Nuže, po výpočtu toho, co již bylo vykonáno na poli znárodnění průmyslu, uzná snad i velmi střízlivý pozorovatel, že se v době necelých tří měsíců vykonalo tolik, kolik bylo v lidských možnostech. Uvážíme-li, že se postupně prohlubovaným zapracováním administrativy, která tyto úkoly zdolala, dostaví ještě další zlepšení, můžeme hledět do programu znárodňovacích prací, které nám budoucnost připraví, s plnou důvěrou a s přesvědčením, že úžasnou práci, která dosud nemá obdoby v našich dějinách, bude provázet hluboká vděčnost národa. (Potlesk.)

V souvislosti se znárodněním chci ubezpečit slavnou sněmovnu, že o vděčnosti národa mluvím tak upřímně, jak upřímně to myslím. V zápase za nacionalisaci jsem patřil mezi ty, kdož byli tvrdí, houževnatí a neúprosní a riskovali všechno, poněvadž i já jsem byl plně přesvědčen o tom, že naše nacionalisace, odpovídající duchu slavné tradice husitů a táboritů, musí přispět k blahobytu národa. Ti, kdož o tom pochybují, jsou po mém soudu buď zatíženi předsudky, nebo ulpěli na zvyklostech praotců, nebo jim konečně chybí dostatek odvahy. Nacionalisace průmyslu, bank, pojišťoven a přírodního bohatství musí totiž z peněz, které lidu a národu dosud vládly, udělat jejich služebníka. Naproti tomu všechno to, co jsme dosud viděli v našem průmyslu a peněžnictví, nebylo z velké části ničím jiným než úpadkovým zjevem umírajícího kapitalismu.

Pro své tvrzení chtěl bych uvésti četné doklady, ale uvedu pouze jediný z posledních dnů, a to případ firmy Walter, továrna na letecké motory v Jinonicích u Prahy, kde byla právě v těchto dnech provedena revise, téměř stá revise, kterou provedlo ministerstvo průmyslu v podnicích pod národní správou. Při této příležitosti se našim revisním orgánům podařilo především objevit, že v letech 1937 až 1939 dodala firma Walter ministerstvu národní obrany letecké motory, že však chybějí doklady o některých účtech a poukazech za některé partie těchto motorů. Už tím vzniklo podezření, že jde o záměrnou akci interesovaných osob. Toto podezření bylo později zesíleno a potvrzeno úplným doznáním komerčního ředitele firmy. Ten při konaném šetření podrobně vylíčil, jak byla věc prováděna, aby nezůstalo žádných stop. Doznal, že jednal podle pokynů bývalého gen. ředitele inž. Ant. Kumpery, který sám byl členem správní rady a spolu se svým otcem měl asi 60% akcií podniku. Částky tímto neregulerním způsobem získané, úhrnem přes 48 mil. korun (Hlasy: Slyšte!), byly uloženy separátně a tajně na vkladní knížky, kterými bylo později disponováno pro soukromé investice členů Kumperovy rodiny. Komerční ředitel také doznal, že za tuto činnost přijal zvláštní odměnu, více než 2 miliony korun. Kromě toho byly shledány ještě jiné závady, jejichž podstata záležela v tom, že z prostředků firmy Walter byla uhrazována rozličná vydání, na př. platy personálu a nákupy, třebaže šlo o ryze soukromé věci členů rodiny Kumperovy, dále investice v soukromém zámku rodiny, vydání na jejich četné pražské domy a pod. Bylo také zjištěno, že vysoké ředitelské remunerace nebyly regulerně proúčtovány, nýbrž pod různými tituly zaneseny do režie firmy. Dále se objevilo, že některé důležité doklady byly nesprávně datovány, že jeden doklad byl po revoluci nahrazen jiným, že některé byly koncem minulého roku komerčním ředitelem tajně odstraněny anebo z korespondence firmy vyňaty a vydány bývalému gen. řediteli inž. Kumperovi. Ve všech těchto případech vznikla firmě Walter, na niž se vztahuje dekret o znárodnění, škoda, která dosahuje milionových částek. Konečně bylo zjištěno, že zmizely protokoly o schůzích správní rady, jakož i originál listiny o právním jednání mezi firmou a inž. Kumperou o paušálním vyrovnání investic prováděných firmou v jeho soukromém zámku a že chybějí jakékoli doklady o rozsahu těchto prací. (Výkřiky.) Netřeba podotýkat, že byly objeveny i velké daňové defraudace, které nebyly ani popřeny. Tím byl ovšem také finanční erár zkrácen o veliké, milionové částky, že nedošlo k přiznání těchto částek ke zdanění v době nesvobody, bych chápal a omlouval, avšak ani po revoluci nebylo podáno dodatečné přiznání. Těmito jednáními byli kromě akciové společnosti Walter poškozeni pochopitelně i ostatní akcionáři, mezi nimi také Česká akademie věd a umění. Revisní úředníci ministerstva průmyslu pojali po těchto zjištěních podezření, že jde o trestní činy, a vyvodili z toho důsledky, t. j. podali trestní oznámení, v důsledku kterého - říkám to mimochodem - byli vzati do vazby tři členové správní rady z rodiny Kumperů i komerční ředitel firmy (Potlesk.), který zůstal v jejich službách i po revoluci, a aby byla zachována kontinuita s dřívějším vedením, byl i členem národní správy. Je třeba litovati, že tento národní správce, na rozdíl od většiny národních správců, se neosvědčil, že jednal dále v duchu svých dřívějších kolegů ze správní rady, že zatajoval úřadům důležité okolnosti a že nabídl resignaci teprve v okamžiku, kdy již byly závady jasně prokázány. (Hlas: Dal čestný slib!) I když revise není ještě úplně skončena, pročež úplnou a přesnou zprávu o jejích výsledcích bude možno podati teprve později, chci již na tomto jediném případě, připomínajícím tanec milionů, dokázat, že nacionalisace je odůvodněna již tím, že podobným zjevům zabrání. (Potlesk.) A zabrání jim tím spíše, že po mém hlubokém přesvědčení zdrcující většina našich průmyslových kapitánů, inženýrů i komercialistů, zvláště ti, kdo budou postaveni do čela národních podniků, si zachovali pevnou páteř a smysl pro čest, i když byli nuceni v dosavadním systému sloužiti v přímé blízkosti podobných kořistníků. (Potlesk.)

