Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 712.
Odpověď
1. ministra vnitra na interpelaci sen. Steinera o prodeji obecního domu, resp. o obecních závěrečných účtech v Biskupicích (tisk 629/1).
2. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Tschakerta stran neodůvodněného propuštění poštovního posla Arnošta Johna v Martiněvsi z jeho služby u poštovního úřadu v Podmoklech (tisk 637/3).
3. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Tschakerta stran bezdůvodného propuštění poštovního posla Jana Horwitze z Přípeře z jeho místa u poštovního úřadu v Těchlovicích (tisk 639/1).
4. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Ing. Wellera stran jednojazyčně českých potvrzení o zapravení poplatků za rozhlas v lednu 1938 (tisk 639/2).
5. ministra sociální péče na interpelaci sen. dr Tischera o tom, že Léčebný fond veřejných zaměstnanců opomíjí sudetskoněmecké obchodníky a živnostníky při zadávání dodávek (tisk 639/3).
6. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Pfrognera stran nesprávného použití ustanovení shromažďovacího zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (tisk 639/4).
7. ministra národní obrany na interpelaci sen. Ing. Wellera stran nepřístojného chování a vyhrožování použitím zbraní dvou důstojníků pěšího pluku 22 v Jičíně (tisk 690/6).
712/1 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora G. Steinera
o prodeji obecního domu, resp. o obecních závěrečných účtech v Biskupicích (tisk 629/1).
Konaným šetřením bylo zjištěno, že s prodeje obecního domu v Biskupicích Potravnímu družstvu sešlo, ježto obecní zastupitelstvo 8. listopadu 1936 se usneslo tento dům neprodati. Tím záležitost prodeje domu byla, definitivně ukončena.
Obec má dluh 11.000 Kč za obecní stříkačku, který splácí v mezích své finanční možnosti. Kromě toho dluží obci Raďovce poměrnou dosud nestanovenou část společných nákladů na obvodní notářský úřad.
Revise obecního hospodářství obce Biskupic byla provedena okresním výborem ve dnech 18.-19. prosince 1937. Obecní účty za rok 1932 a 1933 byly projednány ve schůzi obecního zastupitelstva dne 16. srpna 1935 a schváleny okresním výborem dne 12. srpna a 17. prosince 1936.
Možnost nahlédnouti do obecních závěrečných účtů byla oprávněným osobám poskytnuta a František Stefan Lakatoš o vyřízení svých stížností u okresního a u zemského úřadu byl vyrozuměn.
V Praze dne 31. května 1938.
Ministr vnitra:
Černý v. r.
Překlad ad 712/1.
Válasz
a belügyi minisztertől
G. Steiner szenátor interpellációjára
a biskupicei községházának eladása, illetőleg a községi zárszámadások
tárgyában (629/1. nysz.).
A. megejtett vízsgálat folyamán megállapítás nyert, hogy a biskupicei községházának a fogyasz tási szövetkezet által való megvétele abbanmaradt minihogy a községi képvisélőtestület 1936. novem ber 8.-án úgy határozott, hogy a házat nem adja el. Ez által a ház eladásának ügye végleg befejeződött.
A község a községi tüzifecskendőért 11.000 Kč-val tartozik s e tartozását pénzügyi lehetőségeinek korlátain belül törleszti. Ezen felül Raďovce községnek a körjegyzőségi hivatalra fordított közös kiadások eddig még meg nem határozott arányos részével tartozik.
Biskupice községi háztartásának felülvizsgálatát a járási képviselőtestület 1937. december 18 és 19.-én foganatosította. Az 1932. és 1933. évről szóló községi szämlák a községi képviselőtestület 1935. augusztus 16.-i gyülésén tárrwaltattak le s a járási bizottság által 1936. december 17.-én hagyattak jóvá.
Az arra jogosított személyeknek meg volt adva a mód, hogy a községi zárszámadásokba betekinthessenek s Lakatos Ferenc István paaaszafnak a járási és országos hivatal áltai történt elintézéséről értesíttetett.
Praha 1938, május 31.
A belügyi miniszter:
Dr. Černý s. k.
712/2 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci senátora R. Tschakerta
stran neodůvodněného propuštění poštovního posla Arnošta Johna v Martiněvsi z jeho služby u poštovního úřadu v Podmoklech (tisk 637/3).
