Předseda Josef David.
Místopředsedové: Cvinček, Gottier,
Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.
Zapisovatelé: dr Bureš, Sova.
Členové vlády: ministři arm. gen.
Svoboda, Masaryk, Laušman; státní
tajemníci: dr Clementis, gen. dr Ferjenčík,
Lichner.
245 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar;
jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 230) státního rozpočtu
republiky Československé a finančního
zákona na rok 1946 a rozprava o prohlášení
ministra financí, učiněném ve 36.
schůzi Prozatímního Národního
shromáždění dne 5. března 1946.
2. Volba zapisovatele a pořadatele.
Předseda Josef David zahájil schůzi
v 9 hod. 18 min.
Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do
výboru zemědělského posl. Valo
za posl. Hrušovskou, do výboru technicko-dopravního
posl. Bašťovanského za posl. dr Rohaľa-Iľkiva,
posl. inž. Gondu za posl. Jeleňa, posl. Daubnera
za posl. Smidu.
Klub poslanců strany lidové vyslal do výboru
soc.-politického posl. Fránka za posl.
Synka.
Klub poslanců komunistické strany Československa
vyslal do výboru rozpočtového posl.
Vodičku od 9./3. do 15./3. 1946 za posl. Čivrného,
posl. Janouše od 9./3. do 12./3. 1946 za posl. Škrlantovou,
posl. Šlinga od 13./3. do 15./3. 1946 za posl. Janouše,
posl. Škrlantovou od 14./3. do 15./3. 1946 za posl.
Klimenta, posl. Haruse od 14./3. do 15./3. 1946 za posl.
Pavláska, posl. Pavláska od 16./3. do 18./3.
1946 za posl. Šlinga, posl. Čivrného
od 16./3. do 18./3. 1946 za posl. Haruse, posl. Štekla
od 16./3. do 18./3. 1946 za posl. Škrlantovou, posl. Janouše
od 16./3. do 20./3. 1946 za posl. Vodičku, posl. Součka
od 19./3. do 21./3. 1946 za posl. Pavláska, posl. Klimenta
od 19./3. do 20./3. 1946 za posl. Čivrného, posl.
Kazimoura od 19./3. do 20./3. 1946 za posl. Štekla,
posl. Juru 21./3. 1946 na 1 den za posl. Janouše,
posl. dr Bureše 21./3. 1946 na 1 den za posl. Kazimoura,
posl. Hodinovou-Spurnou 21./3. 1946 na 1 den za posl. Klimenta,
posl. Janouše od 21./3. 1946 za posl. Hodinovou-Spurnou,
posl. Škrlantovou od 22./3. 1946 za posl. Juru, posl.
Pavláska od 22./3. 1946 za posl. Součka,
posl. Čivrného od 22./3. 1946 za posl. dr
Bureše.
Klub poslanců čs. strany nár. socialistické
vyslal do výboru rozpočtového posl.
Horu 15./3. 1946 na 1 den za posl. inž. dr Kameníčka,
posl. inž. dr Kameníčka od 16./3. do
18./3. 1946 za posl. Horu, posl. dr Klecandu od 19./3.
do 25./3. 1946 za posl. inž. dr Kameníčka,
posl. dr Krajinu od 19./3. do 25./3. 1946 za posl. Weilanda.
Klub poslanců čs. soc. demokracie vyslal do výboru
rozpočtového posl. dr Pešku 12./3.
na 1 den za posl. Šmejkala, posl. Görnera 12./3.
na 1 den za posl. Lindauera, posl. Lindauera 13./3. na
1 den za posl. Görnera, posl. Vaňka 13./3.
na 1 den za posl. Sajala, posl. Holuba 13./3. na 1 den
za posl. dr Pešku, posl. dr Vojt. Erbana 14./3. na
1 den za posl. Lindauera, posl. Jodase od 14./3. do 15./3.
za posl. Vaška, posl. dr Pešku od 14./3. do 18./3.
za posl. Hladkého, posl. Vaverku od 14./3. do 18./3.
