Nová československá
branná moc již v prvních začátcích
prokázala osvobozenému státu platné
služby při vyčišťování
státního území od rozprchlých
nepřátel a záškodnických elementů,
což přispělo k upevnění klidu
a pokoje, tak jak jest úkolem branné moci.
Novou armádu budujeme jako
politicky uvědomělou složku veřejného
státního života. Proto se klade veliký
důraz na politicky výchovnou práci mezi příslušníky
branné moci a zvláštní zákonnou
úpravou byla příslušníkům
branné moci přikázána všechna
politická práva. (Potlesk.) Naproti tomu
není politickým stranám dovoleno rozvíjeti
v armádě stranickou činnost. Není
pochyby o tom, že přiznáním politických
práv vojákům se zvýší
morálka armády a uvědomělost všech
jejích příslušníků v duchu
československé státní myšlenky.
Neméně velkou službu
státu prokázaly naše bezpečnostní
orgány, jejichž organisace se buduje na zcela nových
základech.
Základy naší zahraniční
politiky byly položeny již během uplynulé
války. Spojenectví se Sovětským svazem,
vyjádřené smlouvou z r. 1943, zůstává
vedoucí zásadou naší zahraniční
politiky i v době míru, neboť dobře
víme, že je to právě Sovětský
svaz, který je nám nejspolehlivější
zárukou naší svobody a samostatnosti. (Potlesk.)
Všechny otázky, jež vyplynuly z naší
spolupráce se Sovětským svazem a ze sousedství
obou spojeneckých států, jsme vyřešili
úspěšně, díky porozumění
sovětské vlády. Smlouva o začlenění
Zakarpatské Ukrajiny do svazku SSSR je příkladem,
jak mohou býti přátelsky řešeny
zahraničně-politické otázky podobného
druhu. Při našem úzkém spojenectví
se Sovětským svazem jsme zůstali v nejpřátelštějších
stycích s Velkou Britannií a Spojenými státy
a zajistili jsme si jejich praktickou pomoc k obnově našeho
hospodářského života. Styky s novou
Francií se vyvíjejí opět v duchu starého
přátelství. Domnívám se, že
bezpečnost Československé republiky snad
nikdy nebyla tak zajištěna jako dnes. Připravili
jsme pro mírové jednání své
požadavky, týkající se hranic, a věříme,
že naše hledisko bude jimi s porozuměním
posouzeno a přijato; přípravy naší
účasti na mírových jednáních
jsou již v plném proudu. Zvlášť srdečné
styky snažili jsme se udržovat se všemi slovanskými
státy. Vstoupili jsme do nové organisace světové
bezpečnosti a věříme, že bude
účinným nástrojem trvalého
míru.
V době nesvobody postavily
se naše národy doma i v zahraničí jednotně
do boje za znovudobytí ztracené samostatnosti. Jednotu,
která se tak osvědčila v těžkých
dobách okupace, jsme udrželi a rozvíjeli i
v osvobozené republice. Vládní program přímo
počítal s tím, že na jeho provádění
musí míti účast všechny složky
obyvatelstva, bez zřetele na politické přesvědčení,
povolání a vyznání. Všechny naše
politické strany se sdružily v Národní
frontu Čechů a Slováků a díky
této jednotě se nám podařilo vyjíti
z převratného období, které prožíváme,
bez otřesů a politických komplikací.
Je to veliký úspěch, který ještě
více vynikne, srovnáme-li svou vnitropolitickou
situaci se stavem v ostatních osvobozených zemích
evropských. Při tom byla to jednota uvědomělá,
jednota myslí i srdcí, jednota, která se
projevila činy. Ve všech základních
otázkách naší politiky vnitřní
i zahraniční jsme postupovali jednotně a
vždy jsme nakonec dospěli k jednotnému stanovisku
i při řešení těch nejpalčivějších
problémů. Tato jednota byla jedním z hlavních
činitelů stabilisace našich poměrů
a základnou, na níž rostla vzájemná
důvěra. Je to úspěch tím větší
uvědomíme-li si, že se politická konstelace
u nás od základů změnila ve srovnání
s dřívějším stavem, neboť
vláda se rozhodla, že nepřipustí obnovu
politických stran, které mají tolik viny
na osudných událostech roku 1938 a které
se těžce provinily spoluprací s nacistickým
okupačním režimem. I toto řešení
bylo přijato naši veřejností s uspokojením
a nevyvolalo žádných politických obtíží.
