Předseda Josef David.
Místopředsedové Cvinček, Gottier,
Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.
Zapisovatelé Smejkal, Ušiak.
Členové vlády: náměstek předsedy
vlády dr Stránský; ministři
Nosek, dr Šrobár; státní
tajemník dr Clementis.
Předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr Friedmann.
236 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře PNS. tajemník PNS dr Madar;
jeho zástupci dr Záděra, dr
Ramajzl.
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 36) o výchovném a zaopatřovacích
platech u dětí veřejných zaměstnanců,
které studují na vysokých školách
(tisk 81).
2. Druhé čtení osnovy zákona o řízení
v některých sporech z rodinného práva
(tisk 79).
Předseda Josef David zahájil schůzi
v 15 hod. 26 min.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil
předseda na dnešní schůzí posl.
Václavů, Ciprovi, Literovi,
Vandrovcovi, Wünschovi, Klátilovi,
dodatečně pro plenární schůzi
konanou dne 20. prosince 1945 posl. Soukupovi, na tento
týden posl. Holdošovi.
Posl. Juliu Fürthovi byla úředně
povolena změna jména na Firt.
počátkem schůze:
Zprávy:
výboru imunitného o žiadosti okr. súdu
v Spišskej Sobote za súhlas s trest. stíhaním
posl. Jeleňa (tisk 94);
výboru ústavně-právního a obchodu
o vládním návrhu zákona (tisk 26),
kterým se zrušuje Exportní ústav československý
(tisk 97).
Vládní návrh, kterým
se předkládají Prozatímnímu
Národnímu shromáždění
ke schválení Stanovy Potravinové a zemědělské
organisace Spojených národů, schválené
vládou ze dne 25. září 1945 a podepsané
na základě plné mocí pana presidenta
čs. delegátem v Quebecu dne 16. X. 1945 (tisk 96).
Návrh posl. dr. Pešky a soudr. na vydání
ústavního zákona, kterým se upravují
a mění některá ustanovení ústavní
listiny a jiných zákonů o Národním
shromáždění (tisk 93)
Těsnopisecká zpráva o 14. schůzi
Prozatímního Národního shromáždění.
Přikázáno výborům
Zahraničnímu, zemědělskému
a rozpočtovému vládní
návrh (tisk 96)
iniciativnímu návrh (tisk 93)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest
1. Zpráva výborů sociálně-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 36) o výchovném a zaopatřovacích
platech u dětí veřejných zaměstnanců,
které studují na vysokých školách
(tisk 81)
Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl.
Vojanec. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Vojanec: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Máme v rukou osnovu zákona o výchovném
a zaopatřovacích platech u dětí veřejných
zaměstnanců, které studují na vysokých
školách. Jde v zásadě o to, aby věková
hranice, stanovená u dětí státních
a veřejných zaměstnanců pro nárok
na výchovné 24 lety, byla prodloužena v důsledku
válečných událostí do té
doby, než budou moci tito vysokoškolští
studenti své studium dokončit. Uzákoněním
této osnovy splácíme dluh a odstraňujeme
křivdy a příkoří, spáchané
na naší akademické mládeži vysokoškolských
studentech a studentkách jejichž kalvárie se
začala 17. listopadu 1939, kdy gestapo a esesáci
podnikli na tyto naše mladé lidi honbu jako na dravou
zvěř, pokračovala pak ruzyňskou vraždou
devíti příslušníků této
mládeže, zavřením všech českých
vysokých škol a tak nastávala pro vysokoškolské
studenty a konečně pro celý národ
křížová cesta našeho utrpení.
Uzákoněním této osnovy splácíme
úhradu ovšem jen částečně,
poněvadž jde jen o děti veřejných
zaměstnanců.
