Tato čísla jasně dokazují, jak důležité jsou naše obchodní styky se S. s. a. Je možno důvodně míti za to, že v důsledku četných celních slev, které nám byly poskytnuty v právě sjednané dohodě a též se zřením na oblibu, které se těší československé zboží ve S. s. a. na rozdíl od neoblíbenosti zboží z jistých jiných zemí, bude se náš obchod se S. s. a. nadále velmi příznivě vyvíjeti.
Pohled na smlouvu s hlediska hospodářsko-politického jest velmi důležitý. Spojené státy americké až do r. 1934 neměly vůbec obchodních smluv s jinými státy. Jejich vztah k nim byl určen vysokými, prohibitivními cly - jinak byl obchod volný. Víme, že i politicky S. s. a. se odvrátily po válce od Evropy, ačkoliv nový evropský pořádek byl do značné míry dílem jejich presidenta Wilsona.
Isolicionistické hnutí pak vzrůstalo od r. 1920 do 1932 po dobu tří republikánských režimů. Bylo podporováno jak velkou hospodářskou prosperitou S. s. a., tak obavami, jež vznikaly z evropského chaosu.
Ačkoliv S. s. a. neprovedly svého světového poslání, ke kterému směřovala jejich rozhodující účast ve válce i na mírové konferenci, neratifikovaly mírových smluv, neúčastnily se vybudování Společnosti Národů, v praxi zastávaly vždy princip kolektivní bezpečnosti jako důležitého instrumentu mezinárodních vztahů, Kelloggovým paktem odsoudily válku jako prostředek mezinárodní politiky, prováděly též důsledně i politiku neuznání "de jure" jakýchkoliv územních změn provedených jinak než prostředky mírovými atd.
Roosevelt a jeho demokratická administrativa, kterou povolal k práci, zahajuje novou éru - vědomí o neudržitelnosti isolace S. s. a. Avšak zastavení splátek evropskými státy na dluhy Spoj. Státům vyvolalo přímo nepřátelství širokých vrstev proti Evropě, které bylo živeno rozsáhlou tiskovou kampaní a ztížilo práci demokratického režimu, neboť odepření splátek popudilo stejně demokraty jako republikány.
Spolupráce s cizími státy začíná u států Nového světa, které nebyly zatíženy rozmrzelostí plynoucí z nedodržení závazků vůči S. s. a. Tak počalo a bylo vybudováno nejprve společenství panamerické.
V hospodářském ohledu projevila se snaha demokratického režimu S. s. a. po spolupráci s jinými státy uzavíráním recipročních obchodních smluv. Tak od roku 1934 bylo uzavřeno 17 tarifních smluv a to s těmito státy:
Roku 1934 s Kubou, roku 1935 s Brasilií, Belgií, Haiti, Švédskem, Colombií, Kanadou, Hondurasem, Holandskem, (včetně holandské východní Indie a Curacao a Surinamem), roku 1936 se Švýcarskem, Nicaraguaou, Guatemalou, Francií (včetně Alžíru a kolonií Indočíny, Madagaskaru, Réunion, Guadeloupe, Martinique a Guaina), Finskem, Costa Ricou, roku 1937 s El Salvadorem, roku 1938 s Československem.
I zde převahu mají státy mimoevropské; z evropských jsou to vesměs státy demokratické. Jest všeobecný úsudek, že liberální obchodní politika S. s. a. se nemůže dobře smířiti s obchodní politikou totalitních států, zvláště Německa. Je to zřejmé i z toho, že Německo jest jediný stát, jehož zboží jest ve S. s. a. zbaveno nakládání podle nejvyšších výhod.
Tento odpor k politice totalitního systému ještě roste v poslední době ne z důvodů politických, ale hospodářských. I v ohledu hospodářském Německo jest nevypočitatelné, jeho hospodářství nepřehledné a proto pro Američany smlouvy by neměly oné ceny, kterou smlouvy mají míti. Tak Německo má zavedenu řadu marek různé ceny a pomocí jich dává prémie na své vývozní zboží, čímž diskriminuje zboží cizí způsobem zcela nejasným. To není pro S. s. a. politika fair. Jakmile by Německo změnilo tento svůj postup, S. s. a. by asi rády s ním zasedly k zelenému stolu; ale ovšem změna dosavadního postupu by znamenala již odchylku od režimu soběstačnosti a diktátorství, které má na mysli jen a jen zájmy své země a volí prostředky bez ohledu na cizinu tak, že vlastně v závěru je to ideologie říše, která, znemožňuje navázání smluvních styků S. s. a. s Německem. Vzpomeňme zde projevu presidenta Roosevelta, který velmi příkře odsoudil postup diktátorů, založený na bezohledném znásilňování mezinárodního právního řádu a vedoucí, k světovému anarchismu. Podobně státní sekretář Hull označil evropskou situaci po anexi Rakouska za mezinárodní anarchii a návrat k barbarství.