Vláda podporovala v duchu svého programu snahu o
sjednocení mládeže a tělovýchovných
organisací. Byly již vybudovány příslušné
ústřední orgány, které v tomto
směru vyvíjejí záslužnou činnost,
ale bohužel provedení této myšlenky narazilo
na mnohé obtíže, které bude třeba
odstraniti.
V duchu vládního programu
byly zřízeny lidové soudy, které již
přikročily ke spravedlivému trestání
válečných zločinců a zrádců,
a byly taktéž zřízeny národní
soudy k potrestání kolaborantů a k očistě
našeho veřejného života.
Osvobozenou republiku budujeme, jak
odpovídá našim nejlepším tradicím,
jako stát skutečně demokratický, obsahující
všechny základní demokratické instituce
a zaručující všechna občanská
práva. Jestliže jsme dosud nemohli přikročiti
k všeobecným volbám, mělo to příčiny
zcela objektivní a technického rázu, způsobené
především velkou fluktuací obyvatelstva,
dále tím, že statisíce našich občanů
bylo odloučeno od svých domovů, do kterých
se postupně vracejí. Domnívám se,
že svoláním Prozatímního Národního
shromáždění, jehož zvolení
bylo také výrazem jednotné vůle národa,
byl vytvořen orgán, dobře způsobilý
k tomu, aby byl spolehlivým výrazem veřejného
mínění a účinným nástrojem
demokratické kontroly vlády a její činnosti.
Podle našeho názoru je jeho funkce dočasná
neboť je zajisté přáním nás
všech, aby byly vypsány všeobecné, tajné
a přímé volby do ústavodárného
Národního shromáždění,
ve kterých lid svobodně rozhodne o cestě,
kterou má dále jíti naše republika.
Vláda si byla plně
vědoma velké odpovědnosti, kterou pro ni
znamenala v přechodném období její
mimořádně zvýšená účast
na výkonu moci zákonodárné. Ustavením
Prozatímního Národního shromáždění
se končí toto období revolučního
zákonodárství, uskutečňovaného
dekrety presidenta republiky, které vydával na návrh
vlády.
Legislativní činnost
tato byla, jak jsem již naznačil, neobyčejně
bohatá. Vláda vypracovala s vypětím
všech sil v poměrně krátké době
osnovy dekretů, upravujících základní
problémy, jež bylo třeba řešit
ihned.
Bylo především
nutné obnoviti právní řád,
který byl okupanty hluboce rozrušen, a odstraniti
z něho všechny stopy nacismu, položiti základy
nové lidové veřejné správy,
zajistiti plynulý chod obnovovaného hospodářského
života a uplatniti důsledně myšlenku národního
státu. Těchto úkolů jsme dosáhli
řadou zákonných opatření, o
nichž jsem se již zmínil dříve
v tomto přehledu o činnosti vlády, a proto
uvedu z dalších jen ty nejhlavnější:
Vyhlášením a přiměřenou
modifikací některých ustanovení ústavního
dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11
Úř. věst. čsl., o obnovení
právního pořádku byl zásadně
vyřešen problém další zcela přechodné
platnosti některých norem, zejména hospodářského
rázu, k jejichž vydání došlo v
době nesvobody.
Dekrety presidenta republiky ze dne
19. června 1945, č. 16, o potrestání
nacistických zločinců, zrádců
a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, a dekret z téhož dne č.
17 Sb., o Národním soudu, vytvořily základ
pro provedení národní očisty a potrestání
všech nepřátel naší republiky i
zrádců z řad vlastních, kteří
se v době jejího zvýšeného ohrožení
proti ní těžce provinili a spolupracovali s
okupanty.
Nová výstavba ústavně-právních
poměrů obnovené republiky navázala
na ústavní dekret presidenta republiky o národních
výborech a Prozatímním Národním
shromáždění ze dne 4. prosince 1944,
č. 18 Úř. věst. čsl. Na podkladě
tohoto ústavního dekretu bylo vydáno se souhlasem
presidenta republiky vládní nařízení
ze dne 5. května 1945, č. 4 Sb., o volbě
a pravomoci národních výborů, které
bylo doplněno obdobným vládním nařízením
ze dne 7. srpna 1945, č. 44 Sb. V souvislosti s tím
byla upravena prozatímní organisace správy
hlavního města Prahy vládním nařízením
ze dne 7. srpna 1945, č. 46 Sb. Závěrečným
aktem tohoto úseku byly pak ústavní dekrety
presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb.,
o Prozatímním Národním shromáždění,
a vládní nařízení ze dne 25.
srpna 1945, č. 48 Sb., o volbě Prozatímního
Národního shromáždění.
