Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

 

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 674.

 

Usnesení poslanecké sněmovny

 

o vládním návrhu zákona (tisk 1149)

o poplatkovém ekvivalentu (tisk 1264).

 

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 145. schůzi dne 5. dubna 1938 tuto osnovu zákona:

 

Zákon

 

ze dne..............................................

 

o poplatkovém ekvivalentu.

 Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

Podmět, předmět a míra poplatkového ekvivalentu.

 

§ 1.

 

(1) Svazky územní samosprávy platí ročně poplatkový ekvivalent ve výši 0.45% z hodnoty tuzemského nemovitého jmění.

 

(2) Nadace, fondy, spolky, ústavy a jiné korporace a společnosti, jejichž členům nepřísluší podíl na kmenovém jmění společném, platí ročně poplatkový ekvivalent

 

a) ve výši 0.6% z hodnoty tuzemského nemovitého jmění,

 

b) ve výši 0.3% z hodnoty movitého jmění.

 

(3) Výdělkové společnosti, jejichž účastníkům přísluší podíl na kmenovém jmění společném, jakož i výdělková a hospodářská společenstva (družstva) platí ročně poplatkový ekvivalent ve výši 0.3% z hodnoty tuzemského nemovitého jmění.

 

§ 2.

 

(1) Cizozemské ekvivalentní podměty platí poplatkový ekvivalent jen ze jmění, které je v tuzemsku.

 

(2) Za movité jmění, které je v tuzemsku, pokládají se zejména také výsady a patenty v tuzemsku, udělené, užívací nebo požívací právo na tuzemských nemovitostech, pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, podíly, na podniku v tuzemsku sídlícím nebo na jmění tuzemské pobočky cizozemského podniku, není-li právo na podíl spojeno s držbou akcií nebo kuksů. Pro kovové i papírové peníze, obchodní mince, akcie, dílčí dluhopisy a podobné cenné papíry, pak pro kuksy a papíry na řad (směnky, poukázky atd.) jest rozhodné místo úschovy, pro pohledávky, nezajištěné na nemovitostech sídlo (bydliště) věřitele.

 

§ 3.

 

K zamezení dvojího zdanění, k zajištění vzájemnosti nebo k provedení odvety může ministerstvo financí v jednotlivých případech učiniti vhodná opatření odchylující se od ustanovení tohoto zákona. Všeobecná opatření tohoto rázu mohou se však státi toliko vládním nařízením.

 

Úlevy a osvobození.

 

§ 4.

 

Církevní jmění, beneficia, kostely, klášterní jmění, církevní fundace a mešní nadace a duchovní (církevní, náboženské) obce platí ročně poplatkový ekvivalent

 

a) z hodnoty tuzemského nemovitého jmění ve výši 0.5%,

 

b) z hodnoty movitého jmění ve výší 0.25%.

 

§ 5.

 

Od poplatkového ekvivalentu jsou osvobozeny:

 

a) Jmění státu a jmění veřejných ústavu a fondu, dotovaných ze státní pokladny, stíhala-li by státní pokladnu povinnost hraditi jejich schodek.

 

b) Nemovité věci, jejichž vlastnictví přísluší určitému společenství, ale právo jich užívati nebo požívati jest spojeno nerozlučně s držbou jiných nemovitých věcí, které nepatří tomuto společenství a s kterými lze volně nakládati; osvobození má místo, ať již se může toto právo přenášeti s jedné nemovité věci na druhou s úředním povolením či bez něho.

 

c) Pozemky, které nejsou podrobeny dani pozemkové nebo jsou od ní trvale osvobozeny podle § 97 zákona o přímých daních, pokud se jich neužívá k účelům výdělečným; osvobození toto se nevztahuje na nemovitosti věnované dolování nebo dobývání minerálních olejů, hlíny a nerostů, dále na stavební plochy.

 

d) Budovy (části budov), které jsou podle § 126, č. 1 až 6 zákona o přímých daních vyňaty z domovní daně nebo jimž přísluší podle § 127 téhož zákona trvalé osvobození od této daně; ministerstvo financí může i jiným budovám (částem budov) povoliti osvobození, slouží-li tyto výlučně a trvale k účelům vědeckým, vyučovacím, dobročinným nebo lidumilným nebo slouží-li trvale k účelům branné výchovy a civilní protiletecké obrany a bylo-li jim ve všech těchto případech povoleno trvalé osvobození od domovní daně; rovněž může ministerstvo financí povoliti osvobození budovám (částem budov) uvedeným v § 126, č. 7 zákona o přímých daních.

