Předseda Josef David.

Místopředsedové Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé dr Bureš, Sova.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády Ursíny; ministři Kopecký, Laušman, dr Nejedlý.

257 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 312) o ústavodárném Národním shromáždění (tisk 341).

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 311) o volbě do ústavodárného Národního shromáždění (tisk 342).

Předseda (zvoní): Zahajuji 46. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. dr Hlavatý.

Poněvadž před tím podle § 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 6 jedn. řádu tím způsobem, že bude přečtena ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. dr Hlavatý ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. dr Hlavatého žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Zástupce tajemníka PNS dr Záděra (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. dr Hlavatý (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní schůzi posl. dr Kellnerovi.

ve schůzi dne 9. dubna 1946 přikázány k řádnému projednání:

výborům soc.-politickému a rozpočtovému návrhy tisky 273 a 329,

výboru zemědělskému návrh tisk 308,

výboru brannému návrhy tisky 316 a 317,

výboru ústavně-právnímu návrh tisk 321.

přikázal předseda povolání náhradníka do Prozatímního Národního shromáždění PhDr Václava Hlavatého za zemřelého posl. dr Vladimíra Klecandu (P 3263).

Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Čecha za posl. Strechaje.

Klub poslanců čs. strany soc.-demokratické vyslal do výboru zemědělského posl. Ant. Gottvalda za posl. Trubeckého.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru technicko-dopravního posl. Pešáka za posl. Kubíčka, do výboru ústavně-právního posl. Jungmana za posl. Juru, posl. Kouckého za posl. v. Davida.

Klub poslanců demokratickej strany Slovenska vyslal do výboru zemědělského posl. Baláže za posl. inž. Blaho, posl. Matrku za posl. Ferjaka.

Na návrh předsedův byla výboru ústavně-právnímu k podání zprávy o vládním návrhu zákona o beztrestnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků (tisk 158) stanovena hlasováním lhůta do 30. dubna 1946 do 12. hod.

Na žádost výboru rozpočtového byla mu lhůta, stanovená ve 43. schůzi dne 28. března 1946 pro vládní návrhy:

zákona o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku (tisk 302) a zákona o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii (tisk 303) do 9. dubna 1946 do 12. hod. dopolední, hlasováním prodloužena do pátku 19. dubna 1946 do 1. hodiny.

Na návrh předsedův byla výboru kulturnímu pro vládní návrh zákona, jímž se mění zákon ze dne 14. července 1927, č. 115 Sb., o úpravě zeměměřičského studia na vysokých školách technických (tisk 315) k podání zprávy o tomto vládním návrhu stanovena hlasováním lhůta do pátku 12. dubna 1946 do 12. hodiny.

Předseda: Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 312) o ústavodárném Národním shromáždění (tisk 341).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která je jako odst. 2 pořadu, to jest:

2. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 311) o volbě do ústavodárného Národního shromáždění (tisk 342).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že při obou těchto předlohách jde o tutéž právní látku.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: o odstavci 1 za onemocnělého posl. dr Pešku posl. dr Řehulka, o odstavci 2 za onemocnělého posl. dr Pešku posl. dr John.

Dávám slovo zpravodaji o prvém odstavci p. posl. dr Řehulkovi.

Zpravodaj posl. dr Řehulka: Slavné Prozatímní Národní shromáždění!

Vládní návrh ústavního zákona o ústavodárném Národním shromáždění, o němž za ochuravělého zpravodaje posl. dr Pešku podávám zprávu výboru ústavně-právního, je vlastně primérním a nejdůležitějším úkolem, jejž vládě Národní fronty Čechů a Slováků a Prozatímnímu Národnímu shromáždění uložil před rokem košický program.