za posl. Vaňka, posl. Lindauera od 14./3. do 17./3.
za posl. dr Vojt. Erbana, posl. dr Bělehrádka
od 14./3. do 19./3. za posl. Holuba, posl. Vaška od
16./3. do 18./3. za posl. Jodase, posl. Jungwirthovou 18./3.
na 1 den za posl. Lindauera, posl. Šmejkala 19./3.
na 1 den za posl. dr Bělehrádka, posl. Görnera
19./3. na 1 den za posl. dr Pešku, posl. Sajala od
19./3. do 20./3. za posl. Vaverku, posl. inž. Kafku
19./3. na 1 den za posl. Jungwirthovou, posl. Míčku
19./3. na 1 den za posl. Vaška, posl. Hladkého
od 20./3. za posl. Míčku, posl. Lindauera
od 20./3. za posl. Görnera, posl. Bělíkovou
20./3. na 1 den za posl. inž. Kafku, posl. Jungwirthovou
20./3. na 1 den za posl. Smejkala, posl. Vaška od
21./3. za posl. Sajala, posl. Větra 21./3. na 1
den za posl. Bělíkovou, posl. Sajala od 21./3.
za posl. Větra, posl. Šmejkala od 21./3. za
posl. Jungvirthovou.
Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do
výboru rozpočtového posl. dr Ducháčka
14./3. na 1 den za posl. Fuska, posl. Fuska od 14./3. za
posl. dr Ducháčka, posl. Trojanovou 18./3.
na 1 den za posl. inž. dr Bendu, posl. inž. dr Bendu
od 19./3. za posl. Trojanovou.
Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do
výboru rozpočtového posl. Hrušovskou
od 8./3. 1946 pa posl. Strechaje.
Klub poslanců demokratickej strany Slovenska vyslal do
výboru rozpočtového posl. Matrku
od 12./3. 1946 za posl. Mjartana.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž je
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 230) finančního
zákona republiky Československé, kterým
se stanoví státní rozpočet na rok
1946 (tisk 301), a
rozprava o prohlášení ministra financí,
učiněném ve 36. schůzi Prozatímního
Národního shromáždění
dne 5. března 1946.
Přihlášeni jsou tito řečníci:
posl. Šling, dr Bunža, dr Erban,
dr Falťan a dr Neuman.
Uděluji slovo panu posl. Šlingovi.
Posl. Šling: Vážená sněmovno,
paní a pánové!
Dnes je již každému poctivému občanu
jasné, že bezpečnost lidové demokratické
republiky a českého a slovenského národa
je nejlépe zajištěna nejtěsnějším
spojenectvím se Sovětským svazem. Toto spojenectví
se opírá o bratrské city a lásku zdrcující
většiny národa k Sovětskému svazu
a každý ví, že nejlepší zárukou
bezpečnosti našich hranic a svobody národa
je vedle naší demokratické lidové armády
a naší jednoty mohutná, nepřemožitelná
a vítězná Rudá armáda.
Při stanovení zahraniční politiky
vlády Národní fronty musíme vycházet
ze základních změn, které nastaly
v průběhu vlastenecké války porobených
národů Evropy, Sovětského svazu a
západních spojenců proti Německu.
Na rozdíl od roku 1938 je skoro ve všech státech
Evropy pracující lid ve vládách zastoupen.
