Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato byla přikázána ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946, zvolil ve své schůzi dne 6. března 1946 generálním zpravodajem posl. Firta.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Firt (uvítán potleskem): Slavné Národní shromáždění!

Rozpočtový výbor skončil práci na rozpočtu na r. 1946 a uložil mi, abych o tom podal zprávu plenární schůzi Národního shromáždění. Konaje tuto povinnost generálního zpravodaje, chtěl bych nejprve konstatovati, že rozpočtový výbor byl tentokráte mimořádnými okolnostmi přinucen, splniti svůj úkol v čase velmi skromně vyměřeném.

Mimořádné poměry způsobily, že od chvíle osvobození hospodařila vláda republiky bez řádného rozpočtu. Nejprve na základě zmocnění daného jí dekretem presidenta republiky č. 52/ 1945 Sb., od 1. ledna t. r. na základě zákona č. 160/1945 Sb., odhlasovaného již Prozatímním Národním shromážděním. Působnost tohoto zmocňovacího zákona končí 31. března, tedy za několik málo dní.

Důvody, proč nebylo možno sestavit rozpočet na r. 1946 ještě před koncem r. 1945, jsou všeobecně známé. Také počátkem tohoto roku narážely práce na rozpočtu na mnoho obtíží, jakou byl na př. důsledek pronikavé změny hospodářských čísel a pod. To vše mělo za následek, ze předloha finančního zákona přišla do Národního shromáždění až počátkem měsíce března a rozpočtový výbor mohl pak svoji práci zahájiti teprve odpoledne dne 12. března se lhůtou do 26. března. Tedy v období necelých 14 dnů, v němž bylo možno uspořádat s ohledem na jiné naléhavé úkoly, které členy výboru vázaly jinak, pouze 14 schůzí, byl výbor rozpočtový nucen projednat rozpočet na r. 1946, který svým rozsahem jak číselným, tak materielním přesahuje daleko rámec rozpočtů z doby první republiky. Finanční zákon a rozpočet na r. 1937 obsahuje 436 stran, předloha tohoto zákona na r. 1946 588 stran. Tedy již pouhé porovnaní počtu stran obou tisků mluví o rozsahu letošního úkolu rozpočtového výboru.

Je přirozené, že rozsah úkolu a časové omezení měly vliv na naši práci ve výboru a budou jistě jednak dostatečnou omluvou před kritikou našeho díla, jednak náležitým odůvodněním závěrů a požadavků, kterými rozpočtový výbor své doporučení předlohy doprovází.

Přes časové omezení a jiné nesnáze, s nimiž rozpočtový výbor byl nucen zápasit, jsme předepsanou lhůtu dodrželi a mohu konstatovati, že úroveň našeho jednání byla vysoká. V našem Prozatímním Národním shromáždění zasedají politické strany slovenské i české, které se sdružily na podkladě košického programu v Národní frontu a vytvořily vládu této fronty. Není zde stran oposičních, na vládní moci a odpovědnosti neúčastněných. To sice na jedné straně výborové jednání zjednodušilo, ale na druhé straně uložilo nám všem povinnost nahraditi funkci konstruktivní oposice zvýšenou bdělostí. Každý z nás cítil, že musí být vládní i oposiční zároveň. Pokusil jsem se o to ze svých skrovných sil ve svém úvodu při zahájení prací ve výboru, kdy vyzdvihuje světlé stránky státního hospodářského plánu nezamlčel jsem stránky stinné a nebezpečí z nich plynoucí, jakými jsou daňový útlak nebo hrozba inflace. Pokusím se o to i v této své zprávě. Také ostatní kolegové všech stran zvolili tuto metodu - myslím, že s výsledkem kladným, - neboť během debaty povšechné i podrobné odznělo mnoho podnětů, připomínek i kladné kritiky, a to bude dobrým přínosem k jednání v jiných výborech Národního shromáždění, pro státní administrativu i jako materiál při sestavování rozpočtu na rok 1947.

Jednotlivé kluby použily v hojné míře možnosti delegovat nečleny rozpočtového výboru do debaty k jednotlivým kapitolám. Tím bylo jednání ve výboru obohaceno o projevy a věcné přínosy kolegů poslanců, obeznámených podrobně s některými zvláštními problémy státní správy a státních podniků.

