Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Viboch (pokračuje): Bolo mi odpovedané, že táto manželka bola židovkou a pretože sa chcela dať pokrstiť, chodila na katolícku faru na náboženské hodiny, a preto nedostal jej manžel svedectvo politickej spoľahlivosti. (Potlesk.) Slovenský ľud s radosťou uvítal skutočnosť, že konečne jeho zapredanci a zradcovia nastúpili cestu nedobrovoľného návratu a dostávajú sa tam, kam pre ich zločinnú činnosť už dávno patrnú. (Výkriky poslancov komunistickej strany Slovenska.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Viboch (pokračuje): Dostávajú sa konečne pred ľudové a národné súdy, aby sa im dostalo zaslúženého trestu. Zvlášť je nám Slovákom potešením, že sa nám vracia okrem Tisu a iných starých vlastizradcov aj maďarský špión Béla Tuka so svojím Machom a Tido J. Gašparom. Tuka sa už niekoľko raz sám priznal, že jeho životným cieľom bolo zničenie Slovákov, ktorých vždy rozdeloval a zapredával ráz Maďarom, raz Nemcom. Konečne ho ruka spravodlivosti dopadla a dostane sa tam, kde už dávno maľ ukončiť svoju zradcovskú pozemnú púť. (Potlesk.)

Demokratická strana stojí pevne za programom vlády tak, ako nám ho vyhlásil min. predseda, a v jeho plnení budeme vládu podporovať, vychádzajúc zo stanoviska, že sme jedným nedeliteľným štátom, v ktorom máme všetci rovnaké povinnosti, rovnaké práva a jeden poriadok. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Tymešovi.

Posl. Tymeš: Paní a pánové! Pan předseda vlády zdůraznil ve svém vládním prohlášení, že vláda chce usměrňovat náš hospodářský život na základě společného hospodářského plánu, který by znamenal pro Slovensko co nejrychlejší přebudování jeho hospodářské skladby a urychlenou industrialisaci, neboť jen tak se nám podaří bez újmy průmyslového rozvoje v zemích českých překlenouti trvající dosud rozdíl mezi průmyslově pokročilejšími českými zeměmi a Slovenskem. Souhlasím plně s touto snahou vlády, neboť uznáváme, že tak velký úkol, jako je společenská a hospodářská přestavba, můžeme úspěšně prováděti jedině při státní jednotě a vnitřní soudržnosti a na základě jednotného vedení a plánování. Považuji však za nutné zdůraznit, že naše hospodářské plánování musí být opravdu velkorysé a musí přihlížeti k oprávněným zájmům a potřebám všech zemí a oblastí našeho státu.

Političtí pracovníci ze země Moravskoslezské, zvláště členové zemského národního výboru si stěžují, že někteří představitelé ústředních úřadů v Praze jsou příliš úzkoprsými centralisty a nedovedou nebo nechtějí posuzovat věci s vyššího hlediska, s hlediska státních zájmů. A tito naši činovníci mají obavy, aby hospodářské plánování nedělo se na úkor země Moravskoslezské a neztížilo její hospodářský rozvoj. Dosavadní zkušenosti tyto obavy jen zesilují. Ačkoliv se stále mluví o decentralisaci, přece jen se v Praze rozhoduje i o věcech, které zbytečně ústřední úřady zatěžují a které by mohly lépe a rychleji rozhodnouti země nebo i okresy. Kromě toho vytýkají naši samosprávní pracovníci, že se zemi Moravskoslezské neměří stejnou měrou jako zemím ostatním.

