. Az 1927. évi 76 sz. törvény 233 §-a előirja oly községekre, amelyeknek lakossága a tizezret meghaladja, külön adókivető bizottság felállitását. Szőllősnek az 1930. évi népszámlálás adatai szerint is 11.050 lakosa volt. De a törvényben előirt adókivető bizottságot nem kapta meg. Tisztelettel mellékelem a szőllősi képviselőtestületnek 1934. jan. 30-án hozott 54/1934 sz. határozatát, amelyben kéri, a fenti törvényre való hivatkozással, a külön adókivető bizottság felállítását.

Súlyos anyagi kár érte Szőllős sok lakosát e miatt s a kincstárnak se vált sok esetben javára, mert a beszerzett előzetes információk helytelenek voltak. Érthettő is, hiszen 2-3 ember nem ismerheti 11 ezer ember vagyoni és kereseti viszonyait annyira pontosan, hogy súlyos tévedések ne lehessenek. A feleknek egy más városba beidézése, sok csetben nem látszott szükségesnek, mert körülményes, költséges és fáradságos. Az igazságtalan kivetések miatt állandóan fokozódó elégedetlenség tapasztalható.

Tisztelettel kérdem ezek után a miniszter urat:

hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy Nagyszőllős község az 1927. évi 76 az. törvény 233 §-a értelmében az őt megillető jogot megkapja s a külön ádókivető bizottság haladéktalanul felállíttassék.

Praha, 1938. március hó 15.

Hokky,

Tschakert, Stellwag, Schmidt, Dr. Szilassy, Füssy, Garlik, Liehm, Dr. Pajor, dr Turchányi, W. Müller.

Překlad ad 669/4.

Interpelace

senátora G. Krczala

na pana ministra spravedlnosti

stran protizákonného měnění senátů a samosoudců v procesech politického významu.

Před trestním okresním soudem v Brně, oddělení V, konalo se k jedn. číslu Tk V 1147/37 dne 12. února 1938 líčení, které řídil okresní soudce dr Kratochvíl, ačkoli věc dosud patřila referátu okresního soudce dr Řehoře Hrubého. Okresní soudce Řehoř Hrubý vydal obeslání k přelíčení dne 12. února 1938, dr Kratochvíl je však řídil. Zástupce soukromého žalobce, dr Wolfgang Branczik, advokát v Brně, okresního soudce Kratochvíla neodmítl, ježto měl za to, že mu byl předán referát okresního soudce Řehoře Hrubého, zjistil však po přelíčení, že dr Hrubý byl nadále referentem. Okresní soudce dr Hrubý prohlásil, že jemu jako Čechu by bylo německé líčení bývalo nesnadnějším než německému soudci a že proto okresní soudce dr Kratochvíl z ochoty převzal řízení tohoto líčení.

Před krajským trestním soudem jakožto soudem odvolacím v Brně konala se k jedn. čís. To 1053/37 krajského soudu v Brně posledního dne líčení, dne 30. října 1937 dvě přelíčení. Při prvém přelíčení byly všechny důkazy připuštěny, při druhém přelíčení objevil se jiný odvolací senát a obviněný Hönig, okresní vedoucí sudetskoněmecké strany ve Svitavách, byl odsouzen.

Podobná změna ad hoc udála se také r. 1933, když dva pražští soudcové byli přeloženi do Brna a když se v Brně konalo řízení proti Grögerovi, Wickerovi a Richterovi, bývalým funkcionářům zrušené německé národně-socialistické strany dělnické.

§ 94, odst. 2 ústavní listiny zakazuje výjimečné soudy slovy "Nikdo nesmí býti odňat svému Zákonnému soudci". Státní občané mají ústavní nárok na to, aby se jim dostalo práva od soudce zákonem stanoveného. Kdo je zákonným soudcem upravují ustanovení o příslušnosti civilního řádu a trestního řádu. Změny senátů a samosoudců v procesech politického zájmu podkopávají důvěru veřejnosti v neodvislost justice od politické správy.

Tážeme se tudíž pana ministra spravedlnosti:

1. Je pan ministr ochoten vyžádati si příslušné spisy okresního soudu a krajského trestního soudu v Brně a dát vyšetřiti uvedené případy?

2. Jaké záruky je pan ministr ochoten dáti za to, že základní zásada ústavní listiny "Nikdo nesmí býti odňat svému zákonnému soudci" vždy a všude bude zachovávána?

V Praze dne 16. března 1938.

Krczal,

Fritsch, Krommer, Garlik, Enhuber, Schmidt, Bock, Pfrogner, Werner, Tschakert, Maixner.

669/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Gottfried Krczal

an den Herrn Justizminister

wegen gesetzwidriger Umbesetzung von Senaten und Einzelrichtern in Prozessen politischer Bedeutung.

Vor dem Strafbezirksgericht in Brünn, Abt. V, fand zu G. Zl. Tk V 1147/37 am 12. II. 38 eine Verhandlung statt, in der Bezirksrichter Dr. Kratochvíl den Vorsitz der Verhandlung führte, obzwar die Sache bis dorthin zum Referate des Bezirksrichters Dr. Rehor Hrubý gehört hatte. Bezirksrichter Dr. Rehor Hrubý hatte die Ladung zur Verhandlung vom 12. II. 1938 herausgegeben, Dr. Kratochvíl führte jedoch den Vorsitz. Der Vertreter des Privatklägers, Dr. Wolfgang Branczik, Rechtsanwalt in Brünn, hat den Bezirksrichter Kratochvíl nicht abgelehnt, da er annahm, daß diesem nunmehr das Referat des Bezirksrichters Rehor Hrubý übergeben worden war, stellte ober nach der Verhandlung fest, daß Dr. Hrubý nach wie vor Referent war. Bezirksrichter Dr. Hrubý erklärte, daß ihm als Čechen die deutsche Verhandlung schwerer gefallen wäre, als dem deutschen Richter und deshalb habe Bezirksrichter Dr. Kratochvíl aus Gefälligkeit den Vorsitz für diese Verhandlung übernommen.