Při této příležitosti bude nutno
zabývati se také tím, aby vysokoškolští
studenti a studentky děti zaměstnanců soukromých
a dělníků, prostě děti pojištěnců
nemocenských pojišťoven a děti oněch,
kteří pobírají t. zv. rodinné
příplatky podle zákona 154/45 měli
nárok po dobu svých studií obdobně
podle tohoto zákona. Přitom doufáme, že
tuto věc lze provést administrativním opatřením
a že k tomu nebude třeba zvláštní
novely uvedeného zákona
Původní vládní návrh byl soc.-politickým
výborem pozměněn podle připomínek
výboru rozpočtového, a to tak, že §
1, odst. 1 byl doplněn a rozšířen v
tom smyslu, že se tento zákon vztahuje také
na ty, kteří nemohli dostudovat do 24. roku věku
pro případné politické, národní
nebo rasové persekuce nebo v důsledku účasti
na domácím nebo zahraničním odboji.
§ 3 se pak mění potud, že tento zákon
platí proti původnímu návrhu na celém
území ČSR.
Změna rozšíření §u 1, odst.
1 byla provedena proto, že zejména na Slovensku se
vyskytlo značné množství obětí
tohoto druhu persekuce, a je proto úplně správné
a spravedlivé, aby se ustanovení tohoto zákona
vztahovalo i na tyto oběti.
Zákon nabývá účinnosti 1. června
1945 tak zní návrh. Zde sice zase jednou porušujeme
zásadu, že zákon nemá platit zpětně,
ale v tomto případě si dovolím s klidným
svědomím doporučiti slavné sněmovně
povolení této výjimky a za její schválení
se přimlouvám. Jde o předlohu ryze sociálního
rázu a to, co zde konáme v tomto případě,
je jenom naprostou a samozřejmou povinností státu.
Věc sama měla býti vyřízena
již tehdy, když byly otevřeny vysoké školy,
totiž začátkem června 1945.
Nestalo se tak a proto je jen spravedlivé, že zavádíme
výchovné se zpětnou platností od 1.
června 1945. Z uvedených důvodů doporučuji,
aby slavná sněmovna schválila tuto osnovu
zákona beze změny. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový,
panu posl. Olivovi.
Zpravodaj posl. Oliva: Paní a páni!
Rozpočtový výbor zaoberal sa vládnym
návrhom zákona o výchovnom a zaopatrovacích
platoch u deti verejných zamestnancov, ktoré študujú
na vysokých školách, a to v svojich schôdzkach
dňa 13. a 19. decembra m. r. V prvej schôdzke jednomyseľným
usnesením vrátil rozpočtový výbor
tento návrh soc.-politickému výboru s tým,
aby zákon platil pre celé územie ČSR.
Z toho vyplýva, že i § 1, odst. 1 zákona
bolo treba doplniť tak, aby sa vzťahoval na všetkých,
ktorým nacisticko-fašistický režim zabránil
v štúdiu, a to z akýchkoľvek príčin.
Rozpočtový výbor doporučuje slávnemu
Dočasnému Národnému shromáždeniu
prijatie tohoto doplneného návrhu zákona,
a to v plnom jeho znení. (Potlesk.).
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájím proto rozpravu.
Přihlášeni jsou tito řečníci
na straně "pro": p. posl. Kazimour, pí
posl. Trojanová a p. posl. dr Hájek.
Uděluji slovo p. posl. Kazimourovi.
Posl. Kazimour: Pane předsedo, vážená
sněmovno!
Zákonem o výchovném a zaopatřovacích
platech u dětí veřejných zaměstnanců,
které studují na vysokých školách,
který bude dnes sněmovnou schválen, je potvrzena
nutnost nahraditi škody způsobené okupací
těm, kdo byli postižení uzavřením
českých vysokých škol. Tento zákon
jen doplňuje řadu opatření, která
učinili ve prospěch obnovy našeho vysokého
školství ministr školství a vláda
ve spoluprácí se studenty samými. Při
projednávání prvního zákona,
týkajícího se vysokých škol,
je nutno na půdě nového parlamentu především
zdůraznit, že snad žádný stát
v Evropě nevěnoval dosud tolik péče
své vysokoškolské mládeži jako
naše republika. Je to jistě proto, že vysoké
školy u nás byly nejdéle uzavřeny. Ale
srovnáme-li situaci našeho školství se
stavem vysokých škol na př. ve Francii, předčili
jsme kulturní západ o mnoho. Kladné stanovisko
vlády k potřebám školství a chápání
moderní školské výchovy projevuje se
ve vládním programu, kde v kapitole 14, odst. 6
se praví: "Na širokou základnu bude postavena
péče o naši dorůstající
generaci. Naše mládež obého pohlaví
musí býti fysicky, mravně i duchovně
vyzbrojena, aby se stala důstojnou nositelkou budoucnosti
našich národů. Dětem dělníků,
rolníků a ostatních pracujících
vrstev bude materiálně zajištěno právo
na nejvyšší vzdělání podle
jejich schopností a otevřena cesta do radostného
života."