Pan předseda vlády vyslovil se pro okamžitou pomoc Slovensku a zejména východním oblastem, které válkou nejvíce trpěly. Jistě nebude mezi námi nikoho, kdo by plně neschvaloval tuto chvályhodnou snahu vlády. Prosím však, aby se nezapomínalo, že i v zemi Moravskoslezské jsou oblasti, které válkou byly velmi těžce postiženy. Je to především Opavsko i ostatní slezské okresy, jižní Morava, Brněnsko s hlavním městem země Moravskoslezské, Brnem. Dosud jsme se nesetkali, žel, s dostatečným porozuměním pro potřeby a hospodářskou rekonstrukci těchto krajů. Upozorňuji na město Brno, které válkou velmi trpělo, ale přesto je zásobováno hůře nežli oblasti, které nebyly válkou přímo zasaženy. Na př. v týdnu od 22. do 28. října 1945 uspokojeny byly v Brně nároky na příděl masa a masných výrobků pouze 45 procenty. Příděl textilií je sice stanoven ve stejném poměru jako v místech, která přímo válkou netrpěla, ale je to rovněž nespravedlivé, neboť velká část rodin v Brně za války ztratila. Veškeré zásoby prádla a šatstva. Příděl uhlí a topivového dřeva je tak malý, že není možný otop v domácnostech, ale bylo třeba provésti i velká úsporná opatření v odběru elektrické energie a omezit nebo zastavit výrobu v průmyslových podnicích. Brno je jediným velkým městem v republice, kde tramvaje nejezdí v dopoledních a večerních hodinách a v neděli po celý den. Cihelny, cementárny a jiné podniky, které by měly pracovat plným tempem, nemohou plniti své poslání pro nedostatek uhlí. Je to snad proto, že v Praze si dobře neuvědomují, jaké škody válka Brnu způsobila. Během válečných událostí bylo v Brně úplně zničeno 1.288 domů se 30 tisící byty. Těžce bylo poškozeno 3933 domů s 25.000 byty, lehčeji 8504 domy se 30.000 byty. Byla rozbita městská plynárna a jiné důležité podniky. Město se snaží, aby alespoň domy méně poškozené byly opraveny a aby se zmírnila bytová nouze. Naše nemocnice, vysoké školy a školy vůbec, úřady a soudy mají budovy v žalostném stavu. Město však marně žádá o stavební materiál, aby se aspoň nejvíce poškozené budovy mohly opraviti. Jen na jednoduché zasklení obytných domů je třeba 1,038.7.15 m² skla, a město na to dosud obdrželo asi 10 % požadovaného množství. Dodávka krytiny vázne proto, že cihelny nejsou zásobeny uhlím, a stav je zde přímo katastrofální. Podle stanoveného kontingentu mělo Brno dostat od 1. dubna do 31. října t. r. celkem 156.730 tun paliva, dostalo však pouze 46.689 tun. Mohlo proto na jednu domácnost přiděliti průměrně denně 69 dkg uhlí. Národnímu výboru se přislíbilo u příslušných uhelných syndikátů zlepšení zásobování; slib ovšem nebyl splněn, ježto státní dráhy ve snaze udržeti provoz bez poruch zabavují pro vlastní výtopny uhlí, určené pro domácí otop a průmyslové závody. Je třeba, aby se v tomto směru zjednala náprava. Ústřední rozdělovna uhlí v Praze -musí v dohodě s uhelnými syndikáty dotovati československé státní dráhy dostatečnými příděly, aby dráhy nezabavovaly Brnu uhlí určené pro průmyslové podniky a otop v domácnostech. Dráhy v oblasti Moravy a východních Čech potřebují k úplnému provozu denně 5300 tun uhlí, dostávají však příděl pouze 3300 tun. Kromě toho odčerpávají slovenské dráhy z Ostravy 1500 tun uhlí denně. Podle zpráv, které jsme obdrželi z brněnského ředitelství státních drah, přiděluje se v Moravské Ostravě již asi 14 dnů dostatečný počet vozů pro uhlí, ale pro nedostatečné pohotové zásoby zůstává průměrně 300 až 400 vagonů nenaložených.

Je pro nás, zástupce moravskoslezské, velmi trapné, musíme-li o těchto věcech ve sněmovně hovořit. Jsme však k tomu donuceni nedostatkem pochopení v centrálních úřadech. Víme, že se poválečné obtíže těžko překonávají, víme, že se musíme všichni ještě dlouho uskrovňovat, ale není možné ani únosné, aby města a kraje, velmi těžce postižené válkou, byly zásobovány hůře než ty oblastí, které válečnými událostmi tolik neutrpěly. Přejeme si, aby se všem zemím měřilo stejně spravedlivě, aby nebyla nikde oprávněná příčina k nespokojenosti. A poněvadž máme obavy, že pro tyto snahy není u všech odpovědných osobností plné pochopení, varujeme včas, hned v počátcích našeho budování státu, před politikou, která by nebrala náležitý zřetel také na zemi Moravskoslezskou. Tak jako potřebujeme na dlouhou dobu spolupráci stran Národní fronty a musíme pro ni stále tvořit všechny nutné předpoklady, tak potřebujeme i opravdovou spolupráci všech zemí našeho státu. Očekáváme, že o pravomoci zemských národních výborů i o možnostech, jak by se měly uplatniti regionální zájmy, se bude jednati v nejkratší době a že snahy po rozumné decentralisaci, pokud jsou v souhlasu s linií celé naší politiky, budou plně respektovány. (Potlesk poslanců čs. strany soc. demokratické.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu posl. Horovi.