Jest mou povinností konstatovat, že se výborových jednání účastnili členové vlády, kteří velmi často reagovali ihned na podněty a dotazy kolegů poslanců k jednotlivým kapitolám rozpočtu. Zvláště projev pana ministerského předsedy Fierlingera, jímž zahájil jednání o kapitole předsednictva ministerské rady, byl velmi cenným příspěvkem k naší obtížné práci. Pan předseda vlády zahrnul do svého výkladu velmi podrobné vylíčení postupu své první i druhé vlády od našeho osvobození ve věcech státního hospodářství a měnové politiky. Jeho výklad dal nám možnost nahlédnouti do problematiky úkolů, které vládě mimořádná doba v tak hojné míře uložila. Výkladem pana předsedy vlády byl rozpočtový výbor též informován o nejbližším hospodářském programu vlády, o chystaných dávkových opatřeních, jež mají sloužit k dalšímu upevnění měny. Z jeho úst jsme také přijali ujištění, že vláda bude postupovat obezřele při uskutečňování programu, který representuje mimořádný rozpočet, a že vláda nepustí se zřetele nic, co by mohlo hospodářský vzestup našeho státu vážně ohrozit. Pan ministr financí pak v závěru našeho jednání ve výboru uzavřel řadu projevů členů vlády odpovědí na věcný obsah naší debaty povšechné i podrobné. Jest na mně, abych na tomto místě své zprávy panu předsedovi vlády a jejím členům za spolupráci ve výboru co nejsrdečněji poděkoval.

Budiž mi dovoleno, abych velmi stručně vylíčil rozvrh práce ve výboru. Rozpočtový výbor zvolil vedle generálního zpravodaje 27 dílčích zpravodajů, jejichž úkol byl prozkoumat a podat zprávu o rozpočtu jednotlivých kapitol. Debata o rozpočtu byla rozvržena na debatu povšechnou, kterou zahájil generální zpravodaj, a debatu podrobnou, kterou u každé kapitoly zahájil příslušný dílčí zpravodaj.

Debata podrobná byla rozdělena na tyto oddíly: Ústřední orgány státu, správa zahraniční a vojenská, správa vnitřní, a sice a) politická, b) justiční, c) kulturní, d) hospodářská, e) dopravní, f) sociální, dále správa finanční, statistika, kontrola státní správy. Do jednotlivých oddílů byly zařazeny též státní podniky a instituce, a sice vždy k oněm správám, do jejichž kompetence příslušejí. Toto účelné rozdělení umožnilo rozčlenění a soustředění debaty podle hlavních účelových rozpočtových skupin a naší práci podstatně prospělo.

Kolegové dílčí referenti měli tentokráte nesnadný úkol, v čase tak krátce vyměřeném vniknouti do úkolů a rozpočtových čísel jednotlivých úřadů, podniků a institucí a posouditi je. Nezapomínejme, že celá řada kolegů konala tuto práci po prvé, neboť převážná většina členů Prozatímního Národního shromáždění skládá se z poslanců, kteří teprve v tomto shromáždění zahájili svoji zákonodárnou činnost. Tím více je mou povinností vyzdvihnouti píli, svědomitost a vysokou úroveň zpráv všech dílčích referentů. Stenografický záznam o schůzích výboru rozpočtového je dobrým svědkem těchto místy přímo skvělých výkonů paní a pánů dílčích referentů. Děkuji jim za všechnu tuto práci, kterou usnadnili též plnění mého úkolu.

Přecházím nyní k materiální stránce rozpočtu. Státní rozpočet na rok 1946 nese všechny znaky mimořádnosti doby a mimořádnosti úkolů, které tato doba uložila státu a jeho správě. Odrážejí se v něm důsledky nového poměru Slovenska k zemím českým v duchu moskevských dohod, košického vládního programu a dohody mezi vládou a Slovenskou národní radou z 2. června 1945. Vyhovuje tedy faktickému stavu, ale nemá ještě v ústavním uspořádání, které bude náležeti do pravomoci zvoleného ústavodárného shromáždění, jednotné a jednotící základny. Těmito ohledy je ovšem do značné míry způsobena také složitost a nedokonalá přehlednost rozpočtových příloh.

Odrážejí se v něm však hlavně důsledky strašlivé války, která po dobu šesti let ničila hospodářské statky a lidské životy, mrzačila a oslabovala zdraví milionů lidí všech kontinentů. Tato válka a nepřátelská okupace s ní spojená zanechala hluboké rány a křivdy na našem národním a státním organismu, jejichž hojení a náprava vyžaduje mimořádně vysokých finančních nákladů.

V důsledku proměn zaviněných válkou bylo nám též přejíti k vyšší soustavě hospodářských čísel. To vše způsobilo, že rozpočet na rok 1946 je čtyřikráte tak vysoký jako poslední rozpočet mírový, t. j. rozpočet na r. 1937. Při tom bereme již v úvahu, že rozpočet na r. 1946 obsahuje na rozdíl od r. 1937 příděly samosprávným svazkům v českých zemích. Na Slovensku není tato věc stejným způsobem upravena. Tyto příděly samosprávným svazkům tak jako příjmy v této skupině řádný rozpočet nafukují. Byly však pojaty do skupiny vlastních státních příjmů a vydání z těchto důvodů:

Skupina lII (podíly na státních daních, dávkách a poplatcích) státního rozpočtu z doby prvé republiky nebyla převzata do nynější koncepce státního rozpočtu proto, že fondy, které byly do této skupiny zařazovány, byly zrušeny. Dále proto, že tato skupina měla pouze význam evidenční, neboť částky k účelům tam uvedeným měly automatické krytí ve zkracování příjmů příslušných daní uvedených ve skupině l. (Vlastní státní správa.) Aby nebyly z kontroly vyjímány žádné příjmy, jsou nyní příděly samosprávě zařazeny přímo do skupiny l v kap. 23, lit. 12, Všeobecná pokladní zpráva, při čemž příjmy těmto přídělům korespondující jsou v kapit. 22, Ministerstvo financí. Výdaj na úděly samosprávě má svou úhradu v řádných státních příjmech až na částku 525,540.000 Kčs, která jde v neprospěch státní správy. Nynější pojetí národních výborů jakožto orgánů státní správy (vl. nař. č. 4/1945 Sb.) vedlo vládu ke zvýšenému zájmu o to, aby národní výbory mohly plniti úkoly jim uložené v nezbytné míře. To ovšem musí vésti na druhé straně k zvýšenému dozoru a kontrole státní správy nad hospodářstvím národních výborů. Dlužno poznamenati, že mimořádný rozpočet obsahuje další dotace samosprávným celkům ve výši 1.800 mil. Kčs.

Finanční potřeby státu v prvním roce poválečném nutno rozděliti na potřeby řádné a na potřeby mimořádné.

V prvé skupině - rozpočet řádný - jsou zahrnuty především výdaje, které mají ráz pravidelnosti a opakování v příštích letech a musí býti uhrazeny z běžných příjmů státu a z příjmů ze státních podniků. Dále byly do této skupiny pojaty některé výdaje rázu mimořádného, avšak tak naléhavého - na př. náprava křivd způsobených okupanty státním zaměstnancům - že i ony musí nalézt krytí v rámci rozpočtu řádného.

Druhá skupina - rozpočet mimořádný - obsahuje výdaje investiční a dále výdaje, které mají všechny znaky poválečných rekonstrukčních a rehabilitačních potřeb, tedy výdaje dočasné. Tato skupina, pokud jde o stránku příjmů, je odkázána z malé části na příjmy mimořádné, jakými jsou na př. tržby za zboží, které k nám dovezla UNRRA, z největší části pak na úvěr. Představuje proto druhá skupina rozpočtu pouhý program, jehož postupné uskutečňování závisí na výši získaného úvěru, neboť odst. 1 XXI. čl. finančního zákona ustanovuje, že práce a dodávky, jichž náklad má býti hrazen z rozpočtu mimořádného, mohou býti zadány jen tehdy, byly-li potřebné prostředky opatřeny a byl-li dán souhlas ministerstva financí, na Slovensku pověřence financí.

Zde bych chtěl zaznamenati některé podněty, které byly v souvislosti s mimořádným rozpočtem ve výboru předneseny.

1. Při rozhodování o zahájení investičních nebo rekonstrukčních prací měla by vláda postupovat tak, aby bylo zajištěno, že každá zahájená práce bude v dohledné době ukončena. Nemělo by velký význam, kdyby těchto prací bylo zahájeno příliš mnoho najednou a na různých úsecích a většina z nich pak byla postupem doby pro nedostatek finančních prostředků na kratší nebo delší dobu přerušena. Tím by se snad sice na chvíli uspokojilo větší množství zájmů regionálních nebo úsekových, avšak na újmu zájmu celku, neboť z takového postupu by nepochybně vznikly státnímu i národnímu hospodářství značné škody hmotné i morální.

2. Bude na vládě, aby určila rámcové směrnice pro vytyčení pracovního plánu, a to k návrhu Hospodářské rady, která samozřejmě musí přihlédnouti především k návrhům příslušných úřadů a institucí slovenských a českých a k návrhům samosprávných svazků.

3. Konečně je třeba cílevědomě sledovat myšlenku decentralisační,. t. j. vždy náležitě uvažovat, zda je nutné, aby sídlem každé instituce byla Praha. Centralisace není vždy na prospěch sídelního města, vyvolává a zvyšuje zde nedostatek bytů a úředních místností a vede k nouzovým stavebním i jiným opatřením, jejichž náklady nejsou žádnými investicemi, nýbrž mrháním finančními prostředky a lidskou prací.

K tomu je ovšem třeba v zájmu pravdy uvést, že přeložení některých institucí z Prahy do jiných měst není snadný a lehce proveditelný úkol, vyvolává to značné obtíže administrativní a technické, které nehodlám blíže rozvádět. Tím ovšem nechci nikterak říci, že myšlenka decentralisace ve prospěch měst českých,moravských a slovenských není v zásadě správná.

