Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci a zahájím proto rozpravu.

Přihlášeni jsou tito řečníci na straně "pro": pí posl. Zeminová, p. posl. Zmrhal a p. posl. Přeučil.

Uděluji slovo pí posl. Zeminové.

Posl. Zeminová: Slavná sněmovno, pánové a paní!

Mám promluviti v rozpravě v zastoupení poslaneckého klubu čs. strany národně-socialistické k předloze o zrušení Exportního ústavu v Praze. Ale důležité události poslední doby nutí nás všechny, nechť patříme ke kterékoliv straně Národní fronty, abychom věnovali zvýšenou pozornost událostem zahraničním a také pokusům reakce uvnitř státu.

Nás československé ženy a jistě i všechny Čechy a Slováky zajímá nesmírně průběh světové konference Spojených národů v Londýně. Vždyť jde o celou budoucnost všeho lidstva. Tento kongres je vlastně přípravou k světové konferenci mírové. Miliony žen všech národů touží celou duší a srdcem, aby došlo k úplné dohodě vedoucích velmocí, když jsme vyhráli válku, abychom vyhráli také mír a zabezpečili jistotu světa do daleké budoucnosti. Ochuzená, rozbitá a vybitá Evropa upadala by dál, kdyby jistota, klid, mír a spojení národů bylo jenom v titulu organisace Spojených národů, a nikoliv v praksi denního trvalého života. Světový kongres ženský, konaný ke konci listopadu v Paříži loňského roku, postavil se jménem stamilionů žen organisovaných v nejrůznějších národech proti fašismu, pro demokracii, pro kolektivní bezpečnost všech národů a hlavně pro společný postup vítězných velmocí. Jen dojde-li k úplné dohodě anglosaských velmocí s velikým Sovětským svazem, může si lidstvo oddechnout a spoléhat se, že nás všechny čeká lepší budoucnost. (Potlesk.)

Náš ministr zahraničních věcí Masaryk promluvil k nám v těchto dnech v londýnském rozhlase o průběhu jednání světové konference Spojených národů. Potěšilo nás nesmírně, že proslavená choť velikého presidenta Spojených států severoamerických pí Rooseveltová promluvila přátelsky s naším zahraničním ministrem a vyřizovala po něm velmi srdečné pozdravy všem československým ženám. (Potlesk.) Prohlásila, že sleduje pozorně naši práci a přeje nám také hodně úspěchů. Jistě krásný a historický projev, který měla choť našeho presidenta pí Hana Benešová o Novém roce, působil velmi dobře na všechny veřejně činné ženy doma i v cizině. Pí Rooseveltová prohlásila dále, že je potěšena faktem, že v delegaci naší republiky v Londýně jsou i dvě ženy, které sice nejsou přímými delegátkami, ale přece jenom se přípravných prací také zúčastnily. Považuji za svou povinnost, abych jménem svým a také jménem všech dvaceti poslankyň čs. parlamentu poděkovala veřejně statečné a o svobodu i světovou demokracii zasloužilé pí Rooseveltové za její přátelskou vzpomínku a pozdrav. (Potlesk.) Vážíme si neobyčejně uznání slavné americké ženy, která zrovna jako její veliký muž president Roosevelt zasloužila se velmi mnoho o porážku fašistických mocností a podniká všechno, aby se upevnil světový mír. Včerejší porada ústředního výboru Národní fronty žen jednomyslně se usnesla na vřelém telegrafickém poděkování pí Rooseveltové za všechnu velikou práci pro mír a svobodu. Současně jsme pozvaly representantku amerických žen k návštěvě naší Československé republiky (Potlesk.), abychom jí také osobně mohly poděkovati za všechno přátelství, které našim národům, Čechům a Slovákům, i našemu státu její veliký zesnulý manžel i ona sama vždycky projevovali.

Litujeme jen, že pouze dva státy mají ve svých oficielních delegacích ženské zástupkyně, a to Anglie v osobě pí Vilkinsonové, ministra školství a osvěty britské říše, a USA v osobě pí Rooseveltové. Jak by to bylo bývalo krásné a potěšující i demokratické, kdyby i všech 5 slovanských států také vyslalo do londýnských delegací zástupkyně žen svých národů. Vždyť v hrůzách šestileté okupace a katastrofy válečné nikde na světě nepoložily ženy tolik obětí a nebojovaly tak hrdinsky proti fašistické zločinné okupaci, jako právě ženy sovětské, polské, československé, jihoslovanské a bulharské. Bylo proto přímo povinností vlád těchto států, aby také na světovou konferenci vyslaly ženské delegátky, neboť i my ženy, a právě my ženy máme co říci k otázce světového míru a světové bezpečnosti. (Potlesk.)

Naše ženy nad slunce jasněji prokázaly v minulých strašných 7 letech, že republika může na ně spoléhati nejen v dobách slávy a míru, ale také v dobách utrpení a nadlidských zápasů. Přály bychom si, aby mír byl zmučenému lidstvu zachován navždy! Poněvadž však není této absolutní jistoty, jsme hotovy ke každé službě a oběti. Kdyby naše vlast a svoboda byly ohroženy, budeme my ženy první, které na zavolání presidenta k obraně vlasti zavoláme "zde!" (Potlesk.) Protože jsme mnoho trpěly, prožily a milujeme republiku, svobodu a demokracii nade všechno na světě, prohlašujeme již nyní, že ministr národní obrany najde u nás poslankyň hluboké pochopení a podporu snah, aby část mladých žen byla u nás zapojena a vycvičena v pomocných službách vojenských. Trvajíce na plné ženské rovnoprávnosti hlásíme se i zde k plné odpovědnosti.

Při každé mírové konferenci v dějinách objevovaly se vždy v podzemí poražené síly, jedinci i státy, aby všemožně intrikovaly proti novému uspořádání lidské a státní společnosti. Také při předběžných zprávách, že do Londýna je svolán prvý světový kongres Spojených národů, ozvaly se u nás temné reakční síly a jednotlivci, a to nejdříve na Slovensku. Tam již před vánocemi rozhozeno bylo statisíce potupných letáků, zejména v Bratislavě, tam má zrádná reakce z Maďarska nejblíže. Štvalo se v nich neslýchaným způsobem proti Čechům, republice, vládě i presidentovi. Někde byly uspořádány zase pogromy, jen aby se lid rozeštvával. Poražený, ničemný režim maďaronských tukovců a tisovců štval k rozkolu jistě i za pomoci ciziny. A spojité nádoby zrady se ozvaly nedávno z Londýna. Sotva se přiblížilo zasedání Spojených národů, hrstka zrádců, seskupená kolem bývalého zbabělého generála Prchaly, který dobrovolně, aniž byl nucen, při tehdejší katastrofě přivedl všecko vojsko i s celou výzbrojí z Podkarpatské Rusi zpět a odevzdal všecko do rukou nepřátel. Nyní v cizině hledí způsobem neslýchaným štvát proti našemu státu. (Hlasy: Fuj!) Podvodně propašovali sem tisíce letáků a také v těch štvou znovu, zase proti Slovákům, demokracii, republice, presidentovi a klidu a pořádku ve státě, vybízejíce občanstvo k hotovému povstání. Jaká to neslýchaná smělost, měla by říci celá poslanecká sněmovna! My po ničem tak netoužíme jako po klidu, míru, bezpečnosti a pořádku, a zde hrstka zrádců, Bůh ví z jakých pramenů placená, chtěla by občanskou válkou rozvraceti sotva uklidněné poměry. Na Slovensku štvali Slováky proti Čechům a nyní zase štvou Čechy proti Slovákům a byli by i pro odtržení Slovenska od Československé republiky. V Pešti, Berlíně a snad ještě jinde desperáti a poraženci se usmívají - a ochotně platí zradu. Poražená cizácká šlechta, zrádní tisovci a fašističtí milionáři i jejich přisluhovači kousnou do žuly. Strany Národní fronty mohou mezi sebou soupeřiti ve věcech ideových a míti i rozdílné názory na jednotlivé politické či hospodářské otázky, pokud nedojde k dohodě. To je věc přirozená. Ale nikdo na světě se nesmí opovážit urážet našeho presidenta dr Edvarda Beneše. (Potlesk.) Za ním stojí všecky strany Národní fronty, za ním stojí Češi i Slováci tak věrně a nadšeně, jak tomu není v žádném jiném státě na světě.

Nikdo na světě se nesmí opovážit podkopávat naši svobodnou, nedílnou a demokratickou Československou republiku! Je společným domovem Čechů a Slováků a příliš mnoho životů, krve a statků položily oba národy za její osvobození, než aby dovolily zrádcům rozbíjet státní jednotu nebo demokratické zřízení.

Nikomu na světě nedovolíme, aby chtěl u nás rušiti důležité vymoženosti naší národní revoluce. Veliký president Osvoboditel Masaryk před 20. lety provolal prorocky do světa: "Evropa jde nalevo!" Tenkrát se reakce vrhla na samého presidenta Osvoboditele, ale podíváme-li se dnes na mapu Evropy, na skutečné nové poměry, vidíme toto credo moderní politické i hospodářské demokracie postupně ve všech státech se uplatňovat. První světová válka skončila svobodou a demokracií politickou. Druhá světová válka po nesmírném utrpení lidstva končí stavbou základů nových sociálních, kulturních a hospodářských řádů. Jsme národ malý počtem, ale statečný odvahou. Jako jsme kdysi v XV. století probojovali proti celé Evropě svobodu svědomí, probojováváme ve století XX. nové sociální řády lidské. Ostatní národy postupují teprve za námi.

Veliké dílo zestátnění a znárodnění výroby se podaří, vezmeme-li si příklad tam, kde již po desetiletí se uplatňuje. Je dobře, že náš ministr průmyslu prostudoval výrobní poměry v Rusku. V SSSR došli k mnohým změnám ve výrobě a distribuci po dlouholetých zkušenostech. Nebudeme proto ani u nás zaváděti překonané vzory z let 1917 až 1930, ale z posledních let, které se zejména ve veliké vlastenecké válce Sovětů dobře osvědčily. Děkujeme ministru Laušmanovi, že po ruském způsobu zdůrazňuje nutnost zvýšené pracovní morálky na všech úsecích národního i státního života (Potlesk.) a také plnou odpovědnost ředitelů, a ne zasahování do chodu výroby a tvorby těch, kdož poměry neovládají. Také řádného plánování je nám, paní a pánové, třeba, jež se tak dobře a skvěle v SSSR osvědčilo. Vedle plánování musíme také rozumně a odpovědně hospodařit. Stát, obce, podniky průmyslové, obchodní i zemědělské, rodiny i jednotlivci mohou vydati jenom tolik, na kolik stačí jejich příjmy. Jinak by nám těžké oběti, které nám uložila měnová reforma, nebyly za chvíli nic platné.

Chceme-li se lépe najíst, musíme dobře hospodařit v zemědělství. Chceme-li zvýšit životní úroveň a dobře bydlet, šatit se a dopřáti si kultury, musíme pilně pracovat v průmyslu, řemeslech, obchodech, živnostech, ve školách, úřadech a v domácnostech. Zejména je třeba věnovat zvýšenou pozornost převzetí průmyslu v pohraničí. Po odsunu Němců nesmí tyto podniky, tak vzácné ve své světové speciálnosti, upadat. Přičiníme-li se v nejbližší pětiletce o hospodářský rozmach, bude život Čechů a Slováků spokojený a šťastný v našich krásných a poměrně bohatých zemích.

A nyní, vážení páni a paní, dovolte, abych promluvila k předloze, kterou právě projednáváme. Exportní ústav československý konal od r. 1934 dobrou propagační, organisační a studijní službu našemu vývozu. Ale klidná, mírová léta přešla a přivalila se dlouholetá ničivá katastrofa válečná. Nejen v Evropě, ale v celém světě byly mezinárodní obchodní styky úplně zničeny a přetrhány. Evropa zchudla, zásoby zboží i surovin jsou vyčerpány. Doprava byla ochromena a měny téměř všech států zlehčeny, ne-li zničeny.

Bylo proto záslužným a prozíravým činem všech zástupců stran Národní fronty v Košicích, že při tvoření prvé vlády v osvobozené vlasti bylo vytvořeno samostatné ministerstvo zahraničního obchodu. Pouhý propagační Exportní ústav by byl absolutně na ty veliké úkoly nestačil. Bylo nutno vytvořit odborné ministerstvo, nadané náležitou pravomocí, které by od základů nově budovalo nezbytně potřebné mezinárodní obchodní styky. Nebylo by u nás hospodářského života, kdybychom nezískali z ciziny obchodními smlouvami potřebnou rudu, bavlnu a jiné suroviny. Postrádali bychom těžce řadu potřeb denního života, kdybychom je nezískali výměnou za zboží našeho původu. Ministru dr Ripkovi se podařilo přes nesmírné potíže dopravní, valutové a všeobecnou vyčerpanost ve zboží uzavřít v několika měsících řadu obchodních smluv a ujednání velmi výhodných.

Již v červnu 1945 sjednal výhodnou smlouvu se Sovětským svazem. Sovětský svaz nám dodává železné rudy, minerální oleje, textilní suroviny atd. My vyvážíme do Sovětského svazu strojní zařízení, obráběcí stroje, elektrotechnické a válcované výrobky. V roce letošním se výměna našeho zboží za sovětské suroviny ještě značně zvýší. Pro náš stát je velmi výhodná každá obchodní smlouva, která nám získává suroviny, za které dáváme hotové výrobky. Zajišťuje se tím pro náš průmysl práce a pro dělnictvo slušné mzdy.

V Londýně jsme podepsali 1. listopadu obchodní a měnovou dohodu s Velkou Britannií. Uvážíme-li dominující postavení libry šterlinků ve světě a že v době mírové byl u nás kurs libry 140.- Kč, je měnová dohoda, stanovící nyní pevný kurs na 201.50 Kčs, úspěchem. Vždyť nám nacistická hrůzovláda právě strašným znehodnocením měny natropila stamiliardové škody! Smlouvou s Velkou Britannií byl nám otevřen účet dovozu a vývozu v částce 1,000.000 liber šterlinků a státní úvěr 5,000.000 liber, t. j. vcelku 1,200,000.000 Kčs. Současně byla uznána platnost naší obchodní smlouvy z roku 1923. Jak britský finanční tisk konstatoval, je to prvý obchodní úvěr tohoto druhu, který velká Britannie v Evropě některému státu poskytla.

Se Spojenými státy severoamerickými není možno doposud plně rozvinouti obchodní styky pro nepřekonatelné dopravní nesnáze, ale i tak požívá náš vývoz do USA doložky o nejvyšších výhodách. S Francií byla podepsána obchodní dohoda dne 24. října 1945. Francie nám dodává hlavně koloniální zboží, barviva, fosfát a chybící nám stroje, my zase Francii náš proslavený chmel, slad, sklo, keramiku, dříví, papír atd. I tato obchodní smlouva byla francouzským tiskem příznivě komentována.

S Jugoslavií máme dobrou obchodní smlouvu od 28. listopadu. Republika tam bude vyvážet stroje, porcelán, chemikálie, koks a pod. za jugoslávské rudy, chrom, ovoce, víno a pod. V roce letošním budou tyto přátelské obchodní styky ještě značně zvýšeny.

S Maďarskem vyměňujeme zboží na podkladě soukromých kompensací, schvalovaných našimi i jejich úřady. Maďarsko dodává nám produkty zemědělské, manganovou rudu, minerální oleje, tabák, léčiva a ovoce. My do Maďarska koks, stroje, ocelové výrobky, dříví a papír.

Švýcarsko uzavřelo s námi obchodní a platební dohodu loni dne 31. srpna. Výměnou dostáváme chovný dobytek, kondensované mléko, sýry, tkaniva, chemikálie a různé nástroje. S československé strany se dodává slad, chmel, cukr, koks, sklo, porcelán, železářské výrobky, výbušniny a pod. Doprava se Švédskem funguje poměrně velmi příznivě.

S italskou delegací byla dokončena obchodně-politická jednání dne 11. října 1945. Dosaženo bylo dohody o dovozních a vývozních položkách. Doprava však vázne a předpokládáme, že se obchodní styk rozvine zejména v roce letošním.

20. října 1945 byla v Sofii podepsána dohoda s Bulharskem o výměně zboží a platebním styku. Bulharsko má živý zájem o dodávky našich kolejnic, železničního materiálu, plechu, chemikálií, umělých textilních vláken, nástrojů a cukru. Dodává nám hlavně měď, některé rudy, zemědělské výrobky a tabák.

S Rumunskem vstoupila v platnost hospodářská dohoda 15. listopadu 1945. ČSR dodává Rumunsku kovoprůmyslové výrobky, materiál pro dráhy, zařízení pro naftový průmysl, keramiku, sklo a j. Za to dostaneme rudy, minerální oleje, potraviny a sůl.

Obchodní smlouva s Holandskem byla podepsána dne 21. října. Nám jde o dovoz kakaového másla, surového železa, semen, umělého hedvábí a j. My vyvážíme do Holandska sklo, keramiku, porcelán, slad, chmel, pivo a textilní výrobky.

Důležitá byla obchodní smlouva, kterou jsme sjednali se Švédskem 1. července 1945. Švédsko povolilo úvěr 24,000.000 švédských korun. Máme největší zájem o výbornou švédskou rudu, železné slitiny, ocel, kyzy a chemické výrobky. Švédsko požaduje od nás koks, chmel, stroje, magnesit a instalační elektrotechnický materiál. Zůstane bohužel poválečnou ironií, že materiál ze Švédska musí k nám docházet vzdálenou cestou přes Hamburk, nikoli přímou cestou přes Polsko.

Norsko uzavřelo s námi obchodní dohodu 18. listopadu v Praze. Dodá nám zejména ryby, rybí tuk a suroviny. S naší strany se budou vyvážet do Norska průmyslové výrobky, zejména kovoprůmyslové.

S Dánskem podepsána byla dohoda o výměně zboží 1. prosince. Dánsko nám dodá máslo, sýry, dobytek, konservy a jiné důležité potraviny za naše sklo, textilie, stroje, chemikálie a hutnické potřeby.

V roce 1946 musí ministerstvo zahraničního obchodu ještě vystupňovati snahu po zdokonalení a rozmnožení obchodních styků a smluv i s ostatními státy evropskými. Jde hlavně o Polsko, Řecko, Portugalsko. Pokud jde o Španělsko, zachováváme reservu, protože režim, který tam vládne, je naší demokracii přímo nepřátelský. (Potlesk.) Ale také stykům s bohatými Spojenými státy severoamerickými a s ostatními zámořskými státy musí ministerstvo zahraničního obchodu věnovat největší pozornost. Ministr dr Ripka, který nás právě zastupuje na světové konferenci Spojených národů v Londýně, jistě použije této příležitosti, aby navázal s četnými zámořskými státy styky pro důležitá obchodní jednání v budoucnosti.

Co je hlavní podstatou všech doposud uzavřených obchodních smluv a dohod, a to nejen našich, ale všech států na světě? Dováží se a vyváží jedině výměnou za zboží jiné. Je to úkaz poválečný a teprve po uzavření řady mírových smluv, stanovení pevných hranic a postupném urovnání měn jednotlivých států se bude přecházet k normálním obchodním poměrům. Přejde se zase k větší hospodářské nezávislosti a vyvážet se bude raději za dobrou valutu, aby se zase mohly nakupovat suroviny tam, kde to bude výhodnější. Mezi tyto státy patří samozřejmě také naše republika, která má zájem o suroviny. Máme proslavený průmysl a kvalifikované dělnictvo. Nemůžeme připustit pokles naší výrobnosti a nesmíme také ztratit naše zahraniční trhy. Ve dvou až třech letech by bylo pozdě, neboť velké státy se hledí rychle zkonsolidovat, aby svůj export uplatnily, a naše tržiště bychom našli za dvě - tři léta obsazena. Je proto životním zájmem našeho dělnictva, průmyslu, obchodu i celého národa, aby svět o nás věděl a hospodářsky nás nepředstihl.

Rok 1946 rozhodne o naší hospodářské budoucnosti. Nesmíme ztratit jedinečnou příležitost dostat se s našimi kvalitními výrobky do světa, pokud je přímo hlad po zboží. V pohraničí přebíráme skvělý průmysl sklářský, keramický, textilní, porcelánový, výrobu hudebních nástrojů, jabloneckého zboží a j. Četné obory přizpůsobujeme českému svérázu. Světový zvuk jmen Škodovka, Baťa, žatecký chmel, hanácký slad, československý cukr a pod. nesmí zapadnout v příští úžasné konkurenci.