Zpravodaj posl. Uhlířová: Vážené paní a pánové!

Předkládáme vám ke schválení zákon o přiznání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti. Není třeba zdůrazňovat, že věcně je tento zákon naprosto správný. Jím se umožňuje našim krajanům ze zahraničí, tedy reemigrantům i repatriantům, aby jejich návrat do vlasti nebyl pro ně zklamáním, ale aby se jim poskytlo u nás doma tolik, kolik měli tam, odkud přicházejí. Zdůrazňuji tedy znovu, že se týká nejen těch, kteří se přistěhují, ale i těch, kteří se vracejí. Mezi vracející se patří především příslušníci československých vojsk.

Proti původnímu znění vládního návrhu tohoto zákona usnesl se osidlovací výbor Národního shromáždění ve své včerejší schůzi na některých textových i obsahových změnách. Text názvu tohoto zákona byl doplněn tak, že za "krajanům vracejícím se do vlasti" byla vsunuta slova "zejména z Maďarska."

V § 1, odst. 1 tohoto navrženého zákona byl za slova "mohou býti" vsunut doplněk: "na základě vládního nařízení vydaného podle odst. 3."

Tento zákon se týká hospodářských a právních úlev, jichž je potřebí k tomu, aby se vracejícím příslušníkům našeho národa umožnilo nebo usnadnilo nastoupení či provozování povolání, a to přiměřeného jejich dosavadnímu povolání či zaměstnání. Mluví-li se v zákoně o tom, že jsou tyto úlevy myšleny především v povolení výjimek z různých zákazů, jak o nich mluví odst. 1 § 1, tož se to týká především živností, protože mnozí z našich krajanů vracejících se do vlasti nebudou míti mnohé z dokladů, které požaduje republika Československá pro provozování živností v našem státě, a to prostě proto, že v zemi, v níž doposud žili, byly třeba jiné právní předpisy, anebo o tyto doklady ve víru válečných událostí prostě přišli. Tyto úlevy jsou však omezeny tím, že se myslí jen na úlevy, směřující k usnadnění provozování dosavadního povolání.

Osidlovací výbor sněmovny rozšířil tento návrh zákona o jeden odstavec, označený v předloze tohoto zákona jako č. 3, a to po dohodě s bratry Slováky. Je nutno podotknout, že bylo potřebí postaviti se v tomto požadavku na určité stanovisko velkorysosti řešení proti stanovisku rigorosnosti, protože všichni chceme, aby se Slováci z Maďarska vrátili k nám v plném počtu, a to se stane jen tehdy, nabídneme-li jim doma všechno to, co opouštějí v cizině. (Potlesk.) Jejich majetky v Maďarsku propadají ve prospěch maďarského státu právě tak, jako majetky Maďarů usídlených u nás připadnou ve prospěch republiky Československé. Odstavec, který jsme vsunuli do zákona, zní takto:

"Čechům a Slovákům, kteří se přistěhují na území Československé republiky z Maďarska na podkladě dohody mezi Československým státem a Maďarskem o výměně obyvatelstva, se poskytne za nemovitosti, které prokazatelně vlastnili v Maďarsku a jichž vlastnictví přešlo na maďarský stát, plná náhrada. Tato náhrada, jakož i náhrada za jiná majetková práva zanechaná v Maďarsku, bude těmto osobám přiznána z majetkových podstat a práv přešlých na československý stát podle čl. VII uvedené dohody."

Dovolte mi, abych několika slovy zhodnotila význam tohoto zákona. Splácíme jím našim krajanům v cizině morální dluh, který vůči nim máme, a splňujeme u velké většiny jejich mnohaletou touhu, vrátit se do rodné země. Tímto zákonem jim umožňujeme, aby se připojili společně s námi k budování nové, svobodné vlasti. Letos dokončíme národní očistu Československé republiky a vybudujeme podle vládního programu z 5. dubna r. 1945 národní stát pouze Čechů a Slováků. Odsunem Němců a výměnou Maďarů prořídne hustota obyvatelstva zejména v pohraničí, a proto je nezbytně nutné a v zájmu celostátním velmi naléhavé, aby osídlení těchto krajů bylo urychleně provedeno. (Potlesk.) Jde nám o to, aby všechny zemědělské usedlosti byly řádně obdělávány, aby hospodářská výstavba našeho státu po této stránce postupovala co nejrychleji.

Jsme si dobře vědomi, že hospodářské soutěžení na světových trzích bude hodně nesnadné a těžké. Abychom zdolali všechny nesnáze nových hospodářských poměrů, které u nás nastaly odsunem cizích národností, je potřebí mnoha set tisíc pracujících rukou, které se s láskou a radostí chopí budovatelského díla, aby náš národní majetek mohl býti na trvalo vrácen do rukou českého a slovenského národa. (Potlesk.) Jakékoliv obavy z nedostatku nemovitého majetku odpadají, protože zkonfiskovaným maďarským majetkem na Slovensku bude moci být uspokojeno právě tolik Slováků, kolik odsuneme Maďarů. Kromě toho podle prohlášení pana inž. Koťátka ve schůzi osidlovacího výboru dne 3. dubna t. r., má ministerstvo zemědělství doposud ponecháno pro účely reemigrace a repatriace přes 200 dvorů, jež nemíní prozatím parcelovat právě z tohoto důvodu, aby mohli být uspokojeni ti, kteří se chystají na cestu do vlasti. Podobná situace je i v živnostech, které doposud nebyly definitivně přiděleny, takže při provádění přídělového řízení bude jistě pamatováno na znění tohoto zákona, aby mohli být vracející se Češi a Slováci náležitě uspokojeni.

