Předseda Josef David.
Místopředsedové Gottier, Tymeš,
Petr, Hodinová-Spurná, Cvinček.
Zapisovatelé dr Kempný, Klokoč.
196 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar;
jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.
1. Zpráva výborů úst.-právního
a obchodu o vládním návrhu zákona
(tisk 26), kterým se zrušuje Exportní ústav
československý (tisk 97).
2. Zpráva výboru úst.-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 68)
o dočasné příslušnosti ve věcech
náležejících soudům porotním
a kmetským (tisk 75).
3. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Spišskej Sobote za súhlas s trest.
stíhaním posl. Jeleňa (tisk 94).
Předseda Josef David zahájil schůzi
v 15 hod. 21 min.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda
na dnešní schůzi posl. Čihákovi,
Daubnerovi, Václavů, Šlingovi,
Štětkovi, Ferjakovi, dr Lettrichovi,
Kulichovi a Polákovi; na dnes a zítra
posl. Kušikovi, Weissovi; na tento týden
posl. Klátilovi, Trojanovi, Jeleňovi,
Valovi, Mrázovi; dodatečně
pro schůze konané dne 9. a 10. ledna t. r. posl.
Ušiakovi.
Posl. dr Veverky min. vnitra o provádění
ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2.
srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě státního
občanství (č. D 4),
posl. inž. Janáčka min. ochrany práce
a sociální péče ve věci zaopatření
osob zasazených nacisty v pracovním poměru
mimo území republiky, případně
pozůstalých po takových osobách (č.
D 5).
Klub poslanců komunistické strany Československa
vyslal do výboru soc.-politického posl. Juru
za posl. Jungmana, do výboru ústavně-právního
posl. Jungmana za posl. Juru.
Přečtena zpráva verifikačního
výboru PNS, ustaveného podle §u 10 vlád.
nař. z 25. srpna 1945, č. 48 Sb.:
"Verifikačný výbor preskúmal
spisy a doklady o voľbe poslancov Dočasného
Národného shromaždenia, predložené
ministerstvom vnútra, a usniesol sa na tejto zpráve:
Voľba poslancov Dočasného Národného
shromaždenia a ich náhradníkov bola vykonaná
podľa ústavného dekretu prezidenta republiky
zo dňa 25. augusta 1945, č. 47 Sb. z. a n., ako
i podľa vládneho nariadenia zo dňa 25. augusta
1945, č. 48 Sb. z. a n. Z dokladov predložených
ministerstvom vnútra vyplýva, že voľba
bola riadne vykonaná podľa uvedených zákonných
ustanovení sjazdom delegátov národných
výborov, ktorý sa konal na Slovensku dňa
28. augusta 1945, v zemi Českej a Moravskosliezskej dňa
14. októbra 1945. V oboch prípadoch boly sjazdom
predložené a nimi prijaté spoločné
kandidátky politických strán vo smysle §u
4 cit. vl. nar.
Verifikačný výbor nezistil žiadnu závadu
pri konaní volieb ani v osobách zvolených
kandidátov a preto mandáty poslancov Dočasného
Národného shromaždenia, ako i voľbu náhradníkov
vyhlasuje za platné."
Zpráva výboru soc.-politického a branného
o vládním návrhu zákona (tisk 49)
o pracovních poměrech osob nastoupivších
presenční službu (tisk 104).
Vládní návrhy:
zákona o odstranění křivd a o některých
ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního
sociálního pojištění (tisk 95),
zákona o dani z obratu (tisk 101),
zákona o nové úpravě československého
práva v oboru nepřímých daní
a státních finančních monopolů
(tisk 102),
zákona, kterým se zavádějí
pracovní průkazy (tisk 106).
Návrh posl. Sedláka a Sajala na prohlášení
živnosti zahradnické za živnost řemeslnou,
vázanou průkazem způsobilosti (tisk 103).
Interpelace:
posl. dr Uhlíře vládě (tisk 98),
posl. Hory min. ochrany práce a soc. péče
(tisk 99),
posl. Pavlíka min. dopravy (tisk 100).
