Předseda Josef David.

Místopředsedové: Gottier, Tymeš, Petr, Hodinova-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé: Štětka, dr Ducháček.

Členové vlády: Předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády: Klement Gottwald, dr Stránský, Široký, dr Šrámek, Ursíny; ministři: dr Drtina, Ďuriš, arm. gen. Hasal, Kopecký, Majer, Masaryk, dr Nejedlý, Nosek, dr Pietor, dr Procházka, dr Ripka, dr Šoltész, dr Šrobár; státní tajemníci: dr Clementis, gen. dr Ferjenčík, Lichner.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

247 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar, jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Josef David zahájil schůzi v 15 hod. 45 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Klub komunistické strany Slovenska vyslal do výboru kulturního posl. Jeleňa za posl. Klokoče, posl. inž. Gondu za posl. Hroboňovou;

do výboru technicko-dopravního posl. inž. Gondu za posl. Strechaje;

do výboru zahraničního posl. Novomeského za posl. Jilemnického;

do výboru obchodu posl. Mazúr a za posl. Jeleňa;

do výboru zásobovacího posl. dr Rohaľa-Iľkiva za posl. Hrušovskou;

do výboru průmyslu posl. Trojana za posl. Olivu, posl. inž. Gondu za posl. Valachoviče, posl. Kušika za posl. Čápa;

do výboru zdravotnického posl. Hrušovskou za posl. dr Rohaľa-Iľkiva, posl. Ušiaka za posl. dr Falťana;

do výboru osidlovacího posl. Babeje za posl. Klokoče;

do výboru ústavně-právního posl. Gerlichovou-Petruskovou za posl. Nepomuckého;

do výboru iniciativního posl. Štětku za posl. Václava Davida;

do výboru imunitního posl. Machačovou-Dostálovou za posl. Škrlantovou.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda posl. Adamovi na dobu 7 dnů, pro dnešní schůzi posl. dr Lettrichovi, Kulichovi a Šlingovi.

Interpelace tisk 1 vládní návrh tisk 4 - přikázán výborům ústavně-právnímu a zahraničnímu.

Vládní návrh tisk 5 - přikázán výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému.

Předseda: Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu schůze, jímž je:

1. Rozprava o prohlášení pana předsedy vlády, učiněném v 5. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 9. listopadu 1945.

Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpravu činila pro 6 klubů stran Národní fronty 90 minut na každý klub a na klub ukrajinských poslanců 30 minut.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich.

Řečnická lhůta je tedy podle tohoto návrhu stanovena.

Než udělím slovo prvému řečníkovi, žádám paní a pány poslance, aby pokud možno přesně dodržovali ustanovení jednacího řádu.

Zvláště žádám, aby vždy byla dodržována sněmovnou stanovená řečnická lhůta.

Řečníci nechť se hlásí buď ústně u předsedy v plenu sněmovny nebo písemně.

Pro přihlašování nechť vždy současně sdělí, zda se hlásí na stranu "pro" či "proti".

Upozorňuji dále na odstavec 3 §u 45, podle kterého mohu jinému členu téhož klubu, mluvil-li již některý jeho klubovní kolega, uděliti slovo teprve tehdy, až promluví přihlášení řečníci těch klubů, jejichž člen dosud k věci nemluvil.

Podle odstavce 4 téhož paragrafu mohou si sice řečníci po oznámení toho předsedovi klubu vyměniti místa, žádám však, aby řečnické přihlášky daly se po řádné rozvaze, aby pořad řečníků nemusil býti stále měněn a aby zbytečně nemusily býti měněny učiněné disposice.

Sněmovní kancelář upozorní včas každého řečníka, kdy přijde na řadu. Přesto prosím přihlášené poslance, aby si svoje pořadí sami střežili a aby se zbytečně nevzdalovali ze zasedací síně a jejího nejbližšího okolí v době, kdy jim má být uděleno slovo.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "pro" pp. posl. dr Chytil, Vilím, Slánský, Petr, Sajal, Kaďůrek, Evžen Erban a inž. Kafka.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, p. posl. dr Chytilovi.

Posl. dr Chytil: Slavné Národní shromáždění! Z vládního projevu pana ministerského předsedy bereme především na vědomost jeho ujištění, že vláda považuje za svoji povinnost užíti celé své autority a energie k tomu, aby se vrátila tradiční úcta našeho lidu k platným zákonům. Vyzvedám-li z projevu pana ministerského předsedy na první místo tento jeho příslib, který znamená, že vláda chce energicky potlačovat každé porušování právního řádu neboť co může býti větším projevem neúcty k právu než jeho porušování - pak je to proto, že bez dodržování práva není společenský život a rozvoj lidské pospolitosti možný a také obnova hospodářského života není možná bez právní jistoty, jejíž dosažení musí být naším prvním úkolem.