První krok k úpravě
vzájemných právních poměrů
obyvatelstva a k odstranění následků
národní, politické a rasové persekuce
na poli hospodářském představuje dekret
presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č.
5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních
jednání z doby nesvobody a o národní
správě majetkových hodnot Němců,
Maďarů, zrádců a kolaborantů
a některých organisací a ústavů.
Tento dekret si vyžaduje bližších prováděcích
předpisů, jejichž uzákonění
vláda vyhradila Národnímu shromáždění.
Řada legislativních
opatření, směřujících
k zjednání pořádku v oblasti naší
měny a státních financí, byla zahájena
dekrety presidenta republiky ze dne 19. října 1945,
č. 91 Sb., o obnovení československé
měny, a ze dne 20. října 1945, č.
95 Sb., o přihlášení vkladů a
jiných peněžních pohledávek u
peněžních ústavů, jakož
i životních pojištění a cenných
papírů. Jsou to předpisy povahy čistě
technické, takže úkol meritorního vyřešení
měnových a finančních problémů
případně rovněž Národnímu
shromáždění.
Ve snaze zabezpečit republice
co nejrychleji alespoň částečnou náhradu
za nesmírné škody, způsobené
našemu národnímu hospodářství
a jmění okupanty a zrádci, navrhla vláda
presidentu republiky vydání příslušných
konfiskačních opatření, a to dekretu
ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci
a urychleném rozdělení zemědělského
majetku Němců, Maďarů, jakož i
zrádců a nepřátel českého
a slovenského národa, a dekretu ze dne 20. července
1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské
půdy Němců, Maďarů a jiných
nepřátel státu českými, slovenskými
a jinými slovanskými zemědělci.
Následoval jako další
důležitý prostředek k uskutečnění
spravedlivé odplaty a k usměrnění
vystěhování Němců a Maďarů
ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna
1945, č. 33 Sb., o úpravě československého
státního občanství osob národnosti
německé a maďarské. Tento ústavní
dekret sloužil též za podklad všeobecného
konfiskačního předpisu, jímž
je dekret presidenta republiky ze dne 25. října
1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a
Fondech národní obnovy.
Jako přípravné
opatření nové plánovité organisace
našeho hospodářství byla dekretem presidenta
republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., utvořena
Hospodářská rada, pomocný to orgán
vlády, jejíž složkou je státní
plánovací úřad. Základ našeho
nového hospodářského a sociálního
řádu vytvořila vláda za souhlasu presidentova
v závěrečném stadiu revoluční
zákonodárné činnosti tím, že
mu navrhla vydání dekretů: o znárodnění
dolů a některých průmyslových
podniků, o znárodnění některých
podniků průmyslu potravinářského,
o znárodnění akciových bank, o znárodnění
soukromých pojišťoven a o závodních
a podnikových radách. Všechny tyto dekrety
vydal president republiky dne 24. října 1945. Dospěli
jsme takto vzájemnou dohodou všech zúčastněných
činitelů, tedy cestou skutečně demokratickou
a odpovídající našim československým
poměrům, k splnění tohoto snad nejvýznamnějšího
bodu vládního programu.
Po tomto období vrátila
se vláda nyní ke své normální
funkci, spočívající především
ve výkonu moci vládní a v řízení
moci výkonné. V tomto smyslu je tedy ustavení
Prozatímního Národního shromáždění
rovněž významným mezníkem.
Mimořádné poměry,
ve kterých je dosud naše republika, vedly k tomu,
že vláda dosud, kdykoli se obracela k občanům
republiky, připomínala jim především
jejich povinnosti vůči republice a dosud trvající
obtíže hospodářské, zvláště
na Slovensku, jejichž překonání ve značné
míře přesahuje naše síly, neboť
mají převážně povahu mezinárodní.
Tyto mimořádné poměry nám dovolily
zvýšiti životní úroveň občanstva
v mnohem menší míře, než bychom
si byli přáli. Jsem však přesvědčen,
že všechna opatření vlády ve svém
souhrnu představují příznivou základnu
pro naše úsilí o další postupné
zlepšování životních podmínek
občanstva a že naše další svorná
spolupráce nás bezpečně dovede k situaci,
kdy občané republiky budou též sklízeti
plody své dnešní práce a obětí,
které dosud přinášejí. (Hlučný,
dlouho trvající potlesk.)