Dnes nejen oficielní kruhy, ale nejširší veřejnost S. s. a. začíná viděti v totalitních státech nebezpečnou snahu o ovládnutí světa; hledí s obavou na úsilí jak Německa, tak Italie, aby pronikly do latinských států Jižní a střední Ameriky, aby prohloubily obchodní, ale i kulturní styky s nimi, neboť Německo a Italie posílají tam bohatě dotované obchodní misse, které spolu s obchodním spojením šíří i myšlenku totalitní.
Proto v poslední době ve Spojených státech amerických vzniká silné hnutí pro propagaci demokracie a jejích metod a odsuzování Německa - a projevuje se též - a především - na poli obchodním.Nejsilněji se projevuje toto hnutí v New Yorku, a silně se ho účastní židé. Ale i kruhy všech církví nezůstávají stranou. Z obav S. s. a. před nevypočitatelností režimů diktatury vzniká dále ono ohromné hnutí po zesílení zbrojení, zejména na moři atd.
Z toho, co řečeno, vyplývá, že ve S. s. a. jest dnes situace pro demokratické státy a tedy i náš daleko příznivější, než kdy dříve a při povaze obyvatelstva S. s. a. je samozřejmé, že politické sympatie mohou nabýti reálné formy živých obchodních vztahů.
Také přijetí naší delegace, která přijela do Washingtonu k jednání, prokázalo tento fakt. Byla vítána neobyčejně vřele, noviny přinášely četné a velmi příznivé zprávy. Tento postoj S. s. a. k politické struktuře států, s nimiž sjednávají smlouvy, jest důvodem, proč hovoříme o politické stránce věci.
Uvědomujeme-li si, že S. s. a. mají 130 milionů obyvatelstva hospodářsky i politicky velmi vyspělého s vysokou civilisací a s vysokým životním standardem a tedy velmi rozvinutými požadavky, mají svou kulturu dosud nenasycenou; teritorium S. s. a. je nesmírné - rozloha bez osad je jen o 400 tisíc km2 menší než celá Evropa - to vše může znamenati pro dovozní státy ohromné odbytiště.
Avšak trh S. s. a. má své zvláštnosti, jimž se musí dovozce přizpůsobiti. Celé S. s. a. mají na př. jednotný vkus; laciné magaziny vydávané i ve 2milionových nákladech jej usměrňují od Atlantiku k Tichému oceánu. Proto je zcela běžné, že se najednou žádá stejného zboží ohromné spousty, aby za půl roku nikdo se po něm nepodíval. Kdo nemůže vyhověti této poptávce, zůstane mimo. Tuto zkušenost jsme učinili na př. s dřevěnými hračkami našich horalů. Jinou zvláštností - aspoň v době prosperity - bylo, že Amerika neprováděla správky věcí; je možné, že hospodářská tíseň, která odnaučila cizince nedojídat, nechávat polovinu jídla na talíři, což dříve bývalo znakem dobře vychovaných lidí, naučila i S. s. a. šetřit. Tato snaha po rychlé výměně věcí znamená zvýšení množství žádaného zboží.
S. s. a. jsou zemí seriové výroby; ale právě seriová výroba neuspokojuje kulturnější živly ve S. s. a. a je živá poptávka po hodnotných výrobcích. Tak zvyk seriové výroby s velkým obratem a třeba malým ziskem ponechává volné pole specielním výrobkům, dokonale vypracovaným zdatným dělnictvem jaké máme my, výrobkům, jichž potřeba i při rozlehlosti S. s. a. je omezená a pro niž proto americký podnikatel ani dělník nemá chuť se specialisovati. Proto mohly na př. škodovky pracovati pro S. s. a., ač je to země velikého průmyslu strojů.