V jeho prvním článku jest uvedeno: "Po osvobození… bude ve smyslu ústavního dekretu presidenta republiky na podkladě národních výborů zvoleno a svoláno Prozatímní Národní shromáždění. Prozatímní Národní shromáždění potvrdí presidenta republiky v jeho funkci až do řádné volby a president jmenuje novou vládu s ohledem na přiměřené zastoupení všech složek našeho národního odboje doma i za hranicemi. Tato vláda a Prozatímní Národní shromáždění připraví a provedou pak v nejkratší možné lhůtě všeobecné, tajné a přímé volby do ústavodárného Národního shromáždění, které vypracuje novou ústavu republiky a položí její budoucnost na pevný ústavní základ."

Prvním krokem k realisaci tohoto závažného úkolu byl zákon čís. 28 z r. 1946 Sb. o úpravě stálých seznamů voličských, jenž jest přípravou pro výkon volebního úkonu a jenž se také už provádí. Ústavním zákonem o ústavodárném Národním shromáždění upravuje se složení, funkční období a působnost tohoto demokraticky zvoleného zákonodárného sboru, který novou ústavou vytkne patrně na celá desetiletí ráz a vývoj politických a sociálně hospodářských poměrů ve státě.

Zákon o volbě do ústavodárného Národního shromáždění má pak regulovati způsob a výkon volby do téhož zákonodárného sboru. Nedávno usnesenou ratihabicí dekretů presidenta republiky schválilo Prozatímní Národní shromáždění dalekosáhlé změny ve struktuře státu, zejména sociální vymoženosti ve prospěch pracujícího lidu. Ústavodárné Národní shromáždění pak má všechny tyto změny a vymoženosti vtěliti v novou ústavu. Přitom v zájmu udržení kontinuity má ústavodárné Národní shromáždění navazovati na činnost Prozatímního Národního shromáždění, právě tak jako Prozatímní Národní shromáždění navazovalo ve smyslu ústavních dekretů presidenta republiky na ústavní zákon z r. 1920 a na tehdejší Národní shromáždění. Nový zákonodárný sbor, zřízený na podkladě nové ústavy, naváže pak zase na činnost ústavodárného Národního shromáždění.

Ústavně-právní výbor byl si vědom důležitosti a významu osnovy ústavního zákona o ústavodárném Národním shromáždění a proto osnovu nejen podrobně prozkoumal, ale také ji v zájmu přesnosti všech potřebných předpisů v některých článcích doplnil a pozměnil, a to v plné shodě všech zástupců stran Národní fronty.

Poukazuje v podrobnostech na rozdanou zprávu ústavně-právního výboru, zdůrazňuji, že v čl. 1 jest určen způsob volby a kompetence ústavodárného Národního shromáždění, jehož hlavním úkolem jest vypracovati novou ústavu Československé republiky, v kterémžto směru nemá býti po stránce věcné nijak omezováno.

Poněvadž však v jeho funkčním období bude nutno řešiti zákonodárně velkou řadu akutních úkolů dalších, bude vykonávati těž ostatní zákonodárnou moc a působnost, přiznanou mu ústavní listinou a jinými zákony republiky Československé, což bylo uvedeno v § 7 vládní osnovy. Ústavně-právní výbor pojal kvůli přehlednosti tento předpis do čl. 1 a zdůrazňuje, že politicky dojednaná kompetence Slovenské národní rady, tedy její nařizovací moc, bude trvati i nadále v tom rozsahu jako dosud, pokud ústavodárné Národní shromáždění tuto otázku neupraví v dohodě se zástupci Slovenska jinak. Obsah článku 2, 3, 4 a 5 odpovídá obsahu § 2 až 5 vládní osnovy. Ústavně-právní výbor nenavrhuje tedy žádných změn.

Ústavodárné Národní shromáždění bude tedy sestaveno na systému jednokomorovém o 300 poslancích a bude míti sídlo v Praze. Aktivní volební právo proti dřívějšku bylo sníženo ve shodě se zákonem o stálých voličských seznamech na 18 let, volitelnost stanovena na 21 let.Výkon volebního práva a provedení voleb má stanoviti zákon o volbě do ústavodárného Národního shromáždění. v čl. 6 navrhuje ústavně-právní výbor proti vládní osnově (§ 7) zkrátiti funkční období ústavodárného Národního shromáždění z navrhovaných 3 let na 2 léta. Jednotliví členové výboru navrhovali ovšem dobu působnosti ještě kratší, jeden rok nebo nejvýš 18 měsíců.

