Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání pátého odstavce pořadu, jímž je:

5. Zpráva výboru obchodu o vládním návrhu zákona (tisk 205) o právních předpisech pro statistiku zahraničního obchodu na území republiky Československé a o přechodném zrušení povinnosti předkládati při statistickém hlášení dovozu osvědčení o výrobním původu zboží (tisk 340).

Zpravodajem je p. posl. Soukup. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Soukup: Dovolte mi, paní a pánové, abych jako zpravodaj výboru obchodu doprovodil vládní návrh o právních předpisech pro statistiku zahraničního obchodu na území republiky Československé a o přechodném zrušení povinnosti předkládati při statistickém hlášení dovozu osvědčení o výrobním původu zboží několika poznámkami.

Statistika zahraničního obchodu musí být vždy upravena zákonem, poněvadž tato statistika ukládá obyvatelům státu různé povinnosti. Ukládá především podávati správně o včas příslušná hlášení o dovozu, vývozu a průvozu zboží podle všech znaků řečenou statistikou zjišťovaných, dále podávati na dotaz Státního úřadu statistického vysvětlení a toto dokládati po př. předložením účtů a konečně vybíráním v jednotlivých případech dovozu, vývozu a průvozu zboží statistický poplatek na krytí výdajů této statistiky.

V Československu platil až do doby nesvobody zákon ze dne 13. července 1922, čís. 235 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, kterýžto zákon byl proveden řadou vládních nařízení, a to ze dne 9. listopadu 1922, čís. 328 Sb., ze dne 25. října 1923, čís. 220 Sb., ze dne 29. srpna 1924, čís. 188 Sb., a ze dne 5. prosince 1930, čís. 176 Sb., a vyhláškou předsedy vlády ze dne 10. prosince 1931, čís. 197 Sb. Podle těchto právních norem zjišťovala naše statistika zahraničního obchodu druh zboží podle téměř 3.000 položek statistického seznamu zboží na podkladě celního sazebníku, množství zboží, a to zásadně podle takové jednotky, zač se zboží v obchodě nakupuje, hodnotu zboží, a to franco československá hranice, na podkladě individuálních hlášení dovozců a vývozců a konečně při dovozu zemi původu a při vývozu zemi určení. U země původu se zjišťovala jednak povinně země zásilky, t. j. země, z níž zboží bylo odesláno s přímým určením do Československa, a vedle toho, pokud dovozce tuto zemi znal, i země výrobní, t. j. země skutečného výrobního původu zboží.

Československá statistika zahraničního obchodu, kterou prováděl jednotně po celém území státu Státní úřad statistický v Praze, dosáhla vysokého stupně dokonalosti. Byla to vždy jedna ze statistik, o kterou projevovala široká hospodářská veřejnost největší zájem. Na předběžné měsíční výsledky této statistiky, které byly vydány za půl měsíce po ukončení předchozího měsíce, čekali všichni interesanti, hospodářská ministerstva, denní tisk, bursa atd. s největší dychtivostí, poněvadž výsledky této statistiky byly jedním z hlavních ukazovatelů hospodářského stavu a vývoje. Tak se stala statistika zahraničního obchodu pomůckou pro všechnu hospodářskou politiku, hlavně ovšem pro politiku obchodní. Výsledky této statistiky sloužily prakticky zejména za podklad pro sjednávání obchodních, později i platebních a devisových smluv s cizími státy.

Podle citovaných právních předpisů prováděla se statistika zahraničního obchodu i po mnichovském diktátu, ovšem pro zmenšené území. Za okupace vyvíjela se odlišným způsobem. Jednak v zemích českých bez pohraničí - a jednak na Slovensku. Stručně budiž uvedeno jen tolik, že v zemích českých se podařilo Státnímu úřadu statistickému v Praze udržet a provádět tuto statistiku přes odpor některých vlivných německých činitelů i po celou dobu okupace. Státní úřad statistický usiloval se zdarem v této době o zachování této činnosti hlavně proto, aby jednak udržel jeden z důležitých znaků státní svrchovanosti, jakým je vykazování obchodu určitého území s cizinou, a jednak aby zachránil kádr svých úředníků-specialistů před totálním nasazením a mohl jich hned po obnovení státní samostatnosti pro tyto svrchu zmíněné účely, nezbytné pro hospodářské řízení a politiku, použíti.

