Ve své touze alespoň zčásti si upraviti své příbytky, ve své lásce k půdě a jsa si také vědom své národní povinnosti, přes všechno utrpení zajistiti i nadále výživu národa, vložil do oprav všechny své peníze.

Úspory, kterých do 1. listopadu nemohl pro nedostatek nákupu materiálu upotřebiti, zůstaly na vázaných vkladech. Následkem toho je zde naprostý nedostatek finančních prostředků a stále se množí případy, že zboží, které stále ve větším a větším množství přichází na trh, leží v obchodech, protože si je občané nemohou koupiti, prostě proto, že nemají dostatek peněz.

Proto je nutno zvláště mít zřetel na tyto okolnosti, neboť co je pro jiné kraje snesitelné, je už pro Slezsko neúnosné. Slezsko samo má pro republiku veliký význam. Je to země poměrně malá, ale silně produktivní. Je to země tvrdého, prostého a pracovitého lidu, a bude ještě více produkovat, když jeho lid bude hospodářsky a sociálně dostatečně zajištěn. Při tom je to země nebývalých zvláštností a protikladů. Je na jedné straně bohatá a na druhé straně zase chudá způsobem života svého lidu. Již dávno vystihl tuto skutečnost známý a milovaný otec Slezska Petr Bezruč, rodák z Háje pod tradičním vrchem Ostré Hůrky, který ve své básni "Ostrava" říkal na adresu tehdejších bývalých rakousko-uherských pánů, že "při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu".

Věřím však, že v naší nové lidově-demokratické republice nebude už příčiny, aby podobný výrok obdobného charakteru musel býti opakován o Praze. Ba naopak. Praha ukázala zvláště u příležitosti "Slezského týdne", že správně chápe, jakou důležitost má Slezsko pro celou naši republiku. Slezsko se svou průmyslovou základnou má býti páteří našeho národního hospodářství a silnou páteř musí míti i jeho lid, který pro toto hospodářství tvoří hodnoty. Bude-li silné Slezsko, bude silná i celá republika. Zkrátka je zapotřebí, aby došlo k vyrovnání jak hospodářskému, tak kulturnímu a národnímu, aby se Slezsko jednou provždy stalo opravdu - to zdůrazňuji - opravdu nedělitelnou součástí Československé republiky, včetně oblasti těšínské a hlučínské.

Jedině s nadšením můžeme uvítati plán ministerstva školství založit v Opavě universitu, která bude mít pro Slezsko neobyčejnou důležitost pro podporu jeho kulturního života a pro šťastnou likvidaci ještě stále trvajících národnostních problémů, se kterými Slezsko v některých svých částech dosud těžce zápasí.

Slezský lid prokázal nesčetněkrát svou věrnost republice a národu. Své vnitřní protiklady řeší sám poměrně hladce a úspěšně. Minulého roku přes 100.000 účastníků manifestace na památné Ostré Hůrce prokázalo svoji oddanost a věrnost republice a národu a přísahalo na svou tradici slavného národního slezského odboje.

Ani při budování republiky i přes velké oběti nezůstal slezský lid pozadu, ale mohu říci s hrdostí, že si uhájil čestné místo v národě. Byli to naši horníci, byli to hutníci a dopraváci, jejichž úsilí nám přineslo značný příspěvek k ozdravení našeho hospodářského života v celém státě. Ba ani venkov, ten tak strašně zničený venkov, nezůstal pozadu, ale naopak obstál velmi důstojně. Rolníci, kteří se ihned po přesunu fronty chopili práce, vykonali, mohu říci, nadlidské dílo. Myslím, že není třeba zde opakovati, jak vypadala jejich hospodářství, kudy se převalila fronta. A hle, je to zase Slezsko, které úspěšně závodí s ostatními moravskými okresy v dodávkách obilí. Okres Bílovec se svými desítkami zničených obcí se umístil na prvém místě v celé zemi Moravskoslezské. Vysoko vyzdvihujeme obětavost rolníků z obcí válkou nejvíce poškozených, kteří také národu odevzdali nejvíce z výsledku své těžké práce. Kontingenty, které nebyly nijak nízké, byly v mnohých obcích překročeny daleko přes 100 %.

Takové je tedy naše Slezsko. Je to země poctivého, prostého a pracovitého člověka, člověka zdravého jádra. Slezsko nečeká, ale pracuje. Slezsko neprosí, ale žádá uznání a spravedlnost. Slezsko i nadále zůstane věrno své slavné tradici Ostré Hůrky, tradici jednoty českého národa. Němci ve své zuřivé zběsilosti a nenávisti k němu do základu zničili památník slezského odboje selského lidu na Ostré Hůrce. Zničili památník, ale nezničili ducha a tvrdou pěst našeho lidu.