Věc propuštění bývalého plně zaměstnaného poštovního posla Arnošta Johna od poštovního úřadu Podmokly 1 dal jsem vyšetřiti a zjistil jsem, že služební poměr s Johnem byl rozvázán jednoměsíční výpovědí ku dni 20. ledna 1937 podle ustanoveni § 86, resp. 69 vládního nařízení ze dne 5. března 1927, čís. 17 Sb. z. a n. bez udání důvodů.
Stížnost, Johnem podaná proti tomuto opatření, byla pak zamítnuta, ježto nebylo důvodu ke změně rozhodnutí ředitelství pošt a telegrafů v Praze, o čemž byl John vyrozuměn dekretem ředitelství pošt a telegrafů v Praze z 23. března 1937, čís. 697/ Pp-P-1937, který mu byl doručen dne 27. března 1937 v Jílovém u Podmokel.
Tvrzení, že John byl z poštovní služby propuštěn z důvodů, uvedených v interpelaci z 15. ledna 1938, nelze tudíž opříti ani o dekret, jímž byl s Johnem služební poměr rozvázán, ani o vyřízení jeho stížnosti kdyžtě v těchto jedině směrodatných úředních písemnostech není o dotčených domnělých důvodech zmínky.
Žádost o znovupřijetí do poštovních služeb John, jak bylo zjištěno, nepředložil.
Vzhledem k tomu, co uvedeno, nemám důvodu činiti z podnětu interpelace nějaká jiná opatření.
V Praze dne 13. května 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
Překlad ad 712/2.
Antwórt
des Ministers für Post- und Telegraghenwesen
auf die Interpellation des Senators R. Tschakert
wegen ungerechtfertigter Entlassung des Ernst John, Merzdorf, aus seiner Anstellung als Postbote beim Postamte in Bodenback (Druck 637/3).
Die Angelegenheit der Entlassung des ehemaligen vollbeschäftigten Postboten Ernst John vom Postamte Bodenbach 1 habe ich untersuchen lassen und festgestellt, daß das Dienstverhältnis mit John durch einmonatige Kündigung zum 20. Jänner 1937 nach den Bestimmungen des § 86 resp. 89 der Regierungsverordnung vom 5. März 1927, S. d. G. u. V. W1r. I7, ohne Angabe der Gründe aufgelöst wurde.
Die von John gegen diese Verfügung eingebrachte Beschwerde wurde sodann abgewiesen, da zur Abänderung der Entscheidung der Post- und Telegraphendirektion in Prag kein Grund vorlag, wovon John mit dem ihm am 27. März 1937 in Eulau bei Bodenbach zugestellten Dekret der Post- und Telegraphendirektion in Prag, 23. März 1937, Z. 697/Pp-P-1937, verständigt wurde.
Die Behauptung, daß John aus dem Postdienäte aus den in der Interpéllation vom 16. Jänner 1938 angeführten Gründen entlassen wurde, kann somit weder an das Dekret, mit welchem das Dienstverhältnis mit John aufgelöst wurde, noch an die. Erledigung seiner Beschwerde gestützt werde, zumal in diesen einzig maßgebenden amtlichen Schriftstücken von den erwähnten vermutlichen Gründen keine Erwähnung steht.
Ein Gesuch um neuerliche Aufnahme in den Postdienst hat John, wie sichergestellt wurde, nicht vorgelegt.
Mit Rücksicht äuf das Angeführte finde ich keinen Grund aus Anlaß der Interpellation irgendwelche andere Verfügungen zu treffen.
Prag, am 12. Mai 1938.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.
712/3 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů na interpelaci senátora R. Tschakerta
stran bezdůvodného propuštění poštovního posla Jana Horwitze z Přípeře z jeho místa
u poštovního úřadu v Těchlovicích (tisk 639/1).
Věc propuštění bývalého poštovního posla Jana Horwitze od poštovního úřadu Těchlovice dal jsem vyšetřiti a zjistil jsem toto:
Horwitz byl poprvé v poštovních službách zaměstnán jako telegrafní dělník u telegrafního stavebního úřadu Mladá Boleslav a Ústí nad Labem s různě dlouhými přestávkami od 1. X. 1818 do 14. II. 1932, kdy byl z práce propuštěn z důvodů restrikce telegrafních dělníků.