Zkušenosti učí, že, máme-li tedy dnes, kdy se pro nás otvírá možnost proniknouti na trhy S. s. a., musí býti zvláštnosti trhu S. s. a. dokonale studovány nejen na východě, ale i ve středních, západních a jižních státech, neboť kupní síla amerického farmářství v poslední době neobyčejně stoupla. Jen tak můžeme proniknouti dobře a trvale. Je možno, že bude třeba i leckterou výrobu naší přizpůsobiti požadavkům obyvatelstva S. s. a.
Nesmíme otáleti s pronikáním. Američan je člověk, jehož myšlení je silně ovlivňováno hmotnými zájmy (ačkoliv známe jeho generosnost ve mzdách i veřejné dobročinnosti a mecenášství, jež našemu velkému průmyslu a obchodu téměř úplně schází a která ukazuje, jak jsou v Američanovi živy ideály lásky k bližnímu).
Dobré hospodářské styky se S. s. a. znamenají, že nás poznají i jako dobré partnery jejich světového názoru. Průměrný Američan je ven a ven demokrat. Řekla bych, že je to jeho nejvnitřnější postoj k člověku - že je to jeho "praktické náboženství". Bude dobře, když hospodářské styky nás přivedou k němu blíže. Víme všichni, co znamená pro nás i celou demokratickou Evropu interes S. s. a.
Že naše obchodní styky se S. s. a. musí být krajně korektní, že musí býti na nás naprosté spolehnutí v dodržování závazků, nemusí se podtrhávat. Je to ostatně pro malý a střední stát naprosto nezbytná podmínka pro všecky obchodní styky.
Naše propagace musí S. s. a. ukázat, že jsme také dobří konsumenti, že v roce 1937 jsme konsumovali za 40 milionů dolarů amerického zboží - ale v rocích prosperity až za 60 milionů a rozvojem hospodářství i přibýváním obyvatelstva může náš konsum ještě stoupat.
Jak již bylo řečeno, naše situace jest příznivá. Administrativa S. s. a. je nakloněna liberální hospodářské politice. Jak dovede uplatňovati obyvatelstvo svou sympatii na hospodářském poli, ukazuje západ, kde je stále boykotové hnutí proti japonskému zboží. Také německé a rakouské zboží, které jest s námi konkurující, je nyní též neoblíbené.
Obchodně-politicky jest nám příznivé i to, že Německo, náš největší konkurent a nyní i Rakousko jsou při dovozu S. s. a. zbaveny nakládání podle nejvyšších výhod. Naše výroba jest tedy proti německé a rakouské ve značné výhodě, majíc nižší celní zatížení.
Ze všech uvedených důvodů
musíme se přičiniti, abychom využili příznivé situace. Bylo by velmi dobře,
abychom použili zkušeností jiných států. Tak Anglie, Francie, Německo, Japonsko,
Belgie, Italie, mají ve S. s. a. instituci obchodního
attaché se sídlem v obchodním centru New Yorku. Je
Ještě celá řada věcí by žádala, aby byla koncentrována do jednoho střediska. Bylo by nutno místo dnešní nepatrné vzorkovny v New Yorku zříditi skutečně vzorkovnu řádně vybavenou, nikoliv museum.
Otázka světové výstavy v r. 1939 v New Yorku a v San Francisku jsou velké příležitosti pro československý obchod. Taktéž v turistice nutno pracovati; velmi důležité jest zřízení čsl. bankovního zastoupení v New Yorku a další vybudování československo-americké obchodní komory.
Také zřízení československo-americké obchodní komory v Praze jest důležité.
Definitivní obchodní dohoda, kterou předkládá vl. návrh čís. 689 senátu k projevu souhlasu dává ČSR mnohé možnosti. Jest na nás, abychom jich co nejplněji použili a hlavně se všemožným urychlením!
Zahraniční výbor senátu provedl obsáhlou debatu jak o dohodě tak i o námětech referentčiných a jednomyslně se usnesl doporučiti je plenu senátu k přijetí spolu s vládním návrhem ve znění:
"Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní dohodou mezi Československou republikou a Spojenými státy americkými, podepsanou ve Washingtonu dne 7. března 1938 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. dubna 1938, č. 69 Sb. z. a n. s dodatkovým protokolem ze dne 15. dubna 1938."
V Praze dne 10. května 1938.
místopředseda.
zpravodaj.