Proto při provádění stavební obnovy žádá Slezsko pozornost podle zásluh, podle obětí a podle hospodářské důležitosti a potřeby. V celkovém počtu zničených budov je řada škol a jiných budov veřejných, řada objektů silně rozvinutého slezského zemědělského družstevnictví - a co nejdůležitější - největší část zničených jednotek jsou selské zemědělské statky. Proto při provádění obnovy upozorňuji zvláště na § 1 zákona, odst. 1, který říká: "Obnovou uvádějí se v souvislosti s válečnými událostmi zničené a poškozené objekty do řádného stavu, avšak jen v rozsahu nezbytném pro nutné ubytování obyvatelstva, pro zajištění hospodářského života a řádného provádění zdravotní péče nebo důležité výroby nebo cenných kulturních hodnot v postižené obci nebo území."

To tedy v tomto případě znamená zajištění organisace zemědělské výroby a výstavbu našeho venkova, jmenovitě jeho hospodářských budov, škol, objektů zemědělských družstev a podobně. Jsou zde obce, které pro naprostý nedostatek stodol a kůlen nemohou zajistit sklizenou úrodu, jsou obce, které pro naprostý nedostatek chlévů a stájí jsou nuceny svůj tažný a chovný dobytek, i když ho mají velký nedostatek, udržovat v nehygienických objektech, což má pochopitelně na chov domácího zvířectva velmi neblahý vliv.

Toto jsou mé poznámky k osnově zákona o stavební obnově, které se týkají více méně jeho provádění. Věřím pevně, že ve smyslu propagace "Slezského týdne" Praha zůstane Slezsku i nadále přátelsky nakloněna a dá mu v rámci možnosti všechno, co Slezsko ke svému vzkříšení a zabezpečení života svého lidu potřebuje. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Urbánek, jemuž dávám slovo.

Posl. Urbánek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Když slezský lid po svém osvobození vyšel z trosek svých domovů a pochoval své mrtvé, poklekl na půdě zbrocené krví svých synů a v hluboké úctě se sklonil nad rovy chrabrých ruských bratří. Od Frývaldova, Krnova, přes Opavsko, Ostravsko, Těšínsko až k Jablunkovu je tato půda napojena drahocennou krví slovanských bratří a jejich pomníky mluví o hrdinství a obětování. Píseň osvobozeného člověka se rozezněla slezskou zemí. Ti, kdož museli opustit Opavsko a Těšínsko, mohli se navrátit domů. Přišli, aby viděli své nešťastné Slezsko, zemi od věků přehlíženou, odstrkovanou, která přinesla v této hrůzné válce svůj veliký podíl k osvobození národa a státu. Slezský člověk, tvrdý, prostý a věrný, zůstal na svém místě. Ponížen, popliván, zbit a zneuctěn, přece zůstal v prvých řadách s puškou v ruce, přes strašnou válečnou vřavu. A dnes tento náš lid, který na nikoho nečekal a vrhl se do práce, obstál i v této zkoušce. Dokázal, že kraje rozbité válkou nabývaly, ač pomalu, lidštějšího obrazu, a tam, kde vládla germánská zpupnost, surovost, vražednost a nenasytnost slyšíme českou vlasteneckou píseň a drahou mateřštinu. V továrnách, šachtách, dílnách i uhelných dolech udržuje náš horník a dělník radostný rytmus práce a tvoří hodnoty pro lepší a spravedlivější zítřky.

Vážená a slavná sněmovno, dnes máme schválit osnovu zákona o stavební obnově. Na tento zákon lid slezské země čeká. Čeká, že mu bude pomoženo, neboť jeho situace je opravdu kritická. Dovolte, abych aspoň několika čísly podal obraz našeho zmučeného kraje. Celkem bylo ve Slezsku poškozeno, zničeno nebo vypáleno 34.986 domů z celkového počtu 90.000, při čemž byla způsobena škoda 20 miliard 670 milionů Kčs. Celková stavební škoda činí okrouhle 4 miliony 420 tisíc Kčs a vztahuje se téměř na 35.000 budov.

Aby mohlo býti v r. 1946 v rámci plánovaných prací dosaženo vytčeného cíle, jeví se pro Slezsko tato potřeba stavebních hmot: 93 milionů obyčejných a dutých cihel, 25 milionů tašek, 4.000 tun stavebního vápna, 42.000 tun cementu, 2 miliony m² lepenky, jeden milion m² osinkocementové krytiny, 210.000 m² přírodní břidlice, 1 milion m² skla, 8.000 tun železa, 800.000 m³ dřeva atd. V tom ovšem není zahrnuta potřeba pro výstavbu měst, veřejných budov a pod., které jsou plánované pro příští léta. Zemský národní výbor v Moravské Ostravě zakoupil několik desítek dřevěných obytných domků pro školní, případně zemědělské účely. Náklady na tyto domky byly kryty z prostředků zemských a činily skoro 5 milionů Kčs. Později byla tato částka kryta z úvěru, uvolněného vládou na krytí nákladů za tak zv. okamžitá opatření. Ministerstvo ochrany práce a sociální péče zapůjčilo obyvatelstvu našeho kraje jednobytové dřevěné domky. Těchto bylo až dosud dodáno na 900. Souběžně s touto akcí zahájena byla akce dodávky nejpotřebnějšího materiálu pro opravy budov méně poškozených na soukromý náklad jejich majitelů. V rámci této akce byly opatřeny mimořádné příděly řeziva, dehtované lepenky, cihel, cementu, železa, vápna a skla. Až na sklo podařilo se krýti potřebu na nejnutnější opravy tak dalece, že tyto mohly býti před příchodem zimy zhruba ukončeny.