Ovšem, tehdy byl zahraniční obchod zachycován jen v tzv. protektorátě, do něhož se nepočítal na jedné straně obchodní styk s Německem, jako zase na druhé straně vystupoval v tomto zahraničním obchodě obchodní styk se Slovenskem. Tehdejší tzv. Slovenský stát prováděl arci v době nesvobody také statistiku svého zahraničního obchodu a podržel československý statistický seznam zboží, dřívější československé vzorce statistických ohlášek, jakož i vůbec všechny původní republikánské předpisy pro tuto statistiku.

Po obnovení samostatnosti bylo hned na počátku všeobecně uznáváno, že zahraniční obchod a jeho statistika jsou společnými záležitostmi celého státu a že tedy statistika zahraničního obchodu musí býti prováděna jednotně a jedním úřadem pro celé státní území. Vzhledem k nově tvořenému poměru mezi českými zeměmi a Slovenskem bylo však nutno deklarovati zákonnou normou, že naše původní předpisy, platné pro tuto statistiku do 29. září 1938, platí zase pro celé státní území - § 1, odst. 1 vládního návrhu a že tuto statistiku provádí pro území celého státu Státní úřad statistický v Praze - § 1, odst. 2. Nutnost takovéto zákonné deklarace je dána také tím, že v době nesvobody byla na Slovensku organisována statistika v rámci celkové úpravy statistické služby zákonem ze dne 20. prosince 1940, č. 330 slov. zákoníka o státní statistické službě, Slovenská národní rada pak vydala dne 26. května 1945 pod č. 48 Sb. nařízení o zřízení státního plánovacího a statistického úřadu. Z těchto dvou právních norem by se mohlo také dovozovati, že na Slovensku má vykonávati statistiku zahraničního obchodu Státní plánovací a statistický úřad v Bratislavě. Bylo tedy nutno pro jasný právní pořádek předložiti daný návrh zákona deklaratorního rázu.

Státní úřad statistický připravoval předkládanou osnovu původně jako dekret presidenta republiky, k němuž si musel vyžádati souhlas Slovenské národní rady, poněvadž jde o právní normu platnou pro území celého státu. Tento souhlas udělila Slovenská národní rada dopisem svého předsednictva z 15. října 1945, č. 7624/45. V této době nebylo již možno pro krátkost času, aby osnova vyšla jako dekret presidenta republiky, a předkládá se proto nyní jako vládní návrh ke schválení Prozatímnímu Národnímu shromáždění.

V mezidobí od obnovení státní samostatnosti až do účinnosti navrženého zákona provádí již Státní statistický úřad statistiku zahraničního obchodu v dohodě s hospodářskými ministerstvy, Národní bankou a Státním plánovacím a statistickým úřadem v Bratislavě jednotně pro celou Československou republiku.

V § 2 předloženého vládního návrhu suspenduje se povinnost předkládati při statistickém hlášení dovozu některých druhů zboží osvědčení o výrobním původu zboží. Toto osvědčení bylo zavedeno z důležitých důvodů obchodně politických, když se v praxi zhusta stávalo, že vývozce cizích, hlavně zámořských zemí neudával pro svou statistiku správně jako zemi určení Československo. Tím se stávalo, že ve statistikách oněch zemí nebyl buď vůbec, anebo nikoli úplně zachycen jejich vývoz do Československa a takové země nechtěly zase povolovati náš export, tvrdíce, že Československo od nich žádného zboží neodebírá. Aby právě byl vývoz z takové cizí země do Československa i v její statistice zachycen, muselo býti vyhotoveno osvědčení o původu zboží a přiloženo k zásilce. V tomto osvědčení se udávalo, že dodané zboží pochází z té či oné země a že se vyváží do Československa. Toto osvědčení potvrzovaly jednak naše zastupitelské úřady v této cizí zemi a jednak místní úřady, např. obchodní komory, a kopie tohoto osvědčení se předkládaly Státnímu statistickému úřadu příslušné cizí země, aby mohl při daném vývozu správně uvésti jako zemi určení Československo.

