Čtvrtek 10. ledna 1946

(Začátek schůze v 15 hod. 26 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé Smejkal, Ušiak.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády dr Stránský; ministři Nosek, dr Šrobár; státní tajemník dr Clementis.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

236 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS. tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

20. schůze Prozatímního národního shromáždění republiky

Československé svolané

na čtvrtek dne 10. ledna 1946 na 15. hod.

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 36) o výchovném a zaopatřovacích platech u dětí veřejných zaměstnanců, které studují na vysokých školách (tisk 81).

2. Druhé čtení osnovy zákona o řízení v některých sporech z rodinného práva (tisk 79).

Předseda Josef David zahájil schůzi v 15 hod. 26 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda na dnešní schůzí posl. Václavů, Ciprovi, Literovi, Vandrovcovi, Wünschovi, Klátilovi, dodatečně pro plenární schůzi konanou dne 20. prosince 1945 posl. Soukupovi, na tento týden posl. Holdošovi.

Došlé oznámení.

Posl. Juliu Fürthovi byla úředně povolena změna jména na Firt.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy:

výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Spišskej Sobote za súhlas s trest. stíhaním posl. Jeleňa (tisk 94);

výboru ústavně-právního a obchodu o vládním návrhu zákona (tisk 26), kterým se zrušuje Exportní ústav československý (tisk 97).

Vládní návrh, kterým se předkládají Prozatímnímu Národnímu shromáždění ke schválení Stanovy Potravinové a zemědělské organisace Spojených národů, schválené vládou ze dne 25. září 1945 a podepsané na základě plné mocí pana presidenta čs. delegátem v Quebecu dne 16. X. 1945 (tisk 96).

Návrh posl. dr. Pešky a soudr. na vydání ústavního zákona, kterým se upravují a mění některá ustanovení ústavní listiny a jiných zákonů o Národním shromáždění (tisk 93)

Těsnopisecká zpráva o 14. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Přikázáno výborům

Zahraničnímu, zemědělskému a rozpočtovému vládní návrh (tisk 96)

iniciativnímu návrh (tisk 93)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest

1. Zpráva výborů sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 36) o výchovném a zaopatřovacích platech u dětí veřejných zaměstnanců, které studují na vysokých školách (tisk 81)

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Vojanec. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vojanec: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Máme v rukou osnovu zákona o výchovném a zaopatřovacích platech u dětí veřejných zaměstnanců, které studují na vysokých školách. Jde v zásadě o to, aby věková hranice, stanovená u dětí státních a veřejných zaměstnanců pro nárok na výchovné 24 lety, byla prodloužena v důsledku válečných událostí do té doby, než budou moci tito vysokoškolští studenti své studium dokončit. Uzákoněním této osnovy splácíme dluh a odstraňujeme křivdy a příkoří, spáchané na naší akademické mládeži vysokoškolských studentech a studentkách jejichž kalvárie se začala 17. listopadu 1939, kdy gestapo a esesáci podnikli na tyto naše mladé lidi honbu jako na dravou zvěř, pokračovala pak ruzyňskou vraždou devíti příslušníků této mládeže, zavřením všech českých vysokých škol a tak nastávala pro vysokoškolské studenty a konečně pro celý národ křížová cesta našeho utrpení. Uzákoněním této osnovy splácíme úhradu ovšem jen částečně, poněvadž jde jen o děti veřejných zaměstnanců.

Při této příležitosti bude nutno zabývati se také tím, aby vysokoškolští studenti a studentky děti zaměstnanců soukromých a dělníků, prostě děti pojištěnců nemocenských pojišťoven a děti oněch, kteří pobírají t. zv. rodinné příplatky podle zákona 154/45 měli nárok po dobu svých studií obdobně podle tohoto zákona. Přitom doufáme, že tuto věc lze provést administrativním opatřením a že k tomu nebude třeba zvláštní novely uvedeného zákona

Původní vládní návrh byl soc.-politickým výborem pozměněn podle připomínek výboru rozpočtového, a to tak, že § 1, odst. 1 byl doplněn a rozšířen v tom smyslu, že se tento zákon vztahuje také na ty, kteří nemohli dostudovat do 24. roku věku pro případné politické, národní nebo rasové persekuce nebo v důsledku účasti na domácím nebo zahraničním odboji.

§ 3 se pak mění potud, že tento zákon platí proti původnímu návrhu na celém území ČSR.

Změna rozšíření §u 1, odst. 1 byla provedena proto, že zejména na Slovensku se vyskytlo značné množství obětí tohoto druhu persekuce, a je proto úplně správné a spravedlivé, aby se ustanovení tohoto zákona vztahovalo i na tyto oběti.

Zákon nabývá účinnosti 1. června 1945 tak zní návrh. Zde sice zase jednou porušujeme zásadu, že zákon nemá platit zpětně, ale v tomto případě si dovolím s klidným svědomím doporučiti slavné sněmovně povolení této výjimky a za její schválení se přimlouvám. Jde o předlohu ryze sociálního rázu a to, co zde konáme v tomto případě, je jenom naprostou a samozřejmou povinností státu. Věc sama měla býti vyřízena již tehdy, když byly otevřeny vysoké školy, totiž začátkem června 1945.