Vor dem Kreis-Strafgericht als Berufungsgericht in Brünn fanden zu G. Zl. To 1053/37 des Kreisgerichtes in Brünn am letzten Verhandlungstage, am 30. X. 1937, zwei Verhandlungen statt. Bei der ersten Verhandlung wurden alle Beweise zugelassen, bei der zweiten Verhandlung erschien ein anderer Berufungssenat und der Beschuldigte Hönig, Bezirksleiter der Sudetendeutschen Partei in Zwittau, wurde verurteilt.

Eine ähnliche Umbesetzung ad hoc ereignete sich auch im Jahre 1933, als zwei Prager Richter nach Brünn versetzt worden waren und das Verfahren gegen Gröger, Wicker und Richter, ehemalige Funktionäre der aufgelösten DNSAP, in Brünn geführt wurde.

§ 94, Abs. 2 der Verfassungsurkunde verbietet mit den Worten "Niemand darf seinem gesetzlichen Richter entzogen werden", Ausnahmsgerichte. Die Staatsbürger haben ein verfassungsmäßiges Recht darauf, vom gesetzlich bestimmten Richter Recht zu empfangen. Wer gesetzlicher Richter ist, wird durch die Zuständigkeitsbestimmungen der Zivilprozeßordnung und der Strafprozeßordnung geregelt. Durch Umbesetzungen von Senaten und Einzelrichtern in Prozessen politischen Interesses wird das Vertrauen der Öffentlichkeit in die Unabhängigkeit der Justiz von der politischen Verwaltung untergraben.

Wir fragen daher den Herrn Justizminister:

1. Ist der Herr Minister bereit, die betreffenden Akten des Bezirksgerichtes und des Kreis-Strafgerichtes Brünn anfordern und die aufgezeigten Fälle erheben zu lassen?

2. Welche Garantien ist der Herr Minister bereit dafür zu geben, daß der Fundamentalsatz der Verfassungsurkunde "Niemand darf seinem gesetzlichen Richter entzogen werden" jederzeit und überall eingehalten wird?

Prag, am 16. März 1938.

Krczal,

Fritsch, Krommer, Garlik, Enhuber, Schmidt, Bock, Pfrogner, Werner, Tschakert, Maixner.

Překlad ad 669/5.

Interpelace

senátora R. Schmidta

na pana ministra pošt

stran obsazení místa listonoše v Sukoradech, okres Štětí, bez předchozího vypsání.

V obci Sukoradech, okres Štětí, která z 315 obyvatelů čítá 277 obyvatelů německé národnosti, bylo místo listonoše bez předchozího vypsání obsazeno listonošem české národnosti z Vidimi, okres Dubá, ačkoli by bylo pro toto místo přicházelo v úvahu několik místních občanů německé národnosti, již pro lepší možnost dorozumívati se s převážnou většinou. Okolnost, že místo bylo obsazeno bez předchozího vypsání, aniž by se tedy místním Němcům poskytla příležitost o ně se ucházeti, odporuje zásadě rovnosti všech státních občanů bez rozdílu původu, jazyka a náboženství, v ústavní listině stanovené.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je panu ministrovi vylíčený případ znám?

2. Jaké záruky je pan ministr ochoten dáti, aby také v oboru obsazování míst v poštovní službě v každé příčině bylo dbáno zásady rovnosti?

V Praze dne 16. března 1938.

Schmidt,

Schösser, Fritsch, Garlik, Keil, Ing. Weller, Werner, Tschakert, Liehm, Krczal, Schrammel.

669/5 (původní znění).

Interpellation

des Senators Rudolf Schmidt

an den Herrn Postminister wegen Besetzung der Briefträgerstelle in Sukorad, Bezirk Wegstädtl, ohne vorherige Ausschreibung.

Im Dorfe Sukorad, Bezirk Wegstädtl, das von 315 Einwohnern 277 Einwohner deutscher Volkszugehörigkeit zählt, wurde eine Briefträgerstelle ohne vorherige Ausschreibung mit einem Briefträger čechischer Volkszugehörigkeit aus Widim, Bezirk Daubau, besetzt, obzwar mehrere Ortsansässige deutscher Volkszugehörigkeit schon wegen der besseren Möglichkeit, sich mit der überwiegenden Mehrzahl zu verständigen, für den Posten in Frage gekommen wären. Der Umstand, daß der Posten ohne vorherige Ausschreibung, also ohne ortsansässigen Deutschen Gelegenheit zu geben, sich zu bewerben, besetzt wurde, widerspricht dem in der Verfassungsurkunde aufgestellten Grundsatz der Gleichheit aller Staatsbürger ohne Unterschied der Abstammung, Sprache und Religion.

Die Interpellanten fragen daher den Herrn Minister:

1. Ist dem Herrn Minister der aufgezeigte Fall bekannt?

2. Welche Garantien ist der Herr Minister bereit zu geben, daß auch auf dem Gebiete der Stellenbesetzung im Postdienste dem Grundsatz der Gleichheit in jeder Beziehung Rechnung getragen wird.

Prag, am 16. März 1938.

Schmidt,

Schösser, Fritsch, Garlik, Keil, Ing. Weller, Werner, Tschakert, Liehm, Krczal, Schrammel.