 

e) Movité jmění nadací, fondů, spolků, společenstev (gremií) a ústavů s účely vědeckými, vyučovacími, dobročinnými a lidumilnými, je-li celé jejich jmění podle stanov (zřizovacích listin) výlučně a trvale určeno k těmto účelům a nemůže jim býti odňato.

 

f) Movité jmění tělovýchovných spolků oprávněných k poskytování branné výchovy.

 

g) Movité jmění kostelů a modliteben určené úplně a bezprostředně k bohoslužbě, jakož i kapitály nadací, určených výlučně a trvale k nabývání takového jmění nebo ke stavbě nebo k opravě kostelů a modliteben.

 

h) Movité jmění vodních družstev, která požívají osvobození podle § 27 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

 

ch) Movité jmění fondu pro pojišťování vývozních úvěrů.

 

i) Movité jmění Exportního ústavu.

Poplatkovým ekvivalentem z nemovitého jmění sazbou 0.3% ročně jsou povinny a od poplatkového ekvivalentu z movitého jmění jsou osvobozeny:

 

a) Nositelé pensijního pojištění podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

 

b) Nositelé pojištění podle zákonů o úrazovém pojištění dělníků (průmyslových a obchodních zaměstnanců).

 

c) Báňské bratrské pokladny.

 

d) Nositelé pojištění podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jakož i jejich svazy.

 

e) Nositelé pojištění podle zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.

 

f) Nositelé nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců.

 

g) Nemocenská pojišťovna československých státních drah.

 

h) Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků.

 

ch) Spolky zakládající se na základě vzájemnosti, jejichž úkolem podle stanov jest pojišťovati dělníky, pomocníky a učedníky pro případ nemoci, invalidity a stáří, neprovozují-li žádného podniku výdělečného, i když dostávají příspěvky a dary od nečlenů; podmínkou jest, že členové mají na pojistné dávky právní nárok.

 

i) Pojišťovna, zřízená vládním nařízením ze dne 24. června 1937, č. 135 Sb. z. a n.

 

j) Zapsané pokladny pomocné podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z. a pokladny podle §§ 115a a 115h živnostenského řádu a §§ 163 a 169 živnostenského zákona.

 

§ 7.

 

Od poplatkového ekvivalentu jsou po dobu 30 let od dokončení stavby osvobozeny domy s malými byty a s malými provozovnami podle § 136 zákona o přímých daních, pokud náležejí svazkům územní samosprávy nebo obecně prospěšným stavebním sdružením.

 

§ 8.

 

Vznik ekvivalentní povinnosti.

 

Ekvivalentní povinnost počíná prvním dnem kalendářního čtvrtletí (1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října) po uplynutí 10 let ode dne, kdy ekvivalentní podmět začal po právu existovat. Pokud však jde o jmění nemovité, počíná tato povinnost prvním dnem kalendářního čtvrtletí po uplynutí 10 let ode dne nabytí tohoto jmění; bylo-li bezplatně nabyto nemovitého jmění zatíženého právem užívacím nebo požívacím, vznikne ekvivalentní povinnost nejdříve prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po odpadnutí tohoto práva užívacího nebo požívacího.

 

Vyměřovací základ.

 

§ 9.

 

(1) Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu z nemovitosti jest její hodnota obecná. Do této hodnoty zahrnuje se i hodnota budovy, třeba nestála 10 let, a hodnota příslušenství, i když určení za příslušenství netrvalo ještě 10 let. Co se pokládá za příslušenství věci nemovité, posuzuje se podle ustanovení občanského práva.

 

(2) Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu ze jmění movitého jest jeho obecná hodnota po srážce dluhů a břemen. Nařízení stanoví, které dluhy a břemena a v jakém rozsahu se uznávají a jakým způsobem musí být prokázány.

 

(3) O ocenění cenných papírů a podobných předmětů bursovního obchodu, jakož i o přepočítávání hodnot určených v měně jiné, než která v tuzemsku jako běžná měna je zavedena, platí ustanovení zákona ze dne 11. června 1919, č. 329 Sb. z. a n., o ocenění předmětů bursovního obchodu pro účely poplatkové.

 

(4) Není-li vyměřovací základ dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.