Není námitek ani proti úpravě, provedené ústavně-právním výborem v tom směru, že námi navrhované doplnění § 2, č. 2 dekretu nestane se zvláštní druhou větou, nýbrž zařazením navrhovaného doplňku přímo do souvislého znění odst. 2, § 2, kterýžto odstavec bude se tudíž týkati nejen poznámky o zavedení vnucené správy, ale i zápisu zákazu zcizení, zatížení a propachtování. Možno souhlasiti i s tím, že doplněk nemluví o "vkladu" zákazu, a že použil širšího pojmu "zápis", neboť z praxe jest nám známo, že okupantský pozemkový úřad ve svých knihovních návrzích žádal za "poznámku" zákazu zcizení, zatížení a propachtování, ježto okupantským úředníkům nebylo patrně známo, že takovýto zákaz se podle našich knihovních předpisů nepoznamenává, nýbrž vkládá. Širším pojmem "zápis" jsou tudíž pro provedení výmazu kryty jak vklady, tak i možné případy, kdy snad soud omylem plně vyhověl žádosti a požadovaný zákaz nevložil, nýbrž jen poznamenal.

S ohledem na nynější nedostatečné personální vybavení našich soudů, o němž referoval ústavně-právnímu výboru zástupce ministerstva spravedlnosti, bylo třeba vzíti zřetel na to, že nelze v dnešní době trvati na tom, aby soudy prováděly výmazy z moci úřední na pouhé upozornění. Nutno se proto spokojiti s tím, že po provedené novelisaci bude míti každý zápisem postižený možnost, aby požádal soud o výmaz žádostí kolku prostou, jestliže nebude chtíti čekati na výmaz provedený z moci úřední, až se jednou bude soud běžně zabývati příslušnou vložkou. V takovýchto nutných případech bude moci soud výmaz provésti i při svém velkém zatížení pracovním, neboť knihovní žádost mu práci velmi usnadní.

Státní pozemkový úřad proti soudním usnesením o vkladech a výmazu zákazu zcizení, zatížení a propachtování, provedeným bez jeho souhlasu, nepodal opravných prostředků, takže se stala právoplatnými, a proto možno souhlasiti s usnesením ústavně-právního výboru, aby účinnost novely dekretu nenastala se zpětnou platností dnem 15. listopadu 1945, nýbrž až dnem vyhlášení.

I s usnesením ústavně-právního výboru, kterým se ministru vnitra ukládá, aby jako přílohu zákona uveřejnil plné znění citovaného dekretu v nové jeho úpravě, provedené zákonem, možno plně souhlasiti.

Náš návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňují předpisy dekretu presidenta republiky o některých opatřeních ve věcech knihovních, byl tudíž usnesením ústavně-právního výboru ve své podstatě schválen. S úpravami, usnesenými ústavně-právním výborem, možno souhlasiti, neboť ve smyslu našeho návrhu poskytují zemědělcům, postiženým vnucenými správami, možnost, aby mohly býti provedeny s výmazy poznámek o zavedení vnucené správy i výmazy vkladů, resp. i eventuelních poznámek zákazu zcizení, zatížení a propachtování bez souhlasu pozemkového úřadu a aby i takováto podání a zápisy byly prosté poplatků.

Doporučuji proto slavné sněmovně k schválení návrh zákona ve znění, jak byl přijat ústavně-právním a zemědělským výborem i s jeho článkem I, obsahujícím schválení a prohlášení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 124 Sb., za zákon. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 články, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňuje dekret presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 124 Sb., o některých opatřeních ve věcech knihovních (tisk 195).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hobza: Nejsou.

Zpravodaj posl. Mikuláš: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Přikročíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 159), kterým se provádí, pokud se týče mění čl. 5 ústavního dekretu presidenta republiky o obnovení právního pořádku (tisk 214).

Zpravodajem je pan posl. dr Peška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Peška: Slavné Národní shromáždění!

Ústavní zákon, který je vám dnes předložen, je jedním z nejvýznamnějších aktů, kterými toto Národní shromáždění se bude zabývati. Již jeho vnější forma, forma zákona ústavního, ukazuje na jeho mimořádný význam, neboť moci ústavodárné smí toto Prozatímní Národní shromáždění užívati jen v nezbytných případech. Tato nezbytnost je zde plně odůvodněna obsahem tohoto zákona. Tímto ústavním zákonem se schvalují a prohlašují za zákon veškeré dekrety, které byly vydány nejprve londýnskou emigrantskou vládou, později vládou republiky Československé až do sejití se Prozatímního Národního shromáždění. Schválením tohoto ústavního zákona vyslovuje tento sbor zároveň souhlas s činností presidenta republiky a jeho vlády až do dne 27. října m. r., pokud tato činnost byla vyjádřena v těchto dekretech. A tu dlužno konstatovati, že naše vláda vždy měla snahu býti vládou státu právního a že tedy veškeré tyto normy byly skutečnou páteří veškeré její činnosti.

Normy, které dnes schvalujete odhlasováním tohoto zákona, jsou velmi významným mezníkem v politické a právní historii našeho státu. Vždyť mezi nimi jsou dekrety, kterými byl znárodněn náš průmysl a jiné naše hospodářské instituce. Jsou mezi nimi předpisy, kterými byly zřízeny národní výbory a tím postavena celá naše správa na nový, lidovější základ. Jsou tam dekrety o stíhání národních zrádců, dekrety, na základě jichž se provádí vystěhování Němců a Maďarů a kolonisace jimi opuštěných území. Víme všichni již dnes, jak hluboký převrat v našem státním životě takto nastal. Než všechny tyto předpisy byly vydány pouze vládou a presidentem republiky, nikoli - jak tomu bývá v normálních poměrech - sborem zákonodárným. Svědčí o vysokém stupni vědomí odpovědnosti našich ústavních činitelů, že sami a z vlastní iniciativy dekretem o obnově právního pořádku stanovili, že tyto zákonodárné normy presidenta republiky a vlády musí býti podrobeny souhlasu Národního shromáždění, ba dokonce že v určité lhůtě po jeho svolání ztrácejí účinnost, pokud by nebyly Národním shromážděním znovu uzákoněny.

Pravda, vyskytly se rozpaky při řešení otázky, zdali mají být předloženy ke schválení již tomuto Prozatímnímu Národnímu shromáždění, anebo teprve příštímu, přímými volbami zvolenému zákonodárnému sboru. Tato otázka byla vyřešena ve prospěch příslušnosti Prozatímního Národního shromáždění. Právní důvody tohoto řešení jsem sdostatek vyložil v tištěné důvodové zprávě. Rád bych zde pouze poukázal na vysoký politický význam tohoto řešení.

Prozatímní Národní shromáždění je takto uznáno i politicky - neboť právně byla tato otázka již řešena v dekretu, kterým bylo Národní shromáždění svoláno - za plně rovnocenné kterémukoliv jinému zákonodárnému sboru, vyšedšímu z všeobecných, rovných, tajných a přímých voleb. A také plným právem, neboť tento zákonodárný sbor representuje všechny politické směry, které v době jeho volby mohly přicházeti v úvahu. Representuje i velké korporace nepolitické, všenárodního významu, a zahrnuje mnoho odborníků nejlepších jmen. Tento sbor byl vytvořen dohodou nejdůležitějších politických směrů, což může jen zvýšiti jeho autoritu. Proto zcela právem je považován za vrcholného representanta veškerého veřejného života Československé republiky.

Také z důvodů právní bezpečnosti nebylo možno schválení a uzákonění dekretů presidenta republiky dále odkládati. Občanstvo samo se dožadovalo, aby tento poslední a rozhodný krok, kterým bude zakončena a zpečetěna národní revoluce, byl učiněn. Jest až dojemné čísti petice, které některé skupiny občanů předkládaly Národnímu shromáždění, žádajíce o co nejrychlejší schválení a uzákonění dekretů presidenta republiky. Svědčí to o tom, jak hluboce je zakořeněno právní cítění v nejširších vrstvách občanstva.

O hlubokém právním cítění širokých vrstev občanstva svědčí také to, že všeobecně byla vyslovována žádost, aby veškeré dekrety presidenta republiky, uveřejněné v londýnském Úředním věstníku, byly znovu uveřejněny ve Sbírce. Nám, členům zákonodárného sboru, jsou tyto dekrety známy z různých přetisků, avšak širší veřejnost s nimi dosud obeznámena nebyla. Pociťuje-li se potřeba, aby byly učiněny přístupné veškerému občanstvu, svědčí také to o vyvinutém smyslu pro právo.