Po druhé byl Horwitz k své žádosti přijat do poštovních služeb ve vlastnosti neplně zaměstnaného poštovního posla, u poštovního úřadu Těchlovice nad Labem, kde konal službu od 14. VI. 1937 až do 31. XII. 1937, kdy byl s ním, služební poměr rozvázán 14denní výpovědí ke dni 18. XII. 1937 podle ustanovení § 36, resp. 69, vládního nařízení ze dne 5. března 1927, čís. 17 Sb. z. a n. bez udání důvodů.
Stížnost proti uvedenému opatření ředitelství pošt a. telegrafů v Praze Horwitz nepodal.
Neodpovídá tudíž skutečnosti tvrzení, že Hörwitz byl z poštovní služby propuštěn z důvodů, uvedených v interpelaci z 12. února 1938, avšak naopak podle zjištění bylo důvodem rozvázání služebního poměru s Horwitzem nejen jeho hrubé a nemístné chování ve službě, nýbrž i krajně nedbalý výkon služby, v níž nebylo naň spolehnutí.
Jak jsem zjistil, nemá Horwitz pro službu státního zaměstnance žádoucích předpokladů a nelze proto o jeho znovupřijetí do poštovních služeb uvažovati.
Vzhledem k tomu, co uvedeno, nemám důvodu činiti z podnětu interpelace nějaká jiná opatření.
V Praze dne 12. května 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r:
Překlad ad 712/3.
Antwort
des Ministers für Post- nnd Telegraphenwesen
auf die Interpeltation des Senators R. Tschakert
wegen ungerechtfertigter Entlassung des Johann Horwitz aus Peiperz aus seiner Anstellung beim Postamte in Tichlowitz (Druck 639/1).
Die Angelegenheit der Entlassung des ehemaligen Postboten Johann Horwitz vom Postamte Tichlowitz ließ ieh untersuchen und habe Folgendes festgestellt.
Horwitz war zum erstenmal im Postdienst als Telegraphenarbeiter beim Telegraphenbauamt Mladá Boleslav und Aussig mit verschieden langen Unterbrechungen vom 1. Oktober 1918 bis 14. Feber 1932 beschäftigt, wo er aus Gründen der Restriktion der Telegraphenarbeiter aus der Arbeit entlassen wurde.
Zum zweitenmale wurde Horwitz liber sein Ansuchen in den Postdienst in der Eigenschaft eines nicht roollbeschäftigten Postboten beim Postamte Tichlowitz aufgenommen, woselbst er den Dienst vom 14. Juni 1937 bis 31. December 1937 versah, wo das Dienstverhältnis mit ihm durch 14tägige Kündigung zum 18. Dezember 1937 nach den Bestimmungen des § 86 resp. 69 der Regierungsverordnung room 5. März 1:927, S. d. G. u. V. Nr. 17, ohne Angabe der Gründe aufgelöst wurde.
Eine Beschwerde gegen die erwähnte Verfügung der Post- und Telegraphendirektion in Prag hot Horwitz nicht eingebracht.
Den Tatsachen entspricht somit nicht die Behauptung, daß Horwitz aus dem Postdienste aus den in der Interpellation vom 12. Feber 1938 angeführten Gründen entlassen wurde, vielmehr war im Gegenteil laut Sicherstellung der Grund der Auflösung des Dienstroerhältnisses mit Horwitz nicht nur sein grobes und ungebührliches Benehmen im Dienste, sondern auch die äußerst nachlässige Ausübupg des Dienstes, in welehem auf ihn kein Verlaß war.
Wie ich sichergestellt habe, bestehen bei Hortwitz nicht die erforderlichen Voraussetzungen für den Dienst als Staatsbediensteter lind kann somit seine neuerliche Aufnahme in den Postdienst nicht in Erwägung gezogen werden.
Mit Rücksicht auf dos Angeführte finde ich keinen Grund aus Anlaß der Interpellation irgendwelche andere Verfügungen zu treffen.
Prag, am 12. Mai 1938.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.
712/4 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci senátora Ing. F. Wellera
stran jednojazyčně českých potvrzení o zapravení poplatků za rozhlas v lednu 1938 (tisk 639/2).
Poštovní správa vydává příslušníkům německé národní menšiny v místech s kvalifikovanou (20% ) německou národní menšinou stvrzenkové listy na zaplacené poplatky za rozhlas s textem českoněmeckým.
