Nová československá branná moc již v prvních začátcích prokázala osvobozenému státu platné služby při vyčišťování státního území od rozprchlých nepřátel a záškodnických elementů, což přispělo k upevnění klidu a pokoje, tak jak jest úkolem branné moci.

Novou armádu budujeme jako politicky uvědomělou složku veřejného státního života. Proto se klade veliký důraz na politicky výchovnou práci mezi příslušníky branné moci a zvláštní zákonnou úpravou byla příslušníkům branné moci přikázána všechna politická práva. (Potlesk.) Naproti tomu není politickým stranám dovoleno rozvíjeti v armádě stranickou činnost. Není pochyby o tom, že přiznáním politických práv vojákům se zvýší morálka armády a uvědomělost všech jejích příslušníků v duchu československé státní myšlenky.

Neméně velkou službu státu prokázaly naše bezpečnostní orgány, jejichž organisace se buduje na zcela nových základech.

Základy naší zahraniční politiky byly položeny již během uplynulé války. Spojenectví se Sovětským svazem, vyjádřené smlouvou z r. 1943, zůstává vedoucí zásadou naší zahraniční politiky i v době míru, neboť dobře víme, že je to právě Sovětský svaz, který je nám nejspolehlivější zárukou naší svobody a samostatnosti. (Potlesk.) Všechny otázky, jež vyplynuly z naší spolupráce se Sovětským svazem a ze sousedství obou spojeneckých států, jsme vyřešili úspěšně, díky porozumění sovětské vlády. Smlouva o začlenění Zakarpatské Ukrajiny do svazku SSSR je příkladem, jak mohou býti přátelsky řešeny zahraničně-politické otázky podobného druhu. Při našem úzkém spojenectví se Sovětským svazem jsme zůstali v nejpřátelštějších stycích s Velkou Britannií a Spojenými státy a zajistili jsme si jejich praktickou pomoc k obnově našeho hospodářského života. Styky s novou Francií se vyvíjejí opět v duchu starého přátelství. Domnívám se, že bezpečnost Československé republiky snad nikdy nebyla tak zajištěna jako dnes. Připravili jsme pro mírové jednání své požadavky, týkající se hranic, a věříme, že naše hledisko bude jimi s porozuměním posouzeno a přijato; přípravy naší účasti na mírových jednáních jsou již v plném proudu. Zvlášť srdečné styky snažili jsme se udržovat se všemi slovanskými státy. Vstoupili jsme do nové organisace světové bezpečnosti a věříme, že bude účinným nástrojem trvalého míru.

V době nesvobody postavily se naše národy doma i v zahraničí jednotně do boje za znovudobytí ztracené samostatnosti. Jednotu, která se tak osvědčila v těžkých dobách okupace, jsme udrželi a rozvíjeli i v osvobozené republice. Vládní program přímo počítal s tím, že na jeho provádění musí míti účast všechny složky obyvatelstva, bez zřetele na politické přesvědčení, povolání a vyznání. Všechny naše politické strany se sdružily v Národní frontu Čechů a Slováků a díky této jednotě se nám podařilo vyjíti z převratného období, které prožíváme, bez otřesů a politických komplikací. Je to veliký úspěch, který ještě více vynikne, srovnáme-li svou vnitropolitickou situaci se stavem v ostatních osvobozených zemích evropských. Při tom byla to jednota uvědomělá, jednota myslí i srdcí, jednota, která se projevila činy. Ve všech základních otázkách naší politiky vnitřní i zahraniční jsme postupovali jednotně a vždy jsme nakonec dospěli k jednotnému stanovisku i při řešení těch nejpalčivějších problémů. Tato jednota byla jedním z hlavních činitelů stabilisace našich poměrů a základnou, na níž rostla vzájemná důvěra. Je to úspěch tím větší uvědomíme-li si, že se politická konstelace u nás od základů změnila ve srovnání s dřívějším stavem, neboť vláda se rozhodla, že nepřipustí obnovu politických stran, které mají tolik viny na osudných událostech roku 1938 a které se těžce provinily spoluprací s nacistickým okupačním režimem. I toto řešení bylo přijato naši veřejností s uspokojením a nevyvolalo žádných politických obtíží. Vláda podporovala v duchu svého programu snahu o sjednocení mládeže a tělovýchovných organisací. Byly již vybudovány příslušné ústřední orgány, které v tomto směru vyvíjejí záslužnou činnost, ale bohužel provedení této myšlenky narazilo na mnohé obtíže, které bude třeba odstraniti.

V duchu vládního programu byly zřízeny lidové soudy, které již přikročily ke spravedlivému trestání válečných zločinců a zrádců, a byly taktéž zřízeny národní soudy k potrestání kolaborantů a k očistě našeho veřejného života.