Paní a pánové! Ústavně-právní výbor se zabýval otázkou schválení a znárodnění dekretů presidenta republiky již od počátku měsíce prosince. Také plenární schůze Národní fronty zaujala k otázce stanovisko a v důsledku toho vláda předložila svou osnovu Národnímu shromáždění. Ústavně-právní výbor věnoval této otázce - jsa si vědom jejího významu - veškerou pečlivost a některá její ustanovení šířeji rozvedl a znovu stylisoval, jak je podrobně uvedeno v důvodové zprávě.

Dlužno upozornit ještě na jednu podrobnost. Dekret - později zákon o obnově právního pořádku - vyžadoval, aby i určitá vládní nařízení byla předložena ke schválení Národnímu shromáždění. Poněvadž vládní osnova se touto věcí nezabývala a tedy vláda o toto schválení ještě nepožádala, ústavní zákon vám předložený se o této věci nezmiňuje. Třeba proto tuto otázku považovat i nadále za otevřenou.

Jménem ústavně-právního výboru vás žádám, paní a pánové, abyste tuto osnovu schválili se všemi formalitami, nezbytnými pro usnesení zákona ústavního. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis zákona a úvodní formuli. Nebude-li námitek, budeme hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Prosím paní a pány poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle § 33 úst. listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech poslanců a podle čl. 2 úst. dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb., většiny přítomných členů Prozatímního Národního shromáždění ze Slovenska, dám sečísti hlasy.

Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s pp. členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů, a to: p. posl. dr Kempný v 1. a 2. úseku, p. posl. Štětka ve 3. a 4. úseku, p. posl. Sova v 5. a 6. úseku, p. posl. Smejkal na presidiální tribuně.

Pan posl. Smejkal s panem tajemníkem Prozatímního Národního shromáždění zjistí výsledek hlasování.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s celou osnovou ústavního zákona, to je s jejími 3 články, dále s nadpisem zákona a s úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)

Tajemník PNS dr Madar: Pro osnovu se vyslovilo 186 hlasů, proti žádný hlas.

Z přítomných 47 členů Prozatímního Národního shromáždění ze Slovenska se vyslovilo pro osnovu 47.

Předseda: Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu ústavního zákona ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou z nynějšího počtu všech poslanců a podle článku 2 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb., většinou přítomných členů Prozatímního Národního shromáždění ze Slovenska.

Osnova zákona přijata jakožto zákon ústavní ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy ústavního zákona, kterým se provádí, pokud se týče mění čl. 5 ústavního dekretu presidenta republiky o obnovení právního pořádku (tisk 214).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Peška: Nejsou.

Předseda: Není tomu tak.

Než budeme hlasovat, upozorňuji, že § 33 úst. listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu vyžadují třípětinové většiny všech poslanců a podle čl. 2 úst. dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb., většiny přítomných členů Prozatímního Národního shromáždění ze Slovenska, poněvadž ve čtení prvém osnova tato byla usnesena jako zákon ústavní.

Při hlasování dám sečísti hlasy.

Žádám tudíž tytéž pány zapisovatele jako při čtení prvém, aby spolu s členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů.

Jsou to pp. poslanci: dr Kempný, Štětka, Sova, Smejkal.

Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s touto osnovou ústavního zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

Tajemník PNS dr Madar: Podle provedeného sčítání hlasů vyslovilo se v druhém čtení pro osnovu 189 hlasů, proti žádný hlas.

Z přítomných 47 členů Prozatímního Národního shromáždění ze Slovenska vyslovilo se pro osnovu 47 poslanců.

Předseda: Pro osnovu se tedy vyslovila kvalifikovaná třípětinová většina z nynějšího počtu všech poslanců a podle článku 2 úst. dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 47 Sb., většina přítomných členů Prozatímního Národního shromáždění ze Slovenska. Tím přijalo Prozatímní Národní shromáždění tuto osnovu také ve čtení druhém jako zákon ústavní. (Hlučný potlesk.)