V dnešní době je naší snahou, aby dovoz zejména surovin a potravin, které nyní co nejnutněji potřebujeme, byl co nejméně zatěžován jakýmikoli formalitami, a proto se předkládání těchto osvědčení zatím nepožaduje a příslušná vládní nařízení se v § 2 tohoto vládního návrhu dočasně suspendují. Zdá se však, že v budoucnu z důvodů dříve již zmíněných bude zase nutno osvědčení o výrobním původu zboží obnoviti, a proto se dává v tomto paragrafu vládě příslušné zmocnění.

V dnešní době všestranného řízení státního hospodářství ještě vzrostla důležitost statistiky zahraničního obchodu, a proto je nutno, aby tato statistika, prováděná sice již od obnovení státní samostatnosti, avšak jen určitou provisorní formou, byla zase postavena na pevný a jasný právní základ, k čemuž slouží navrhovaná osnova. Tato má však i význam fiskální pro státní pokladnu, poněvadž obnovením zákona č. 235 z r. 1922 bude opět možno vybírati statistický poplatek za dovoz, vývoz a průvoz, který sám o sobě jest minimální, nečiní ani promile z hodnoty zboží, avšak bohdá stoupající rozvoj našeho zahraničního obchodu bude znamenati podstatně důležitý přínos pro hrazení nákladu této statistiky. (Předsednictví převzal místopředseda Cvinček.)

Výbor obchodu tohoto Prozatímního Národního shromáždění ve své schůzi konané dne 4. dubna projednal podrobně předložený vládní návrh č. 205 a doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo tento vládní návrh beze změny. (Souhlas.)

Podpredseda Cvinček: Ku slovu neni nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Poneváč niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto tedy súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 3 paragrafy, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech pozdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 5. Druhé čítaní osnovy zákona o právnych predpisoch pre štatistiku zahraničného obchodu na území republiky Československej a o prechodnom zrušení povinnosti predkladať pri štatistickom hlásení dovozu osvedčenie o výrobnom pôvodu tovaru (tlač 340).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Soukup: Nejsou.

Podpredseda Cvinček: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ak ju Dočasné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech pozdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený 5. odstavec poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu šiesteho odstavca poriadku, ktorým je

6. Zpráva výborov ústavne-právneho a osídlovacieho (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu zákona (tlač 324) o priznávaní hospodárskych a právnych úľav krajanom vracajúcim sa do vlasti.

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem aby sa jednanie o tejto predlohe slúčilo s jednaním o predlohe, ktorá je ako 6. odstavec denného poriadku, to je

7. Zpráva výborov ústavne-právneho a osídlovacieho (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 325) o udelení štátneho občianstva krajanom vracajúcim sa do vlasti.

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že ide o otázky týkajúce sa krajanov vracajúcich sa do vlasti.

Sú nejaké námietky proti návrhu na slúčené prejednávanie týchto odstavcov? (Neboly.)

Nie sú.

Prejednávanie bude tedy podľa návrhu slúčené.

Zpravodaji sú: o odstavci 6 za výbor ústavne-právny p. posl. dr Čech, za výbor osídlovací pí posl. Uhlířová, o odstavci 7 za výbor ústavne-právny p. posl. dr Čech, za výbor osídlovací p. posl. Machát.

Dávam slovo zpravodajcovi za výbor osídlovací o odstavci 6, pí posl. Uhlířovej.