Ve vedení národů a států vliv
pracujícího lidu velmi vzrostl a reakce u všech
národů byla odhalena jako zrádce vlastního
národa a pomahač Němců. Lid Evropy
poznal, že vzestup fašismu byl umožněn roztříštěností
pracujícího lidu a poznal, že zásada,
že mír je nedělitelný, je zásada
správná a že žádnému mírumilovnému
člověku nemůže býti lhostejné,
umírají-li občané - ať v kterémkoliv
světadíle, v kterékoli zemi - pod granáty
útočníka. V období Mnichova byla určována
politika ve všech státech, vyjma Sovětský
svaz, mocenským hospodářským postavením
velké buržoasie, finančního kapitálu
v těchto zemích. Této reakci šlo jedině
o uplatnění svých třídních
zájmů a my jsme byli svědky politiky o nevměšování
se ve Španělsku nebo politiky Mnichova, kde jsme byli
obětí tažení této reakce proti
všemu pokroku, proti pracujícímu lidu. Tato
mezinárodní reakce snila o tom, jak využíti
německého imperialismu k útoku na Sovětský
svaz. Mocenské poměry sil byly v každém
národě ze základu změněny průběhem
vlastenecké války následkem porážky
bašty mezinárodní reakce, Německa. Účast
pracujícího lidu ve vládách národů
Evropy ukazuje, že předpoklady pro budování
nové mírové organisace světa jsou
dobré a že naše zahraniční politika
musí vycházeti z těchto velikých změn
a že musí býti vedena tak, aby podporou všech
pokrokových sil v celém světě nejlépe
zabezpečila a upevnila mezinárodní postavení
Československa.
Snahy německých útočníků
zničiti slovanské národy byly zmařeny
a tento boj sjednotil slovanské národy do velikého
bloku míru a pokroku. Tato jednota slovanských národů
stane se velikým a důležitým faktorem
v mírové výstavbě světa. Pro
nás, komunisty, je tento vývoj velikým zadostiučiněním.
Politika spojenectví se Sovětským svazem
se stává samozřejmostí, jak všichni
činitelé Národní fronty prohlašují.
Od vzniku Sovětského svazu, od vzniku Československé
republiky zástupci dělnického hnutí,
zástupci komunistické strany viděli hlavní
a jediné bezpečí svobody českého
a slovenského národa v úzké, bratrské
a spojenecké spolupráci s národy Sovětského
svazu. V době, kdy v Německu přišel
Hitler k moci a kdy šlo o to, vidět nebezpečí,
které hrozilo českému národu se strany
Německa, byli jsme my, komunisté, jedinými
důslednými zastánci myšlenky co nejužší
spolupráce se Sovětským svazem. U moci byl
Hitler, a u nás ještě byli souzeni lidé,
kteří za zvolání: "Ať žije
Rudá armáda a Sovětský svaz!"
byli odsouzeni na 6 měsíců do vězení.
My komunisté jsme to byli, kteří jsme tehdy
poukazovali na to, že zahraniční politika vlády,
ve které agrární strana měla rozhodující
slovo, nechce se opírat o mohutný Sovětský
svaz a bojí se přijmout pomoc od Sovětského
svazu. Připomínáme zde toto období
proto, abychom podtrhli nutnost upřímného
spojenectví, abychom ukázali nesmyslnost politiky
t. zv. mostu mezi Východem a Západem, poněvadž
ani Východ ani Západ takového mostu nepotřebuje.
Jsou ještě lidé, kteří Sovětský
svaz nenávidí a spojenectví se Sovětským
svazem nechtějí. Je naší povinností
čeliti jim, pracují-li v podzemí, a tím
spíše, když se protlačují do veřejných
korporací, organisací a stran. Musíme před
nimi varovati a žádati, aby těmto lidem jejich
činnost nebyla povolena, tak jak se politické strany
Národní fronty ve vládním programu
dohodly, že bývalým vlivným předákům
agrární strany, národního sjednocení
a národní demokracie politická činnost
nebude povolena. Tak jako na sedmém sjezdu strany jsme
žádali vytvoření vlády Národní
jednoty na obranu republiky a rozbití agrární
koalice, tak jsme také tehdy poukazovali na jediného
spolehlivého spojence naší republiky, na Sovětský
svaz.
Naše zahraniční politika musí tedy vycházeti
z těchto základních změn a musí
se opírati o jednotnou vůli národa: zabezpečit
natrvalo samostatnost lidové demokratické republiky
v nejtěsnějším spojenectví se
Sovětským svazem. Musí se opírati
o jednotnou vůli našeho národa, udělati
vše pro jednotu slovanských národů,
při čemž vycházíme z poznatků,
že jednota slovanských národů na obhajobu
proti německému útisku je nositelem pokroku
a míru. Můžeme se opírati již o
konsolidovanou, pevnou lidovou demokratickou republiku, ve které
se poměry den ode dne lepší, výroba
a výkonnost průmyslu stoupá. Naše politika
je mírumilovná a chceme žíti v co nejpřátelštějších
stycích se všemi demokratickými zeměmi.