Jsme pevně přesvědčeni, že tento zákon urychlí reemigraci našich krajanů z ciziny, protože jim poskytne právní záruku pro jejich budoucnost, pokud se týká majetkové podstaty, jak je uvedena v odst. 3 tohoto zákona.

Pokud se týká poskytovaných úlev, jak jsem již o nich hovořila na počátku své zprávy, budou časově omezeny vládními nařízeními, jak o nich jedná odst. 4 § 1. Celý zákon počítá s jednotlivými prováděcími nařízeními, nezbytně nutnými v různých oborech hospodářského života.

Osidlovací výbor sněmovny uvážil a pečlivě prostudoval předložený návrh zákona, a proto navrhuji slavné sněmovně, aby jej přijala se změnami a doplňky, jež jsem uvedla ve své zprávě. (Potlesk.)

Podpredseda Cvinček (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi za výbor ústavno-právny, pánu posl. dr Čechovi.

Zpravodajca posl. dr Čech: Slávna snemovňa!

Ústavno-právny výbor prejednal vládne návrhy, ktorými sa upravuje štátne občianstvo krajanom vracajúcim sa do vlasti, ako aj úľavy krajanom, pokiaľ sa majú týkať ich majetkovo-právnych a hospodárskych pomerov. Pokiaľ ide o osnovu o udelenie štátneho občianstva, prijal ju výbor bez zmeny. Pokiaľ sa týka osnovy o priznávaní hospodárskych a právnych úľav krajanom vracajúcim sa do vlasti, súhlasil výbor s pozmeňovacím návrhom osídlovacieho výboru a prijal za odsek 2 nový odsek 3, ako bol predrečníčkou posl. Uhlířovou predčítaný. Týmto odsekom upravuje sa špeciálne matéria vyplývajúca z ujednanej dohody medzi Československom a Maďarskom o hospodárskom a právnom zaistení Slovákov a Čechov, vracajúcich sa na podklade tejto dohody.

V súvislosti s reemigráciou a prinavrátením sa Slovákov a Čechov z cudziny - cudzích štátnych občanov - vyskytujú sa mnohé problémy a otázky právneho poriadku, ktoré je nutné upraviť ešte pred započatím hromadnejšieho a ich organizovaného presídlenia z cudziny. Týka sa to predovšetkým Slovákov, ktorí svoje menšiny majú roztratené po svete a ktoré sú nanajvýš početné. Je to predovšetkým otázka Slovákov z Maďarska, ktorých tam žije ešte i doteraz v značnom národnom i politickom uvedomení vyše 250.000. Sú to Slováci z Juhoslávie, Rumunska, Bulharska a práve tak i bratia Česi, ktorí majú silné menšiny v Juhoslávii, vo Francúzsku, v Belgii atď. Problémy týchto prinavracajúcich sa osôb ležia predovšetkým v tom, aby ich štátoobčianske postavenie bolo razom a ihneď po ich návrate do vlasti upravené. Preto návrh zákona, ktorým sa táto matéria upravuje, je nanajvýš časový a žiadúci.

Popri otázke štátneho občianstva je celý rad problémov, ktoré musíme riešiť, aby sme uspokojili našich krajanov hneď pri návrate do vlasti. Zdôrazňujem, že v prvom rade je tu otázka rodákov Slovákov z Maďarska, ktorým je treba už pri nábore a propagačnej akcii, ktorá prebieha práve v Maďarsku, dať zábezpeku a istotu, že ich právne postavenie a istota v právach majetkových i v právach nadobudnutých bude v Československej republike aspoň taká istá, ako doteraz mali v cudzine. Ďalej tu sú otázky školského vzdelania, lebo prinavráteným našim rodákom sme povinní ich školské vzdelanie, kvalifikáciu atď. uznať. Iste na podklade tohto zákona ako rámcového a zmocňovacieho vláda a kompetentní ministri vydajú riadne smernice, pokiaľ sa týka započítania štúdií, kvalifikácií, semestrov na vysokých školách a formálneho postupu pri uznávaní ich práv. Práve tak i otázky verejno-administratívne, vyplývajúce zo služobných pomerov našich rodákov v cudzích štátoch aké mali v doterajšom svojom bydlisku musia byť upravené tak, aby títo neboli v ničom poškodení. Mimo to je tu rad otázok penzijného, nemocenského a úrazového poistenia, prevzatia poistencov atď.