Posl. Hora: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové! Ode dne našeho osvobození se příliš mnoho událo, dobrého i špatného, co naši občané bedlivě a kriticky sledovali a dále sledují. Republika utrpěla četné újmy, zvláště v době porevoluční, po 5. květnu, kdy se vyskytli i mnozí kořistníci, kteří ani na okamžik nezaváhali a na úkor republiky se obohacovali, považujíce naši revoluci jednak za cestu k rychlému zbohatnutí, jednak za jedinečnou příležitost k závratné kariéře bez práce, bez zásluh a bez odborných znalostí.

S této parlamentní tribuny volám nejen za vás, ale za všechny poctivé a republice věrně oddané občany: Majetek národu odcizený se musí národu vrátit! (Potlesk.) Ve vládním prohlášení nebyla tomu věnována náležitá pozornost. Avšak vláda, její orgány a všechny příslušné úřady musí učinit všechno, aby se do vlastnictví státu vrátil všechen majetek, který státu byl odcizen, a Národní shromáždění bude bdít nad tím, aby se tak skutečně stalo. K tomu nás zavazuje památka našich padlých a umučených vlastenců: Plamínkové, Švermy, Opletala, gen. Bílého, Pešla, dr. Slavíčka, Falty, dr. Vančury, Vaňka a tisíců jiných, bezejmenných hrdinů, kteří své životy obětovali za blaho a svobodu národa a nikoliv za blaho skupinky kariéristů a kořistníků.

Z mnoha tíživých problémů, které zasluhují mimořádné pozornosti, je na předním místě otázka vnitřní bezpečnosti. Pan předseda vlády ve vládním prohlášení poznamenal, že "nad právní bezpečností občanů bude bdít jednotná, stranickými vlivy nedotčená a obecné důvěry hodná bezpečnostní služba a nezávislé soudy". Vítáme jako národní socialisté toto prohlášení a plně se za ně stavíme. O tu jednotu, o tu skutečnou nestranickost a o tu důvěru nám jde především. Bez dokonalé bezpečnosti není svobody. Nerad, velmi nerad tu přiznávám, že důvěra občanů k orgánům naší vnitřní bezpečnosti je silně podlomena, že s její organisací a praksí, s některými vedoucími bezpečnostní služby, kteří jsou laiky a nikoliv odborníky a přesto zaujímají vysoká místa v bezpečnostní službě, nejsou občané spokojeni. Nespokojeni jsou s tímto stavem i sami členové bezpečnostní služby, kteří vykonávají leckdy svou službu za poměrů neutěšených, a sami si kladou otázku: Kam by to takhle dospělo?

Bylo by otřásající mluviti podrobně a s uvedením sta a sta konkretních případů o tom všem, co se událo od 5. května dodnes právě ve službě bezpečnostní. Víte to mnozí z vás tak dobře jako já. Po právní stránce tu jde o dosud nevysvětlené a zákonem nepodložené rozpuštění dřívějších sborů četnictva a policie - na př. ve Slezsku - čímž byly způsobeny jistě velké hmotné i mravní škody našemu státu. Mezi příslušníky těchto sborů je mnoho obětavých vlastenců, kteří vždy věrně sloužili národu a republice. Přesto však byly vytvořeny nové orgány bezpečnostní služby a nakonec dnešní Sbor národní bezpečnosti, povětšině z dobrovolníků laiků. Mnozí, snad většina z nich, byli i bez vojenského výcviku, bez odborných znalostí, a vyskytly se i případy, že se do těchto sborů vloudily i osoby několikráte trestané, jak to již zde řekl pan posl. Viboch. Je přirozené, že místo důvěry vznikla v občanstvu nedůvěra, byť byla způsobena jen jedinci. Opravdu jen z nutnosti byli ve službě ponecháni národně spolehliví příslušníci býv. četnictva a policie a přidělování byli většinou na podřízená místa, zatím co na místa vedoucí zasedli lidé snad zasloužilí, ale bez základních znalostí organisace a řízení bezpečnostní služby. Tím došlo a dochází k desorganisaci ve výkonu této služby. Vyskytl se i tak smutný zjev, že se pro udržení vysokého funkcionáře bezpečnostní služby v jeho funkci hrozí deputacemi a demonstracemi dělnictva velkých závodů.

Pozoruhodný je také fakt, že Sbor národní bezpečnosti byl vytvořen bez dekretů nebo zákonů. Domyslíme-li tento neprávní stav, mohli bychom směle tvrditi, že Sbor národní bezpečnosti je vlastně sborem nezákonným, illegálním. (Výkřiky komunistických poslanců.) Trvá-li tento stav půl roku, neslouží nám to ke cti právě proto, že jde o bezpečnost. (Výkřiky komunistických poslanců. - Potlesk poslanců čs. strany národně-socialistické a čs. strany lidové. - Hluk. - předseda zvoní.)

