Prosím, že niektorí páni sa boja vzdelaného slovenského národa, to je prirodzené, a čím ďalej tým viac sa objavuje znova staré porekadlo: ja pán, ty pán, ktože bude kozy pásť? Nie, nie, nie. Prosím, naša stredná ani nižšia stredná škola nebude vychovávať polointeligentov; my práve budujeme novú nižšiu strednú školu, budujeme nový štát, v ktorom sa každý naučí vážiť si duševnej práce práve tak ako telesnej. (Potlesk.) My nebudeme fabrikovať pisárov. Koniec koncov: každý vie, že súčasný školský systém, aký máme v Československej republike, nie je náš, je to rakúsko-uhorský školský systém a pochádza od matky Márie Terézie. (Výkriky.) A je tu ešte ďalej snaha udržať tento systém, ktorý nijako nevyhovuje, nevyhovoval za prvej republiky a nemôže tobôž vyhovovať v ľudovo-demokratickej republike. (Výkriky.) Tak ako prebudúvame náš život politicky a hospodársky, musíme prebudovať aj náš systém školský na taký systém, ktorý by dával každému občanovi, chudobnému i bohatému, dedinskému i mestskému rovnakú možnosť vzdelávania a školovania. (Potlesk. Výkriky. - Hlas: Ako?) Prečítajte si, prosím, návrh nového zákona. (Výkriky posl. dr Pišúta.) Tak prosím, medzi slovenskou dedinou a slovenským mestom priznáva i pán posl. Pišút, že je rozdiel. My chceme tento rozdiel odstrániť, on však je tej mienky, toho nechať, lebo sa odstrániť podľa neho nedá.

Osobitné miesto zaujíma v školskej politike na Slovensku školstvo odborné a vysoké. Z tej skutočnosti, že Slovensko nielen v záujme odstránenia trvalej nezamestnanosti, preťaženia poľnohospodárskej pôdy, ale i v záujme celoštátnom stojí pred industrializáciou, vyplýva veľká dôležitosť rozvoja odborných škôl všetkých smerov. Ku zpriemyselneniu Slovenska je potrebné veľa kvalifikovaných robotníkov odbornej, stredoškolskej a vysokoškolskej kvalifikácie. Po tejto stránke je Slovensko v stave kritickom už teraz. Ako sa má previesť industrializácia? Je potrebné odborné a vysoké školstvo budovať, pri zakladaní odborných škôl a menovite pri nábore žiactva treba však postupovať plánovite a v súhlase s hospodárskou výstavbou. Dosiaľ sa nábor žiactva do vyšších škôl prevádzal náhodne, bez plánu, chaoticky. Ak by sa tak malo pokračovať aj v budúcnosti, mohlo by sa stať, že by sme pri celkovom nedostatku odborníkov mohli byť v situácii, že kým by niekde odborníkov vôbec nebolo, inde by ich bol nadbytok. Nezamestnanosť nevyplýva len z chaotických pomerov vo výrobe, ale i v príprave kvalifikovaných pracovných síl. Ak naše hospodárstvo poštátnením veľkého priemyslu pristupuje k plánovaniu hospodárstva, je potrebné, aby sa s ohľadom na toto plánovanie prispôsobila aj výstavba odborných škôl, ako aj počet žiactva.

Za najnaliehavejšiu úlohu odborného a vysokého školstva na Slovensku treba považovať základnú reorganizáciu škôl učňovských, poľnohospodárskych a výstavbu slovenskej vysokej školy technickej a prírodovedeckej fakulty. Ministerstvo školstva a osvety v spolupráci s naším povereníctvom pripravuje už základný školský zákon, ktorý má sjednotiť školstvo v celej republike a položiť mu základy podľa zásad potrieb moderného ľudovo-demokratického štátu. Áno, to je potrebné čím skôr. Tak ako prebudúvame a zakladáme náš nový život politický, sociálny a hospodársky, treba súčasne kráčať i v živote kultúrnom a školskom. Treba sa všetkými silami starať o to, aby sme po odstránení všetkých škôd minulosti vytvorili aj v tejto oblasti všetky podmienky a zabezpečili šťastný kultúrny vzrast oboch národov republiky. (Výborne! Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dále je k slovu přihlášena paní posl. Jungwirthová.

Posl. Jungwirthová: Paní a pánové!

Pří projednávání státního rozpočtu na rok 1946 bych se ráda stručně zmínila o některých aktualitách kapitoly 10, týkající se ministerstva informací. Do oboru tohoto ministerstva náleží kromě státních tiskáren, jež jsou uvedeny v § 18, a Československé tiskové kanceláře, jejíž rozpočet jest uveden v § 19, také československý rozhlas a film.

Pokud jde o rozhlas, jest nutno rozeznávati mezi agendou ministerstva jako příslušného ústředního úřadu a mezi vlastní rozhlasovou činností, která jest soustředěna ve zvláštním podniku. Ministerstvu informací připadá vrcholná činnost řídící. V tomto směru velmi ráda vidím v rozpočtu ministerstva informací položku na průzkum veřejného mínění o rozhlasu, preliminovanou částkou 200.000 Kčs, poněvadž zjišťovati přání, stesky a účelné podněty širokého okruhu posluchačstva rozhlasu a podle nich vysílání ustavičně zdokonalovati je jistě nejúčelnější postup, odpovídající plně duchu demokracie. Pro vlastní činnost rozhlasovou tu bývala dříve zvláštní celostátní obchodní společnost, v níž měl stát většinu tím, že mu patřilo 5 % podílů. Dnes to bude společnost s kapitálem jen státním.

Je si přáti, aby mohly býti co nejdříve reparovány všechny škody, které rozhlas za okupace utrpěl, tak, aby technicky byl skutečně na výši.

Péče o film je soustředěna v V. oboru ministerstva informací. I zde je situace podobná jako v rozhlasu, protože vlastní provoz filmového podnikání je soustředěn ve zvláštním podniku, kdežto v ministerstvu samém je vrcholné řízení. Pevné kompetenční základny v oblasti filmu se ministerstvu informací dostalo dekretem presidenta republiky ze dne 11. srpna 1945, č. 50 Sb., jímž byla uplatněna zásada, že jedině stát je povolán a oprávněn k veškerému podnikání v oboru filmovém.

Bude jistě v zájmu filmového podnikání - a snažně se o to přimlouvám - aby v souvislosti se zmíněným dekretem presidenta republiky byly s urychlením vypracovány další podrobné normy, kterými by byl opatřen pevný podklad pro hospodářské, právní i správní jednání k řádnému zajištění a převzetí majetku a provozních prostředků bývalých filmových společností a podniků, k nimž patří především filmové ateliery a laboratoře, velký počet kin na území Československé republiky a jiná zařízení. Jde tu především o směrnice pro náhradová řízení, dále o organisaci a správu podnikání v oboru filmu, o statut československé filmové společnosti, dále o směrnice upravující provoz kin národními výbory, o definitivní úpravu schvalovacího řízení, o úpravu příplatkového fondu pro podporování filmovnictví a o vypracování norem týkajících se běžného provozu ve filmovém podnikání, jež byly vydávány dříve tak zvaným Českomoravským filmovým ústředím.

V neposlední řadě bude nutno projednat s konečnou platností také úpravu dávky ze zábav. Jak patrno, očekávají v tomto směru ministerstvo informací ještě veliké úkoly.

V této souvislosti bych se ráda zmínila též o oddělení státní filmové dramaturgie. Toto oddělení bylo ustaveno 1. září 1945 a rozhoduje ve své působnosti o tom, který z předběžně posouzených námětů má být filmově realisován. Při tom se neomezuje na pouhé schvalování, nýbrž na základě zevrubného rozboru předložených filmových povídek nebo scénářů samo navrhuje opravy a úpravy, a to jak po stránce dějové (dramatická stavba, dialogy a pod.), tak i ideové (aktualisace, zaměření), dále rozhoduje o návrzích hereckého obsazení filmu, jakož i o volbě autora hudebního doprovodu. Tato působnost se vztahuje na všechny filmy celovečerní a do jisté míry na krátké filmy hrané. Dramaturgické oddělení sestavuje základní dramaturgický plán na celý rok, kterým mají býti úměrně vyváženy náměty historické se současnými, dále motivy tragické s veseloherními, aby tak byla žádoucí programová pestrost. Postupným předváděním natočených scén a přímou účastí při filmování bdí dramaturgické oddělení nad postupem realisace. Uvedenému oddělení náleží i rozhodování o pracovním začlenění nových režisérů a scenaristů, registrování schválených námětů a iniciativa a účast při vypisování filmových soutěží všech druhů. Obsáhlou agendu vyřizuje toto oddělení nad přímými rozhovory s autory, scenaristy i režiséry, jednak pak korespondencí s příslušnými institucemi a orgány, občasnými konferencemi a pravidelným stykem s filmovými novináři.

Pro posouzení pracovního výkonu tohoto oddělení budiž mi dovoleno uvésti několik dat. Za dobu od 1. září 1945, kdy toto oddělení zahájilo činnost, do 31. prosince 1945 bylo z 29 námětů uznáno 23 za nevhodné a 6 doporučeno úpravě na filmovou povídku. Z celkového počtu 20 filmových povídek bylo jich přijato 9, 4 navrženy k přepracování a 7 jich bylo zamítnuto. Z úhrnného počtu 30 scénářů jich bylo zamítnuto 11, přijato 19, z nichž přímo doporučeno k realisaci 7, k přepracování 8. Některé z nich byly přepracovány i vícekráte a na pozdější dobu byly odkázány pro tematickou neaktuálnost, ale pro nesporné jiné hodnoty 4 scénáře.

Činnost oddělení státní filmové dramaturgie je, jak patrno, obsáhlá a klade na jednotlivé členy zvýšené požadavky nejen po stránce kvantity, nýbrž i po stránce kvality.

V poslední době se objevují v tisku zprávy o činnosti přípravného výboru ústavu pro výzkum veřejného mínění. Dnes je už možno si učinit představu, jak má tento ústav vypadat a jaké úkoly má plnit. Osnova zákona, jíž má býti ústav zřízen, má přijíti v nejbližší době do Prozatímního Národního shromáždění. Jakou podobu a strukturu má míti tento ústav pro výzkum veřejného mínění? Má to být ústav státní, samostatný a jen po stránce správní má býti podřízen ministerstvu informací. Není úmyslem vybudovat jej do takových rozměrů, jaké mají podobné instituce již existující. Předpokládá se, že v konečném stadiu budování nebude míti více než 18 vědeckých a úřednických sil. V čele ústavu má státi ředitel, jmenovaný presidentem republiky, a jemu k ruce má býti těleso odborníků z oboru sociologie, statistiky a jiných oborů, které souvisí s výzkumem veřejného mínění.

Ústav má v programu objektivní a nestranný výzkum veřejného mínění. Chce studovat smýšlení, názory a náladu lidu. Klade si za úkol především pozorovat, zjišťovat a zaznamenávat současné stanovisko veřejnosti k otázkám politickým, hospodářským a jiným. Ústav nechce být institucí, zabývající se teorií, právě naopak. Chce provádět šetření praktického významu a chce sloužit ministerstvům a ústředním úřadům, které o jeho službu požádají. Nevylučuje se, že i parlamentní kruhy se octnou v situaci, kdy jim služby ústavu mohou býti žádoucí.

Ústav je u nás novinkou a mnoho lidí není dosti informováno o technice výzkumu veřejného mínění, která učinila velké pokroky právě za této války. Mnozí považují výzkum šetření tohoto druhu za výstřelek t. zv. americké sociologie a jsou známy některé neúspěchy těchto výzkumů a případy zneužití. Tyto zkušenosti by však měly být pro nás spíše výstrahou než odrazením. Také by nemělo být rozhodujícím zřetelem, byly-li první pokusy v tomto odvětví užité sociologie učiněny v té či oné části světa. Skutečností je, že ústavy podobného druhu již existují anebo jsou právě zakládány ve všech kulturních zemích světa. Není tedy úmysl založit Československý ústav pro výzkum veřejného mínění tak průkopnickým činem, jak se na první pohled zdá. Je to však spíše pro nás výhodou, neboť bude možno využít zkušeností, které byly učiněny až dosud v jiných zemích v této oblasti šetření. A máme-li již mezi sebou odborníky, kteří strávili dlouhá válečná léta v zahraničí a získali tam tyto zkušenosti, je jistě vítán jejich dnešní i budoucí podíl na budování státu v tomto oboru.

Je správné, že přípravný výbor ústavu nečekal se zahájením prvních prací až do skutečného založení ústavu. V tisku jsme četli o několika zajímavých pokusech, jimiž přípravný výbor získává nové zkušenosti a při nichž cvičí své spolupracovníky. Některé výzkumné experimenty byly provedeny mimo rámec přípravného výboru, který jim poskytl svou záštitu a podporu. Je jistě zajímavé i krásné slyšeti, s jakým idealismem nabídli zájemci o tento obor z řad naší široké veřejnosti svou spolupráci s ústavem. Přípravný výbor má 700 osob ve svých seznamech, které se nabízejí k výcviku, po jehož dokončení chtějí s ústavem spolupracovat. Objektivní a nestranný výzkum je vítán na všech stranách a všude je třeba zdůraznit, že objektivní a exaktní znalost veřejného mínění je na prospěch jak státu, tak i lidu samému. Poslední pokusné šetření bylo podniknuto na žádost Československého filmového ústavu a jeho účelem bylo zjistit, jak jsou jednotlivé snímky našeho zvukového týdeníku u veřejnosti oblíbeny. Myslím, že jeden ze závěrů je k užitku i členům tohoto shromáždění. Mezi snímky, které vedou mezi těmi, při nichž se návštěvníci biografu nudí, jsou projevy politiků.

Až bude osnova diskutována v příslušném výboru nebo v plenu tohoto shromáždění, soudím, že bude nutno vzíti v úvahu tato hlediska: Každý moderní stát musí znát mínění svých občanů a musí mít potřebný aparát, jak je zjišťovat.

Založení ústavu znamená pouze zvědečtění metod a postupu dosud používaného a nelze se tedy dívati na něj jako na zcela nový prvek v naší správní a státní struktuře.

Za druhé je tu otázka samostatnosti ústavu. Soudím, že je oprávněný požadavek, aby ústav byl pokud možno odloučen od úřednického aparátu a aby jeho nezávislost na kterémkoli ministerstvu s hlediska výzkumného a vědeckého byla co největší. Bude-li ústav samostatný, bude tato nezávislost nejlépe zaručena. Vyhoví se tím i staré zásadě, aby vědecké bádání - a činnost ústavu bude nutno měřit vědeckými hledisky - bylo odloučeno od politicko-správního rozhodování.

Třetí je otázka, zda ústav bude objektivně a nestranně zjišťovat veřejné mínění. To bude moci býti zaručeno jednak tím, že ředitel bude jmenován presidentem republiky, stojícím nad stranami, a dále tím, že činnost ústavu bude pod dohledem sboru některých odborníků a že archivy budou odborníkům přístupny.

Pokud vím, mají býti všechny tyto podmínky splněny. Tím bude zaručeno, že výsledků nebude moci zneužívat žádná politická strana a že se vyhoví i psychologickému ohledu na veřejnost, která přichází do styku s úřadem a která má dnes předpojatou nedůvěru jednak vůči všemu byrokratickému, jednak i stranickému.