Ak snemovňa i vláda s kompetentnými orgánmi a inštitúciami môže dnes pristúpiť k prejednávaniu a schváleniu osnov, ktorými sa tieto otázky upravujú, nemôžeme sa nepozastaviť nad možnosťami, aké sa oproti minulosti Slovákom a Čechom v novej Československej republike naskytajú. Keď si premietneme pred nami dlhšiu minulosť a vidíme vtedajšiu značnú emigráciu Slovákov a Čechov do cudziny, aby hľadali trochu lepšiu existenciu a skyvu chleba, a porovnáme to so situáciou, ktorá je teraz taká, že môžeme nielen zaistiť sociálne a existenčné postavenie Slovákov a Čechov žijúcich v republike, ale že môžeme robiť opatrenia a organizovať nábor, aby sa naši krajania vrátili zpäť do vlasti a aby sme ich pritom sociálne zaistili a zabezpečili, musíme priznať, že sme urobili krok vopred. Je to najmä skvelé veno a skvelá perspektíva slovenského národa, keď po prvom roku od oslobodenia môže pristúpiť k veľkorysej akcii, aby mohla k sebe privinúť svojich bratov, najmä z Maďarska, ktorí žili v sociálnom i kultúrnom útisku už takmer vyše 20 rokov.

Ak prvá Československá republika znamená svojou kultúrnou a školskou politikou pre Slovákov ďalekosiahly uvedomovací národný i politický proces, tak perspektívy sociálne i hospodárske, ktoré nám dáva táto republika, znamenajú istú garanciu, že sa môžeme postarať aj o našich rodákov z cudziny. Tieto skutočnosti, zapríčinené historickým prelomom, vyplývajúcim z víťazstva spojencov nad Nemeckom a jeho pomáhačmi, znamenajú pre našu republiku a pre naše národy v ďalšom našom živote kultúrnom, politickom i sociálnom nové perspektívy.

Keď dnes už aj týmito zákonmi vlastne konkrétne upravujeme podmienky a existenčné možnosti našich krajanov, plníme tým len košický vládny program, ktorým máme vybudovať Československú republiku ako národný štát Čechov a Slovákov; pomocou týchto zákonov sa zúčtujeme vlastne s tými silami a konšteláciou, ktoré náš národný, politický i sociálny život v minulosti brzdily. Politika našej vlády v oslobodenej Československej republike rieši spravodlivé rozdelenie statkov, národného dôchodku, a pritom dáva čo najširším ľudovým vrstvám i našim rodákom zo zahraničia možnosť, aby sa v oslobodenej vlasti mohli sociálne zabezpečiť tým, že proste zmizly tuná predpoklady a ťažkosti, ktoré predtým ich vyháňaly do cudziny. Sú to predovšetkým opatrenia, ktorými sa vracia pôda zpäť do rúk ľudu, do rúk Čechov a Slovákov, a najmä priemyselné podniky, banky, poisťovne atď., ktoré v budúcnosti nebudú slúžiť záujmom cudzincov a úzkeho kruhu jednotlivcov, ale tomu, aby náš ľud našiel šťastné zabezpečenie v republike.

Dôsledkom týchto perspektív staviam sa na kladné stanovisko Národného shromaždenia k predkladaným osnovám a tlmočím tým aj stanovisko ústavno-právneho výboru. (Potlesk.)

Podpredseda Cvinček (zvoní): Prerušujem prejednávanie poriadku schôdze.

Posl. Polákovi, který předložil lékařské vysvědčení, prodloužilo PNS na návrh místopředsedy Cvinčka hlasováním zdravotní dovolenou do 26. dubna 1946.

Ve schůzi výboru kulturního dne 11. dubna 1946 byla zvolena předsedkyní posl. Uhlířová za zemřelého posl. dr Klecandu.

Místopředseda Cvinček oznámil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pátek dne 12. dubna 1946 o 10. hodině

1. Nevyřízené odstavce pořadu dnešní schůze.

2. Zpráva výboru zahraničného a rozpočtového o vládnom návrhu (tlač 346), ktorým sa predkladá Dočasnému Národnému shromaždeniu republiky Československej Dohoda medzi Československom a Maďarskom o výmene obyvateľstva a Dodatok k Dohode medzi Československou republikou a Maďarskou republikou o výmene obyvateľstva, podpísanej v Budapešti dňa 27. februára 1946 (tlač 356).

3. Zpráva výboru kulturního podle § 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 315), jímž se mění zákon ze dne 14. července 1927, č. 115 Sb., o úpravě zeměměřičského studia na vysokých školách technických.

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Sovy, Vandrovce, dr Pátkové, dr Dolanského, dr Pešky a dr Bunži (tisk 355) na vydání zákona o zvláštních služebních přídavcích soudců a soudních zaměstnanců.

5. Zpráva výborů technicko-dopravního, ústavně-právního, rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 210) o stavební obnově.

6. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu poslanců Štětky, dr Brežného, Fuska, Strechaje, Firta, Lindauera (tisk 358) na vydání zákona o daňových úlevách a osvobození od daně domovní na opravy domů prováděné z důvodů poškození válečnými událostmi.