Po zjištění a odstranění některých nesprávností jest tato praxe zachovávána i u poštovních úřadů Josefodol u Jablonce nad Nisou a Ústí nad Labem 1.
V Praze dne 20. května 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
Překlad ad 712/4.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Senators Ing. F. Weller
wegen einsprachig čechischer Bestätigungen für Rundfunkgebühren im Jänner 1938 (Druck 639/2).
Die Postverwaltung folgt den Angehörigen der deutschen nationalen Mimderheit in Orten mit qualifizierter (20% ) deutscher natianalen Minderheit Bestätigwngen für entrichtete Rundfunkgebühren mit čechisch-deutschem Texte aus.
Nach Sicherstellung und Beseitigung einiger Unrichtigkeiten wird diese Praxis auch bei den Postämstern Josefsthal bei Gablonz a. N. und Anussig 1 eimgehalten.
Prag, am 20. Mai 1938.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.
712/5 (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci senátora dr F. Tischera
o tom, že Léčebný fond veřejných zaměstnanců opomíjí sudetskoněmecké obchodníky a živnostníky při zadávání dodávek (tisk 639/3).
V interpelaci jmenovanému pojištěnci byly dodány brýle od optika Františka Červenky z Král. Vinohrad nikoliv proto, že by Léčebný fond veřejných zaměstnanců měl snahu opomíjeti německé obchodníky a živnostníky při dodávkách léčebných pomůcek, nýbrž proto, že dne 25. dubna 1938 nikdo z odborně kvalifikovaných optiků v Lokti se o dodávky pro Léčebný fond neucházel.
V takových případech příslušný okresní sbor musí optické pomůcky opatřovati u jiných dodavatelů Léčebného fondu, a to buď u nejbližšího smluvního nebo ústředního dodavatele, při čemž pojištěnci mají volnou volbu výběru.
Věc, která jest předmětem interpelace, spadá do působnosti ministerstva sociální péče.
V Praze dne 4. května 1938.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
Překlad ad 712/5.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Senators Dr. F. Tischer
wegen Übergehens sudetendeutscher Geschäftsleute und Gewerbetreibender durch den Heilfonds der öffentlichen Bediensteten bei der Vergabe von Lieferungen (Druck 639/3).
Dem in der Interpellation genannten Versicherungsnehmer wurde die Brille vom Optiker František Červenka aus Královské Vinohrady keineswegs deshalb geliefert, weil der Heilfonds der öffentlichen Bediensteten etwa bestrebt wäre deutsche Geschäftsleute und Gewerbetreibende bei den Lieferungen therapeutischer Behelfe zu übergehen, sondern aus den Grunde, weil sich bis 2b. April 1938 keiner der fachlich quälifizierten Optiker in Elbogen um Lieferungen für den Heilfonds beworben hatte.
In derartigen Fällen muß der zuständige Bezirksausschuß die optischen Behelfe bei anderen Lieferanten des Heilfonds, und zwar entweder beim nächsten vertragsmäßigen oder beim Zentrallieferanten beschaffen, wobei die Versicherunganehmer die freie Wahl haben.
Die Angelegenheit, welche den Gegenstand der Interpellation bildet, fäilt in den Wirkungskreis des Ministeriums für soziale Fürsorge.
Prag, am 4. Mai 1938.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Jaromír Nečas m. p.
712/6. (původní znění).
Odpověď.
ministra spravedlnosti.
na interpelaci senátora A. Pfragnera
stran nesprávného použití ustanovení shromažďovacího zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř.z. (tisk 639/4).
Podle posudku generální prokuratury, s nímž souhlasím, nebyl rozsudkem okresního soudu v Horní Plané z 22. června 1936, č. j. T 152/37-5 a rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Českých Budějovicích z .12. října 1937, č. j. To 365/37-4 zákon porušen a není proto důvodu k postupu dle § 33 tr. ř.
V interpelaci se omylem tvrdí, že nabízený důkaz svědectvím Františka Peschka nebyl proveden. Odvolací soud výslech tohoto svědka nařídil a týž byl 8. září 1937 též u okresního soudu v Horní Plané vyslechnut.
V Praze dne 4. května 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
Překlad ad 712/6.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Senators A. Pfrogner
wegen unrichtiger Anwendung von Gesetzesbestimmungen des Versammlungsgesetzes vom 15. November 1867 R. G. Bl. Nr. 135 (Druck 639/4.)