Na rozdíl od vládních slibů za prvé
republiky je tento vládní program splňován.
Díky vládě, díky ministru školství
a diky pochopení těch studentů, kteří
v květnu a v červnu přicházeli na
své vysoké školy, aktivně se zapojili
do práce, sami zajistili budovy vysokých škol
a kolejí a vyčistili je dobrovolnou pracovní
svépomoci, mohlo být studium zahájeno v plném
rozsahu již tři týdny po revoluci.
Porozuměním pana ministra školství byly
zrušeny všechny formality, lhůty atd. a zajištěna
taková úprava studia, aby svobodné vysoké
školy mohly opravdu včas a s největším
urychlením dáti našemu hospodářství
a státními aparátu nové sily. Protože
šlo o umožnění studií i nemajetným
a těm, kteří byli již třicetiletí
a zaměstnaní, byla velkorysým opatřením
p. ministra školství potřebným žadatelům
udělena stipendia.
Přesto, že cenové poměry jsou jiné,
přesto, že počet posluchačů se
zvětšil, porovnání s poměry v
roce 1938 je pozoruhodné. Měli by si ho všimnouti
nejen všichni studenti a na těchto činech vlády
zkoumati svůj poměr k ní, ale měli
by jej vzíti na vědomí i všichni skrytí
odpůrci vlády Národní fronty.
V rozpočtu na r. 1938 bylo v kapitole 10, tit. 8 na sociální
a zdravotní potřeby vysokoškolského
studentstva povoleno 4,493.000 Kč, a to na celý
rok téměř pro 20.000 studentů.
Letos bylo vyplaceno: za červen 2,483.876 Kčs, za
jediný měsíc září 4,092.751
Kčs, tedy tolik, jako za celý rok 1938. Při
tom se vzrůstajícím počtem posluchačů
stoupla i částka, věnovaná na stipendia,
určená schopným, nadaným, pilným
a méně majetným posluchačům
vysokých škol. Tak vláda Národní
fronty splňuje svůj program, že zajistí
přístup na vysoké školy i dětem
nemajetných rodičů.
Za spolupráce s ministerstvem ochrany práce a sociální
péče bylo zabezpečeno ubytování
studentstva i mimo koleje, takže se podařilo zajistiti
ubytování celkem 8000 studentů a stravování
v závodních kuchyních mens celkem pro 6000
studentů. Upraveno a obydleno bylo tak celkem 33 domovních
objektů.
Obsazování kolejí a najatých objektů
bylo v nynější bytové krisi vedeno centrálně;
jen tak je možno zajistiti spravedlivé ubytování.
Opět díky porozumění vlády
bylo dosaženo toho, že s ubytováním a
stravováním studentstva se v lidové republice
již neobchoduje, ale byla zřízena správa
studentského majetku v Čechách a obdobně
na Moravě, která ve spolupráci se studentskou
samosprávou řídí veškeré
objekty, sloužící ubytování a
stravování studentů. Tím bylo zabráněno
v nejkritičtější chvíli kupčení
se studentskou bídou, ale bylo zajištěno, aby
některé koleje dokonce neležely dva měsíce
ladem, zatím co studenti přespávali v nádražních
čekárnách.