Vycházíme-li ze zásady, že mír
je nedělitelný, pak musí býti snahou
zahraniční politiky vlády Národní
fronty, aby pomáhala tuto zásadu prosazovati při
budování nové organisace Spojených
národů. Aby mohl být mír zajištěn,
musí býti vymýceny poslední zbytky
fašismu v Evropě, v celém světě.
Naše slavná sněmovna a naše vláda
Národní fronty se již plně solidarisovaly
s bojem španělských republikánů
proti režimu Francovu, který španělský
národ krvavě utlačuje a který pomáhá
všem uprchlým gestapákům a zločincům
německého imperialismu. I v tom je vidět
velikou změnu, kterou prodělává naše
republika, že sněmovna a vláda vyjadřují
přesvědčení zdrcující
většiny obou národů, když v duchu
slavných národních tradic a v tradicích
českých dobrovolníků, kteří
bráníce Madrid bránili Prahu, se solidarisuje
se španělskými demokratickými silami.
Věříme, že uděláme vše,
co je v našich silách, aby Francův režim
padl a aby španělský národ byl zase
svoboden. Nemůže nám býti lhostejno
ve jménu nedělitelnosti míru, jestli v Indonésii
se bojuje, a myslím, že mluvím k srdcím
všech, vyjádřím-li solidaritu a sympatie
se všemi bojujícími národy za svobodu.
Nemůže nám býti lhostejno, jestli ještě
stále v Řecku mohou pomahači Němců
a reakcionáři utlačovati řecký
lid a jestli demokratické hnutí, za kterým
stojí převážná většina
národa, se v Řecku tak těžce prosazuje.
Myslím, že vyjadřuji mínění
převážné většiny národa,
vyslovuji-li sympatie a solidaritu řeckému demokratickému
hnutí za svobodu a skutečně nezávislému
Řecku. Hájíme pevně zásadu
nedělitelnosti míru a nepřipustíme,
aby lidé jako pan Churchill mohli rozeštvávati
jednotu národů a pokoušeti se rušiti mírové
soužití národů. Národy a vlády
si nepřejí války a proto vymýtíme
podobné štvanice. Již jednou Hitler paktem proti
Kominterně připravoval svou válku a podruhé
se to s podobnými hesly již nikomu nepodaří.
Lid a mírumilovné národy odmítnou
tyto štvanice.
Naše zahraniční politika podle exposé
pana ministra usiluje o to, aby myšlenka jednoty slovanských
národů byla realisována upřímnou
dohodou s naším sousedem Polskem. Uděláme
vše, aby k dohodě došlo, aby tak blok slovanských
národů, který je blokem míru a pokroku,
se mohl uskutečnit. Je pro nás samozřejmostí,
že Těšínsko je součást republiky
a že si naše republika činí plný
nárok na Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko.
Vyjadřujeme své sympatie a solidaritu s Lužickými
Srby a věříme, že v nové soustavě
Evropy budou jejich národnostní práva plně
uznána. Vítáme s nadšením chystaný
pakt s hrdinskou Jugoslavií, který byl sjednáván
při návštěvě velikého
hrdiny Jugoslavie, maršála Tita v Praze. Zavazujeme
se učiniti vše, aby vzkvétala a sílila
jednota suverenních států slovanských
národů, jednota, která má tak mocnou
oporu ve velikých slovanských národech Sovětského
svazu. Věříme, že naše vztahy k
veliké Francii budou sílit a že se na prospěch
obou národů dále vyvinou kulturní
i obchodní styky. Chceme míti přátelské
vztahy k Anglii a k Spojeným státům americkým.
Litujeme všeho, co by mohlo tento poměr kalit, jako
na př. zásah do našich vnitřních
poměrů v otázce postátnění
a porušení suverenity našeho území
ve štěchovickém případě.
