Zemědělci jsou právem pobouřeni právě
proto, že proti dřívějšku je veliký
nepoměr stanovených cen masa a uzenin proti cenám
živé váhy dobytka. Dříve dostal
zemědělec za 1 kg živé váhy 1/2
kg vuřtů a nyní jich dostane pouze 1/4
kg. Když vezmeme dnes cenu živé váhy hovězího
dobytka 13 Kčs a cenu masa ve velkém 38 Kčs,
vidíme, že je téměř trojnásobně
vyšší proti dřívějšku,
kdy byla průměrně jen dvojnásobná.
Není pochyby, že spotřebitelská cena
hovězího masa od 43 do 60 Kčs - tedy průměrně
51 Kčs - je vysoká; a tu zase přicházíme
ke stejnému zjevu, že připadající
množství na osobu podle přídělů
je velmi malé, takže řezník prodávající
maso v drobném prodá za jedno období poměrně
málo masa a patrně proto bylo stanoveno tak veliké
rozpětí nejvyšším úřadem
cenovým, neboť průměrná cena
51 Kčs v drobném znamená 30procentní
přirážku na nákupní cenu masa
ve velkém. Také i u jaternic, v nichž, jak
každý ví, je velmi málo masa, byla stanovena
cena na 50 Kčs za kg.
Rozhodně, když vezmeme cenu 13 Kčs za 1 kg
živé váhy, 38 Kčs ve velkém a
51 Kčs v drobném, musí to zemědělce
pobuřovati a ještě více musí
jej pobuřovati stanovené ceny uzenin, které
se pohybují od 50 až do 86 Kčs. Nejlevnější
salám, t. zv. salám konsumní, má stanovenou
cenu 50 Kčs, ačkoliv před válkou se
prodával za 8 až 10 Kčs za 1 kg. Jeho cena
byla tedy zvýšena ne o 300, ale o 500 procent.
Při revisi cen masa a uzenin je nutno zastavit se u jedné
sfingy, která se nazývá jatky. Jak jsem uvedl,
cena živé váhy je 13 Kčs a cena masa
ve velkém 38 Kčs. Nemusí býti nikdo
odborníkem, aby pochopil, že tady není něco
v pořádku. Nemám po ruce přesné
výpočty, ale na poradě, kterou jsme měli
včera, tvrdil zástupce jatečních zaměstnanců,
že asi 400 komisionářů a velkoobchodníků
téměř bezpracně vydělalo na
pražských jatkách za rok 35 milionů
Kčs. Bude zapotřebí, aby otázkou jatečního
trhu bylo konečně hnuto a všechno, co je zbytečné
při distribuci masa, bylo odstraněno. Nedivte se,
že zemědělci s nedůvěrou pohlížejí
na meziobchod a žádají - a to velmi důrazně
- překalkulování všech cen při
poslední úpravě nově stanovených.
Tady je třeba udělat opravdu pořádek
v distribuci i v kalkulaci cen. Říkáme dělníkům,
zemědělcům i všem ostatním, že
je třeba zvýšit výkon a že jen
zvýšením výkonu a vytvořením
nových hodnot můžeme položit pevné
základy našemu hospodářství.
Říkáme to také na adresu všech
živností a obchodu jako hlavního činitele
v distribuci. Jestliže jsme již konstatovali, že
při poslední úpravě cen maloobchodu
povolené cenové rozpětí bylo stlačeno,
zatím co velkoobchodu bylo povoleno nepoměrně
větší než dosavadní, nesmíme
zapomínat, že nesrovnalosti v rozpětí
cenovém od producenta až ke spotřebiteli spočívají
také ve všeobecné naší situaci.
Je skutečně zapotřebí přikročiti
k reorganisaci i distribučního aparátu, ale
tou se musí zabývati všechna příslušná
ministerstva, kterým podléhají různé
svazy, hospodářské skupiny, prodejní
a hospodářské organisace; musí se
tím zabývati Svaz obchodu, řemesel a jiné
organisace, aby veřejnost měla v těchto otázkách
úplně jasno a aby mohlo býti řečeno
našemu poctivě pracujícímu lidu v městech
a na venkově, že netrpíme příživníky
nebo lidi s bezpracným důchodem. Nechceme nikomu
ublížit, ani malým živnostníkům
a obchodníkům, ale naše hospodářská
situace vyžaduje kategoricky, aby to, co je neproduktivní,
co zatěžuje naše hospodářství,
bylo odstraněno. Tato akce není namířena
proti solidním a života schopným obchodům,
ale musí vésti k očistě našeho
hospodářského života ode všech
živlů spekulačních, ode všech,
kteří by chtěli žíti z bezpracných
důchodů. (Potlesk.) Hospodářská
výstavba naší republiky vyžaduje ode všech
produktivních složek národa, aby zvýšením
výkonů a krajním úsilím byly
vytvořeny nové hodnoty k dosažení předpokladu
pro vyšší životní a kulturní
úroveň všech pracujících našeho
státu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším řečníkem je pan posl.
Přeučil. Dávám mu slovo.
Posl. Přeučil: Vážený
sbore, paní a pánové!
Vládní návrh zákona o zrušení
Exportního ústavu československého
byl přijat jednotlivými výbory s naprostou
jednomyslností, neboť máme-li usilovat o naprostý
rozvoj československého vývozu, musíme
soustředit všechnu činnost organisační
v rukách zahraničního obchodu. K tomu také
směřovala snaha navrhovatelů.
Nicméně využívám této
příležitosti, abych vás požádal
o několik minut pozornosti k otázce, jež velmi
úzce souvisí s problémem našeho zahraničního
obchodu.
Většinu závažných úkolů,
exportu a importu se dotýkajících, převzalo
ministerstvo zahraničního obchodu, některé
pak speciální záležitosti příslušná
ministerstva hospodářská, jako výživy,
průmyslu a jiná.
Zde je nutno, aby ve všech jednotlivých úsecích
bylo dbáno košického programu. Žel, že
se tak dosud neděje všude a vyskytují se stále
častěji případy, kdy není respektováno
stanovisko ministerstva zahraničního obchodu druhými
resorty a stává se tak vesměs na újmu
a v neprospěch exportních a importních podniků
soukromých.
Bylo by těžkým proviněním na
hospodářském úseku státu, kdybychom
schopné a osvědčené vývozce
a dovozce nahrazovali zástupci úřadů,
tedy teoretiky, kteří při nejlepší
vůli a snaze nemohou míti onen praktický
přehled o zahraničních trzích. Ale
v jednom musíme býti, paní a pánové,
zajedno, a to ve snaze, abychom v hospodářském
závodění exportním měli dostatečně
ostré tempo. Chceme-li býti exportéry, musíme
se značně rozhýbat a roztočit své
podniky na vysoké obrátky, jinak bychom mohli přijít
pozdě. Svět se vzpamatovává z ran
války a obchodní svět nasazuje již mezinárodní
tempo k zápasu o světové trhy. Československo
se nesmí dát překvapit, a i když jsou
nyní obtíže doby zdánlivě nepřekonatelné,
nenamlouvejme si, že se na nás na světových
obchodních kolbištích čeká, nespoléhejme,
že nebude soutěže. Naopak, obchodní soutěžení,
které čeká naše dovozce a vývozce,
nebude lehké, a proto jim nepodrážejme nohy
dříve, než nastoupili ke startu.
Povšimněme si veliké odezvy, kterou způsobilo
rozhodnutí vlády, že nebude konán jarní
veletrh. Vláda jistě správně uvážila
všechny okolnosti. Ale zároveň řekněme
otevřeně, že konaní podzimního
veletrhu je bezpodmínečně nutné, nemáme-li
ztratit na mezinárodních obchodních spojích
příliš mnoho nebo snad všechno. Vládní
činitelé měli by ještě jednou
přezkoušet své rozhodnutí z 19. prosince
o vystěhování 180 exportních firem
z paláce Pražských vzorkových veletrhů
a o přeměně paláce na úřední
budovu. Nejen že půjde o poškození 3.000
vystavovatelů, kteří se již připravovali
na tento podnik, ale bylo by neúnosné na dobu pěti
let změniti palác PVV na úřední
budovu a vybudovati jenom nouzové trhové stánky.
Jestliže se pražský veletrh mohl chlubit nějakou
předností, pak to byl právě veletržní
palác, a není z průhledných důvodů
únosné vzíti mu jeho hlavní poslání.
Dovoláváme se, vážení pánové
a dámy, vašeho souhlasu, zda by nebyl správnější
návrh pražského primátora, aby se plánované
nouzové stavby postavily pro potřebu kanceláří
a úřadů. Tento námět je tím
odůvodněnější, že jsou zde
zaručené nabídky podniků, které
jsou ochotny postavit dřevěné budovy pro
úřední účely, třeba
na volném prostranství na Letné, a to v celé
výměře, jak ji má veletržní
palác, asi 24.000 čtv. metrů, ačkoli
stát plánoval zastavění náhradní
plochy ve výměře jen asi 10.000 čtv.
metrů, při čemž polovina této
plochy mohla by býti postavena do konce března a
druhá polovina do konce května. Jestliže si
připomínáme, ačkoli už tady o
tom byla řeč, nezbytnost vývozu, pak je nezbytná
i representace našich PVV. Proto veletrh na podzim být
musí a palác by měl zůstati tomuto
úkolu zachován. (Potlesk.)
Nezapomínejme, že musíme nutně svést
zápas o trh vídeňský a lipský.
Tyto dva veletrhy považovaly pražský za nejnebezpečnější
konkurenci, a nyní se nám naskýtá
příležitost, která se již v historii
našeho exportního obchodu docela určitě
opakovat nebude.
Okupanti usilovali o zrušení našich PVV a nepodařilo-li
se jim to, nesmíme ani my při novém nástupu
znevažovat úkol veletrhů. Musíme usilovně
dbáti toho, aby nás nepředstihla Paříž,
která má již start za sebou, i když její
veletrh nemohl dosáhnouti výsledků mírových.
Dále je tu těžká konkurence švýcarská,
kde v Basileji bude veletrh v květnu.
Jsem přesvědčen, že nestačí,
věnujeme-li svým spojencům ujišťování
a přesvědčování o dobré
vůli, my jim musíme nutně ukázat také
výsledky odhodlané a tuhé práce, výsledky
všech složek lidu, a k tomu dává veletrh
největší příležitost.
Dotkl jsem se při problému exportního obchodu
také soukromého podnikání. Dovolte,
abych se s touto otázkou vypořádal docela.
Poslední dobou se totiž dělá mnoho povyku
okolo podnikání soukromého a družstevního.
Projevují se snahy, aby representanti kolektivního
podnikání byli vehnáni do rozporů
se soukromým podnikáním, řekněme
přímo s naším živnostnictvem a
obchodnictvem. (Potlesk.)
Je třeba s tohoto místa jasně říci,
že není a nemůže býti rozporů,
neboť náš živnostník a obchodník
je si příliš dobře vědom odpovědnosti,
kterou má ke svému státu a lidu, je si vědom
svých povinností a plní je i za cenu ztráty
svého osobního pohodlí. Bylo by neodpovědné
kaliti z jakýchkoli důvodů tyto vody, bylo
by příliš neupřímné štváti
živnostníky a obchodníky proti družstvům
nebo naopak. (Potlesk.)
Jestliže bude dodržován košický vládní
program, bude-li přihlíženo ke skutečnosti,
že máme v ČSR skoro tři čtvrti
milionu živnostensko-obchodnických podniků
asi s jedním milionem zaměstnanců, pak se
nutně postavíme na zásadní stanovisko,
že všem druhům podnikání budeme
měřit stejně, ať již půjde
o příděly, dodávky nebo daňové
povinnosti, a jakékoli rozpory mezi jednotlivými
druhy podnikání se stanou bezpředmětnými.
Paní a pánové, vy jako zástupci politických
stran chodíte mezi lid, vám všem je naprosto
jasno, že soukromohospodářské podnikání
je státní nezbytností, a bylo by těžkým
proviněním, kdybychom měli složce živnostensko-obchodnické
upírat právo na existenci, právo na hospodářskou
spolupráci. Věřme, že má-li někde
stát stachanovce, má je v těchto drobných
lidech, kteří neznají pracovních hodin,
nedělí, svátků a starají se
o to, aby svému zákazníku vyhověli.
Myslíte, že přidáváme chuť
k práci, když pokračujeme v některých
způsobech, v metodách z doby nesvobody? Víte
o tom, že tři pražské hotely - Axa, Černý
a Ametyst - dostaly příkaz, aby se do 24 hodin vystěhovaly
a do pokojů, jež potřebujeme pro příchozí
do Prahy, se nastěhují úřady? Bylo
by to přirozené a možné, kdybychom měli
dostatek hotelů, ale v Praze denně 200 až 300
lidí nenalezne nocleh pro nedostatek lůžek.
A to se připravují na jaro mnohé sjezdy a
podniky, které přivedou do hlavního města
desetitisíce návštěvníků.
Že podobná rozhodnutí neposilují snahy
našich podnikatelů, to je pochopitelné. Politické
strany přece bez rozdílu prohlásily, že
mají zájem na živnostnících a
obchodnících a organisují je. Proto také
nesmí strany dovolit protežování kterékoli
formy na újmu druhých a také snahy úředních
míst musí nutně pečlivě zkoumat.
Poukazuji na tyto skutečnosti naprosto právem. Setkal
jsem se s nimi v mnoha případech, a to jak v odvětvích
exportních, tak i v malých krámech a dílnách.
Příliš často se projevuje snaha po potlačení
soukromé iniciativy a zapomíná se na zdatnost,
zkušenost a pohotovost, kterou má řemeslník
nebo obchodník. Nedopusťme, aby takovéto počínání
kalilo dobrý poměr mezi složkami našeho
lidu.
Dovolávám se vás, paní a pánové,
všímejte si práce našich živností,
řemesel, obchodů, hostinských provozoven,
našich dopravců a nutně přiznáte
všem jejich práva.
Živnostenští podnikatelé pochopili dobu.
Neprávem mnohý z politiků jim chtěl
vpálit Kainovo znamení reakce. Podnikatel je zvyklý
dívat se hospodářsky dopředu a vidí,
kam jde vývoj. Proto nechce stát stranou, chce býti
spolutvůrcem hospodářské výstavby
naší republiky, ale nesmí mu být toto
svaté, demokratické právo na spolupráci
nikým upíráno. (Výkřiky.)
Je škoda, že se i novinářsky využívá
některých opatření vlády v
neprospěch jednotlivých složek národa.
Mám na mysli poslední články o cenovém
problému. Vždyť každý odpovědný
novinář ví a musí vědět,
že si ceny nedělali živnostníci a obchodníci,
ale že je určuje nejvyšší úřad
cenový za úzké spolupráce hospodářských
složek, svazů a také Ústřední
rady odborů. Je proto při nejmenším
nemístné vytýkati uzenářům
nebo pekařům ceny jejich výrobků.
Vždyť nemáme volnou tvorbu cen. Ceny určuje
stát a stát určil cenu poživatin a je
třeba říci, že cenové rozpětí
se velmi často zhoršilo v neprospěch výrobce
a obchodníka. Platí to zejména u chleba,
kde střední pekařský podnik, ekonomicky
zařízený, při výrobě
chleba doplácí na 100 kg 13 Kčs. Stejně
je tomu u vodového pečiva - žemlí. Jak
je to možné? - ptáte se. Jednoduše. Nejvyšší
úřad cenový stanovil ceny pekařských
výrobků dříve, než byly upraveny
mzdy, a zvýšil ceny o 70 až 80%, zatím
co dodatečně provedené zvýšení
mezd činilo průměrně 146 %.
Tisk se pozastavoval nad cenou salámu. Tam bylo přiznáno
kalkulačních výloh 20%, při čemž
participuje výroba 3% a detailní obchodník
10%. Uvážíme-li, kolik procent se prováží
při krájení, kolik vyschne, krátce
jaký je výtrat - počítá se
asi s 5% - a připočteme-li všechnu další
režii a 2% daň z obratu, vidíme, že není
vina přemrštěných cen ani na výrobci,
ani na obchodníku.
A jestliže se chce mluvit o tak zv. bezpracné distribuci,
nelze toto obvinění házet do řad obchodních.
Či věří snad někdo z vás,
že práce obchodníka je "bezpracnou distribucí"?
Cožpak neobstarává zboží, neskladuje
je, neošetřuje, nerozvažuje? Lepí lístky,
píše odběrní poukazy, dělá
soupisy a výpočty - někdy po gramech - vede
knihy a počítá, aby nám mohl všem
včas dodat náš příděl.
To neví naši redaktoři, že většina
"bezpracných obchodníků" dělá
s příslušníky svých rodin v neděli,
i v noci, aby vůbec zvládli úkol, který
od nich konsument očekává?
Myslím, že je tomu stejně a právě
tak i v konsumních prodejnách. Vytýká-li
se něco velkoobchodu, pak je třeba vzíti
na vědomí, že podle nynějších
cenových směrnic činí hrubý
velkoobchodní zisk u mlýnských výrobků,
mouky a zemědělských produktů, o kterých
byla v tisku zmínka, nejvyšší velkoobchodní
rozpětí ve výši 9%. Z nich více
než polovina připadá na dovozné, takže
velkoobchodníku na úhradu zboží, mzdy,
2%ní daně z obratu a zisku zbude 5%.
Nevěřím, že by jakákoliv distribuční
forma mohla kalkulovati laciněji. (Potlesk.) Jestliže
se dnes stává, že podnikatelé nemají
peněz na nákup zboží, protože se
žádá placení ihned, často i předem,
pak je jisto, že cenová kalkulace, stejně jako
i některá opatření finanční
těžce se dotkla našich výrobců,
živnostníků a obchodníků. Nesmí
proto býti dávána vina jim, ale musí
být ve vzájemné spolupráci provedeno
přezkoušení tam, kde jsme se dopustili omylů.
(Předsednictví se ujal předseda Jos. David.)
Pochybená by byla cesta jakékoliv osobní
či stranické demagogie. Živnostníci
a obchodníci v čs. straně národně-socialistické
jsou přesvědčeni, že musí být
zachována všechna ujednání stran Národní
fronty a že nejen strany, ale ani ústřední
organisace, svazy živnostenské, nedovolí, aby
zájmy celého stavu se dostaly na scestí politické
agitace, jak se již o to staly pokusy.
Živnostníci a obchodníci věří
své vládě, věří svým
politickým zástupcům; prosím, nezklamte
je a pamětlivi nutnosti rychle a dobře vyrábět
a prodávat, abychom zas mohli exportovat za několik
desítek milionů denně, jak tomu kdysi bývalo,
najděte každý kladný poměr k
práci našich soukromých podnikatelů,
mějte k nim naprostou důvěru a v duchu zásad
košického programu dejte jim i ochranu a podporu,
jaké si zasluhují. Práce našich řemeslníků,
dokonalá díla našich dělníků
v rukou schopných exportérů pomohou hospodářství
nově budované republiky tam, kde musí být
v dobré hospodářské politice usměrněno
k vývoznímu obchodu. Nestačí mít
jenom jakousi vývozní politiku. Základní
podmínkou dobrého vývozu jest dobrá
politika výrobní, mzdová, cenová,
daňová i obchodní. Když tyto úseky
budeme dělat dobře, udržíme snadno výměnu
zboží s cizinou v rovnováze, která je
nám nezbytná.
A k tomu je potřebí jen trochu dobré vůle,
píle, méně demagogie a více snášenlivosti.
Živnostnictvo a obchodnictvo se upřímně
hlásí k budování nové republiky,
pochopte jeho dobré snahy, přiznejte mu jeho právo
a ono vám bude neskonale vděčno. (Potlesk.)