Nach dem Gutachten der Generalprokuratur, mit welchem ich übereinstimme, wurde das Gesetz durch Urteil des Beäirksgerichtes in Oberplan vom 22. Juni 1936 G. Z. T. 152/37-5 und durch das Urteil des Kreis als Berufungsgerichtes in Böhm. Budweis vom 12. Oktober 1937 G. Z. To 365/37-4 nicht verletzt und besteht somit kein Grund zum Vorgehen nach § 33 Str. Pr. Odg.
In der Interpellation wird irrtümlich behauptet, daß der angebotene Beweis durch Zeugeneinvernahme des Franz Peschek nicht durchgeführt wurde. Das Berufungsgericht hat die Einvernahrne dieses Zeugen angeordnet und wurde derselbe auch am 8. September 1937 beim Bezirksgerichte in Oberplan einvernommen.
Prag, am 4. Mai 1938.
Der Justizminister:
Dr. Dérer m. p.
712/7 (původní znění).
Odpověď.
ministra národní obrany
na interpelaci senátora Ing. Hellera
stran nepřístojného chováni a vyhrožování použitím zbraní dvou důstojníků pěšího pluku 22 v. Jičíně (tisk 699/6).
Interpelovaného činu v hotelu Sněžka v Peci dopustil se důstojník německé národnosti poručík v dobrovolné další činné službě Robert Rossak. Když hotelier odepřel čepovati pivo, vytáhl pistoli z pouzdra a šel k hotelierovi. Učinil tak sám o své újmě, a není pravda, že přítomný kapitán František Zima mu to nařídil. Kapitán Zima byl v kritické chvíli obrácen k poručíku Rossakovi zády a jeho počínání ani nezpozoroval. Byv upozorněn, zakročil ihned co nejpříměji a na jeho rozkaz por. Rossak pistoli uložil.
Jak z vylíčeného skutečného stavu věci je zřejmo, je interpelace v naprostém omylu, snaží-li se odpovědnost za tento čin svaliti na kapitána Zimu. Právě naopak dík rozvaze a energickému zákroku tohoto důstojníka bylo zabráněno dalším event. i tragickým důsledkům.
Poručík Rossak nemohl býti pro tento čin pohnán k odpovědnosti, poněvadž dne 12. IV. 1938 spáchal sebevraždu zastřelením ze služební pistole. Pohnutky sebevraždy nejsou známy.
V Praze dne 30. května 1938.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
Překlad ad 712/7.
Antwort
des Ministers für nationale Verteidigung
auf die Interpellation des Senators Ing. Weller
Drohung mit Waffengewalt von Seiten wegen ungebührlichen Benehmens und
zweier Ofiziere des Inf. Reg. Nr. 22 in Jičín (Druck 690/6).
Die interpellierte Tat im Hotel Schneekoppe in Petzer beging ein Offizier deutscher Nationalität Leutnant im freiwilligen weiteren aktiven Dienste Robert Rossak. Als der Hotelier das Ausschenken von Bier verweigerce, zog er eine Pistole aus dem Futteral und ging zum Hotelier. Er tat dies auf eingene Faust, und es ist nicht wahr, daß es ihm der anwesende Kapitän Frant. Zima befohlen hätte. Kapitän Zima war im kritischen Moment zum Leütnant Rossak mit dem Rücken gekehrt und bemerkte gein Beginnen gar nicht. Aufmerksam gemacht schritt er sofort strengstens ein und auf semen Befehl hinterlegte Leutnant Rossak die Pistole.
Wie aus dem geschilderten Tatbestande ersichtlich, befindet sich die Interpellation im absoluten Irrtum, wenn sie die Verantwortung für diese Tat auf Kapitän Zima abzüwälzen trachtet. Gerade im Gegenteil Dank der Besonnenheit und dem energischen Eingreifen dieses Offiziers wurde weiteren, eventuell auch tragischen Folgen vorgebeugt.
Leutnant Rossak konnte wegen dieser Tat nicht zur Verantwörtung gezogen werden, weil er am 12. April 1938 Selbstmord durch Erschießen aus seiner Dienstpistole beging. Die Beweggründe des Selbstmordes sind nicht bekannt.
Prag, am 30. Mai 1938.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Machník m. p.