Výborům soc.-politickému a rozpočtovému
vládní návrh tisk 95,
výboru rozpočtovému vládní
návrhy tisky 101 a 102,
výboru soc.-politickému vládní
návrh tisk 106,
výboru iniciativnímu návrh tisk 103.
Zápisy o 13. až 18. schůzi Prozatímního
Národního shromáždění
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy k nahlédnutí, a poněvadž
nebyly proti nim podány písemné námitky,
jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž je
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a obchodu o vládním návrhu zákona
(tisk 26), kterým se zrušuje Exportní ústav
československý (tisk 97).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní
je pan posl. Görner. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Görner: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Osnova, o které mám jménem ústavně-právního
výboru referovati sněmovně, je velmi krátká.
Je to vládní návrh zákona, kterým
se ruší Československý ústav
exportní. Tento ústav byl zřízen vládním
nařízením ze dne 4. července 1934,
č. 179 Sb. Jeho úkolem bylo podporovat rozvoj čs.
vývozu, provádět informační,
propagační, zprostředkovatelskou a konečně
poradní i studijní činnost ke zvelebení
čs. vývozu.
V čele ústavu stál správní
výbor, který činnost ústavu řídil
a dával mu zásadní směrnice, přímou
správu ústavu pak vykonával užší
výkonný výbor spolu s generálním
ředitelem a náměstkem. Ústav měl
sekci průmyslovou a zemědělskou. Za okupace
v době nesvobody byl reorganisován vládním
nařízením ze dne 20. června 1940,
č. 240 Sb., a vládním nařízením
ze dne 19. prosince 1940, čís. 44/1941. Tato reorganisace
znamenala ve smyslu tehdejší všeobecné
totality podstatné omezení činnosti autonomních
orgánů. Postupně za války se činnost
ústavu omezovala, také počet zaměstnanců
postupně klesal, až ke konci války jich měl
ústav 39. Všichni byli ve smluvním poměru.
Část jich přešla do soukromých
služeb, většina pak přechází
do ministerstva zahraničního obchodu.
Ústav byl dotován z poplatků, vybíraných
podle §u 3 zákona ze dne 24. VI. 1920, č. 418
Sb. Bylo také ustanoveno, že v případě
potřeby a překročí-li správní
náklady 3 mil. Kčs ročně, nebo nedosáhnou-li
příjmy 3 mil. Kčs, bude další
úhrada spojená s udržováním tohoto
ústavu kryta úhradou ze zvýšených
statistických poplatků, vybíraných
při dovozu a vývozu podle §u 5 zák.
z 13. července 1922, č. 235 Sb., a to tak, že
tyto poplatky mohou býti zvýšeny nejvýše
o 50%.
Dnes, kdy máme u nás zřízeno ministerstvo
zahraničního obchodu, ztratil Exportní ústav
důvod své existence. Vlastní činnost
ústavu přechází proto na ministerstvo
zahraničního obchodu. Další zachování
ústavu jeví se proto zbytečným a znamenalo
by zbytečné zkomplikování naší
veřejné správy. Ministerstvo zahraničního
obchodu, jež musí býti náležitě
vybudováno, může vůči cizině
daleko lépe obstarávat úkoly, svěřené
dříve Exportnímu ústavu. Při
této příležitosti nutno také
vzpomenouti, že Exportní ústav, zřízený
v r. 1934, převzal svého času činnost
úřadu pro zahraniční obchod, který
byl zrušen. Je tudíž nynější
ministerstvo zahraničního obchodu nástupcem
úřadu pro zahraniční obchod a Exportního
stavu.