A nyní několik poznámek k rozpočtu
samému. Rozpočet ministerstva zahraničí
je úsporný. Je nutno zkoumat, zda umožňuje
plnit všechny úkoly s hlediska organisace mírových
konferencí. Myslíme, že v tomto bodě
rozpočet nevyhovuje. Dotace vydání na organisaci
mírových konferencí je příliš
malá. Vedle toho je nutno podotknout, že sumy k disposici
zpravodajské služby ministerstva jsou nedostatečné.
K personálním otázkám jsme zaujali
stanovisko v rozpočtovém výboru a bude o
nich jednat zahraniční výbor N. S. Jen bych
chtěl podtrhnout, že žádáme důslednou
očistu ministerstva ode všech nespolehlivých
úředníků a zřízení
očistných komisí za spolupráce zahraničního
výboru sněmovny. Ministerstvo zahraničí
musí býti personálně tak vybaveno,
aby osobní zastoupení odpovídalo velkým
změnám, o kterých jsem již mluvil. Nemůžeme
očekávat, že s lidmi, kteří sloužili
Háchovi, může naše zahraniční
služba plnit své poslání. (Potlesk.)
Je nutno přibrat nové síly a zařadit
je podle schopností do přiměřených
funkcí a platových stupnic, započítat
jim služební léta podle předešlé
práce, započítat našim bojovníkům
domácího i zahraničního odboje léta
stejně, jako byla započítána úředníkům
zahraniční vlády.
S těmito dodatky a poznámkami schvalujeme rozpočet
ministerstva zahraničních věcí. (Potlesk.).
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
panu posl. dr Bunžovi.
Posl. dr Bunža: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Finanční zákon republiky Československé,
kterým se stanoví státní rozpočet
na rok 1946 spolu se státním rozpočtem pro
tento rok, představují snahu po celkové naší
hospodářské konsolidaci, vedenou heslem:
Musí se stůj co stůj zabránit inflaci,
nemají-li býti ohroženy plody našeho vítězství
a naší národní revoluce.
Ve zprávě generálního zpravodaje rozpočtového
výboru jest uvedeno, že rozpočet na rok 1946
jest asi čtyřnásobný proti poslednímu
mírovému rozpočtu z roku 1937, a vysvětluje
se to jednak vyšší soustavou hospodářských
čísel, jednak mimořádnými poválečnými
úkoly. Zpráva výboru však docela otevřeně
už v dalších řádcích konstatuje,
že bude třeba krajní úspornosti na jiné
straně, a to zejména v osobních nákladech,
poněvadž státní administrativa je přepersonalisována.
Je to reálné a pravdivé konstatování
a bude nutno všemožně dbát o to, aby nezůstalo
jen při konstatování. Nelze o úspornosti
stále jen mluvit, nýbrž ji, a to co nejdříve,
také provádět. Porovnejme jen v oboru ministerstva
vnitra personální výdaje na bezpečnostní
službu v roce 1938 s rozpočtem na rok 1946. Rozpočet
pro státní policejní službu byl na rok
1938 sestaven podle systemisovaných míst. Byla to
místa systemisovaná v 7. až 1. platové
stupnici, pokud šlo o úředníky, dále
v 3. až 1. stupnici, v níž byla zařazena
pomocná kancelářská služba, kancelářští
zřízenci a uniformovaný i neuniformovaný
policejní strážní sbor. Celkem bylo
v tomto rámci pro celou Československou republiku
v roce 1938 systemisováno 16.044 míst. Z těchto
systemisovaných míst připadla na Slovensko
a Podkarpatskou Rus přibližně jedna třetina,
takže na zemi Českou a Moravskoslezskou zbylo asi
11.044 systemisovaných míst. Systemisovaný
stav četnictva celé Československé
republiky činil úhrnem 14.144 osob. Z toho připadalo
na Slovensko 3.973 a na Podkarpatskou Rus 348 osob, na zemi Českou
a Moravskoslezskou připadlo tedy 9.223 systemisovaných
míst.