Čtvrtek 13. prosince 1945

(Začátek schůze ve 14 hod. 55 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Gottier, Tymeš Petr, Hodinová-Spurná, Cvinček,

Zapisovatelé Smejkal, Klokoč.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Klement Gottwald, dr Stránský, Široký, dr Šrámek; ministři dr Drtina, Hála, dr Nejedlý, dr Pietor, dr Šoltész; státní tajemníci gen. dr Ferjenčík, Lichner.

244 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Předseda Josef David zahájil schůzi ve 14 hod. 55 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda na dnešní schůzi posl. Mrázovi, Frant. Novotnému, dr Peškovi, inž. Filovi, dr Ševčíkovi, dr Múdremu-Šebíkovi a Vibochovi; pro nemoc na včerejší a dnešní schůzi posl. Šolcovi a Vičánkovi; dodatečně pro schůzi dne 11. t. m. posl. inž. Kopeckému a Víškovi.

Došel dotaz

posl. Víška ministru dopravy ve věci zveřejnění Kladensko-Nučické dráhy (č. D 2).

Tiskem rozdán

počátkem schůze vládní návrh zákona o pracovních poměrech osob nastoupivších presenční službu (tisk 49).

Přikázáno výborům.

Výborům brannému a soc.-politickému přikázal předseda vládní návrh tisk 49.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvých pěti odstavců, o nichž usneseno bylo společné jednání a jimiž jsou:

1. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 22) o zvýšení státních starobních podpor (tisk 30).

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 23) o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění (tisk 33).

3. Zpráva výborov soc.-politického a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 24) o jednorázových prídavkoch k dôchodom z verejnoprávneho sociálneho poistenia (tlač 31).

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 25) o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění (tisk 34).

5. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 28) o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci (tisk 32).

Zpravodaji k odstavci 1 jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Jungman, za výbor rozpočtový p. posl. dr Chytil.

K odstavci 2: za výbor soc.-politický p. posl. Skaunic, za výbor rozpočtový p. posl. inž. dr Ješ.

K odstavci 3: za výbor soc.-politický p. posl. Dvorín, za výbor rozpočtový p. posl. inž. dr Ješ.

K odstavci 4: za výbor soc.-politický p. posl. Skaunic, za výbor rozpočtový p. posl. Štětka.

K odstavci 5: za výbor sociálně-politický p. posl. Cipro, za výbor rozpočtový p. posl. Sajal.

Budeme pokračovati ve společné rozpravě, započaté ve včerejší, 14. schůzi Národního shromáždění.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "pro": pp. posl. Zupka, Kliment, dr Pišút, Urbánek, Fránek, Valo, Jura, Šabršula, dr Kameníček, Vojanec, Škrlantová.

Uděluji slovo prvému řečníku, jímž je pan posl. Zupka.

Posl. Zupka: Slávna snemovňa!

Vládne návrhy zákonov o úprave dôchodkov a prídavkov z verejnoprávneho sociálneho poistenia treba považovať za významný krok na ceste k spravodlivému riešeniu sociálnych otázok. Prinášajú značné zvýšenie dôchodkov zo sociálneho poistenia, ktoré sa najmä na Slovensku pohybujú na veľmi nízkej úrovne a pracujúcim, ktorých staroba alebo nemoc vyradila z výrobného procesu, nestačí ani na živorenie.