Osvobozenou republiku budujeme, jak odpovídá našim nejlepším tradicím, jako stát skutečně demokratický, obsahující všechny základní demokratické instituce a zaručující všechna občanská práva. Jestliže jsme dosud nemohli přikročiti k všeobecným volbám, mělo to příčiny zcela objektivní a technického rázu, způsobené především velkou fluktuací obyvatelstva, dále tím, že statisíce našich občanů bylo odloučeno od svých domovů, do kterých se postupně vracejí. Domnívám se, že svoláním Prozatímního Národního shromáždění, jehož zvolení bylo také výrazem jednotné vůle národa, byl vytvořen orgán, dobře způsobilý k tomu, aby byl spolehlivým výrazem veřejného mínění a účinným nástrojem demokratické kontroly vlády a její činnosti. Podle našeho názoru je jeho funkce dočasná neboť je zajisté přáním nás všech, aby byly vypsány všeobecné, tajné a přímé volby do ústavodárného Národního shromáždění, ve kterých lid svobodně rozhodne o cestě, kterou má dále jíti naše republika.

Vláda si byla plně vědoma velké odpovědnosti, kterou pro ni znamenala v přechodném období její mimořádně zvýšená účast na výkonu moci zákonodárné. Ustavením Prozatímního Národního shromáždění se končí toto období revolučního zákonodárství, uskutečňovaného dekrety presidenta republiky, které vydával na návrh vlády.

Legislativní činnost tato byla, jak jsem již naznačil, neobyčejně bohatá. Vláda vypracovala s vypětím všech sil v poměrně krátké době osnovy dekretů, upravujících základní problémy, jež bylo třeba řešit ihned.

Bylo především nutné obnoviti právní řád, který byl okupanty hluboce rozrušen, a odstraniti z něho všechny stopy nacismu, položiti základy nové lidové veřejné správy, zajistiti plynulý chod obnovovaného hospodářského života a uplatniti důsledně myšlenku národního státu. Těchto úkolů jsme dosáhli řadou zákonných opatření, o nichž jsem se již zmínil dříve v tomto přehledu o činnosti vlády, a proto uvedu z dalších jen ty nejhlavnější:

Vyhlášením a přiměřenou modifikací některých ustanovení ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku byl zásadně vyřešen problém další zcela přechodné platnosti některých norem, zejména hospodářského rázu, k jejichž vydání došlo v době nesvobody.

Dekrety presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, a dekret z téhož dne č. 17 Sb., o Národním soudu, vytvořily základ pro provedení národní očisty a potrestání všech nepřátel naší republiky i zrádců z řad vlastních, kteří se v době jejího zvýšeného ohrožení proti ní těžce provinili a spolupracovali s okupanty.

Nová výstavba ústavně-právních poměrů obnovené republiky navázala na ústavní dekret presidenta republiky o národních výborech a Prozatímním Národním shromáždění ze dne 4. prosince 1944, č. 18 Úř. věst. čsl. Na podkladě tohoto ústavního dekretu bylo vydáno se souhlasem presidenta republiky vládní nařízení ze dne 5. května 1945, č. 4 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, které bylo doplněno obdobným vládním nařízením ze dne 7. srpna 1945, č. 44 Sb. V souvislosti s tím byla upravena prozatímní organisace správy hlavního města Prahy vládním nařízením ze dne 7. srpna 1945, č. 46 Sb. Závěrečným aktem tohoto úseku byly pak ústavní dekrety presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb., o Prozatímním Národním shromáždění, a vládní nařízení ze dne 25. srpna 1945, č. 48 Sb., o volbě Prozatímního Národního shromáždění.

První krok k úpravě vzájemných právních poměrů obyvatelstva a k odstranění následků národní, politické a rasové persekuce na poli hospodářském představuje dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů. Tento dekret si vyžaduje bližších prováděcích předpisů, jejichž uzákonění vláda vyhradila Národnímu shromáždění.

Řada legislativních opatření, směřujících k zjednání pořádku v oblasti naší měny a státních financí, byla zahájena dekrety presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny, a ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů. Jsou to předpisy povahy čistě technické, takže úkol meritorního vyřešení měnových a finančních problémů případně rovněž Národnímu shromáždění.

Ve snaze zabezpečit republice co nejrychleji alespoň částečnou náhradu za nesmírné škody, způsobené našemu národnímu hospodářství a jmění okupanty a zrádci, navrhla vláda presidentu republiky vydání příslušných konfiskačních opatření, a to dekretu ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a dekretu ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.

Následoval jako další důležitý prostředek k uskutečnění spravedlivé odplaty a k usměrnění vystěhování Němců a Maďarů ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Tento ústavní dekret sloužil též za podklad všeobecného konfiskačního předpisu, jímž je dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

Jako přípravné opatření nové plánovité organisace našeho hospodářství byla dekretem presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., utvořena Hospodářská rada, pomocný to orgán vlády, jejíž složkou je státní plánovací úřad. Základ našeho nového hospodářského a sociálního řádu vytvořila vláda za souhlasu presidentova v závěrečném stadiu revoluční zákonodárné činnosti tím, že mu navrhla vydání dekretů: o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, o znárodnění akciových bank, o znárodnění soukromých pojišťoven a o závodních a podnikových radách. Všechny tyto dekrety vydal president republiky dne 24. října 1945. Dospěli jsme takto vzájemnou dohodou všech zúčastněných činitelů, tedy cestou skutečně demokratickou a odpovídající našim československým poměrům, k splnění tohoto snad nejvýznamnějšího bodu vládního programu.

