Předseda Josef David.

Místopředsedové: Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé Štětka, Ušiak.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády Široký, Ursíny; ministři dr Drtina, Ďuriš, Kopecký, Nosek; státní tajemník gen. dr Ferjenčík.

226 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru úst.-právního o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 159), kterým se provádí, pokud se týče mění čl. 5 ústavního dekretu presidenta republiky o obnovení právního pořádku (tisk 214).

2. Pokračování v rozpravě o prohlášení ministra spravedlnosti dr Drtiny, učiněném ve 32. schůzi dne 20. února 1946.

3. Zpráva výborov soc.-politického a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 95) o odstránení krívd a o niektorých ochranných opatreniach v obore verejnoprávneho sociálneho poistenia (tlač 190).

4. Zpráva výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 149) o hospodaření minerálními oleji a pohonnými látkami (tisk 184).

5. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 166) o zřízení "Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze" (tisk 192).

6. Zpráva výborů ústavně-právního a zemědělského o návrhu poslanců Mikuláše, St. Nováka, dr Kameníčka, Ulricha, Zeminové a druhů (tisk 121) na vydání zákona, kterým se doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 124 Sb., o některých opatřeních ve věcech knihovních (tisk 195).

Předseda (zvoní): Zahajuji 35. schůzi Národního shromáždění.

Paní a pánové! (Poslanci povstávají.)

Persekuce, kterou procházejí španělští demokraté, byla dovršena před týdnem popravou dalších 11 demokratických španělských vůdců. ve chvíli, kdy po šestiletém krutém boji proti fašistickému násilí si lidstvo opět hledá cestu k blahobytu, svobodě a šťastnějšímu zítřku, přichází zpráva o španělských událostech jako přímá výzva všem svobodymilovným lidem. Věřím, že mluvím jménem celé této sněmovny a všeho československého lidu, jestliže proti Francovu násilnickému režimu co nejdůrazněji a co nejslavnostněji protestuji. (Potlesk.) Tento režim, zrodivší se z krve, udržovaný pomocí příbuzného fašismu německého a italského a všemožně jej podporující na poli vojenském, hospodářském i politickém, je ztělesněním všeho, proti čemu jsme bojovali a proti čemu bojujeme. Je v dnešním světě anachronismem, je pařeništěm fašismu a násilí, je zárodkem nového válečného nebezpečí. Věřím, že tak jako je nedělitelná svoboda lidstva, je nedělitelná také jeho demokracie. Ve jménu této demokracie, ve jménu přesvědčení, že vláda každého násilí musí být konečně zlomena, protestujeme proti Francovu režimu a jeho methodám a odvoláváme se ke všem svobodným lidem světa s požadavkem, aby byla konečně jednou Evropa očištěna i od fašismu španělského (Potlesk.), který ohrožuje dorozumění mezi národy i světový mír. (Hlučný potlesk. - Poslanci usedají.)

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní schůzi posl. Břicháčkovi, Přeučilovi, Sedlákovi, Hatinovi, Gottierovi; na tento týden posl. Teslovi.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru informačního posl. Zimákovou-Zemanovou za posl. Gerlichovou-Petruskovou.

Na návrh předsedův stanovilo PNS hlasováním výborům brannému a ústavně-právnímu pro vládní návrh zákona (tisk 37) o úpravě některých právních poměrů vojenských gážistů z povolání k podání zprávy lhůtu do úterý dne 5. března 1946 do 12. hod.

Předseda: Přistoupíme k projednávání pořadu.

Projednáme nejprve odst. 6 pořadu a pak přikročíme k projednávání 1. odstavce pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přikročíme tedy k projednávání šestého odstavce, jímž je:

6. Zpráva výborů ústavně-právního a zemědělského o návrhu poslanců Mikuláše, St. Nováka, dr Kameníčka, Ulricha, Zeminové a druhů (tisk 121) na vydání zákona, kterým se doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 124 Sb., o některých opatřeních ve věcech knihovních (tisk 195).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr Hobza. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Němečtí okupanti zaneřádili naše veřejné knihy spoustou persekučních zápisů, které musíme nyní dát vymazat. O toto očištění veřejných knih se už postaral dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 124 Sb. Ukázalo se však v praxi, že je tu určitá mezera, na kterou se v citovaném dekretu zapomnělo; vlastně ani nezapomnělo, ale prostě se o ní nevědělo. Němečtí okupanti šli totiž při provádění persekučních knihovních zápisů dále než jim dovoloval zákon a vedle poznámek zavedených vládním nařízením ze dne 21. března 1939, č. 87 Sb., vkládali i zákaz zcizení, zatížení a propachtování bez souhlasu úřadů, ačkoliv o takovémto vkladu nemá citované vládní nařízení vůbec žádných předpisů. Tím se stalo, že tyto bezprávné zápisy okupantů unikly pozornosti našich odborníků při vydávání citovaného dekretu presidenta republiky a že do dekretu byly pojaty pouze ty knihovní zápisy z doby nesvobody, které byly zavedeny vládním nařízením ze dne 21. března 1939, č. 87 Sb. Je tudíž naším samozřejmým příkazem uvedenou mezeru vyplnit a očistu veřejných knih i v tomto směru provést.

Ústavně-právní výbor upravil pouze poněkud text navrhovaného doplňku a zařadil ho přímo do souvislého znění odst. 2, § 2. Navrhovatelé se však snaží dosáhnout ještě další novoty proti znění cit. dekretu presidenta republiky, a to v tom směru, aby soud byl povinen provést všechny výmazy okupantských zápisů podle § 2 cit. dekretu na základě pouhého upozornění vlastníka nebo osoby jinak knihovně oprávněné. Podle cit. dekretu lze těchto výmazů dosáhnout buď na návrh - obvyklou knihovní žádost - vlastníka nebo osoby jinak knihovně oprávněné, nebo z úřední moci soudem při běžném vyřizování knihovních věcí, týkajících se příslušné vložky.

Navrhovatelé se nespokojují s těmito dvěma možnostmi způsobu výmazů a prosazují ještě třetí způsob, při němž by stačilo pouhé upozornění knihovně oprávněné osoby a soud by musel z úřední moci provést výmazy ihned a nesměl by čekat na okamžik, až by se příslušnou knihovní vložkou běžně zabýval.

Po podrobném a přesvědčivém výkladu zástupce ministerstva spravedlnosti o kritickém stavu našeho soudnictví po stránce personálního vybavení uznal ústavně-právní výbor jednomyslně, že tento návrh je v dnešní době pro naše soudy neúnosný, poněvadž jeho uskutečnění by soudní agendu natolik zatížilo, že to není ani žádoucí, ani účelné.

Stojí za povšimnutí, že persekučních okupantských zápisů ve veřejných knihách je u nás hodně přes 100.000 a že jejich výmaz si vyžádá mimořádného pracovního vypětí soudů. Naproti tomu nutno uvážiti, že podle § 4 cit. dekretu jsou všechna podání a zápisy prosty poplatků, takže každý, kdo nechce na výmaz okupantských zápisů čekati, až se bude soud příslušnou vložkou jinak zabývati, může podat soudu zcela jednoduchý nekolkovaný návrh, čímž se soudu přece jen práce více usnadní, než kdyby musel soud sám už jen na pouhé upozornění vyhledávat pracně vložky, kterých se výmazy mají týkati.

Pokud se týká účinnosti tohoto zákona, hájí ústavně-právní výbor i v tomto případě zásadu, že zákony nemají platit nazpět. Proto nebyl přijat návrh na zpětnou účinnost tohoto zákona od 15. listopadu 1945, ježto to není nezbytně nutné. Jestliže snad některé soudy provedly s výmazem poznámky zavedení vnucené správy už i výmaz vkladů zákazu zcizení, zatížení a propachtování, staly se takové výmazy stejně už pravoplatnými a není tudíž z tohoto důvodu nutno se uchylovat od zásady a vyhlašovat zpětnou účinnost zákona.

Konečně se ústavně-právní výbor usnesl, obdobně jako už ve všech analogických případech předcházejících, zařaditi do čela tohoto zákona ratihabiční ustanovení a jako předposlední článek ustanovení, že ministru vnitra se ukládá, aby jako přílohu tohoto zákona uveřejnil úplné znění citovaného dekretu v úpravě tohoto zákona.

Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor navrhuje vám tento zákon v pozměněném a doplněném znění, jak vám byl tiskem rozdán, k přijetí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor zemědělský je pan posl. Mikuláš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Jsa pověřen zemědělským výborem, doporučuji Národnímu shromáždění k schválení osnovu zákona tisk č. 121, kterým se doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 124 Sb., o některých opatřeních ve věcech knihovních. Pokládám za potřebné přičiniti k tomu několik poznámek.

Dekret presidenta republiky ze dne 28. října 1945, č. 124, umožnil vymazání zápisů o přechodu práva československého státu, zemí a jejich podniků, ústavů atd. na německou říši, německou stranu nacistickou nebo na jiné útvary a organisace nacistického režimu, takže na podkladě tohoto dekretu jest možno obnoviti zápis na stát československý, země atd. Dekret dále stanovil, že knihovní soud na návrh vlastníka nebo osoby jinak knihovně oprávněné s odvoláním na tento dekret vymaže poznámky zabavení, zapsané k návrhu bývalých německých úřadů a orgánů, zejména gestapa, poznámky záboru podle zákona záborového, zapsané v době nesvobody k návrhu pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu, a dále poznámky zavedení vnucené správy podle vládního nařízení č. 187/1939 Sb., zapsané v době nesvobody k návrhu ministerstva zemědělství, bývalého ministerstva zemědělství a lesnictví nebo pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu.

Toto ustanovení dekretu, umožňující výmaz poznámky zavedení vnucené správy, však nepostačuje. Pozemkový úřad v době nesvobody dával totiž do pozemkových knih nejen poznamenati zavedení vnucené správy, jak jej k tomu opravňovalo vládní nařízení č. 87/1939 Sb., nýbrž vedle této poznámky navrhoval i zápis zákazu zcizení, zatížení a propachtování bez souhlasu pozemkového úřadu, ač o takovémto zápisu nemá zmíněné vládní nařízení žádného předpisu. Okupantské vedení pozemkového úřadu se totiž snažilo tímto zápisem zabrániti tomu, aby zemědělský majetek, postižený vnucenou správou, nebyl snad přes poznámky o jejím zavedení zcizen, zatížen nebo propachtován, a použilo k tomu předpisu § 3, odst. 4 cit. vlád. nař. 87/1939 Sb., který stanoví, že vnucený správce potřebuje svolení úřadů k opatřením, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, jakož i ke všem jiným nařízením zvláštní důležitosti, zvláště ke zcizení, nájmu nebo propachtování, k zápůjčkám, ke knihovnímu zatížení podniku a pod.

Těmto návrhům pozemkového úřadu bylo knihovními soudy vyhovováno a proto v pozemkových knihách vedle poznámek zavedení vnucené správy se objevily i zápisy, t. j. vklady zákazu zcizení, zatížení a propachtování bez souhlasu pozemkového úřadu. Všechny tyto zápisy z doby nesvobody bylo třeba nyní z pozemkových knih vymazati.

Agenda vnucených správ byla za okupace u pozemkového úřadu soustředěna v rukou německého úřednictva, takže se nelze diviti tomu, že při projednávání osnovy dekretu presidenta republiky č. 124/1945 Sb., kterým mají býti veřejné knihy očištěny od některých knihovních zápisů z doby nesvobody, se přehlédlo, že okupanti při uvalování vnucených správ vedle poznámek o jejím zavedení použili této příležitosti i k zápisům zmíněného zákazu, ač o takovémto zákazu nemá vládní nařízení čís. 87/1939 Sb. žádného předpisu.

Výmaz těchto zákazů jest možný nyní na podkladě příslušného výmazového prohlášení státního pozemkového úřadu, o nějž by se muselo u pozemkového úřadu zvláště žádati žádosti o souhlas i o výmaz podléhají poplatkům.

Snažili jsme se proto svým iniciativním návrhem (tisk čís. 121) na novelisaci dekretu presidenta republiky č. 124/1945 Sb. umožniti i výmazy těchto zápisů zákazu zcizení, zatížení a propachtování, provedených k návrhu okupantů snad ve všech případech cca 4.500 vnucených správ, resp. ve velké části ze 16.000 knihovních zápisů, které se vedle jistého počtu poznámek zabavení o záboru týkaly také vnucených správ.

Iniciátoři navrhovaného zákona (tisk č. 121) se dále též pokusili o usnadnění výmazu všem postiženým zemědělcům návrhem, aby nebylo třeba podávati o výmaz zápisu zvláštní knihovní žádost a aby také při nepodání takové žádosti nebylo nutno čekati dlouhý čas na výmaz, který podle dekretu měly prováděti knihovní soudy z moci úřední, avšak při běžném vyřizování knihovních věcí, týkajících se příslušné vložky. Navrhli proto, aby knihovní soudy mohly provésti zmíněné výmazy poznámek zabavení, záboru a zavedení vnucené správy i vklady výmazu onoho zákazu zcizení, zatížení a propachtování také na pouhé upozornění vlastníka nebo osoby jinak knihovně oprávněné. Vycházeli jsme z toho, že sepis knihovní žádosti je přece jen spojen s určitými obtížemi i nákladem a že by čekání na to, až soud bude vyřizovati nějakou knihovní věc, týkající se oné vložky, v níž jsou ony zápisy z doby okupace, mohlo trvati dlouhou dobu, případně i mnoho let.

V praksi došlo dříve a zejména pak od 15. listopadu 1945 již na podkladě zmíněného dekretu presidenta republiky č. 124/45 Sb. k výmazům poznámek o zavedení vnucené správy a v některých případech knihovní soudy současně již vymazaly nejen poznámky o zavedení vnucené správy, ale provedly i vklady výmazu zmíněného zákazu, ačkoli nebyl předložen k tomu potřebný souhlas Státního pozemkového úřadu. Navrhovali jsme proto, aby novela byla uzákoněna s účinností od 15. listopadu 1945, kteréhožto dne nabyl citovaný dekret presidenta republiky účinnosti, aby tím byly sanovány i takovéto případy výmazu zmíněného zákazu.

Ústavně-právní výbor projednal tento náš iniciativní návrh a projevil souhlas s tím, aby mezera zákonného předpisu byla ve smyslu našeho návrhu vyplněna a text námi navrhovaného doplňku pouze poněkud upravil.

Do čela zákona zařadil, obdobně jako v případech již předcházejících, ustanovení o tom, že Prozatímní Národní shromáždění schvaluje a znovu usnáší jako zákon dekret presidenta republiky z 27. října 1945, č. 124 Sb., o některých opatřeních ve věcech knihovních se změnami a doplňky dále uvedenými. S tím nutno souhlasiti.