Nakonec bych chtěla připomenout, že již byl učiněn pokus založit soukromý ústav pro t. zv. hodnocení veřejného mínění. Naše ústava zaručuje každému svobodné zjišťování vědeckého bádání, tedy i v oblasti veřejného mínění. Může tedy přijíti kdokoli, i cizinec, a zkoumat veřejné mínění. Soudím, že náš státní ústav by mohl míti v budoucnu i toto poslání: Korigovati vše, co bude zlomyslně a podvodně za veřejné mínění vydáváno. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Halas.

Posl. Halas: Paní a páni!

Dovolte mi, abych ve chvíli, kdy se projednává státní rozpočet, řekl na jeho okraji několik slov ke kulturním otázkám, jejichž výsledným smyslem má býti žádost k vám všem, abyste věnovali kulturní problematice pozornost stejnou jako dění politickému a hospodářskému.

Mluvím jako kulturní pracovník za sebe a za řadu těch, se kterými jsem nesčetněkráte o tom všem rokoval a jednal. Dotknu se toliko ve zkratce jednotlivých kulturních úseků jsa si dobře vědom, že omezení pojmu kultury jen na ně je pomocné a z nouze. Kultura, která je soustavou životních myšlenek, kterými doba žije a určitým výkladem života, je oblast tak rozsáhlá, že nelze jinak, mám-li mluvit konkretně, než se omezit a z její zákonitosti vyjmout dílčí otázky dnes pro nás nejaktuálnější. Zdá se mi, že přes to, že bylo na kulturním poli dosaženo neméně kladných výsledků než na poli politickém a hospodářském, je kultura na mnoha stranách stále považována jen za heslo a tím je znevažován její pravý význam a její důstojnost, která je podstatou národního bytí. Při tom si ovšem uvědomuji, že tímto postesknutím se nic nenapraví, a že bude třeba dlouhé doby a spolupráce všech těch, kteří mají zkušenost obdobnou, aby tento stav ne-li dočista změnili, alespoň zbavili nebezpečnosti, která z takovéhoto chápání hrozí.

Prosím tedy i vás, kteří tu máte čest zastupovat lid, ten lid, z něhož všechna moc pochází a kterému byla dána nebývalá možnost na kultuře také pracovat a jejích plodů užívat, abyste k této nápravě přispěli všude tam, kde najdete příležitost.

A teď mi dovolte několik poznámek kulturně politických. Kulturní politikou rozumí se mi v této chvíli způsob, jak dopomoci lidu ke kulturním statkům a jak tvůrcům a distributorům těchto statků dát plnou možnost je vytvářet a rozšiřovat. Vládní program stručně naznačil postup nové kulturní práce. Základní podmínkou je promyšlené odstraňování okupantské infekce, která, jak se zdá, zasáhla hlouběji než jsme očekávali. Tato ideová i osobní očista probíhá uspokojivě i neuspokojivě, ale jsme si jistě všichni vědomi, že musí být provedena nemilosrdně a důsledně, aby bylo odstraněno i to nejméně viditelné a maskované infekční ložisko a tak zamezeno šíření nákazy nové. Zároveň se provádí ideologická revise naší kultury, a k tomu bych chtěl poznamenat, že to byli čeští kulturní pracovníci v illegálním odboji, kteří si formulovali tuto revisi přibližně stejně už r. 1942 jako součást svého politického boje. - Zmiňuji se dnes po prvé o tom veřejně jen proto, abych zdůraznil jejich podíl na přípravě toho, co se dnes začíná naplňovat. Projevují se totiž leckde tendence, ne jim snad tento podíl upřít, ale odekorovat je za to, poděkovat a odkázat, jak se říká, k jejich kopytu, to jest básníka k veršům, malíře k obrazům, a setřít tím kulturní a politický smysl jejich práce a jejich oběti. Nuže, my říkáme: Ne! A to nejen za sebe, ale pro velký závazek i k těm mrtvým z našich řad, se kterými jsme v dobách nejhorších plánovali příští kulturní výstavbu. A nemíníme se tomuto závazku zpronevěřiti.