Předseda Josef David.

Místopředsedové: Petr, Gottier, Tymeš, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé: Tichý, Ušiak.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády dr Stránský, Široký, Ursíny; ministři dr Drtina, Ďuriš, Hála, Laušman, Nosek, dr Pietor, dr Procházka, arm. gen. Svoboda, dr Šrobár; státní tajemníci dr Clementis, gen. dr Ferjenčík, Lichner.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

218 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 230) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946 (tisk 301), a

rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946.

Předseda (zvoní): Zahajuji 44. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Židovskému, Jozefu Horváthovi, Chudému, Šenšelovi, dr Bendovi, Vaškovi.

Přistoupíme k projednávaní pořadu schůze, jímž je:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 230) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví statní rozpočet na rok 1946 (tisk 301), a

rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946.

Budeme pokračovati v hospodářské, dopravní a finanční části podrobné rozpravy, započaté ve včerejší 43. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci: pp. posl. inž. Kafka, Zmrhal, Víšek, Hrušovská, Stan. Novák, dr Zibrín, Šabršula, Smejkal, Souček, Cankář, Mjartan, Štěpán, dr Púll, Pavlán, inž. Styk, dr Kellner, Žáčková-Batková, dr Husák, Görner, Ulrich, Brukner, dr Rohaľ-Iľkiv, Ant. Gottvald, Kaďůrek, dr Veverka, Peňáz, Míčka, Kaplan a Štětka.

Prosím prvého řečníka, p. posl. inž. Kafku, aby se ujal slova.

Posl. inž. Kafka: Paní a pánové!

Budujeme svůj nový, zdravý a silný stát na zásadách skutečné lidové demokracie a socialismu, stát pracujícího lidu měst a venkova. Máme pevnou vládu, opírající se o široké vrstvy pracujícího lidu, máme jeden program a musíme si zachovati jednotu národa za každých okolností. To nám káže náš zdravý rozum a smysl pro odpovědnost, kterou bohdá si i v budoucnu zachováme. Nenarodili jsme se v zámcích a palácích, jsme všichni původem z malých poměrů a proto, věrni tradici našeho národa, rozhodli jsme se pro demokracii. Proto máme čtyři politické strany, které jsou nám zárukou, že tento program budeme demokratickými methodami společně, vzájemnou spoluprací všech složek národa uskutečňovat.

Rozhodující moc ve státě se dostala do rukou pracujícího lidu, a je teď na nás, zástupcích tohoto lidu, abychom této moci uměli správně použít a abychom vybudovali opravdu nový, lepší společenský řád ve smyslu ideologie naší vítězné revoluce, na zásadách opravdové demokracie a sociální spravedlnosti. A proto je nutno, abychom se pečlivě rozhlíželi kolem sebe a dávali bedlivý pozor zejména na generální linii výstavby našeho svobodného státu, abychom neopustili správnou cestu a nedostali se na scestí a do slepé uličky. Zradili bychom sami sebe, všechny naše ideály a všechny naše veliké oběti v této válce a revoluci, kdybychom to dovolili, a to nikdy nepřipustíme. Musíme býti věrnými strážci těchto vznešených myšlenek a ideálů, za které jsme bojovali, a statečnými obránci práva, spravedlnosti a svobody našeho poctivě pracujícího lidu.

Dnes jsme častými svědky toho - a je třeba si to otevřeně říci - že mnozí lidé, jež doba vynesla na vedoucí místa, jak v obci, okrese, tak v zemi a ve státě, správně nechápou a nekonají své povinnosti a úkoly jim svěřené. (Potlesk.) Jsou to lidé v mnohých případech ne zcela s dobrou minulostí ani přítomností, politicky nezralí, charakterově a mravně nízko stojící, neschopní toho, aby řídili výstavbu našeho nového státu a společenského řádu a sloužili tak poctivě pracujícímu lidu. Musíme se proto postarati všemi prostředky o to, aby všichni tito nezpůsobilí lidé a všichni povaleči a příživníci poctivě pracujícího lidu, kteří jsou nebezpečím pro zdárnou výstavbu naší nové svobodné, demokratické a sociálně spravedlivé lidové republiky, byli z odpovědných míst a funkcí, na které nestačí, co nejrozhodněji a nejrychleji odstraněni. (Potlesk.)

Jsme očitými svědky toho, že v mnohých obcích, okresech i vysokých úřadech je dosud odpírána možnost poctivé spolupráce zástupcům pracujícího lidu když to jsou zástupci jiné politické strany než té, která se tam revolucí dostala k moci. (Potlesk.) Jakápak je to lidová demokracie, kde je ta všeobecně uznávaná nutnost spolupráce všech složek národní fronty a parita? Máme-li správně vybudovat naši lidovou správu, musíme přece všechny složky poctivě pracujícího lidu získávat pro spolupráci, a ne je odpuzovat a k spolupráci nepřipustit. Kampak bychom se tak dostali? Musíme proto rozhodně zakřiknouti takové lidové demokraty.