Nestalo se tak a proto je jen spravedlivé, že zavádíme výchovné se zpětnou platností od 1. června 1945. Z uvedených důvodů doporučuji, aby slavná sněmovna schválila tuto osnovu zákona beze změny. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, panu posl. Olivovi.

Zpravodaj posl. Oliva: Paní a páni!

Rozpočtový výbor zaoberal sa vládnym návrhom zákona o výchovnom a zaopatrovacích platoch u deti verejných zamestnancov, ktoré študujú na vysokých školách, a to v svojich schôdzkach dňa 13. a 19. decembra m. r. V prvej schôdzke jednomyseľným usnesením vrátil rozpočtový výbor tento návrh soc.-politickému výboru s tým, aby zákon platil pre celé územie ČSR. Z toho vyplýva, že i § 1, odst. 1 zákona bolo treba doplniť tak, aby sa vzťahoval na všetkých, ktorým nacisticko-fašistický režim zabránil v štúdiu, a to z akýchkoľvek príčin.

Rozpočtový výbor doporučuje slávnemu Dočasnému Národnému shromáždeniu prijatie tohoto doplneného návrhu zákona, a to v plnom jeho znení. (Potlesk.).

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Přihlášeni jsou tito řečníci na straně "pro": p. posl. Kazimour, pí posl. Trojanová a p. posl. dr Hájek.

Uděluji slovo p. posl. Kazimourovi.

Posl. Kazimour: Pane předsedo, vážená sněmovno!

Zákonem o výchovném a zaopatřovacích platech u dětí veřejných zaměstnanců, které studují na vysokých školách, který bude dnes sněmovnou schválen, je potvrzena nutnost nahraditi škody způsobené okupací těm, kdo byli postižení uzavřením českých vysokých škol. Tento zákon jen doplňuje řadu opatření, která učinili ve prospěch obnovy našeho vysokého školství ministr školství a vláda ve spoluprácí se studenty samými. Při projednávání prvního zákona, týkajícího se vysokých škol, je nutno na půdě nového parlamentu především zdůraznit, že snad žádný stát v Evropě nevěnoval dosud tolik péče své vysokoškolské mládeži jako naše republika. Je to jistě proto, že vysoké školy u nás byly nejdéle uzavřeny. Ale srovnáme-li situaci našeho školství se stavem vysokých škol na př. ve Francii, předčili jsme kulturní západ o mnoho. Kladné stanovisko vlády k potřebám školství a chápání moderní školské výchovy projevuje se ve vládním programu, kde v kapitole 14, odst. 6 se praví: "Na širokou základnu bude postavena péče o naši dorůstající generaci. Naše mládež obého pohlaví musí býti fysicky, mravně i duchovně vyzbrojena, aby se stala důstojnou nositelkou budoucnosti našich národů. Dětem dělníků, rolníků a ostatních pracujících vrstev bude materiálně zajištěno právo na nejvyšší vzdělání podle jejich schopností a otevřena cesta do radostného života."

Na rozdíl od vládních slibů za prvé republiky je tento vládní program splňován. Díky vládě, díky ministru školství a diky pochopení těch studentů, kteří v květnu a v červnu přicházeli na své vysoké školy, aktivně se zapojili do práce, sami zajistili budovy vysokých škol a kolejí a vyčistili je dobrovolnou pracovní svépomoci, mohlo být studium zahájeno v plném rozsahu již tři týdny po revoluci.

Porozuměním pana ministra školství byly zrušeny všechny formality, lhůty atd. a zajištěna taková úprava studia, aby svobodné vysoké školy mohly opravdu včas a s největším urychlením dáti našemu hospodářství a státními aparátu nové sily. Protože šlo o umožnění studií i nemajetným a těm, kteří byli již třicetiletí a zaměstnaní, byla velkorysým opatřením p. ministra školství potřebným žadatelům udělena stipendia.

Přesto, že cenové poměry jsou jiné, přesto, že počet posluchačů se zvětšil, porovnání s poměry v roce 1938 je pozoruhodné. Měli by si ho všimnouti nejen všichni studenti a na těchto činech vlády zkoumati svůj poměr k ní, ale měli by jej vzíti na vědomí i všichni skrytí odpůrci vlády Národní fronty.

V rozpočtu na r. 1938 bylo v kapitole 10, tit. 8 na sociální a zdravotní potřeby vysokoškolského studentstva povoleno 4,493.000 Kč, a to na celý rok téměř pro 20.000 studentů.

Letos bylo vyplaceno: za červen 2,483.876 Kčs, za jediný měsíc září 4,092.751 Kčs, tedy tolik, jako za celý rok 1938. Při tom se vzrůstajícím počtem posluchačů stoupla i částka, věnovaná na stipendia, určená schopným, nadaným, pilným a méně majetným posluchačům vysokých škol. Tak vláda Národní fronty splňuje svůj program, že zajistí přístup na vysoké školy i dětem nemajetných rodičů.