Nuže, kdo jde ještě dnes u nás proti znárodnění, bere v ochranu úpadkové zjevy odumírajícího kapitalismu, který někde již dohrál a jinde dříve nebo později dohraje svou úlohu. A tu si nemohu, slavná sněmovno, odpustit, abych nepoukázal na mravy stoupenců těchto úpadkových zjevů kapitalismu, kteří z naší dočasné krise, jež je následkem strašlivé války, chtějí dělat následek nacionalisace, ačkoliv při dnešní krisi jde pouze o logický následek války.

Je pravda, že nám chybí uhlí a suroviny, že vázne doprava a že pracovní morálka není dosud na té výši, jak by si bylo přát. To však není jenom problém československý, nýbrž problém evropský a problém světový. Obtíže, s nimiž se v průmyslové výrobě setkáváme, musíme po pravdě zařaditi do dvou velikých skupin. Odčinění jedněch záleží na nás samých, a odstranění druhých je mimo naše možnosti a závisí také na jiných. Pokud jde o nás samé, musíme se snažit o co největší zvýšení produktivity národa a o dosažení co největší výroby statků. Nelze zapomínat, že můžeme konsumovat jenom tolik statků, kolik jich sami vyrobíme buď pro sebe nebo na výměnu za dovoz zahraničních výrobků. Proto se musíme především snažit, aby co největší počet lidí byl zaměstnán v oborech produktivních v užším slova smyslu, totiž v průmyslu a ve výrobních řemeslech. Ve správě a v distribuci musíme naproti tomu počet pracujících co nejvíce snížit. (Potlesk.) Není tajemstvím, že největší potřeba sil je dnes v hornictví, v průmyslu textilním, sklářském a keramickém, kterýmžto oborům musíme věnovat mimořádnou péči již proto, že na jaře musí dojít k rozvinutí stavebního ruchu.

Rovněž organisace celého průmyslu je v našich rukou. Trvám, že ji vybudujeme co nejracionálněji, provedeme-li v nejbližší době rozsáhlou koncentrační akci, soustředíme-li výrobu do menšího počtu závodů, pokud možno nejlépe zařízených, a soustředíme-li ji ještě v menším počtu podniků, jednak v rámci znárodněných dolů a některých průmyslových podniků, jednak v rámci konfiskace nepřátelského průmyslového majetku a konečně v rámci řízené výroby. Rovněž bude třeba soustavně pečovat o technické zdokonalení našeho průmyslu - samozřejmě i řemesla - což je ovšem dlouhodobý program, který jsem nedávno opětovně rozvinul jinde. Naproti tomu se musíme okamžitě starat o další povznesení pracovní morálky a o zvýšení pracovního výkonu, v čemž sovětský lid, jak jsem se osobně přesvědčil, je světlým příkladem heroismu v práci. (Potlesk.) Nechtěl bych, abych házel hrách na stěnu, prohlašuji-li při různých příležitostech, že ten, kdo nepracuje nebo pracuje jen málo, je škůdcem našich národních zájmů a zaslouží si veřejného opovržení. (Potlesk.) Naopak zase ti, kdo dosáhnou nejlepších pracovních výkonů, jsou hodni veřejného uznání a odměny. Jen proto jsem uvítal akci Ústřední rady odborů a Jednotného svazu českých zemědělců, organisující soutěž ve výstavbě republiky, a jen proto jsem zařídil, aby nejzasloužilejším podnikům průmyslovým, zemědělským obcím, dopravním zaměstnancům, úřadům a zdravotním pracovníkům byly přiděleny hodnotné a hledané průmyslové výrobky ve velkém množství, aby tak bylo symbolicky dokumentováno, že ti, kteří nejvíce pracují, obdrží zvýšený podíl na vyrobených statcích. (Potlesk.) Tímto způsobem bylo právě odměněno 10.000 pracovníků cenami I. třídy a 80.000 pracovníků cenami II. třídy. Tím však skončilo teprve první kolo soutěže, v němž bylo hodnoceno budovatelské úsilí, překonávání překážek a pracovní výsledky prvních měsíců osvobozené republiky. Jsem šťasten, mohu-li doznat, že během soutěže setkali jsme se s tolika radostnými zjevy vysoké pracovní morálky, ušlechtilého závodění v práci, obětavosti a nezištnosti, že to dojímalo někdy až k slzám. Chci se zmínit alespoň o jednom případě. Zaměstnanci továrny na dusíkaté látky v Mariánských Horách, kteří dosáhli velmi pěkných pracovních výsledků, když se dověděli, že byli vyznamenáni cenou v soutěži, nežádali pro sebe žádných hmotných odměn - a byly to odměny věru cenné - nýbrž přáli si pouze, aby se jim dostalo pocty veřejné pochvaly. Splňuji tedy jejich přání na foru nejvýznamnějším, na půdě Prozatímního Národního shromáždění. Čest jejich práci! (Potlesk.)

Počínajíc lednem vstupuje soutěž o výstavbu republiky do druhého kola. V něm budou v průmyslu a řemeslech hodnoceny suché cifry dosažených pracovních a hospodářských výsledků. Jsem přesvědčen, že přes těžké nesnáze, jež nás ještě v těchto měsících očekávají, budou podány výkony ještě lepší.

Druhá skupina příčin našich obtíží leží mimo naši moc. Je to především rozvrácená síť dopravní na evropské pevnině, s tím souvisící dopravní těžkosti našeho spojení se světovými trhy, neboť nevýhodné vnitrozemské naše položení ještě nikdy nebylo tak hospodářsky tíživé, jako je právě nyní, a dosud neurovnané poměry obchodně-politické, brzdící dovoz surovin a vývoz našich výrobků, nikdy nebyly horší. Spřátelené velmoci mohou ovšem v obou směrech mnoho vykonat pro konsolidaci našich hospodářských poměrů, a to tím spíše, že nikdo nemá prospěch z chudoby druhého. Hospodářská prosperita světa je prostě závislá na blahobytu všech zemí. Jedině účelné zapojení každého jednotlivého státu na světě do mezinárodního obchodu může přinésti plný hospodářský rozvoj světa a přispěti k blahobytu tím, že vzroste konsumní síla každého jednotlivého odbytiště a že každá země poskytne svůj přínos dodávkami oněch výrobků, jež vyrábí nejvýhodněji. Netřeba dokazovat, že jako malý stát máme zájem na živém mezinárodním obchodě, že chceme být hledaným partnerem ve světovém hospodářství, jenž po vydrancování německými okupanty chce co nejdříve přejít od obchodů na úvěr k vzájemné výměně zboží, jenž bude řádně plniti své zahraniční dodávkové závazky a odběr cizích výrobků uhradí vývozem vlastního zboží. V tom smyslu bude ovlivněn celý československý průmysl a bude vybudována jeho dovozní a vývozní organisace.

Konče svůj výklad, paní a pánové, chci znovu zdůrazniti velikou, rozhodující zásadu, kterou musíme mít stále na mysli:

Hospodářská obnova republiky spočívá zcela na práci, na pochopení a obětavosti nás všech. Všichni jsme dělníky na vinici Páně, mohu-li se tak vyjádřit. Všichni se musíme cítiti dělníky a především dělníky, ať jsme již postaveni na kterékoliv místo. Vy, pánové a paní, jako poslanci tohoto slavného sboru, členové vlády, generální ředitelé znárodněného průmyslu, mužové vědy i prakse, představitelé našeho umění, naši žurnalisté a ovšem i naši dělníci a zaměstnanci všech oborů, kteří podali a podávají čím dále tím více vskutku jímavých a zářivých příkladů uvědomělé obětavé práce - my všichni dohromady se zemědělci a živnostníky máme v rukou osud hospodářské rekonstrukce vlasti, její úspěch a zdar a tím i celý osud národa a státu. Všichni musíme proto posuzovat potřebu nové zvýšené pracovní morálky a výkonnosti jako první přikázání národní sebezáchovy a nejlepšího vlastenectví. (Potlesk.)

Na nás, na naší jednotě a dobré vůli, na vzájemné důvěře, na naší trpělivosti a přičinlivosti záleží, jak rychle a do jaké míry se přiblížíme k touženému cíli: totiž, abychom z Československé republiky udělali opravdu vzorný, hospodářsky spořádaný stát zde ve středu Evropy, na místě odedávna tak exponovaném politicky i hospodářsky. Všichni musíme mít jedinou ctižádost, abychom opravdu šli v čele světového pokroku, abychom, ač jsme malý stát a malý národ, byli velcí ve svém správném ideologickém postoji k dějinnému vývoji a k odhodlání přispěti svým podílem k světovému obrození lidstva. Všichni se musíme stát průkopníky nových cest hospodářské demokracie, jež dá našemu lidu lepší, radostnější a sytější život a ukáže jiným národům vzor, který je hodný následování. Podaří-li se nám toto dílo - a já jsem pevně přesvědčen, že se podaří - přispějeme nejvíce a nejlépe k vytvoření pevných základů mírové výstavby Evropy i světa, k vytvoření právní jistoty mezi národy a občany, k vytvoření pevné důvěry v budoucnost, po čem touží všichni národové, zmučení válkou a jejími zhoubnými následky. Také s tohoto širšího hlediska je tedy posuzovat naše snahy a tímto směrem je upírati zraky všech dobrých Čechů a Slováků, všech dobrých vlastenců našeho národa, aby jméno Československa, jež mělo v historii vždycky čestný zvuk, znovu a ještě více zazářilo v tomto údobí, kdy jsme na rozhraní dvou věků a kdy se lidstvu otvírají obzory netušených možností a zaslouženého blahobytu. Je na nás, aby naše jméno zůstalo tedy navždy zapsáno v novodobých dějinách lidstva na místě nejčestnějším. (Dlouhotrvající hlučný potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Poslanci Červenka, Vilím, dr Krajina, Bašťovanský, Slánský, dr Hodža a druzi podali návrh, aby podle §u 65 jedn. řádu byla o prohlášení pana ministra průmyslu Laušmana zahájena rozprava, a to v příští schůzi.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Červenky, Vilíma, dr Krajiny, Bašťovanského, Slánského, dr Hodži a druhů, aby podle §u 65 jedn. řádu byla o prohlášení pana ministra průmyslu Laušmana zahájena rozprava, a to v příští schůzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Před ukončením schůze sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 23. ledna 1945 o 15. hodině

1. Rozprava o prohlášení ministra průmyslu B. Laušmana, učiněném ve 23. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 22. ledna 1946.

2. Zpráva výborů sociálně-politického, branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 71) o zvýšení státního příspěvku vyživovacího (tisk 120).

3. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 92), jímž se mění a doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestátní nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (tisk 115).

4. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 65) o zatímní úpravě vojenské služby žen v československé branné moci (tisk 116).

Končím schůzi.