Toto boly len tak letmo poznámky k tomu, čo mi nevyhovovalo alebo čo som nenašiel v tak vzácnom, v tak krásnom expozé, ako bolo expozé pána ministra Masaryka.

Ostáva mi nakoniec poďakovať sa v mene všetkých Slovákov, ktorí sme videli prácu pána ministra Masaryka v zahraničí i tu voči Slovákom a hlavne jeho zvlášť milé chovanie k nám všetkým, ktorým dokazoval, že nám je zo všetkých skutočne on najbližší. Bol by som nespravodlivý, aby som podobne nepoďakoval dr Clementisovi za to, čo vykonal jedinečne v londýnskom rozhlase ako Peter Hron. Bol to on, ktorý za súčinnosti ministra Lichnera v londýnskom rozhlase eliminoval diferencie v ponímaní otázky československej medzi Londýnom a Moskvou, a oni to boli, ktorí majú lví podiel na tom, že táto diferenčná názorová debata nedoniesla väčší chaos našim doma, ktorí to nemohli správne chápať, nemajúc náležitého spojenia.

Týmito vďakami končiac, pripojujem sa k prehláseniam svojich kolegov, že s radosťou budeme hlasovať za expozé pána ministra. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Podle § 65 jedn. řádu jest rozpravu o vládním prohlášení zakončiti hlasováním, zda Prozatímní Národní shromáždění prohlášení schvaluje.

Budeme tudíž hlasovati.

Kdo souhlasí s tím, aby Prozatímní Národní shromáždění schválilo prohlášení pana ministra zahraničí, učiněné v 37. schůzi dne 6. března 1946, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana ministra zahraničí je schváleno. (Hlučný potlesk.)

Tím je vyřízen první odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 216) o letním čase (tisk 250).

Zpravodajem je pan posl. dr Hájek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hájek: Paní a pánové!

Důvody, které vedly k podání předloženého návrhu, jsou, jak bylo již uvedeno v důvodové zprávě, jednak hospodářské, jednak sociální, dopravní a mezinárodní. Letní čas byl již před válkou zaveden v západoevropských státech a také se tam osvědčil. My v našich zemích jsme měli příležitost učinit zkušenost s letním časem za doby poroby. Tehdy to bylo v souvislosti s celkovým válečným hospodářstvím, takže nám lze velmi těžko činit závěry a přejímat zkušenosti pro dnešek. Přes to však je možno říci, že analogicky podle zkušeností v jiných zemích je nutno se rozhodnout pro toto opatření. Za prvé toto opatření znamená v letní době prodloužení večerních hodin a tím má blahodárný vliv na úpravu pracovní doby a odpočinku občanů. Za druhé je nutno brát v úvahu možné úspory, úspory hospodářské, zejména elektrické energie osvětlovací. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Hájek (pokračuje): Je těžko zjistit, jaké celkové úspory se tím dosáhne, neboť nám chybějí příslušná statistická data pro oblast celého státu. Lze však vidět ze spotřeby elektrické energie v Praze, která činila za rok asi půl miliardy kWh, že za platnosti letního času v době nesvobody spíše zde byla větší spotřeba elektrické energie vzhledem k tomu, že letní čas byl zaveden příliš brzy, t. j. od začátku dubna, a končil příliš pozdě, t. j. koncem října, takže nám vykazuje vyšší spotřebu skoro o půl milionu kWh. Ale kdyby byla letní doba zavedena později, to jest po 15. dubnu, a končila se dříve, to jest někdy v září, bylo by možno ušetřiti proti normální době asi 150 nebo více tisíc kWh.

Další důvody jsou mezinárodní. Na poradě ECITO, to jest Evropské komise pro organisaci pozemní dopravy v Luganu, v říjnu 1945, bylo doporučeno, aby letní čas byl zaváděn všude ve stejnou dobu. Na poradě o mezinárodních spojích v listopadu 1945 bylo dohodnuto zavádět letní čas současně s jízdním řádem zpravidla v květnu a končil by pak v říjnu, takže by r. 1946 letní čas platil od 6. května do 6. října. Je samozřejmě na vládě, aby nařízením zavedla letní čas v souhlase s potřebami našeho národního hospodářství a v souhlase s mezinárodní situací. Proto doporučuje ústavně-právní výbor, aby tento návrh byl schválen v naznačeném znění. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o letním čase (tisk 250).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hájek: Nejsou.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní schůzi posl. dr Burešovi, Machačové, Kubínovi, Mrázovi, Teslovi, Holušovi, St. Novákovi, dr Veverkovi, Ant. Gottvaldovi a Větrovi; dodatečně pro schůze konané dne 30., 31. ledna a 13. a 14. února 1946 posl. Jos. Horváthovi.

Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do výboru rozpočtového posl. Klimka za posl. Vojance.

posl. Jungwirthové min. národní obrany a min. financí ve věci finanční výpomoci demobilisovaným příslušníkům čs. armády v zahraničí (D 15).

za schůze:

Vládní návrh zákona o vázaném devisovém hospodářství (devisový zákon) (tisk 212),

vládní návrh zákona o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce (tisk 228),

vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb., o zabírání budov nebo jejich částí (tisk 235),

návrh posl. inž. Kopeckého, Štambachra, Soukupa, inž. dr Bendy, Konvaliny, Váni, Kaďůrka, dr Moravce, Desenského, Štěpána, Nermutě, Holcmana, dr Nováka a Trojanové na vydání zákona o organisaci zemědělců republiky Československé (tisk 242).

Interpelace posl. Chomutovského min. vnitra, spravedlnosti, zemědělství a financí (tisk 224).

výboru rozpočtovému vládní návrh tisk 212, výboru soc.-politickému vládní návrh tisk 228, výboru technicko-dopravnímu vládní návrh tisk 235,

výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému vládní návrh zákona o organisaci zemědělců republiky Československé (tisk 188).

přikázal předseda návrh tisk 242.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 26. března 1946 o 14. hod.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 230) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1946 a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946.