Zdárný vývoj a výkon bezpečnostní služby záleží na jasných, zákonem podložených předpisech (Potlesk.) a zejména na lidech, na mravní a odborné kvalitě osob, jimž je tato služba svěřena. Proto tolik záleží na spokojenosti těchto pracovníků a na tom, aby jejich služba byla řízena s krajním pocitem spravedlnosti, práva, nestranickosti a s objektivním hodnocením je jejich výkonů. (Výkřiky komunistických poslanců.) Některé zásahy zapůsobily nepříznivě hmotně i na cit spravedlnosti těchto pracovníků a dekret presidenta republiky o zrušení jmenování a povýšení z doby nesvobody otřásl bezpečnostní službou v základech. Také povyšování důstojníků četnictva, kteří prokázali za okupace věrnost nacistům a nikoli republice, působí pobouření, protože na př. naproti tomu nebyl reaktivován důstojník četnictva - legionář. Všechny spolehlivé příslušníky četnictva a policie nutno povolati do služby nazpět, pokud zůstali věrni republice, a provésti povýšení všech, kdož své vlastenectví osvědčili v době nejtěžší. (Potlesk. - Hlasy: Těch je málo!)

Zvláštním zjevem je i jmenování osob s nižší hodností na místa velitelská a jmenování osob s vyšší hodností na místa jejich zástupců. Tak na příklad velitelem oblastního velitelství bezpečnostní služby je praporčík a jeho zástupcem štábní kapitán. (Výkřiky. - Veselost.) Co bychom řekli panu ministrovi národní obrany, kdyby jmenoval velitelem divise praporčíka a jeho zástupcem plukovníka nebo generála? (Posl. Harus: A proč ne, když je schopen? Samozřejmě! - Hluk.)

Ano, ale jako schopný má být povýšen!

V bezpečnostní službě jako v armádě je schopnost vyjádřena také určitým stupněm hodnosti. Soudíme, že uvedenou praksí a nesprávným pochopením lidové demokracie právě na tomto úseku mohla by utrpěti nejen kázeň, ale i výkonnost příslušníků bezpečnostních sborů. Pocit pokoření, bezpráví a neocenění odborných znalostí a dlouholeté služby, a to vše často z důvodů nepochopitelných, nepůsobí příznivě na postiženého, ani na ostatní příslušníky sboru. Občané usilují o lidovou demokracii, ale neradi by viděli lidovou anarchii. (Potlesk. - Výkřiky poslanců stran komunistických.)

Také výchova příslušníků bezpečnostní služby, prováděná osvětovými důstojníky, musí být bezpodmínečně nestranická. (Dlouhotrvající potlesk.), vedená v duchu vpravdě demokratickém, národním a státním. Mám dojem, že tomu tak není. Také přijímání do služeb SNB a hodnocení schopností nebudiž měřeno podle stranické legitimace. Po první světové válce se razilo heslo, vyjádřené presidentem T. G. Masarykem: odrakouštit se. Po druhé světově válce, která nacistům umožňovala náš národ mravně rozkládat, musíme razit a také splnit heslo: odnacisovat se. (Potlesk. - Výkřiky poslanců stran komunistických.) odnacisovat se, a to všude a ve všem, i ve státní správě a v bezpečnostní službě. (Potlesk.) Ano, odnacisovat se i v těch policejních vazbách, kde i dnes často po týdny a měsíce trpěli naprosto nevinní lidé, mezi nimi i legionáři z prvního odboje (Hlasy: Fuj! - Potlesk.) a pro budoucnost znemožnit komukoliv způsoby připomínající nacistické methody, které nejsou hodny národa Husova a Masarykova. (Potlesk.)

Demokracie umožňuje kontrolu. Diktatury kontrolu znemožňovaly. Proto se v této válce za nacistické vlády všude zhoubně rozšířila tu více, tam méně hrozná choroba, jedno z četných neblahých dědictví nacismu, a to úplatkářství. Běda státu a národu, který by včas, všemi prostředky a energicky od nejmenších až po nejvyšší nevymýtil úplatkářský mor, který zachvacuje i dnes mnohé slabé povahy. (Potlesk.) Začíná to nevinnými úplatky a končí to nakonec závratnými částkami. Všichni občané jsou si před zákonem rovni. (Potlesk poslanců čs. strany národně-socialistické. - Výkřiky poslanců stran komunistických. - Hluk.)