Hlavním úkolem ústavodárného Národního shromáždění jest ovšem vypracovati novou ústavu. Stane-li se tak, byl by jeho úkol splněn a další působnost ústavodárného Národního shromáždění nebyla by už důvodná. Jest však nutno uvážiti, že nelze o nové ústavě pracovati překotně, že bude třeba ještě dalších jednání, jednak o státoprávní úpravě mezi Slovenskem a zeměmi českými, jednak mezi politickými stranami, a dále že ve spojitosti s novou ústavní listinou bude zapotřebí dalších zákonů ústavu provádějících, nehledě k tomu, že ostatní zákonodárná působnost, tolik ve všech oborech státního života potřebná, nemůže ustati. Proto, aby funkční období ústavodárného Národního shromáždění nemusilo býti - třeba jako ve Francii - prodlužováno, byla uznána maximálně dvouletá působnost ústavodárného Národního shromáždění za patrně dostačující.

Místo § 7 osnovy, jehož ustanovení bylo v zásadě pojato do čl. 1, bylo v čl. 7 nově formulováno - navazujíc na ústavní listinu z r. 1920 - v odst. 1 ustanovení o pravomoci presidenta republiky rozpustiti tento sbor, a to z důvodů prakticko-formálních, aby byly odstraněny případné pochybnosti v tomto směru, aniž by však byla nějak pravomoc presidenta republiky, podle platné ústavy jemu náležející, rozšířena. Ústavně-právní výbor vychází tu z přesvědčení, že ústavodárné Národní shromáždění bude rozpuštěno jen v případě nezbytnosti, zejména když by bylo nedělné a nemohlo proto ústavu vypracovati. Ústavně-právní výbor je naopak přesvědčen, že mimo tento případ bude ústavodárnému Národnímu shromáždění ponechána volnost, aby vypracovalo definitivní ústavu republiky. Pro případ rozpuštění ústavodárného Národního shromáždění, což se však neočekává, byla proti ustanovení ústavní listiny poněkud zkrácena lhůta k provedení nových voleb, aby vypracování ústavy bylo co nejméně pozdrženo.

V odst. 2 čl. 7 navrhl ústavně-právní výbor, aby byl ústavodárným Národním shromážděním zvolen 24-členný Stálý výbor podle obdoby dosud platné ústavní listiny, kterážto instituce bude jistě pro přechodnou dobu do ustavení se nového zákonodárného sboru účelná.

V čl. 8 přizpůsobil výbor ustanovení § 8 vládní osnovy znění ústavní listiny, ježto očekává, že ústavodárné Národní shromáždění si zajisté vytvoří jednací řád. Pokud se tak nestane, má se obdobně použíti dosud platného jednacího řádu pro poslaneckou sněmovnu.

Článek 9 byl proti vládnímu návrhu v dohodě se zástupci Slovenska upraven jasněji a stručněji doslovným převzetím předpisu článku 2 ústavního dekretu presidenta republiky čís. 47 z r. 1945 o Prozatímním Národním shromáždění. Toto ustanovení zaručuje zástupcům Slovenska, že nebudou majorisováni, k čemuž ovšem ani dojíti nesmí, ježto ústavně-právní výbor a zajisté i celá sněmovna očekává, že ústavní zákony budou předem v bratrské dohodě se zástupci Slovenska sjednány. Poněvadž článek 9 ruší volební soud, považoval ústavně-právní výbor za účelné stanoviti pevnou lhůtu k ověření platnosti volby poslanců ústavodárného Národního shromáždění. Tato lhůta není však lhůtou preklusivní a nepředpokládá se po jejím uplynutí právoplatnost nabytí mandátu. Šlo jen o to, aby se verifikace voleb neprotahovala.