Ministr školství zrušil taxy, poplatky a školné,
ministerstvem informací bylo zajištěno vydávání
učebnic a přednášek. Bylo jmenováno
mnoho nových profesorů, byly prozatímně
upraveny platy všem pracovníkům na vysokých
školách. Na mnohých fakultách však
dnes není již náležitě dbáno
úpravy studia tak, jak je nařídil ministr
školství. Zastánci autonomie vysokých
škol nepochopili, že i oni se musejí podřídit
základním směrnicím vlády.
Mnozí vysokoškolští učitelé
vynaložili všechny sily na to, aby vychovali novou inteligenci
opravdu vzdělanou, ryze demokratickou, moderní,
pokrokovou. Mnozí však neprojevili zájem, zkoušejí
8 neb 20 posluchačů týdně, zatím
co se jich hlásí ke zkouškám na sta.
Nedají si práci, aby hledali nové zkušební
metody. Mnoho pánů si dosud nedalo práci,
aby napsali nové knihy, přednášky nebo
vůbec nějaké učebné pomůcky.
To vše bude musit napravit a vyřešit reforma
vysokého školství a revise vysokoškolské
autonomie.
V tomto týdnu jsou vysoké školy uzavřeny.
Ať se vědychtiví studenti ptají dnes
všech těch pánů, proč dnes utichlo
psaní a volání, že uhlí je dost,
že není třeba uhelných brigád.
Už se nevolá: "Ševče, drž se
svého kopyta!" Kopyto vypadlo z ruky. Inteligenti
si po velkém mudrování uvědomují:
chybí to, co je základem všeho, totiž
ruka dělníkova. Je předpokladem pro práci
inteligenta; práce dělníků je základ,
na kterém se staví civilisace. To si všichni
studenti musí uvědomit. to jim musí říci
všechny vládní strany. To je základní
poznatek o demokracii-lidovládě, který musí
být ve škole vštěpován mladým
lidem. Inteligence, zejména mladá, musí stát
za zestátněním klíčového
průmyslu a bank, musí si uvědomit, co znamená
zestátnění pro ni samu; jak se zacházelo
s technickou a odbornou inteligencí u kapitalistických
podnikatelů. jak zisky Živnobanky byly přednější
než rozvoj techniky nebo vědy: jak Preiss a jiní
magnáti řešili před 10 lety nikoliv
stipendia, nýbrž řádné platy
hotových akademiků tím, že jim po 3
měsíce nedávali vůbec žádný
plat a pak mizerný. Tak hospodařil nezestátněný
průmysl. Dnešní generace se musí ptát
těch. kdo v roce 1924 demonstrovali proti "aspirantskému
platu", jaký je rozdíl mezi vládou před
10 lety a dnes. Všichni studenti i mládež si
musí uvědomit, jak kladný postoj má
vláda Národní fronty ke všem potřebám
mladé generace. Nesmí zapomenout a musí být
poučena, jak vlády panské koalice a jiné
vlády bez komunistů nechávaly otázky
mladých až na posledním místě.
l vysokoškolští profesoři si musí
uvědomit, že před 11 lety bojovali proti úplnému
zavření některých fakult, na př.
vysoké školy zemědělského a lesního
inženýrství. Na to soukromé, nezestátněné
banky a průmysl tehdy peníze neměly. A dnes?
Otvírají se a zřizují nové
vysoké školy a pobočky na venkově.
Celému národu, všem, kteří dnes
svou práci usilují o lepší zítřek,
záleží na tom, jaká bude naše nová
inteligence. Proto není možno připustit, aby
byl poťouchlými řečmi a našeptáváním
sypán jed do duší mládeže. Nepřipustíme,
aby kultura západu byla mladé generaci předkládána
jen v podání mnichovském, jen jako destruktivní
úsilí proti všemu, co se dnes ve svobodných
státech vytváří ve prospěch
lidu. To zdravé, hodnotné ze západní
kultury odevzdávali dalším generacím
právě nejpokrokovější tvůrci
ve všech národech. Ano, nám je drahý
západ Byrona a Viktora Huga, ale nikdy západ Mnichova,
nikdy západ zrady na demokracii a lidských právech.