Za spolupráce s ministerstvem ochrany práce a sociální péče bylo zabezpečeno ubytování studentstva i mimo koleje, takže se podařilo zajistiti ubytování celkem 8000 studentů a stravování v závodních kuchyních mens celkem pro 6000 studentů. Upraveno a obydleno bylo tak celkem 33 domovních objektů.

Obsazování kolejí a najatých objektů bylo v nynější bytové krisi vedeno centrálně; jen tak je možno zajistiti spravedlivé ubytování. Opět díky porozumění vlády bylo dosaženo toho, že s ubytováním a stravováním studentstva se v lidové republice již neobchoduje, ale byla zřízena správa studentského majetku v Čechách a obdobně na Moravě, která ve spolupráci se studentskou samosprávou řídí veškeré objekty, sloužící ubytování a stravování studentů. Tím bylo zabráněno v nejkritičtější chvíli kupčení se studentskou bídou, ale bylo zajištěno, aby některé koleje dokonce neležely dva měsíce ladem, zatím co studenti přespávali v nádražních čekárnách.

Ministr školství zrušil taxy, poplatky a školné, ministerstvem informací bylo zajištěno vydávání učebnic a přednášek. Bylo jmenováno mnoho nových profesorů, byly prozatímně upraveny platy všem pracovníkům na vysokých školách. Na mnohých fakultách však dnes není již náležitě dbáno úpravy studia tak, jak je nařídil ministr školství. Zastánci autonomie vysokých škol nepochopili, že i oni se musejí podřídit základním směrnicím vlády. Mnozí vysokoškolští učitelé vynaložili všechny sily na to, aby vychovali novou inteligenci opravdu vzdělanou, ryze demokratickou, moderní, pokrokovou. Mnozí však neprojevili zájem, zkoušejí 8 neb 20 posluchačů týdně, zatím co se jich hlásí ke zkouškám na sta. Nedají si práci, aby hledali nové zkušební metody. Mnoho pánů si dosud nedalo práci, aby napsali nové knihy, přednášky nebo vůbec nějaké učebné pomůcky. To vše bude musit napravit a vyřešit reforma vysokého školství a revise vysokoškolské autonomie.

V tomto týdnu jsou vysoké školy uzavřeny. Ať se vědychtiví studenti ptají dnes všech těch pánů, proč dnes utichlo psaní a volání, že uhlí je dost, že není třeba uhelných brigád. Už se nevolá: "Ševče, drž se svého kopyta!" Kopyto vypadlo z ruky. Inteligenti si po velkém mudrování uvědomují: chybí to, co je základem všeho, totiž ruka dělníkova. Je předpokladem pro práci inteligenta; práce dělníků je základ, na kterém se staví civilisace. To si všichni studenti musí uvědomit. to jim musí říci všechny vládní strany. To je základní poznatek o demokracii-lidovládě, který musí být ve škole vštěpován mladým lidem. Inteligence, zejména mladá, musí stát za zestátněním klíčového průmyslu a bank, musí si uvědomit, co znamená zestátnění pro ni samu; jak se zacházelo s technickou a odbornou inteligencí u kapitalistických podnikatelů. jak zisky Živnobanky byly přednější než rozvoj techniky nebo vědy: jak Preiss a jiní magnáti řešili před 10 lety nikoliv stipendia, nýbrž řádné platy hotových akademiků tím, že jim po 3 měsíce nedávali vůbec žádný plat a pak mizerný. Tak hospodařil nezestátněný průmysl. Dnešní generace se musí ptát těch. kdo v roce 1924 demonstrovali proti "aspirantskému platu", jaký je rozdíl mezi vládou před 10 lety a dnes. Všichni studenti i mládež si musí uvědomit, jak kladný postoj má vláda Národní fronty ke všem potřebám mladé generace. Nesmí zapomenout a musí být poučena, jak vlády panské koalice a jiné vlády bez komunistů nechávaly otázky mladých až na posledním místě. l vysokoškolští profesoři si musí uvědomit, že před 11 lety bojovali proti úplnému zavření některých fakult, na př. vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství. Na to soukromé, nezestátněné banky a průmysl tehdy peníze neměly. A dnes? Otvírají se a zřizují nové vysoké školy a pobočky na venkově.

Celému národu, všem, kteří dnes svou práci usilují o lepší zítřek, záleží na tom, jaká bude naše nová inteligence. Proto není možno připustit, aby byl poťouchlými řečmi a našeptáváním sypán jed do duší mládeže. Nepřipustíme, aby kultura západu byla mladé generaci předkládána jen v podání mnichovském, jen jako destruktivní úsilí proti všemu, co se dnes ve svobodných státech vytváří ve prospěch lidu. To zdravé, hodnotné ze západní kultury odevzdávali dalším generacím právě nejpokrokovější tvůrci ve všech národech. Ano, nám je drahý západ Byrona a Viktora Huga, ale nikdy západ Mnichova, nikdy západ zrady na demokracii a lidských právech.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP