V krátké době 27 let jsme prožili dvě světové války, které mimo jiné přinesly ochuzení národů a nabubření oběživa, tedy inflaci. Také po druhé prožíváme opatření, kterým se ministr financí snaží zavést do československé měny pořádek.

Prvou měnovou operaci provedl politik pravice dr Rašína původci této opravy si velmi pochvalovali svá opatření a dokazovali nám jejich správnost. Vývoj však Rašínovi za pravdu nedal. Rašín zúžil měnovou základnu a zpomalil hospodářské ozdravění. Byla to politika deflační a stát později přišel z jednoho extrému do druhého.

V jaké situaci jsme dnes? Všechny volné prostředky byly blokovány. Obyvatelstvu byla povolena výměna pouze do 500 Kčs, podnikům se poskytuje směnečný úvěr až do 25 % vázaného vkladu na úrok 5¹/₄ %. Účelem mělo být stažení oběživa na míru hospodářsky odůvodněnou a válečné zisky měly být zajištěny pro zdanění. Novou pevnou měnou se mě!o vylákat zboží ze skladů a každý měl být přinucen, aby se zapojil do pracovního procesu.

Až potud je možno s politikou ministerstva financí souhlasit, nikoli však dále. Byl jsem jedním z prvých, který volal po tomto opatření. Avšak další postup ukazuje, že se socialistická linie dnešní vlády zastavila před branami ministerstva financí a že hrozí nová obdoba rašínovské deflace. Ministerstvo financí se mělo postarat i o další opatření, aby současně s úpravou měny byl vyhlášen plán dávky z majetku a z přírůstku na majetku a aby v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu byla uvolňována distribuce a vyprazdňovány sklady zboží. V téže době měla také být provedena úprava mezd, platů i cen.

Uplynulo mnoho drahocenného času, než došlo k úpravě mezd a cen, a o dávkovém zákonu máme pouze šeptandu. Bylo by demagogií tvrdit, že všechny blokované peníze jsou šmelinářské zisky; ukáže se naopak, že je mezi nimi i velká část provozních kapitálů, bez kterých se hospodářský život neobejde.

Jaké jsou příjmy většiny národa? Jsou to příjmy pocházející z mezd a platů nebo za prodané zboží ze zásob, a menší též z tvorby nových statků. Nikdo ať netvrdí, že dnešní důchody jsou vysoké. Jsou to mzdy hladové a obracejí se jen na nákup potravin. Všechny ostatní tak naléhavé potřeby, ať už je to šatstvo nebo doplnění bytového zařízení, zůstávají nekryty.

Stejně důležitý je úsek rekonstrukcí, investic a stavebního podnikání. Vládní politiku v nejširším měřítku objasňuje veřejnosti předseda vlády. Pánům byrokratům asi nebude známo, že předseda vlády Fierlinger na velkém projevu v Lucerně prohlásil, že je potřebí podporovat stavební ruch a že hospodářství je teprve tehdy normální, když se započne se stavbami. Zdůraznil, že je proto nutno opatřit potřebný úvěr. Praxe nám však ukazuje, že se ve vedení významných peněžních ústavů nic nezměnilo a hlavně že myšlenkově jsou páni stále v zajetí liberalistických názorů.

V ministerstvu ochrany práce se konala minulý měsíc porada, která měla zjistit, jaké jsou podmínky dlouhodobého úvěru pro financování bytové výstavby. Co nám řekli zástupci Zemské banky, Spořitelny pražské a Ústřední sociální pojišťovny? "Možnosti nejsou, protože úspory jsou nepatrné, a vyhlídky nejsou žádné." Stejně odpověděli zástupci obou jmenovaných bank obci pražské, která si chtěla opatřit úvěr ve výši jedné miliardy: "Peníze dáme, ale na tříměsíční směnku."

Jak diametrálně se liší projevy zástupců znárodněných bank od slov předsedy vlády! Takovou odpověď mohli dávat páni za vlády panské koalice, ale dnes je to úplná groteska. Budeme neustále v zajetí kožených theorií, nebo půjdeme konečně jednou v socialistické thesi, že věda jest nejlépe podložena obecně užitečnou prací?

Representanti našich financí - ať v ministerstvu nebo v bankách - nepochopili, že jim nastává doba cedulového úvěru, který musí zmírnit účinky deflačních měnových opatření, aby se překonalo mezidobí mezi výrobou a použitím hospodářských statků.

Docházíme nyní k takovým groteskám, že nebýt zákroku předsedy vlády, byly by zastaveny všechny stavební práce pražské obce pro nedostatek úvěru a přikročilo by se k propouštění a k podporám v nezaměstnanosti. Jak nesmyslná jsou tato opatření, je vidět na příklad na bývalém cvičišti SS na Benešovsku a Neveklovsku. Tam bylo tisíce hospodářských jednotek vyvlastněno a byla jim vyplacena odhadní cena. Tyto prostředky jsou nyní blokovány a poškození nemají nejen na rekonstrukci, ale ani na nákup živého i mrtvého inventáře. Teprve nyní se jim poskytne úvěr a úrok bude platit stát.

Bez nové finanční politiky, bez velkorysé emisní činnosti nedospějeme ani za dlouhá léta k stavbám domů. Ať bude stavět družstvo, soukromník nebo stát, musí mít k disposici dlouhodobý úvěr. Budeme na tento úvěr opět čekat, než bude dosti úspor v záložnách? A než k této metě dospějeme, budeme zatěžovat poplatnictvo podporami v nezaměstnanosti?

Zdá se neuvěřitelné, že všechny zkušenosti Sovětského svazu za všechna léta výstavby a příklad severských států v době krise nenašly odraz a pochopení u našich vedoucích finančníků. Slavný příklad hospodářské výstavby Sovětského svazu nám ukázal, že jedině odpoutáním od doktrín kapitalistických bankéřů dojdeme k úspěchu. Rusko po Říjnové revoluci mělo nekonečně horší situaci než máme my. Nemělo též zkušených praktiků, ale mělo vedoucí myšlenku, že práce tvoří nové hodnoty a statky. Statky netvoří ani zlato, ani bankovky, ani úspory v bankách, nýbrž jedině práce účelně vedená a zaměřená k prospěchu celostátnímu.

Jaké tedy máme požadavky na ministerstvo financí? Nejprve je nutno předložit osnovu o dávce z majetku a přírůstku na majetku, s urychlením ji uzákonit a nezdaněné majetky opět s urychlením uvolnit. Dnes žádný občan a také žádný podnik neví, s čím může počítat, a proto je zde zdrženlivost v nákupu i tam, kde dnes prostředky jsou.

V osnově o dávkách bude zajisté stanoveno minimum peněz, které zdaněny nebudou. Snad to bude 20.000 Kčs, snad i více. Tyto prostředky je nutno uvolnit ihned, a ne snad za rok. Potom je nutno uvolnit prostředky pro stavby, a to tak, že každý, kdo má stavbu povolenu, bude si smět pod vlastní odpovědností a pod přísným trestem odčerpat tolik peněz, aby mu ještě zbylo na splnění dávkové povinnosti.

Dnešní úvěrový systém směnečný je mnohdy vyčerpán, a to hlavně tam, kde je ho použito při podnikání, při pracích rekonstrukčních, t. j. stavebních. Protismyslné však je, když dlužník musí z úvěru podloženého vlastním vkladem platit 5¹/₄ % úroků. Čím je tento úrok národohospodářsky opodstatněn a jak se má zakalkulovat do ceny výrobku? Zdá se, že v tomto případě finance opět měly na zřeteli více zájem veřejných ústavů než hospodářského života. Budou znárodněné banky opět provádět starou politiku upírů hospodářství? Nebojím se říci, že setrváním na dnešní finanční politice se ohrožuje zdárný průběh naší hospodářské obrody. Velkolepé dílo Laušmanovo musí být podporováno všestranně, politicky i hospodářsky. Znárodněné podniky budou prosperovat jedině tehdy, bude-li celý národ účelně pracovat, nebude-li nezaměstnaných a budou-li všichni pracující mít přiměřené důchody. Celý svět socialistický i reakční bedlivě pozoruje, zda se toto veliké dílo podaří. Tvrdím, že se podaří, budou-li všechny nástroje, se kterými národní hospodářství pracuje, v rukou socialisticky myslících a také jednajících odborníků.

Takto bychom mohli pokračovat dále, ale z uvedeného je zřejmé, že dnešní představitelé našeho peněžnictví a ministerstvo financí nehodlají vzít na vědomí dnešní hospodářskopolitické vývojové tendence a stavějí se jim na odpor. Je tedy nejvýš naléhavé, aby byla co nejdříve jmenována ústřední správa bank, která by zjednala pořádek. Je nutno, aby si i parlament těchto otázek všiml a vyslovil svoji nespokojenost, neboť vývoj v našem peněžnictví ukazuje nikoli jen nepochopení nové vládní linie, ale naprosté nerespektování vůle lidu, kterou představuje vláda.

Celé naše národní hospodářství, výrobu, distribuci, dopravu i finančnictví je nutno považovat za nedílný celek, za jediný obrovský podnik. Každý podnik, malý či velký, musí mít jednotné vedení, a to nejen v centrále, ale i ve všech odděleních. Právě tak nutno řídit stát jednotnými směrnicemi a zásadami, a to takovými, které si většina národa vyvolila.

Naše národy si vyvolily methody a zásady pokrokové a socialistické, proto je povinností všech jeho ministerstev a služebníků národa, aby se jimi řídili a je také nezbytně do všech důsledků dodržovali. Stane-li se tak, překoná stát dnešní počáteční potíže, bude spět od úspěchu k úspěchu a národ se dočká v brzké době blahobytu a spokojenosti. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu schůze.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdržel dodatečně na včerejší schůzi posl. Peňáz.

Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do výboru rozpočtového posl. dr inž. Bendu za posl. Štambachra, do výboru pro vnitřní bezpečnost posl. dr Bunžu za posl. Hořínka.

mezi schůzí:

Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 176) o obnovení university v Olomouci (tisk 187).

Místopředseda Petr sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 21. února 1946 o 14. hodině

1. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 176) o obnovení university v Olomouci (tisk 187).

2. Zpráva výboru ústavně-právního podle § 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 160) o nové úpravě stálých seznamů voličských.

3. Nevyřízené ode dnešní schůze.