Zemědělci jsou právem pobouřeni právě proto, že proti dřívějšku je veliký nepoměr stanovených cen masa a uzenin proti cenám živé váhy dobytka. Dříve dostal zemědělec za 1 kg živé váhy ¹/₂ kg vuřtů a nyní jich dostane pouze ¹/₄ kg. Když vezmeme dnes cenu živé váhy hovězího dobytka 13 Kčs a cenu masa ve velkém 38 Kčs, vidíme, že je téměř trojnásobně vyšší proti dřívějšku, kdy byla průměrně jen dvojnásobná. Není pochyby, že spotřebitelská cena hovězího masa od 43 do 60 Kčs - tedy průměrně 51 Kčs - je vysoká; a tu zase přicházíme ke stejnému zjevu, že připadající množství na osobu podle přídělů je velmi malé, takže řezník prodávající maso v drobném prodá za jedno období poměrně málo masa a patrně proto bylo stanoveno tak veliké rozpětí nejvyšším úřadem cenovým, neboť průměrná cena 51 Kčs v drobném znamená 30procentní přirážku na nákupní cenu masa ve velkém. Také i u jaternic, v nichž, jak každý ví, je velmi málo masa, byla stanovena cena na 50 Kčs za kg.

Rozhodně, když vezmeme cenu 13 Kčs za 1 kg živé váhy, 38 Kčs ve velkém a 51 Kčs v drobném, musí to zemědělce pobuřovati a ještě více musí jej pobuřovati stanovené ceny uzenin, které se pohybují od 50 až do 86 Kčs. Nejlevnější salám, t. zv. salám konsumní, má stanovenou cenu 50 Kčs, ačkoliv před válkou se prodával za 8 až 10 Kčs za 1 kg. Jeho cena byla tedy zvýšena ne o 300, ale o 500 procent.

Při revisi cen masa a uzenin je nutno zastavit se u jedné sfingy, která se nazývá jatky. Jak jsem uvedl, cena živé váhy je 13 Kčs a cena masa ve velkém 38 Kčs. Nemusí býti nikdo odborníkem, aby pochopil, že tady není něco v pořádku. Nemám po ruce přesné výpočty, ale na poradě, kterou jsme měli včera, tvrdil zástupce jatečních zaměstnanců, že asi 400 komisionářů a velkoobchodníků téměř bezpracně vydělalo na pražských jatkách za rok 35 milionů Kčs. Bude zapotřebí, aby otázkou jatečního trhu bylo konečně hnuto a všechno, co je zbytečné při distribuci masa, bylo odstraněno. Nedivte se, že zemědělci s nedůvěrou pohlížejí na meziobchod a žádají - a to velmi důrazně - překalkulování všech cen při poslední úpravě nově stanovených. Tady je třeba udělat opravdu pořádek v distribuci i v kalkulaci cen. Říkáme dělníkům, zemědělcům i všem ostatním, že je třeba zvýšit výkon a že jen zvýšením výkonu a vytvořením nových hodnot můžeme položit pevné základy našemu hospodářství. Říkáme to také na adresu všech živností a obchodu jako hlavního činitele v distribuci. Jestliže jsme již konstatovali, že při poslední úpravě cen maloobchodu povolené cenové rozpětí bylo stlačeno, zatím co velkoobchodu bylo povoleno nepoměrně větší než dosavadní, nesmíme zapomínat, že nesrovnalosti v rozpětí cenovém od producenta až ke spotřebiteli spočívají také ve všeobecné naší situaci. Je skutečně zapotřebí přikročiti k reorganisaci i distribučního aparátu, ale tou se musí zabývati všechna příslušná ministerstva, kterým podléhají různé svazy, hospodářské skupiny, prodejní a hospodářské organisace; musí se tím zabývati Svaz obchodu, řemesel a jiné organisace, aby veřejnost měla v těchto otázkách úplně jasno a aby mohlo býti řečeno našemu poctivě pracujícímu lidu v městech a na venkově, že netrpíme příživníky nebo lidi s bezpracným důchodem. Nechceme nikomu ublížit, ani malým živnostníkům a obchodníkům, ale naše hospodářská situace vyžaduje kategoricky, aby to, co je neproduktivní, co zatěžuje naše hospodářství, bylo odstraněno. Tato akce není namířena proti solidním a života schopným obchodům, ale musí vésti k očistě našeho hospodářského života ode všech živlů spekulačních, ode všech, kteří by chtěli žíti z bezpracných důchodů. (Potlesk.) Hospodářská výstavba naší republiky vyžaduje ode všech produktivních složek národa, aby zvýšením výkonů a krajním úsilím byly vytvořeny nové hodnoty k dosažení předpokladu pro vyšší životní a kulturní úroveň všech pracujících našeho státu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. Přeučil. Dávám mu slovo.

Posl. Přeučil: Vážený sbore, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o zrušení Exportního ústavu československého byl přijat jednotlivými výbory s naprostou jednomyslností, neboť máme-li usilovat o naprostý rozvoj československého vývozu, musíme soustředit všechnu činnost organisační v rukách zahraničního obchodu. K tomu také směřovala snaha navrhovatelů.

Nicméně využívám této příležitosti, abych vás požádal o několik minut pozornosti k otázce, jež velmi úzce souvisí s problémem našeho zahraničního obchodu.

Většinu závažných úkolů, exportu a importu se dotýkajících, převzalo ministerstvo zahraničního obchodu, některé pak speciální záležitosti příslušná ministerstva hospodářská, jako výživy, průmyslu a jiná.

Zde je nutno, aby ve všech jednotlivých úsecích bylo dbáno košického programu. Žel, že se tak dosud neděje všude a vyskytují se stále častěji případy, kdy není respektováno stanovisko ministerstva zahraničního obchodu druhými resorty a stává se tak vesměs na újmu a v neprospěch exportních a importních podniků soukromých.

Bylo by těžkým proviněním na hospodářském úseku státu, kdybychom schopné a osvědčené vývozce a dovozce nahrazovali zástupci úřadů, tedy teoretiky, kteří při nejlepší vůli a snaze nemohou míti onen praktický přehled o zahraničních trzích. Ale v jednom musíme býti, paní a pánové, zajedno, a to ve snaze, abychom v hospodářském závodění exportním měli dostatečně ostré tempo. Chceme-li býti exportéry, musíme se značně rozhýbat a roztočit své podniky na vysoké obrátky, jinak bychom mohli přijít pozdě. Svět se vzpamatovává z ran války a obchodní svět nasazuje již mezinárodní tempo k zápasu o světové trhy. Československo se nesmí dát překvapit, a i když jsou nyní obtíže doby zdánlivě nepřekonatelné, nenamlouvejme si, že se na nás na světových obchodních kolbištích čeká, nespoléhejme, že nebude soutěže. Naopak, obchodní soutěžení, které čeká naše dovozce a vývozce, nebude lehké, a proto jim nepodrážejme nohy dříve, než nastoupili ke startu.

Povšimněme si veliké odezvy, kterou způsobilo rozhodnutí vlády, že nebude konán jarní veletrh. Vláda jistě správně uvážila všechny okolnosti. Ale zároveň řekněme otevřeně, že konaní podzimního veletrhu je bezpodmínečně nutné, nemáme-li ztratit na mezinárodních obchodních spojích příliš mnoho nebo snad všechno. Vládní činitelé měli by ještě jednou přezkoušet své rozhodnutí z 19. prosince o vystěhování 180 exportních firem z paláce Pražských vzorkových veletrhů a o přeměně paláce na úřední budovu. Nejen že půjde o poškození 3.000 vystavovatelů, kteří se již připravovali na tento podnik, ale bylo by neúnosné na dobu pěti let změniti palác PVV na úřední budovu a vybudovati jenom nouzové trhové stánky. Jestliže se pražský veletrh mohl chlubit nějakou předností, pak to byl právě veletržní palác, a není z průhledných důvodů únosné vzíti mu jeho hlavní poslání.

Dovoláváme se, vážení pánové a dámy, vašeho souhlasu, zda by nebyl správnější návrh pražského primátora, aby se plánované nouzové stavby postavily pro potřebu kanceláří a úřadů. Tento námět je tím odůvodněnější, že jsou zde zaručené nabídky podniků, které jsou ochotny postavit dřevěné budovy pro úřední účely, třeba na volném prostranství na Letné, a to v celé výměře, jak ji má veletržní palác, asi 24.000 čtv. metrů, ačkoli stát plánoval zastavění náhradní plochy ve výměře jen asi 10.000 čtv. metrů, při čemž polovina této plochy mohla by býti postavena do konce března a druhá polovina do konce května. Jestliže si připomínáme, ačkoli už tady o tom byla řeč, nezbytnost vývozu, pak je nezbytná i representace našich PVV. Proto veletrh na podzim být musí a palác by měl zůstati tomuto úkolu zachován. (Potlesk.)

Nezapomínejme, že musíme nutně svést zápas o trh vídeňský a lipský. Tyto dva veletrhy považovaly pražský za nejnebezpečnější konkurenci, a nyní se nám naskýtá příležitost, která se již v historii našeho exportního obchodu docela určitě opakovat nebude.

Okupanti usilovali o zrušení našich PVV a nepodařilo-li se jim to, nesmíme ani my při novém nástupu znevažovat úkol veletrhů. Musíme usilovně dbáti toho, aby nás nepředstihla Paříž, která má již start za sebou, i když její veletrh nemohl dosáhnouti výsledků mírových. Dále je tu těžká konkurence švýcarská, kde v Basileji bude veletrh v květnu.

Jsem přesvědčen, že nestačí, věnujeme-li svým spojencům ujišťování a přesvědčování o dobré vůli, my jim musíme nutně ukázat také výsledky odhodlané a tuhé práce, výsledky všech složek lidu, a k tomu dává veletrh největší příležitost.

Dotkl jsem se při problému exportního obchodu také soukromého podnikání. Dovolte, abych se s touto otázkou vypořádal docela. Poslední dobou se totiž dělá mnoho povyku okolo podnikání soukromého a družstevního. Projevují se snahy, aby representanti kolektivního podnikání byli vehnáni do rozporů se soukromým podnikáním, řekněme přímo s naším živnostnictvem a obchodnictvem. (Potlesk.)

Je třeba s tohoto místa jasně říci, že není a nemůže býti rozporů, neboť náš živnostník a obchodník je si příliš dobře vědom odpovědnosti, kterou má ke svému státu a lidu, je si vědom svých povinností a plní je i za cenu ztráty svého osobního pohodlí. Bylo by neodpovědné kaliti z jakýchkoli důvodů tyto vody, bylo by příliš neupřímné štváti živnostníky a obchodníky proti družstvům nebo naopak. (Potlesk.)

Jestliže bude dodržován košický vládní program, bude-li přihlíženo ke skutečnosti, že máme v ČSR skoro tři čtvrti milionu živnostensko-obchodnických podniků asi s jedním milionem zaměstnanců, pak se nutně postavíme na zásadní stanovisko, že všem druhům podnikání budeme měřit stejně, ať již půjde o příděly, dodávky nebo daňové povinnosti, a jakékoli rozpory mezi jednotlivými druhy podnikání se stanou bezpředmětnými.

Paní a pánové, vy jako zástupci politických stran chodíte mezi lid, vám všem je naprosto jasno, že soukromohospodářské podnikání je státní nezbytností, a bylo by těžkým proviněním, kdybychom měli složce živnostensko-obchodnické upírat právo na existenci, právo na hospodářskou spolupráci. Věřme, že má-li někde stát stachanovce, má je v těchto drobných lidech, kteří neznají pracovních hodin, nedělí, svátků a starají se o to, aby svému zákazníku vyhověli.

Myslíte, že přidáváme chuť k práci, když pokračujeme v některých způsobech, v metodách z doby nesvobody? Víte o tom, že tři pražské hotely - Axa, Černý a Ametyst - dostaly příkaz, aby se do 24 hodin vystěhovaly a do pokojů, jež potřebujeme pro příchozí do Prahy, se nastěhují úřady? Bylo by to přirozené a možné, kdybychom měli dostatek hotelů, ale v Praze denně 200 až 300 lidí nenalezne nocleh pro nedostatek lůžek. A to se připravují na jaro mnohé sjezdy a podniky, které přivedou do hlavního města desetitisíce návštěvníků. Že podobná rozhodnutí neposilují snahy našich podnikatelů, to je pochopitelné. Politické strany přece bez rozdílu prohlásily, že mají zájem na živnostnících a obchodnících a organisují je. Proto také nesmí strany dovolit protežování kterékoli formy na újmu druhých a také snahy úředních míst musí nutně pečlivě zkoumat.

Poukazuji na tyto skutečnosti naprosto právem. Setkal jsem se s nimi v mnoha případech, a to jak v odvětvích exportních, tak i v malých krámech a dílnách. Příliš často se projevuje snaha po potlačení soukromé iniciativy a zapomíná se na zdatnost, zkušenost a pohotovost, kterou má řemeslník nebo obchodník. Nedopusťme, aby takovéto počínání kalilo dobrý poměr mezi složkami našeho lidu.

Dovolávám se vás, paní a pánové, všímejte si práce našich živností, řemesel, obchodů, hostinských provozoven, našich dopravců a nutně přiznáte všem jejich práva.

Živnostenští podnikatelé pochopili dobu. Neprávem mnohý z politiků jim chtěl vpálit Kainovo znamení reakce. Podnikatel je zvyklý dívat se hospodářsky dopředu a vidí, kam jde vývoj. Proto nechce stát stranou, chce býti spolutvůrcem hospodářské výstavby naší republiky, ale nesmí mu být toto svaté, demokratické právo na spolupráci nikým upíráno. (Výkřiky.)

Je škoda, že se i novinářsky využívá některých opatření vlády v neprospěch jednotlivých složek národa. Mám na mysli poslední články o cenovém problému. Vždyť každý odpovědný novinář ví a musí vědět, že si ceny nedělali živnostníci a obchodníci, ale že je určuje nejvyšší úřad cenový za úzké spolupráce hospodářských složek, svazů a také Ústřední rady odborů. Je proto při nejmenším nemístné vytýkati uzenářům nebo pekařům ceny jejich výrobků. Vždyť nemáme volnou tvorbu cen. Ceny určuje stát a stát určil cenu poživatin a je třeba říci, že cenové rozpětí se velmi často zhoršilo v neprospěch výrobce a obchodníka. Platí to zejména u chleba, kde střední pekařský podnik, ekonomicky zařízený, při výrobě chleba doplácí na 100 kg 13 Kčs. Stejně je tomu u vodového pečiva - žemlí. Jak je to možné? - ptáte se. Jednoduše. Nejvyšší úřad cenový stanovil ceny pekařských výrobků dříve, než byly upraveny mzdy, a zvýšil ceny o 70 až 80%, zatím co dodatečně provedené zvýšení mezd činilo průměrně 146 %.

Tisk se pozastavoval nad cenou salámu. Tam bylo přiznáno kalkulačních výloh 20%, při čemž participuje výroba 3% a detailní obchodník 10%. Uvážíme-li, kolik procent se prováží při krájení, kolik vyschne, krátce jaký je výtrat - počítá se asi s 5% - a připočteme-li všechnu další režii a 2% daň z obratu, vidíme, že není vina přemrštěných cen ani na výrobci, ani na obchodníku.

A jestliže se chce mluvit o tak zv. bezpracné distribuci, nelze toto obvinění házet do řad obchodních. Či věří snad někdo z vás, že práce obchodníka je "bezpracnou distribucí"? Cožpak neobstarává zboží, neskladuje je, neošetřuje, nerozvažuje? Lepí lístky, píše odběrní poukazy, dělá soupisy a výpočty - někdy po gramech - vede knihy a počítá, aby nám mohl všem včas dodat náš příděl. To neví naši redaktoři, že většina "bezpracných obchodníků" dělá s příslušníky svých rodin v neděli, i v noci, aby vůbec zvládli úkol, který od nich konsument očekává?

Myslím, že je tomu stejně a právě tak i v konsumních prodejnách. Vytýká-li se něco velkoobchodu, pak je třeba vzíti na vědomí, že podle nynějších cenových směrnic činí hrubý velkoobchodní zisk u mlýnských výrobků, mouky a zemědělských produktů, o kterých byla v tisku zmínka, nejvyšší velkoobchodní rozpětí ve výši 9%. Z nich více než polovina připadá na dovozné, takže velkoobchodníku na úhradu zboží, mzdy, 2%ní daně z obratu a zisku zbude 5%.

Nevěřím, že by jakákoliv distribuční forma mohla kalkulovati laciněji. (Potlesk.) Jestliže se dnes stává, že podnikatelé nemají peněz na nákup zboží, protože se žádá placení ihned, často i předem, pak je jisto, že cenová kalkulace, stejně jako i některá opatření finanční těžce se dotkla našich výrobců, živnostníků a obchodníků. Nesmí proto býti dávána vina jim, ale musí být ve vzájemné spolupráci provedeno přezkoušení tam, kde jsme se dopustili omylů. (Předsednictví se ujal předseda Jos. David.)

Pochybená by byla cesta jakékoliv osobní či stranické demagogie. Živnostníci a obchodníci v čs. straně národně-socialistické jsou přesvědčeni, že musí být zachována všechna ujednání stran Národní fronty a že nejen strany, ale ani ústřední organisace, svazy živnostenské, nedovolí, aby zájmy celého stavu se dostaly na scestí politické agitace, jak se již o to staly pokusy.

Živnostníci a obchodníci věří své vládě, věří svým politickým zástupcům; prosím, nezklamte je a pamětlivi nutnosti rychle a dobře vyrábět a prodávat, abychom zas mohli exportovat za několik desítek milionů denně, jak tomu kdysi bývalo, najděte každý kladný poměr k práci našich soukromých podnikatelů, mějte k nim naprostou důvěru a v duchu zásad košického programu dejte jim i ochranu a podporu, jaké si zasluhují. Práce našich řemeslníků, dokonalá díla našich dělníků v rukou schopných exportérů pomohou hospodářství nově budované republiky tam, kde musí být v dobré hospodářské politice usměrněno k vývoznímu obchodu. Nestačí mít jenom jakousi vývozní politiku. Základní podmínkou dobrého vývozu jest dobrá politika výrobní, mzdová, cenová, daňová i obchodní. Když tyto úseky budeme dělat dobře, udržíme snadno výměnu zboží s cizinou v rovnováze, která je nám nezbytná.

A k tomu je potřebí jen trochu dobré vůle, píle, méně demagogie a více snášenlivosti.

Živnostnictvo a obchodnictvo se upřímně hlásí k budování nové republiky, pochopte jeho dobré snahy, přiznejte mu jeho právo a ono vám bude neskonale vděčno. (Potlesk.)