Ako príklad uvádzam jedného 35ročného baníka, ktorému reumatizmus a tuberkulóza podlomily zdravie - bol predčasne vyradený z práce - a dnes, keď musí živiť 3 nezaopatrené deti, je odkázaný na invalidný dôchodok, ktorý činí mesačne len 306.25 Kčs. Jeho ročitý príjem sa skladá z nasledovných položiek: Od Ústrednej sociálnej poisťovne dostáva 600 Kčs, ako československý štátny občan dostáva ďalších 600 Kčs ako štátny príplatok. Na každý odpracovaný mesiac dostával predtým podľa zákona číslo 200/36 7.50 Kčs zvyšovací príspevok. Za slovenskej vlády zvyšovací príspevok bol zvýšený, takže teraz činí na každý odpracovaný mesiac 10 Kčs. Pretože má 180 odpracovaných mesiacov, dostáva ročite 1.800 Kčs. Na každé nezaopatrené dieťa mu patrí detský príplatok 1/8 ročitého zvyšovacieho príspevku, čo činí u neho na jedno dieťa 225 Kčs, na 3 deti dohromady 675 Kčs. Jeho celoročný dôchodok činí 3675 Kčs, čili, ako som už uviedol, 306.20 Kčs mesačne. Keď k tomu pripočítame prídavok, ktorý v budúcnosti dostane podľa teraz prejednávaného vládneho návrhu, tak mesačný príjem tejto 5členovej rodiny bude činiť 806.25 Kčs. Pripusťme, že azda manželka tohto invalída a matka troch detí náhodile niečo zarobí; aj v tom prípade nikto nemôže ich život závidieť a môžeme si ľahko predstaviť, ako táto rodina vyživuje svoje deti. Dúfajme, že prijatím vládneho návrhu zákona o prídavkoch k dôchodkom z verejnoprávneho sociálneho poistenia čiastočne im bude pomožené.

Taktiež s uspokojením kvitujeme vládny návrh zákona o jednorázových prídavkoch k dôchodkom z verejnoprávneho sociálneho poistenia, pretože to poskytuje rýchlu a účinnú pomoc týmto sociálne najslabším teraz, keď novým usporiadaním cien a najmä cien každodenných potrebných článkov musíme aj na Slovensku prekonať dosť tažké a prenikavé zmeny. Pritom musíme mať na zreteli, že to u nás ešte dosť dlho potrvá, pokiaľ sa nám nepodarí zaistiť pre konzumentov ich dosiaľ nedostatočné prídely za úradne určené ceny. Čierní obchodnící su bezohľadní a nepozerajú sa na malé dôchodky dôchodcov, vdov alebo sirôt. Človek nevie ani pochopiť, ako živorí vdova po zemrelom dôchodcovi, povedzme baníkovi, keď tento bol dajme tomu len 15 rokov zamestnaný. Celý jej vdovský dôchodok činí okrúhle 86 korún. Preto je žiadúce, aby tento zákon bol čím skôr prevedený a nakoľko je možné, bol jednorázový prídavok dôchodcom ešte pred Vianocami vyplatený.

Uviedol som dva príklady zo života baníkov a ich pozostalých, a to úmyselne, lebo dnes baník je predmetom pozornosti nielen našich hospodárskych činitelov, ale celej verejnosti. Ťažba uhlia je dnes predmetom rokovania v podnikoch, na železniciach, v kanceláriách, v obchodoch, práve tak ako v štátnych a verejných úradoch. Produkcia v jednotlivých podnikoch by mohla byť o veľa vyššia, keby sme mali dostatočné množstvo uhlia.

Otázku náboru baníkov pre naše uhoľné bane napriek všetkým pokusom nemôžeme riešiť. Potrebovali by sme ich aspoň 1500, ale ani týchto net. Príčinou týchto ťažkostí je to, že životné podmienky baníka neboly dosiaľ usporiadané tak, aby odpovedaly tým ťažkým podmienkam, ktoré vyžaduje jeho práca, kým prinesie na povrch zeme čierny diamant, blahodarný účinok ktorého len vtedy vieme skutočne oceniť, keď ho nemáme.

Krivda, ktorá zapríčinila, že v minulosti fyzická práca bolo hodnotená ako menejcenná, musí byť odčinená a to nie len úpravou miezd tých robotníkov, ktorí dnes sú aktívne zapojení do výrobného procesu, ale tiež odstránením tej sociálnej nerovnosti, ktorú vidíme pri poukazovaní úrazových rent, dôchodkov invalidov, penzistov a provizionistov.

Uviedol som tieto príklady preto, aby som poukázal na to, že ani prijatím týchto zákonov tento pálčivý problém riešený nebude.

Otázka dôchodku pre invalidov, práve tak ako pre penzistov a provizionistov, musí byť riešenia so stanovíska ľudského. Vítame usnesenie sociálne-politického výboru, v ktorom sa vláda vyzýva predložiť do troch mesiacov takú osnovu zákona, ktorá dokonalejšie upraví dôchodky z verejnoprávneho poistenia. Dúfame, že nám to prinesie ďalšie zlepšenie, som ale presvedčený, že k definitívnemu riešeniu na tomto poli dostaneme sa len uskutočnením obsiahlej a prenikavej reformy celého sociálneho poistenia. Je to požiadavkom celej pracujúcej verejnosti a je treba túto reformu čím skôr už aj preto previesť, lebo je to súčiastkou vládneho programu.