Po tomto období vrátila se vláda nyní ke své normální funkci, spočívající především ve výkonu moci vládní a v řízení moci výkonné. V tomto smyslu je tedy ustavení Prozatímního Národního shromáždění rovněž významným mezníkem.

Mimořádné poměry, ve kterých je dosud naše republika, vedly k tomu, že vláda dosud, kdykoli se obracela k občanům republiky, připomínala jim především jejich povinnosti vůči republice a dosud trvající obtíže hospodářské, zvláště na Slovensku, jejichž překonání ve značné míře přesahuje naše síly, neboť mají převážně povahu mezinárodní. Tyto mimořádné poměry nám dovolily zvýšiti životní úroveň občanstva v mnohem menší míře, než bychom si byli přáli. Jsem však přesvědčen, že všechna opatření vlády ve svém souhrnu představují příznivou základnu pro naše úsilí o další postupné zlepšování životních podmínek občanstva a že naše další svorná spolupráce nás bezpečně dovede k situaci, kdy občané republiky budou též sklízeti plody své dnešní práce a obětí, které dosud přinášejí. (Hlučný, dlouho trvající potlesk.)

Předseda (zvoní):

Byl mně podán návrh posl. Hladkého, Valo, Štětky, Ursínyho, dr Uhlíře, Hály a druhů, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby rozprava tato zahájila se po hodinové přestávce.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Žádám o zaujetí míst. (Děje se.)

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Hladkého, Valo, Štětky, Ursínyho, dr Uhlíře, Hály a druhů, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby rozprava tato zahájila se po hodinové přestávce, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Přerušuji schůzi na 1 hodinu, t. j. do 12.45 hod.

(Schůze přerušena v 11.45 hod. - Opět zahájena ve 13 hod. 02 min.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní):

Zahajuji přerušenou schůzi.

Přikročíme k rozpravě o prohlášení předsedy vlády.

Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpravu činila pro 6 klubů stran Národní fronty 60 minut na každý klub a na Skupinu ukrajinských poslanců 30 minut.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Nejsou.

Řečnická lhůta je tedy podle tohoto návrhu stanovena.

Než udělím slovo prvému řečníkovi, žádám paní a pány poslance, aby pokud možno přesně dodržovali ustanovení jednacího řádu.

Zvláště žádám, aby vždy byla dodržována sněmovnou stanovená řečnická lhůta.

Řečníci nechť se hlásí buď ústně u předsedy v plenu sněmovny nebo písemně.

Při hlasování nechť vždy současně sdělí, zda se hlásí na stranu "pro" či "proti".

Upozorňuji dále na odst. 3 §u 45, podle kterého mohu jinému členu téhož klubu, mluvil-li již některý jeho klubovní kolega, uděliti slovo teprve tehdy, až promluví přihlášení řečníci těch klubů, jejichž člen dosud k věci nemluvil.

Podle odst. 4 téhož paragrafu mohou si sice řečníka, kdy přijde na řadu. Přesto prosím přiměniti místa, žádám však, aby řečnické přihlášky dály se po řádné rozvaze, aby pořad řečníků nemusil být stále měněn a aby zbytečně nemusily býti měněny učiněné disposice.

Sněmovní kancelář upozorní včas každého řečníka, kdy přijde na řadu. Přesto prosím přihlášené poslance, aby si svoje pořadí sami střežili a aby se zbytečně nevzdalovali ze zasedací síně a jejího nejbližšího okolí v době, kdy jím má být uděleno slovo.

Přihlášení jsou tito řečníci na straně "pro": pp. posl. Bašťovanský, Hladký, dr Ducháček, dr Lettrich, dr Dolanský, dr Drtina, dr Rohaľ-Iľkiv.

Uděluji slovo prvnímu řečníkovi, kol. Bašťovanskému.

Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Bašťovanský (uvítán potleskem): Slávne Národné shromaždenie! Keď mám česť v tento slávnostný deň na historickej pôde opäť suverenného československého zákonodárneho sboru predniesť stanovisko klubu poslancov komunistickej strany Slovenska k vládnemu vyhláseniu, prednesenému pánom predsedom vlády, dovoľte mi predovšetkým, aby som v mene našej strany, ktorá je stranou slovenských komunistov a sociálnych demokratov, slovenských robotníkov, roľníkov, remeseľníkov a pracujúcej inteligencie, strany partyzánov, vojakov a ilegálnych pracovníkov, tlmočil bratský pozdrav českému národu. (Potlesk.)

Chceme spoločne v nerozlučnom a opravdu bratskom sväzku s národom českým vybudovať nový československý štát, vnútorne tak pevný a na vonok tak zabezpečený, aby sa už nikdy nemohol stať korisťou nemeckého útoku a maďarskej zákernosti.

Komunistická strana Slovenska, strana slovenského pracujúceho ľudu, ktorá vždy bola a navždy ostane pevne spätá s pracujúcimi masami českého národa, má za sebou 6 rokov ilegálneho a ťažkého boja za obnovenie Československej republiky ako štátu rovnoprávnych Slovákov a Čechov.