Musím zde však konstatovat, že vpravdě nejde ani tolik o to, aby se vrátila tradiční úcta našeho lidu k platným zákonům, protože mám za to, že lid neztratil vcelku této úcty, že to není lid, totiž občané, kteří porušovali a porušují platné právo. Lid volá právě po právu, aby nebylo porušováno veřejnými orgány. Nezastírejme si tuto pravdu, nechceme-li být pokáráni historií ze slepoty, že to jsou zejména veřejní orgánové, kteří porušují právní řád a proti nimž jsou stesky. S tím musí býti konec. Každá poválečná doba přinesla podobný problém.

Podíváme-li se blíže na celý tento problém, vyjadřovaný voláním po větší právní bezpečnosti a úctě k zákonům, musíme říci, že byl vyvolán hlavně tím, že si mnoho nových samosprávných orgánů, avšak také orgánů některých odvětví státní správy neuvědomuje svoji kompetenci. Zapomínají, že nemohou jakožto orgány činiti nic, co jim není svěřeno jako jejich pravomoc, a že činí-li cokoli mimo svoji kompetenci, jsou porušovateli právního řádu. Veřejný orgán však má býti jeho úzkostlivým strážcem.

Vláda zde nemá jistě lehkou úlohu, protože nejde pouze o otázku, jak donutiti veřejné orgány k tomu, aby nepřekročovaly svoji kompetenci, a zejména, jak je donutiti k tomu, aby se nepovažovaly za exponenty dílčích zájmů, nýbrž za časté také o to, aby tuto kompetenci důkladněji vůbec znaly. Nedodržovati právní řád znamená nakonec tolik, jako políčkovati vlastní stát.

Ostatně musíme si my, Prozatímní Národní shromáždění, jakožto zákonodárci a tudíž nejvyšší, i vládě nadřazený orgán veřejného života uvědomiti, že je také vlastně a především naší starostí pečovati o úctu k zákonům a o dodržování právního řádu, k jehož tvorbě jsme povoláni. Z toho plyne, že kdyby se opakovaly případy porušování práva, budeme musit zasáhnout speciálním zřetelným a účinným zákonem.

O právní bezpečnost a o úctu k právnímu řádu se však musíme starat také v jiném směru, totiž péčí o vysokou úroveň nově vydávaných právních norem. Čím je právní norma méně dokonalá, tím méně budí úcty a zakládá právní bezpečnosti. Musíme pak bohužel, konstatovat ohledně mnohých nově vydaných právních norem, že zanechávají řadou nejasností, nepřesností a zbytečnou rámcovitostí občany na pochybách o jejich povinnostech a právech. Je v zájmu právní jistoty, aby tyto nedostatky spolu s jinými Národní shromáždění napravilo. Byli jsme státem vysoké právní úrovně v zákonodárství a musíme se k ní vrátit. (Potlesk.) Musíme si uvědomit, že právní řád je podstatou státu a že zákony, které jsou základními normami právního řádu, musíme vytvářet bez chvatu a spěchu, aby byly dílem po všech stránkách vyzrálým a dokonalým. (Potlesk.) Pravidlem pro příští tvorbu právního řádu musí také býti, že nesmíme posunovat kompetenci ve prospěch správních orgánů (Potlesk.) ve věcech, které by měly zůstati vyhrazeny soudům. (Potlesk.) Není duchu českého národa nic vzdálenějšího než policejní stát. (Potlesk.)

Do nového života v osvobozeném státě jsme přišli s požadavkem co možno nejširší samosprávy především zemí, avšak i ostatních svazků územní a věcné samosprávy, přišli jsme však do nového života v osvobozeném státě s požadavkem vytvoření silného a života - schopného státu. A tu po mém soudu musíme míti na paměti nejen to, že se tedy stát nemůže a nesmí zmocňovat na úkor samosprávy kompetence, kterou jest rozumně svěřiti samosprávě a kterou tato bude po právu pro sebe vždy požadovat, nýbrž si musíme také uvědomovat, že požadavek silného a životaschopného státu klade opět požadavkům samosprávy meze, kterých nelze překročit, nemá-li trpět stát. Je zdravé a je v linii vývoje, zdůrazňujeme-li samosprávu, musíme však při tom zdůrazňovat také stát. Nakonec musíme všichni především cítit, a to na každém kroku, že žijeme v Československé republice, ovládané společnými zákony ve všech důležitých úsecích společenského života, a že teprve pak jsme také ještě účastníky toho kterého samosprávného tělesa. (Potlesk.) Proto plně souhlasíme s vládou, vytyčuje-li požadavek, aby v otázkách celostátního zákonodárství rozhodovalo pouze Národní shromáždění (Potlesk.), a pokud jde o celostátní správu, vláda, což znamená, aby si dílčí samosprávné orgány jasně a přesně uvědomovaly svoji kompetenci i podřízenost celostátnímu zákonodárství (Potlesk.) a aby upravovaly jen ty otázky, které jsou jim vyhrazeny, aby nevydávaly norem a nepodnikaly správních aktů, které jsou vyhrazeny pouze celostátnímu zákonodárci nebo vládě.

Vyzvedl-li pan ministerský předseda tento požadavek vlády, plyne z toho, že si některé samosprávné orgány osobují zákonodárnou moc anebo vládní moc příslušející státu. V tom je nebezpečí pro vývoj státu, a musíme tedy zdůrazňovat a pozvedat ideu státní. Vždyť nejsme v Rakousko-Uhersku, jde o náš těžce vybojovaný, krví tolika Čechů a Slováků posvěcený stát, Československou republiku. Samospráva nesmí spatřovat ve svém vlastním státě nepřítele a konkurenta, zvláště když je to týž stát, který ji chce vymezit pokud možno nejširší kompetenci. To by byla nebezpečná psychologie.

Nejgrandiosnější dílo, které vláda počala budovat, je znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Toto dílo se musí podařit, řekl pan president republiky. Záleží na tom nikoliv pouze mnoho, nýbrž všechno. Musíme si uvědomit se vší střízlivostí, že podnikáme toto dílo v době obecné poválečné nouze. Takovémuto dílu svědčí lépe doba blahobytu nežli doba nedostatku, protože daleko dříve vyniknou rozdíly proti předchozímu stavu. Učinili jsme však tento dějinný krok a musíme všichni ze všech svých sil dbáti jeho zdaru, protože jedině tak položíme základy šťastnější budoucnosti národa.

To především vyžaduje, aby se při řízení průmyslu dbalo odbornosti. Nikdy se u nás nemluvilo tolik o dvou věcech, o svobodě a o odbornosti. Odbornost a odborníci jsou denním thematem ve všech úsecích veřejného života. V mnohých oborech se však zdá, že nejsme tomuto volání právi a že se ke škodě věci odstranilo často pod zcela malichernými záminkami mnoho životní zkušenosti a odbornosti, které nelze nahraditi mladým elánem. Máme řadu odborných institucí, v nichž rozhodují odborníci, kteří se jimi stali teprve včera, kteří se sice odborníky státi mohou, avšak nejsou jimi. Tak tomu nesmí býti v průmyslu, a ostatně myslím, že ani nebude. Vysoce inteligentní český dělník by to sotva připustil.

Dále je třeba, aby znárodněný průmysl zůstal vzdálen politiky, aby nebyl zpolitisován. Máme v tomto ohledu smutné zkušenosti. Veliká část výroby a obchod zůstávají však nadále a natrvalo v soukromých rukou českých podnikatelů, které chce vláda všemi prostředky podporovat.

Český podnikatel vykonal mnoho. Tisíce podniků vyrostlo dík organisační dovednosti těchto pracovníků, a je nutno to konstatovati. Postavili jsme se podle košického programu za znárodnění průmyslu, jehož rozvoj je klíčem k našemu vzestupu. Druhý klíč je ve vzestupu činnosti podnikatelské. Stavíme se v témže zájmu se vší rozhodností za soukromé podnikatele. (Potlesk.) Tisíce našich českých podnikatelů, obchodníků, rolníků, řemeslníků, středních a malých továrníků tvoří velmi významnou složku našeho národního života, která přispívá význačnou měrou k tvorbě národního blahobytu. Nesmí se v našem národě cítiti zastrčení, méněcenní proto, že jsou podnikateli, neboť konají veliké a záslužné dílo pro blahobyt národa.

Proto vítáme ujištění vlády, že je míní všemi prostředky podporovat. Nesmíme zapomínati, že český inteligentní a pracovitý dělník a český inteligentní a pracovitý podnikatel jsou tvůrci všeho toho, co máme, a že jsou naším největším kapitálem. Na přírodní bohatství nejsme bohatí, jsme bohatí inteligencí a pracovitostí svého lidu - také podnikatelů. (Potlesk.) Svěřte hanáckému sedlákovi Halič a bude z Haliče také Haná. A neměl bych věru důvěry v úspěch znárodnění průmyslu, kdyby nešlo o československé ruce a mozky, které v něm budou pracovat.