Úlohou sociálnej starostlivosti v ľudovej demokracii bude, starať sa o pracujúceho človeka ako najvýznamnejšieho činiteľa vo výrobe. Popri bohatstve surovín a výrobných prostriedkov od pracujúceho človeka - od jeho pracovnej sily závisí blahobyt celého národa a štátu. Našou povinnosťou je starať sa o človeka nie len vtedy, keď môže pracovať a pre spoločnosť je užitočný, ale aj vtedy, keď pre nemoc alebo starobu neni schopný produktívnej práce. Mám na mysli národné poistenie a to také, ktoré by zodpovedalo všetkým podmienkam a požiadavkám novej doby a duchu ľudovej demokracie.

Cieľom nového sociálneho poistenia už nemôže byť iba to, aby bol pre potrebu výroby a distribúcie zaistený dostatočný počet pracujúcich, ale aby nastala doba sociálnej starostlivosti ako samostatného vytýčeného cieľa. Podobne ako organizovaná výroba životných potrien sa stáva odteraz čiastkou služby pre zaistenie biologickej existencie členov národa a prestáva byť prostriedkom k osobnému prospechu jednotlivcov alebo určitej triedy, potom aj sociálne poistenie sa má plne zaradiť do služby toho istého poslania. Sociálne poistenie má teda slúžiť právu každého pracujúceho človeka, t. j. právu na dobrý život, na zdravie, za predpokladu splnenia vzájomnej povinnosti voči spoločnosti. Sociálne poistenie musí byť zabezpečené pre všetky vrstvy pracujúceho ľudu. Práve tak pre robotníkov, ako aj pre všetkých ostatných pracujúcich, roľníkov, živnostníkov, remeselníkov, obchodníkov, ako aj pre príslušníkov slobodných povolaní. V budúcnosti všetkým týmto pracujúcim musí byť pre prípad nezavineného vyradenia z pracovného procesu zaistený taký dôchodok, ktorý by im zaručil ľudskú životnú úroveň.

V novom zákone o sociálnom poistení budeme musieť myslieť okrem na úpravu dôchodkov aj na prispôsobenie duchu zákona k výš spomenutým zásadám. Predložené vládne návrhy znamenajú prvý, keď aj skromný krok v tomto smere. Očakávame, že naše zákonodarstvo bude sledovať túto cestu. Vzhľadom na situáciu vyvolanú úpravou cien, životných potrieb je nevyhnutne nutné, aby vládne nariadenia o prevádzaní týchto zákonov boly čím skôr vydané a nastalé nesrovnalosti medzi dôchodkom a životnými potrebami boly dľa možnosti čím rýchlejšie odstránené.

V tejto nádeji klub poslancov komunistickej strany Slovenska predložené vládne návrhy prijíma. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo p. posl. Klimentovi.

Posl. Kliment: Slavné Národní shromáždění!

Ujímám-li se slova jménem klubu komunistických poslanců k předloženým vládním návrhům, nemohu nevzpomenouti proměny ovzduší proti minulosti, ve kterém se nyní projednávají dalekosáhlé sociální zákony a opatření ku prospěchu pracujícího lidu. Za první republiky, kdy zde rozhodující slovo měli strůjci Mnichova, pozdější zrádci a kolaboranti, nebyly projednávány na prvním místě předlohy sloužící zájmům a prospěchu pracujícího lidu. (Predsedníctvo prevzal podpredseda Cvinček.) Tehdy byly na prvním místě předlohy zákonů, které vyhovovaly úzké skupině držitelů balíků akcií, velkoagrárních a bankovních boháčů. Pracujícímu lidu, zejména dělnické třídě, dostávalo se pouze drobtů, které padaly se stolů přejedených. V nové lidové demokracii je tomu jinak. Vláda, věrna svému historickému poslání, provádí důsledně košický vládní program, odstraňuje a likviduje těžké následky okupace a války, odčiňuje křivdy, páchané po desetiletí na pracujícím lidu, stará se o obnovu Němci rozvráceného a vykradeného hospodářství, pomáhá pracujícímu lidu lehčeji zmáhat všechny obtíže při obnově a výstavbě našeho rozvráceného a vydrancovaného hospodářství.

