Předseda Josef David.

Místopředsedové Petr, Gottier, Tymeš, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé Smejkal, Klokoč.

Člen vlády ministr V. Nosek.

208 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Rozprava o prohlášení ministra vnitra V. Noska, učiněném ve 27. schůzi dne 31. ledna 1946.

2. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 106), kterým se zavádějí pracovní průkazy (tisk 128).

3. Zpráva výborov zahraničného, zemedelského a rozpočtového o vládnom návrhu (tlač 96), ktorým sa predkladajú Dočasnému Národnému shromaždeniu ku schváleniu Stanovy Potravinovej a zemedelskej organizácie Spojených národov, schválené vládou dňa 25. septembra 1945 a podpísané na základe plnej moci pána prezidenta čs. delegátom v Quebecu dňa 6. X. 1945.

Předseda Josef David zahájil schůzi v 15 hod. 19 min.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní schůzi posl. Jeleňovi, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Mrázovi, na tento týden posl. Klátilovi, Šenšelovi, Fraštackému, Mjartanovi, dodatečně na týden od 28. ledna do 2. února t. r. dr Bunžovi.

Posl. Sosnarovi-Honzákovi, jenž předložil lékařské vysvědčení, prodloužilo PNS na návrh předsedův hlasováním zdravotní dovolenou o 1 měsíc.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 1. února 1946 (č. j. 3855/1146/46), že vláda odvolává návrh zákona o drahotním přídavku poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích) platů a o úpravě některých jejich právních poměrů, předložený Prozatímnímu Národnímu shromáždění přípisem ze dne 22. prosince 1945, č. j. 20.214/V/4145/45.

Klub poslanců čs. soc. demokracie vyslal do výboru osidlovacího posl. Ant. Gottvalda za posl. dr Bernarda, do výboru ústavně-právního posl. dr Hlaváčka za posl. dr Hájka, do výboru iniciativního posl. Vaverku za posl. dr Hájka, do výboru kulturního posl. Bělíkovou za posl. dr Bělehrádka, do výboru zahraničního posl. dr Pešku za posl. Evž. Erbana, do výboru živnostenského posl. Sedláka za posl. Macháta, do výboru průmyslu posl. Kubáta za posl. Evž. Erbana, posl. Pravoslava Noska za posl. dr Vojt. Erbana, do výboru vnitřní bezpečnosti posl. dr Veverku za posl. Evž. Erbana.

posl. Svobody min. národní obrany, vnitra, průmyslu a vnitřního obchodu ve věci zamýšleného zřízení vojenského výcvikového střediska v oblasti Vysokých Jeseníků ve Slezsku (D 8),

posl. Adama vládě republiky Československé ve věci universitní nemocnice a universitního města i osnov zákonů o správě studentského majetku a státních studijních stipendií (D 9).

výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 117), o odčinění některých křivd způsobených českému pracujícímu dorostu (tisk 137),

výboru imunitního o žiadosti Národného súdu v Bratislave zo dňa 10. decembra 1945 o súhlas k trestnému stíhaniu posl. dr inž. Petra Zaťku (tlač 139),

výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 125) o některých opatřeních ve vedení seznamů soudních znalců, vnucených správců, správců konkursní podstaty a vyrovnacích správců (tisk 150),

výboru branného k vládnímu návrhu zákona (tisk 109), jímž se vymezuje pojem "československého partyzána" (tisk 155),

výborů branného a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 118), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících, a kterým se stanoví zvláštní přídavek déle sloužícím (tisk 156),

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 101) o dani z obratu (tisk 157).

Vládní návrhy:

Vládní návrh zákona o zrušení a o změně soudních rozhodnutí v občanských věcech právních z doby nesvobody (tisk 146),

vládní návrh zákona o drahotním přídavku poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích) platů a o úpravě některých jejich právních poměrů (tisk 147),

vládní návrh zákona o hospodaření minerálními oleji a pohonnými látkami (tisk 149),

vládní návrh zákona o beztrestnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků (tisk 158),

vládní návrh ústavního zákona, kterým se provádí, pokud se týče mění čl. 5 ústavního dekretu presidenta republiky o obnovení právního pořádku (tisk 159),

vládní návrh zákona o nové úpravě stálých seznamů voličských (tisk 160).

Těsnopisecké zprávy o 21. až 23. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Interpelace:

posl. Adama min. vnitra (tisk 140),

posl. Adama min. dopravy a školství a osvěty (tisk 141),

posl. Děda min. národní obrany (tisk 142),

posl. Štambachra min. zemědělství (tisk 143),

posl. dr Kratochvíla min. školství a osvěty (tisk 144),

posl. Malečka vládě (tisk 145),

posl. Haruse min. financí (tisk 148),

posl. Zmrhala min. vnitřního obchodu (tisk 151),

posl. Tymeše min. školství a osvěty (tisk 153),

posl. Sedláka min. vnitra, min. dopravy a min. národní obrany (tisk 154).

Odpovědi:

min. zemědělství (tisk 158) na interpelaci posl. Peňáze,

min. vnútorného obchodu (tlač 152) na interpeláciu posl. Cíglera.

Zápisy o 22. a 23. schůzi PNS byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy k nahlédnutí, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu.

výboru ústavně-právnímu přikázal předseda vládní návrhy tisky 146, 158, 159 a 160, výborům soc.-politickému a rozpočtovému vládní návrh tisk 147, výboru technicko-dopravnímu vládní návrh tisk 149.

Výboru imunitnímu postoupil předseda žádost obžalobca okresného ľudového súdu v Prešove zo dňa 23. januára 1946, č. Oľud. 129/46/1 za súhlas k trest. stíhaniu posl. P. Pláňovského pre zločin kolaborantstva podľa § 3, lit. c) nar. č. 33/45 Sb. n. SNR (č. J-5/1946).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Rozprava o prohlášení ministra vnitra V. Noska, učiněném ve 27. schůzi dne 31. ledna 1946.

Přihlášeni jsou tito řečníci na straně "pro": pp. posl. dr Peška, dr Řehulka, dr Krajina, Jilemnický, Štekl, dr Štefánik, Langr, Hora, dr Veverka, dr Bunža, Maleček, dr Hřebík, dr Hobza, Caňkář, Weiland, dr Horáková, Kobylka, dr Burian.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, jímž je p. posl. dr Peška.

Posl. dr Peška: Slavné Národní shromáždění!

Výklad, který nedávno přednesl v tomto sboru pan ministr vnitra, mistrně rozvinul řadu problémů souvisících s vybudováním a organisací našeho státu. Zajisté každému, komu záleží na budoucnosti a zabezpečení našeho státu, je ústředním bodem všech těchto úvah a plánů problém demokracie.

Nemusím zdůrazňovat, že i strana, jejímž jménem zde mluvím, považuje demokracii za jeden ze základních pilířů svého programu. Podle klasické definice Abrahama Lincolna je demokracie vládou lidu, lidem a pro lid. Prosím, abyste si povšimli, jak je v tomto výměru spjata zásada státní organisace s principem účelovým a zároveň je vytčen prostředek k dosažení tohoto účelu. Státní zřízení, které by nevyhovovalo jen jednomu z těchto tří požadavků, by nebylo zřízením demokratickým. A tak když přistupujeme jakožto zákonodárci k jakémukoliv z úkolů, které nám v oboru státní organisace dává dnešní doba, musíme stále mít na zřeteli všechny tři aspekty pojmu demokracie, tím spíše, když přistupujeme k tak vážnému a odpovědnému úkolu, jako je stanovení volebního řádu pro ústavodárné Národní shromáždění. Bylo by však omylem se domnívat, že již pouhým stanovením takového - byť sebe demokratičtějšího - volebního řádu zabezpečíme demokratický charakter našeho státu. Je předním znakem zejména evropského lidu, že se ve svém tisíciletém vývoji znovu a znovu snaží formulovat vztah individua ke kolektivu, jednotlivce ke státu. Snad právě v této tisícileté snaze spočívá pružina, která dává impuls k mohutnému vývoji na všech polích civilisace i kultury, se všemi dobrými i smutnými stránkami. A my, i když přistupujeme k některému úkolu zdánlivě čistě technickému, musíme si být vědomi celé hloubky a šířky, již jest nám řešiti.

Trefně uvedl pan ministr ve svém výkladu, že liberalistická konstrukce ústavní ochrany občanských práv a svobod, převzatá do naší ústavy z duchovního dědictví Velké revoluce francouzské, dojde svého doplnění a korektivu z ideové náplně, již lidstvu přinesla revoluce ruská, a hlavně pak ze změn, jež přinesla naše národní revoluce. Je však nesmírně těžkým a odpovědným úkolem rozhodnout, zda v určitém konkretním případu spíše je se držeti dosavadní tradice, anebo hledati řešení jiné. A tu budiž dovoleno, abych vyslovil své pevné přesvědčení, že tam, kde dosavadní vývoj vytvořil positivní hodnoty, je naším úkolem tyto tradiční hodnoty udržet, a kde toho je třeba, je doplnit a zdokonalit, nikoli libovolně rušit.