Slavná sněmovno! Považuji za svou povinnost,
abych při zániku Exportního ústavu
vzpomněl práce, kterou tento ústav vykonal
pro rozvoj našeho vývozu. Hned v prvém roce
své existence navázal styky s celým hospodářským
světem, ať již jde o skupinu národů
anglosaských či románských. Nutno
zde vzpomenouti iniciativní činnosti ústavu
při budování hospodářských
styků s SSSR. Také Dálný i Blízký
východ byl předmětem pozornosti ústavu
hned po jeho vzniku. Stejně tomu bylo u národů
latinské Ameriky. Ústav začal systematicky
organisovat nabídku a poptávku po našich výrobcích,
sbíral obchodní informace, věnoval pozornost
otázkám dopravy i propagačním, zkrátka
vykonal kus dobré a namnoze pionýrské práce
pro vývoz našich výrobků.
Souborné zprávy, které ústav od svého
vzniku pravidelně vydával, jsou obrazem vývoje
našeho exportu. Tato zdárná práce byla
přerušena okupací naší republiky
a druhou světovou válkou. Ministerstvo zahraničního
obchodu bude muset jednak využít zkušeností
a styků likvidovaného Exportního ústavu,
dále a velkoryse rozvinouti činnost pro rozvoj našeho
zahraničního obchodu. Do určité míry
je tento odpovědný úkol usnadněn tím,
že Německo, náš největší
konkurent ve střední Evropě a v Evropě
vůbec, je dočasně vyřazeno ze soutěže
na zahraničních trzích. Jsou zde možnosti,
kterých je třeba plně využít.
Také náš znárodněný, zestátněný
průmysl počítá s náležitým
rozvojem našeho vývozu. Protože náš
velký průmysl je v rukou státu, vznikají
právě zde možnosti, aby byl náš
zahraniční vývoz plánovitě
a účelně organisován. Čeká
tudíž ministerstvo zahraničního obchodu
velký a odpovědný úkol.
Ke konci chci poukázati ještě na jednu okolnost,
s níž se budeme muset v budoucnosti vypořádat.
Podle našeho názoru je počet ministerstev,
zřízených podle vládního programu,
který vyhlásila vláda v Košicích,
neúměrný. Víme, že jde o řešení
politické, ale v budoucnosti nutno počítat
s tím, že počet ministerstev a jiných
centrálních úřadů musí
býti snížen a některá ministerstva
musí býti spojena. Je to nutné nejen v zájmu
naší administrativy, ale také z důvodů
finančních. Zároveň je třeba,
aby vláda předložila osnovu kompetencí
jednotlivých ministerstev. Už za prvé republiky
byly zde stížnosti na to, že naše ministerstva
nemají přesně určenou kompetenci,
čímž docházelo často k zbytečným
kompetenčním sporům. Již dříve
se naléhalo na to, aby tato kompetence byla přesně
upravena. Soudíme proto, že v budoucnosti bude třeba
současně se snížením počtu
našich ministerstev přesně upraviti jejich
kompetenci. Ústavně-právní výbor
sněmovny usnesl se proto na resoluci, ve které žádá,
aby vláda v nejkratší době předložila
osnovu zákona o kompetenci ministerstev a jiných
centrálních úřadů. Za tohoto
stavu věcí jeví se zrušení Exportního
ústavu také jako jeden z kroků ke zjednodušení
naší veřejné správy. Doporučuji
proto slavné sněmovně jménem ústavně-právního
výboru, aby vládní návrh zákona
o zrušení Exportního ústavu Československa
byl schválen tak, jak jej navrhuje vláda. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor
obchodu jest p. posl. dr Beharka. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Beharka: Slávne Národné
shromaždenie!
Obchodný výbor prejednal vládny návrh
zákona na zrušenie Exportného ústavu
československého na svojej schôdzke dňa
9. januára 1946 a tento schválil v pôvodnom
znení.
Obchodný výbor sa súčasne stotožnil
s pripojenou rezolúciou podanou na vládu výborom
ústavne-právnym, ktorou sa vláda vyzýva,
aby Dočasnému Národnému shromaždeniu
urýchlene predložila návrh zákona o
úprave kompetencie jednotlivých ministerstiev a
iných ústredných úradov.
Výbor obchodu odporúča slávnemu Národnému
shromaždeniu predloženú osnovu o zrušení
Exportného ústavu československého
schváliť. (Souhlas.)