Tato snaha se projevuje ve všech činech vlády, možno ji pozorovat v dekretech, které byly vyhlášeny, a je obsažena v každém z pěti navržených vládních zákonů, které právě projednáváme.

Vládní návrh zákona č. 22 zvyšuje státní starobní podporu na 6.000 Kčs ročně. Proti dosavadnímu stavu zvyšují se starobní podpory 5násobně. Vládní návrh zákona č. 23 přiznává k invalidním a starobním důchodům z veřejnoprávního soc. pojištění, s platností od 1. ledna příštího roku, měsíční příplatek 500 Kčs, k důchodům vdoveckým 300 Kčs a k důchodům sirotčím a jiným 200 Kčs.

Podle návrhu zákona č. 24 budou poskytnuty pro prosinec jednorázové přídavky k důchodům invalidním a starobním 1.500 Kčs, k důchodům vdoveckým 900 Kčs, sirotkům a jiným pozůstalým 600 Kčs. Vládní návrh zákona č. 25 upravuje a rozšiřuje ve veřejnoprávním soc. pojištění počet tříd na 16 a vytváří první základnu, na které je možné přistoupiti k vybudování jednotného národního pojištění, ke kterému se upínají naděje dělnictva a které by odpovídalo duchu a požadavkům celé naší pracující veřejnosti. To znamená, že je dána možnost sloučit dosavadní různá sociální pojištění a přikročiti k vytvoření jednotné organisační základny pro národní pojištění, které by zahrnulo do pojištění rolníky, živnostníky a svobodná povolání a zlepšilo dávky tak, aby bylo dosaženo jednotné vyšší úrovně důchodů. Konečně návrh zákona č. 28, kterým se přiznává osobám pojištěným pro případ nemoci na každé nezaopatřené dítě rodinný přídavek 150 Kčs měsíčně.

l když je samozřejmé, že tyto zákony souvisí s novou úpravou cenové hladiny, zvýšení mezd a platů ukazuje a potvrzuje, že vládní rozhodování řídí a usměrňuje duch zástupců pracujícího lidu.

To vše ukazuje, s jakou pečlivostí a starostlivostí řeší se všechny problémy, dotýkající se obnovy našeho hospodářství, odčinění následků okupace a války tak, aby pracujícímu lidu bylo umožněno za únosného stavu přenésti se přes nejtěžší období rekonstrukce našeho hospodářství a aby opatření vlády se zdařilo.

Nezastíráme nijak, že opatření, kterými se mění náš cenový systém podle potřeby našeho hospodářství, skrývá v sobě mnohá úskalí a vyvolává mnoho starostí, jak se v celém životě lidu projeví. Jenže stav, ve kterém zůstalo naše hospodářství po osvobození, přímo volal po celkové nápravě v oboru naší cenové politiky.

Němci cenovým diktátem drželi ceny výrobků a zboží, zvláště které sloužilo jejich válečnému účelu, pod skutečnou cenovou úrovní. U některých výrobků snížili cenu hluboko pod ceny platné před válkou, zavedli t. zv. doplatkové hospodářství, a rozvrátili každou myslitelnou cenovou vyrovnanost. Tak se stalo po osvobození, když jsme přišli znovu do styku s jinými národy, že ceny našich výrobků byly pod cenami, platícími na mezinárodních trzích. Cena našich hotových strojů podle váhy byla nižší než cena rudy, kterou nakupujeme v zahraničí. Vyrovnání cen, jejich zvýšení, odpovídající cenám na světovém trhu, bylo nutné již proto, že náš průmysl bude vyvážet hotové výrobky a dovážet suroviny, jako tomu bylo dříve, a cenová politika nemůže se řídit jen domácím trhem, nýbrž je nutno přizpůsobit se a počítati i s vlivem cen, které platí na světovém trhu. Nastoupit tuto cestu žádá také zájem zestátněného našeho průmyslu a hospodářství. Bez této úpravy je těžko možno si představiti rentabilitu našich zestátněných podniků. Mimo to mluvila pro to i různost cen u nás a na Slovensku, kde ceny byly vyšší.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP