Předseda Josef David.

Místopředsedové Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé dr Kempný, Ušiak.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády dr Stránský, Široký, Ursíny; ministři dr Drtina, Hála, Kopecký, Nosek, dr Ripka, dr Šoltész.

225 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Pokračování v rozpravě o prohlášení ministra vnitra V. Noska, učiněném ve 27. schůzi dne 31. ledna 1946.

2. Zpráva výboru branného a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 118), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících, a kterým se stanoví zvláštní přídavek déle sloužícím (tisk 156).

3. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 125) o některých opatřeních ve vedení seznamů soudních znalců, vnucených správců, správců konkursní podstaty a vyrovnacích správců (tisk 150).

4. Zpráva výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 109), jímž se vymezuje pojem "československého partyzána" (tisk 155).

5. Zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise podle § 22 jedn. řádu o 18 členech pro zjednodušení státní administrativy a její volba.

6. Zpráva výborů sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 147) o drahotním přídavku poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích) platů a o úpravě některých jejich právních poměrů (tisk 169).

Místopředseda Cvinček zahájil schůzi ve 14 hodin 14 min.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: dodatečně na včerejší schůzi posl. dr Neuman, na tento týden posl. Hroboňová.

Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do výboru vnitřní bezpečnosti posl. Hořínka za posl. dr Řehulku a posl. Chomutovského za posl. dr Bunžu.

posl. Adama min. školství a osvěty ve věci zahájení přednášek na Vysoké škole sociální a politické a ve věci jmenování profesorského sboru, jakož i ve věci ubytování a poskytnutí státních studijních stipendií posluchačům téže školy (D 10).

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 67) o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů (tisk 168).

Vládní návrh zákona o zřízení Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze (tisk 168).

Návrh posl. Sajala, Přibylové a J. Novotného na poskytnutí rychlé pomoci obyvatelstvu postižených obcí okresu královéhradeckého, jaroměřského, pardubického a poděbradského živelními pohromami (tisk 164).

Interpelace:

posl. Vaverky ministru školství a osvěty (tisk 165),

posl. Caňkáře, Zeminové, Mikuláše a Ulricha ministru financí a zemědělství (tisk 167).

Výboru kulturnímu vládní návrh tisk 166, výboru iniciativnímu návrh tisk 164.

Podpredseda Cvinček (zvoní): Pristúpime k prejednávaní prvého odstavca poriadku, ktorým je.

1. Pokračovanie v rozprave o prehlásení ministra vnútra V. Noska, prednesenom vo 27. schôdze dňa 31. januára 1946.

Prihlásení sú títo rečníci na strane "pre": pp. posl. inž. Janáček, Tymeš, dr Uhlíř.

Udeľujem slovo p. posl. inž. Janáčkovi.

Posl. inž. Janáček: Slavná sněmovno! Dámy a pánové!

Velmi obsažná a se vzornou pečlivostí sestavená první část exposé pana ministra vnitra seznamuje naši veřejnost nejen s celou šíří úkolů, jichž řešení je svěřeno právě tomuto ministerstvu, nýbrž obsahuje zároveň tolik podnětných a plodných námětů k dalším úvahám, že je nebude možno v době vyměřené pro debatu ani zdaleka vyčerpat.

Dovolte mi, vážené dámy a pánové, abych se proto stručně zmínil jen o některých otázkách, jichž se exposé pana ministra dotýká, a které, i když snad nepatří mezi otázky vysloveně politického rázu, přesto zajímají jednak široké kruhy zejména naší technické veřejnosti a jednak se dotýkají zájmů a budovatelské činnosti svazků naší územní samosprávy. S tohoto hlediska vyslechli jsme především s velikým zájmem stručné sice, ale významné sdělení pana ministra o tom, že bude nutné zvláštním zákonem podchytit alespoň provisorní, jak se v exposé praví, rozdělení působnosti mezi jednotlivá ministerstva.

Dále se praví v exposé, že bude při této příležitosti možno podrobiti revisi i dnešní stav administrativy, který, ač byl vytvořen namnoze pouze faktickým vývojem bez zákonného podkladu, nepůsobí prý přesto již značnějších obtíží a kompetenčních sporů. Četné zkušenosti z prakse nás však bohužel vedou k tomu, že nemůžeme v této věci, zejména pokud se týče uspokojivého stavu regulace ve věcech příslušnosti jednotlivých centrálních i podřízených úřadů tak, jak se tento stav bez zákonného podkladu, via facti, sám vyvinul alespoň v některých sektorech naší veřejné správy, sdíleti optimistické stanovisko pana ministra. Jsme naopak přesvědčeni, že bude nejenom lze, ale že je v zájmu úspěšného zvládnutí budovatelských úkolů, před kterými naše státní administrativa stojí, nanejvýš žádoucí, aby ohlášená revise v tomto směru urychleně byla provedena. To platí zejména v oboru naší administrativy technické.

Pan ministr ve svém exposé vylíčil velmi výmluvně rozsah škod, které našemu národnímu hospodářství válečnou činností a mimořádnými poměry vznikly, a odhaduje tyto škody věcné i osobní, podle hrubého odhadu na 300 miliard Kčs. Převážnou část těchto škod nutno zajisté přičísti na vrub škod věcných, které byly způsobeny na veřejném i soukromém majetku. Je proto jisto, že náprava těchto škod není jen obtížným úkolem administrativním, ale že to je především úkol a práce technická. A zde bych rád upozornil na to, že z řad našich techniků se opětovně ozývají oprávněné stížnosti, že na zvládnutí těchto úkolů nejsme u nás dostatečně připraveni ani organisačně, ani technicky, ba ani legislativně. Máme u nás dosud značnou neujasněnost a roztříštěnost příslušnosti v různých sektorech konkretní technické práce mezi jednotlivými ústředními úřady. Nemáme řádně vybavené technické úřady první a druhé stolice, čímž na konec trpí plánovitost a účelnost akcí.

Naše technická veřejnost právem s trpkostí poukazuje na to, že ač v některých jiných válkou postižených státech jen na zdolání úkolů rekonstrukčních byla vytvořena samostatná ministerstva obnovy, u nás vlastně formálně žádný ústřední technický úřad neexistuje. Bývalé jediné technické ministerstvo veřejných prací obnoveno nebylo, neboť podle dekretu z dubna 1945 bylo formálně konstituováno jenom ministerstvo dopravy, kdežto sektor "veřejná správa technická" je k němu pouze přidružen, řekl bych, mlčky, formou jakési personální unie v osobě pana ministra dopravy. Technickou agendu I. a II. stolice obstarávají u nás i nadále pouhá technická oddělení, která jsou přidružena k příslušným okresním resp. zemským národním výborům, tedy k úřadům převážně politickým.

V této souvislosti je nutno poukázati na to, že na Slovensku pokročil vývoj technické administrativy mnohem dále než u nás, že tam mají svého povereníka dopravy a verejných prác a že si vybudovali již samostatné státní stavební a strojní úřady I. stolice.

Jak je vidět, narážíme zde i na otázky unifikace veřejné správy v zemích historických a na Slovensku, která je v zájmu jednotnosti politického a hospodářského vývoje na celém státním území tolik žádoucí.

V době okupace byla sice vládním nařízením č. 208 1942 Sb. převedena do tehdejšího ministerstva dopravy a techniky dnes sektor "veřejná správa technická" agenda vodohospodářských meliorací z ministerstva zemědělství, kde byla svého času udržována uměle jen ze známých důvodů stranicko-politických, a tak byl aspoň v jednom úseku technické práce splněn oprávněný požadavek účelného soustředění.

Na druhé straně však převedena byla r. 1942 nezákonně a na rozkaz tehdejšího t. zv. říšského protektora agenda stavebních řádů po stránce právních předpisů do ministerstva vnitra, kdežto technická agenda s tím spojená ponechána byla v ministerstvu dopravy a techniky.

Vládním nařízením č. 298/1942 Sb. zřízený Zeměměřický úřad, tedy instituce svým posláním a personálním vybavením čistě technická, podléhá rovněž ministerstvu vnitra, nikoliv ministerstvu technickému.

Podobné odstředivé snahy trvají v různých ministerstvech i dnes ke škodě účelnosti a jednotnosti plánované výstavby státu. Poukazuji na př. jen na to, že ministerstvo ochrany práce a soc. péče zamýšlí se ujmout ve své pravomoci iniciativy v bytovém stavebnictví, nezávisle na ministerstvu dopravy (Veřejná technická správa). Konstituovalo za tím účelem Poradní sbor pro bytovou výstavbu a chce ve formě komisí tohoto sboru vybudovat instituce s převážně technickými úkoly, jako jsou: výzkumnictví a plánování v bytovém stavebnictví, péče o racionalisaci výroby stavebních hmot a konstrukcí, soutěže v bytovém stavebnictví, organisace bytové výstavby i s odborným dozorem nad prováděním obytných staveb, tedy vesměs úkoly, které souběžně je povoláno řešit ministerstvo dopravy, resp. jeho sektor Veřejná technická správa.

Neprozrazuji zajisté žádné státní tajemství, poukáži-li na př. také na to, že podobné divergentní snahy a podobná kompetenční neujasněnost jsou i v jiných sektorech technické práce, jako na př. mezi naším civilním a mezi vojenským letectvím.

Je zajisté v zájmu zdárného vývoje našeho národního letectví, které nám všem jistě stejně leží na srdci, aby došlo k rozumné a nezbytně nutné koordinaci zájmů obou těchto složek s vyššího hlediska celostátního a se zřetelem na omezené naše prostředky finanční i nedostatečný počet skutečných odborníků, které máme k disposici.

Mezi tyto oběma složkám společné zájmy dlužno počítat na př. letecké výzkumnictví, otázky konstrukční a stavbu prototypů letadel, obstarávání služby zabezpečovací, leteckou meteorologii, sportovní letectví a výcvik letců i s předvojenskou jejich výchovou, civilní leteckou ochranu, event. stavbu a udržování letišť a jejich zařízení atd.

Vím z vlastní zkušenosti, že právě neujasněnost v kompetenci mezi oběma těmito složkami našeho letectví má mimo jiné příčiny na svědomí, že se ke škodě letecké výchovy našeho dorostu nemůže stále naplno rozjeti náš letecký sport, který jinak má na některých místech, jako na př. u nás na Jihlavsku, kde se podařilo zajistiti Němci zde vybudované středisko pro výcvik v bezmotorovém létání i s řadou schopných kluzáků i větroňů, tedy milionový majetek, dnes tak příznivé materiální podmínky pro svůj úspěšný vývoj, že se o tom průkopníkům našeho leteckého sportu před válkou ani nezdálo.

Myslím, že není třeba nějak zvlášť odůvodňovat postulát, že je v zájmu státním nezbytně nutno, aby se ihned přikročilo k řádnému organisování veškeré technické činnosti ve státě a především ve státní správě, jak toho novodobé technické úkoly vyžadují. A já prosím pana ministra, aby při sdělávání ve svém exposé ohlášené osnovy zákona o rozdělení působnosti mezi jednotlivá ministerstva laskavě přihlédl k návrhům naší technické veřejnosti a zástupců naší technické vědy v tom, aby veřejná technická služba byla jednak soustředěna a podřízena jednotnému vedení, jednak aby byla ve všech svých instancích osamostatněna a zbavena nežádoucí závislosti na jiných složkách veřejné správy.

Řekl jsem již, že jedním z největších úkolů po stránce administrativní, finanční a zejména technické, před kterými náš stát stojí, je zjištění, uhrazení a odstranění věcných i osobních škod způsobených válkou nebo mimořádnými okolnostmi. O rozsahu těchto škod, zejména, pokud jde o škody věcné, nemáme doposud ani jasného přehledu. Pan ministr vnitra uvádí ve svém exposé, že na př. jen na majetku svazků územní samosprávy v Čechách a v zemi Moravskoslezské se odhadují tyto věcné škody na 13,5 miliard Kčs. Jen na silnicích v zemi Moravskoslezské se odhadují tyto válečné škody podle starých cen částkou 2,6 miliard. Podle sdělení ministra dopravy bylo jen v historických zemích poškozeno 142.230 soukromých stavebních objektů a odstranění škod si tu vyžádá rovněž podle starých cen nákladu přes 10 miliard Kčs. Jenom v Plzni bylo z celkového počtu 11.129 domů poškozeno celkem 6.922 objektů, t. j. 65%, z toho 1.126 domů úplně nebo tak těžce, že nelze počítati s jejich obnovou. Celkovou věcnou škodu odhadují jen v Plzni na 4,5 miliard Kčs.

Proto jsme se zájmem vyslechli onu část exposé pana ministra, která se zabývá právě otázkami náhrady válečných škod a plánovanými pracemi rekonstrukčními. I přesto, že státní správa, jak z exposé vyplývá, věnovala na tyto věci v minulých měsících již značné částky, nemůžeme se zbavit dojmu, že jsme se v této věci stále nedostali ze stadia pouhé improvisace. Je nejvýš nutno, aby celá rekonstrukční akce byla postavena na řádný zákonný podklad a aby byla jasně vyřešena otázka kompetence centrálních úřadů, abychom se na řešení tohoto problému, má-li být provedeno úsporně, rychle a velkoryse, jak pan ministr slibuje, řádně připravili i organisačně. Myslím, že je nutno na prvém místě oddělit sektor škod věcných od škod osobních a na jejich postupné vyřízení předem vypracovat jasný finanční a technický plán.

Dosavadní činnost státní správy v oboru náhrad za válečné škody se opírá hlavně o ustanovení dekretu presidenta republiky čís. 82/45 a příslušné směrnice ministerstva vnitra k tomuto dekretu vydané, proti kterým jsou z řad interesovaných kruhů, zejména se strany našich úředních orgánů samosprávných, vznášeny oprávněné námitky formální i věcné, jak je to shrnuto v jejich pamětním spise z 3. prosince 1945.

Naše veřejnost proto právem volá po tom, aby s největším urychlením byla k parlamentnímu projednání předložena již připravená osnova zákona o stavební obnově, která má všechny tyto otázky řešit v celé jejich šíři. Poněvadž jde při tom o úkoly povahy především technické, je zcela pochopitelné, že máme právem za to, že provádění všech těchto úkolů, má-li se tak státi rychle, odborně a organisovaně, bude svěřeno jednomu centrálnímu úřadu technickému, t. j. ministerstvu dopravy (veřejně technické správě).

Proto jsme byli právem překvapeni zprávou, že podle usnesení vlády má být ještě před schválením zákona o stavební obnově uvolněno asi 5 miliard Kčs, kterých má býti použito k účelům obnovy v rámci ministerstva vnitra. Je to opět jen nový příspěvek k tomu, že je skutečně nejvýš naléhavé, aby již co nejdříve bylo přikročeno k jasnému a jednoznačnému vymezení kompetence a pravomoci mezi jednotlivými ministerstvy.

Dovolte mi, vážené dámy a pánové, abych několika větami glosoval také onu část exposé pana ministra, ve které se vyslovil o některých otázkách, souvisících s finančním hospodářstvím svazků územní samosprávy. S povděkem konstatujeme zásadní porozumění pro finanční obtíže naší samosprávy, které pan ministr ve svém exposé projevil, uznávaje mimo jiné, že je nezbytné, aby bylo vždy náležitě uváženo, má-li býti samosprávě nový nějaký úkol uložen nebo některý zdroj příjmů odňat. Je škoda, že se této správné zásady až doposud celkem velmi málo dbalo.