Nejužší spolupráce všech stran národní fronty je naprosto nutná, tyto strany jsou dnes základními pilíři celé naší politické stavby a všechny též stejným dílem odpovídající za vše to, co se dnes děje. Odpovídají zejména též za hospodaření veřejnými penězi a mají proto ten největší zájem na tom, aby se s těmito penězi opravdu spravedlivě a dobře hospodařilo.

Velmi důležitou složkou pracujícího lidu jsou dnes drobní a střední zemědělci a jejich ženy. Jsou to opravdoví, skuteční a typičtí representanti naší lidové demokracie, oni nezklamali ani v nejtěžších dobách, poctivě pracovali i za podmínek nesmírně obtížných, jsou to opravdoví hrdinové práce dnešní doby. Postarali se o zabezpečení výživy celého národa v době tak vážné a zabezpečili tak další jeho existenci. To si musí celý národ dobře uvědomit, nepřehlížet je a nepohlížet už na ně jako na nějakou složku méněcennou nebo nespolehlivou.

O zemědělcích a jejich právech a povinnostech rozhodují dnes v mnohých případech lidé, kteří správně nechápou jejich význam a úkol v národě a ve státě, nemají k zemědělství správný poměr a se zemědělci nic společného, ba často jen nenávist k nim. Neznají strukturu a psychologii dnešní naší vesnice, neznají práci drobných a středních zemědělců a nevědí ani dobře, co je to pole a chlév. Neznají dnešní problémy a potřeby vesnice a našeho zemědělství v rámci celého národního hospodářství. Naše vesnice stojí - zejména se zřetelem na veliké úkoly, které jí připadly při plnění historického úkolu osídlení zemědělské půdy v pohraničí a se zřetelem na její sociologické problémy a potřeby, před velikými úkoly.

Před problémem rekonstrukce jak po stránce technické, tak po stránce kulturní i po stránce sociologické, týkající se zejména přestavby vesnice; je to problém horní hranice pozemkové držby, odstranění trpasličích hospodářství a velkostatků a vytvoření hlavní skupiny středních hospodářství. Bez vyřešení těchto otázek nemůžeme si dobře představiti další nutný, spokojený a šťastný život na naší vesnici.

Čs. sociální demokracie byla si ihned po revoluci jasně vědoma důležitosti řešení těchto problémů a věnovala jim proto největší péči a pozornost. Má pro řešení zemědělských otázek jasný plán a program, který je dobře znám a který byl jednomyslně schválen na nedávno konaném manifestačním sjezdu zemědělců čs. sociální demokracie. Žádá, aby se o těchto problémech přestalo již jen mluvit a začalo se s rychlým jejich realisováním.

Naše vesnice projevuje na př. velký zájem o zlepšení poměrů bydlení výstavbou vodovodů, kanalisací, bezprašných a neblátivých vozovek v průtazích obcemi. Bohužel i přípravné práce narážejí následkem nedostatku finančních prostředků na velké obtíže, neboť obce jsou tak finančně vyčerpány, že nemají peněz ani na tyto práce.

Aby se venkovu skutečně účinně pomohlo v této věci, bylo by třeba, aby v rámci dnes platných zákonů byly i na přípravné a projektní práce poskytovány subvence v nejvyšších povolených výměrách jak z prostředků státních, tak zemských. Částka preliminovaná v rozpočtu na letošní rok na vodohospodářské práce zajisté postačí i na úhradu takto vzniklých nákladů.

K rozpočtu samému podotýkám, že předpokladem jednotné struktury a stejného obsahu - náplně - rozpočtů pro země České a pro Slovensko je jednotná organisace agendy ministerstev v Praze a pověřenstev v Bratislavě, především však jednotná náplň legislativní v obou částech republiky. Dlužno přitom uvážiti, že po celou dobu od r. 1939 do r. 1945 - a možno říci v některých případech i v dnešní době byly některé věci legislativně upravovány v zemích českých a na Slovensku zcela samostatně, a samozřejmě formálně i obsahově úplně odlišně. To platí téměř o všech resortech. Bude proto třeba rozřešit především otázku stejné náplně zákonů jak po stránce formální, tak i materiální; tato otázka souvisí přímo i s otázkou poměru ústředních ministerstev k pověřenectvům a tak přicházíme na kořen celé věci, t. j. k úpravě celého poměru slovensko-českého.

Prosím proto, aby vláda sledovala tuto otázku co nejbedlivěji, aby dala již dnes zjistiti formální i materiální rozdíly zákonů platných v Čechách a na Slovensku, a především aby dbala na to, aby tyto rozdíly se již dále netvořily, a v případech, kde některá opatření se doplňují, již dnes byly rozdíly odstraňovány.

Jen tak dojdeme k naprostému vyrovnání mezi Slováky a Čechy, jen tak dojdeme i k jednotnému rozpočtovému schématu, k stejné rozpočtové náplni a k rozumnému a jasnému porovnání hospodářských čísel, obsažených v rozpočtu. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo panu posl. Zmrhalovi.

Posl. Zmrhal: Slavná sněmovno, paní a pánové!

O povaze rozpočtu na rok 1946 bylo již sdostatek řečeno, co by měl obsahovat, co neobsahuje, jak bychom si jeho sestavení představovali, aby nepřipomínal doby minulé, ale aby se v něm zrcadlil náš hospodářský život. Chci se proto zabývat některými otázkami zásobovacími a příslušnými ministerstvy.

Není pochyby o tom, že zásobování potravinami bylo očekáváno s určitými obavami, ale porovnáme-li situaci po první světové válce s nynější, kdy podmínky zásobování byly daleko příznivější, než jsou nyní, neboť zásoby nebyly tak vypleněny - musíme konstatovat, že zásobování potravinami vyvrátilo všechny obavy a až dosud nebylo zásobování nejdůležitějšími druhy potravin ani na týden přerušeno. Shodujeme se zajisté všichni v tom, že hlavní zásluhu mají naši zemědělci, kteří od revoluce až do nynějška přes zločinné pokusy reakce plnili svou vlasteneckou povinnost k národu příkladně.

Z poplašných zpráv z celého světa je známo, že musíme počítati především na vlastní zemědělskou produkci, a proto je zapotřebí, aby celý národ pomáhal rolníkům při vykonávání jejich těžké a odpovědné práce tak, aby nezůstal neobdělán ani jeden sáh půdy. Zásluhu na dobře fungujícím zásobování mají nesporně naše družstva zemědělská i spotřební, davší svoji organisaci plně do služeb osvobozeného státu od prvního okamžiku našeho osvobození. Také solidní maloobchod i přes některé nepěkné zjevy jednotlivců v celku se zapojil a přispěl, aby zásobování nevázlo. V neposlední řadě musíme přiznati ministerstvu výživy, že zasahovalo iniciativně a plánovitě, aby zásobovací služba nevázla, ale aby se zlepšovala a zdokonalovala. I přes některé výtky tak zv. trhovým svazům většina z nich, zejména zásluhou pověřenců ÚRO, se starala o správné splnění zásobovacích úkolů.

Tím neříkám, že bych souhlasil s jejich organisací, která potřebuje již dnes určité změny, a je také na čase, aby se co nejdříve započalo s jejich reorganisací. V nejdůležitějších předmětech denní potřeby, u chleba a tuků, bude nutno zachovati ještě přídělový systém i pro dobu pozdější na základě plánovitého hospodářství. Proto i pro dobu budoucí bude nutno upraviti určitou kontrolní a statistickou službu. Nemůžeme však souhlasit s tím, aby trhové svazy byly přeměňovány na nějaké výsadní obchodní společnosti po vzoru nynější společnosti obilní, jak o to usilují někteří vysocí byrokraté z ministerstva výživy. Nemůžeme souhlasiti s takovými vyhláškami, jaké vydala Obilní společnost, podle které by ona jediná byla oprávněna dovážeti obilí, ale také čaj, kávu a podobné osadnické zboží.

Pozastavuji se nad tím, že dosud nebyly jmenovány správní orgány pro znárodněný potravinářský průmysl, nebo že pro lihovarský průmysl nebylo jmenováno dosud ani ředitelství pro zákulisní intriky osobního rázu, ač od vydání dekretu uplynuly již plné čtyři měsíce.

Plynulé, nerušené zásobování potravinami nejlépe podporovalo všechnu snahu o zvýšení a zlepšení pracovních výkonů, tak nutných při hospodářské výstavbě, a přispívalo ke klidu.

Daleko více stížností se objevilo na distribuci textilií, prádla, konfekce, vlněných látek, obuvi atd., která spadá do kompetence ministerstva vnitřního obchodu. Obě ministerstva byla nově zřízena, převzala z největší části úřednický aparát, ale musila svoji organisaci znovu zařizovati a uspořádati. Proč byly stížnosti na nedostatečnou distribuci textilního a jiného zboží?

Zkoumáme-li tuto otázku, přijdeme k závěru, že příčinou byla: 1) připravovaná změna měny, 2) očekávané zvýšení cen. - Lidé chodili od obchodu k obchodu chtějíce uplatniti odběrné body, ale povětšině se jim dostávalo odpovědi, že zboží není na skladě. Byli obchodníci, kteří prodávali bez ohledu na očekávaný lehký výdělek, ale ve většině případů, a zejména to byly velkoobchody, počítalo se s očekávanou úpravou měny a obchodníci zboží schovali, aby se obohatili, bez zřetele na potřeby lidu a zájem státu. Znám případ, že ještě v únoru 1946 bylo u jednoho velkoobchodníka zjištěno na 18.000 m vlněných látek, které u něho ležely již před revolucí. Kolik tisíc metrů látek, prádla a jiného bylo poschováno jen ze zištných důvodů! Jen tam, kde národní výbory byly dosti energické, se dostalo toto zboží potřebným spotřebitelům.