Předseda (zvoní):
Byl mně podán návrh
posl. Hladkého, Valo, Štětky, Ursínyho,
dr Uhlíře, Hály a druhů, aby o prohlášení
pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby
rozprava tato zahájila se po hodinové přestávce.
Dám o tomto návrhu
hlasovati.
Žádám o zaujetí
míst. (Děje se.)
Sněmovna jest způsobilá
se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem
posl. Hladkého, Valo, Štětky, Ursínyho,
dr Uhlíře, Hály a druhů, aby o prohlášení
pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby
rozprava tato zahájila se po hodinové přestávce,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Návrh
je přijat.
Přerušuji schůzi
na 1 hodinu, t. j. do 12.45 hod.
(Schůze přerušena
v 11.45 hod. - Opět zahájena ve 13 hod. 02 min.)
Místopředsedkyně
Hodinová-Spurná (zvoní):
Zahajuji přerušenou schůzi.
Přikročíme k
rozpravě o prohlášení předsedy
vlády.
Lhůtu řečnickou
navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro
celou rozpravu činila pro 6 klubů stran Národní
fronty 60 minut na každý klub a na Skupinu ukrajinských
poslanců 30 minut.
Jsou nějaké námitky
proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Nejsou.
Řečnická lhůta
je tedy podle tohoto návrhu stanovena.
Než udělím slovo
prvému řečníkovi, žádám
paní a pány poslance, aby pokud možno přesně
dodržovali ustanovení jednacího řádu.
Zvláště žádám,
aby vždy byla dodržována sněmovnou stanovená
řečnická lhůta.
Řečníci nechť
se hlásí buď ústně u předsedy
v plenu sněmovny nebo písemně.
Při hlasování
nechť vždy současně sdělí,
zda se hlásí na stranu "pro" či
"proti".
Upozorňuji dále na
odst. 3 §u 45, podle kterého mohu jinému členu
téhož klubu, mluvil-li již některý
jeho klubovní kolega, uděliti slovo teprve tehdy,
až promluví přihlášení řečníci
těch klubů, jejichž člen dosud k věci
nemluvil.
Podle odst. 4 téhož paragrafu
mohou si sice řečníka, kdy přijde
na řadu. Přesto prosím přiměniti
místa, žádám však, aby řečnické
přihlášky dály se po řádné
rozvaze, aby pořad řečníků
nemusil být stále měněn a aby zbytečně
nemusily býti měněny učiněné
disposice.
Sněmovní kancelář
upozorní včas každého řečníka,
kdy přijde na řadu. Přesto prosím
přihlášené poslance, aby si svoje pořadí
sami střežili a aby se zbytečně nevzdalovali
ze zasedací síně a jejího nejbližšího
okolí v době, kdy jím má být
uděleno slovo.
Přihlášení
jsou tito řečníci na straně "pro":
pp. posl. Bašťovanský, Hladký,
dr Ducháček, dr Lettrich, dr Dolanský,
dr Drtina, dr Rohaľ-Iľkiv.
Uděluji slovo prvnímu
řečníkovi, kol. Bašťovanskému.
Prosím, aby se ujal slova.
Posl. Bašťovanský
(uvítán potleskem): Slávne Národné
shromaždenie! Keď mám česť v tento
slávnostný deň na historickej pôde
opäť suverenného československého
zákonodárneho sboru predniesť stanovisko klubu
poslancov komunistickej strany Slovenska k vládnemu vyhláseniu,
prednesenému pánom predsedom vlády, dovoľte
mi predovšetkým, aby som v mene našej strany,
ktorá je stranou slovenských komunistov a sociálnych
demokratov, slovenských robotníkov, roľníkov,
remeseľníkov a pracujúcej inteligencie, strany
partyzánov, vojakov a ilegálnych pracovníkov,
tlmočil bratský pozdrav českému národu.
(Potlesk.)
Chceme spoločne v nerozlučnom
a opravdu bratskom sväzku s národom českým
vybudovať nový československý štát,
vnútorne tak pevný a na vonok tak zabezpečený,
aby sa už nikdy nemohol stať korisťou nemeckého
útoku a maďarskej zákernosti.
Komunistická strana Slovenska,
strana slovenského pracujúceho ľudu, ktorá
vždy bola a navždy ostane pevne spätá s
pracujúcimi masami českého národa,
má za sebou 6 rokov ilegálneho a ťažkého
boja za obnovenie Československej republiky ako štátu
rovnoprávnych Slovákov a Čechov.