Uzavíraje zatím část své zprávy, dotýkající se mimořádného rozpočtu, chtěl bych uvésti jen několik číselných dat.

Celkové výdaje mimořádného rozpočtu jsou stanoveny částkou okrouhle 25 miliard a jejich úhrada je zajištěna odhadem mimořádných příjmů ve výši 6.400 mil. Kčs. Zbytek, jak již řečeno, je závislý na výsledku úvěrových operací.

Je tedy hospodářský plán, představovaný mimořádným rozpočtem, zajištěn pouze do výše 25 % svého rozsahu. Částka odhadnutých mimořádných vydání skládá se z těchto položek:

a) Sociální a zdravotní služby, zemědělská obnova, obnova průmyslová, obnova veřejných služeb, repatriace čs. státních příslušníků a příslušníků ostatních spojených národů, vše ve smyslu smlouvy s UNRRA, 3.500 mil. Kčs;

b) dodávky, služby a práce poskytované Rudé armádě podle smlouvy z 31. března 1945, zhruba 1.800 mil. Kčs;

c) mimořádná zálohová dotace samosprávným celkům v zemích českých, jak jsem již řekl, zhruba 1.800 mil. Kčs;

d) resortní výdaje povahy investiční a rekonstrukční 4.710 mil. Kčs;

e) zálohy na náhrady válečných škod zhruba 4 miliardy Kčs;

f) pravé investice státních podniků, pokud jsou odkázány na úvěr, 3.188 mil. Kčs;

g) obnova majetkových součástek státních podniků dotčených válkou 4.900 mil. Kčs,

h) náhrada válkou způsobených škod státních podniků povahy provozovací 1.158 mil. Kčs, celkem zhruba 25 miliard Kčs.

Z částky odhadnutých mimořádných příjmů připadá na:

a) výtěžky z prodeje zboží UNRRA 3.500 mil. Kčs;

b) příjem z Fondu národní obnovy 1 miliarda Kčs;

c) příjem z reparací 1 miliarda Kčs;

d) jiné příjmy 906 milionů,

úhrnem 6.406 milionů Kčs.

V povšechné debatě byla vyslovena námitka proti zařazení zdrojů plynoucích z nepřátelského majetku a reparací do příjmové části mimořádného rozpočtu, a to proto, že by těchto zdrojů mělo být použito výlučně k úpravě a zajištění měny. Zařazením 2 miliard Kčs z Fondu národní obnovy a z reparací není však tento požadavek opuštěn, neboť v mimořádném rozpočtu je též pamatováno na zálohy na náhradu válečných škod, které bude nutno řešiti v daleko širším rámci spolu s nápravou měny. Odstranění takových škod nelze z důvodů sociálních odkládat, proto se k jich krytí bude používat zálohově též příjmů, které jsou určeny k reálnému podložení nekrytých nároků, prozatím do té doby, než bude celý problém vyřešen.

Zbývá mi ještě konstatovat, že rozpočtový výbor s mimořádným rozpočtem v předloženém znění souhlasil a neprovedl žádných změn. Původně se usnesl na zvýšení titulu 2. § 26 o 1 mil. Kčs na přípravné práce pro stavbu budovy Národního shromáždění. Později, přijav ujištění ministerstva financí, že věc bude řešena virementem, své usnesení zrušil, omeziv se na pouhou resoluci.

Přistupuji nyní k rozpočtu řádnému. Jak již řečeno, rozpočet řádný obsahuje především výdaje, které mají ráz pravidelnosti a opakování v příštích letech, a dále výdaje rázu mimořádného, avšak takové důležitosti a naléhavosti, po případě takového krátkodobého významu, že i ony musí nalézti krytí v rámci rozpočtu řádného.

Rozpočet řádný se skládá ze tří skupin: I. z vlastní státní správy, II. správy státních podniků, III. správy státního dluhu. Celkový úhrn odhadnutých výdajů činí zhruba 38.900 mil. Kčs, celkový úhrn odhadnutých příjmů 31.380 mil. Kčs.

Specifikace výdajů řádného rozpočtu se jeví podle položek takto:

Osobní výdaje podle platových předpisů: platy stálých a přidělených zaměstnanců 10.200 mil. Kčs, platy smluvních zaměstnanců 906 mil. Kčs, denní platy a mzdy 370 mil. Kčs, nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců 131 mil. Kčs, ostatní nemocenské, úrazové a pensijní pojištění 128 mil. Kčs, náhrady za mimořádné služební výkony 82 mil. Kčs, odměny a výpomoci - a) odměny 47 mil. Kčs, b) výpomoci 39 mil. Kčs, úhrn ostatních osobních výdajů (netypických) 3.890 mil. Kčs. Osobní výdaje úhrnem 15.834 mil. Kčs, t. j. z celkového úhrnu výdajů řádného rozpočtu 40.68 %.