Problém dopravní měl své kořeny jednak v nedostatku nákladních aut a koní, jednak v nedostatku pohonných látek. Již v srpnu 1945 bylo opatřeno 150 nákladních aut z dodávky UNRRA a zvýšením přídělu pohonných látek mohla býti tato vozidla uvedena do provozu. Pozdějšími dodávkami nákladních vozů, opravou železničních tratí a mostů, rozšířením dopravy po železnici a doplněním stavu koní se v dopravním oboru dospělo ke stavu aspoň prozatímně vyhovujícímu potřebám kraje.

Slezský průmysl byl rovněž velmi citelně poškozen, a to zejména v opavském Slezsku. Ze 4 cukrovarů byly 3 úplně zničeny, z 12 tiskáren 6 bylo zničeno a 1 poškozena, ze 4 koželužen 1 zničena a 1 poškozena, ze 48 kovoprůmyslových závodů 7 zničeno a 14 poškozeno, ze 24 dřevoobráběcích závodů 3 zničeny a 6 poškozeno, z 8 chemických závodů 1 zničen a 1 poškozen, z 9 papírenských závodů 1 zničen a 1 poškozen, z 23 potravinářských závodů 2 zničeny a 4 poškozeny, ze 7 lihovarských závodů 1 zničen a 3 poškozeny, z 22 mlynářských podniků 2 zničeny a 3 poškozeny, z 86 pil 5 zničeno a 6 poškozeno, ze 6 pivovarů 1 poškozen, ze 73 textilních závodů 1 zničen a 7 poškozeno.

Celkový počet zničených silničních mostů a větších objektů činí 284. Celkem bylo zničeno 148 železničních mostů a 8 silničních nadjezdů, v mnoha dlouhých úsecích tratí vytrhali Němci specielními pluhy kolejnice a zničili pražce. Zároveň s obydlím ztratili obyvatelé postižených krajů všechno šatstvo, prádlo a domácí nářadí. Stejně bylo postiženo mnoho lidí, kteří sice o přístřeší nepřišli, avšak jejich byty byly německými vandaly úplně vyrabovány. Aby obyvatelstvu sociálně slabému umožněn byl nákup alespoň nejnutnějších životních potřeb, přikročilo ministerstvo vnitra k výplatě záloh na náhradu válečných škod podle dekretu presidenta republiky čís. 82. Pro oblast expositury zemského úřadu v Moravské Ostravě uvolněna částka 74 milionů Kčs; vyplaceno bylo 11 milionů Kčs a zbytek je v poukazovacím řízení a bude v nejbližší době vyplacen. Slezským obcím vzniklo po osvobození mnoho úkolů, jež byly nad jejich finanční schopnosti. Byla to zejména tak zvaná okamžitá opatření, která nesměla býti v zájmu veřejném odkládána, nýbrž provedena ihned, jak konečně z tohoto názvu vyplývá. K úhradě nákladů za okamžitá opatření a zabránění dalším škodám na veřejných budovách bylo zatím povoleno vyplatiti do dnešního dne částku 65 milionů Kčs. Dalších 15 milionů bylo reservováno prozatímně na zálohování prací k odstranění ssutin.

S blížící se zimou a ukončením stavební sezony v r. 1945 vyvstala dvě vážná nebezpečí. Bylo nebezpečí nezaměstnanosti stavebního dělnictva a nebezpečí zřícení ohořelých zbytků budov. Pro vyřešení těchto problémů uvolnila vláda částku 40 milionů Kčs, kterých se použilo ku krytí nákladů na zbourání poškozených domů a trosek hrozících zřícením. Tyto peníze byly rozděleny mezi města Opavu, Mor. Ostravu, Bílovec, Krnov a Fulnek, kde bylo největší nebezpečí. Zmíněná částka daleko nestačí k odstranění všech nebezpečných trosek. Jednání o zvýšení dotace je v proudu a slibuje splnění i když ne všech nároků, tedy aspoň jejich části. Obyvatelé našich nejhůře postižených krajů jsou z větší části dělníci a drobní zemědělci. Škody způsobené jim válkou přesahují většinou mnohokrát jejich finanční schopnosti. Levný úvěr, o němž jedná osnova zákona o stavební obnově, bude sice značnou pomocí, nikoliv však pomocí absolutní.

V rámci plánované výstavby Slezska je naprosto nutné, aby se přihlédlo k nedostatečným komunikacím tohoto kraje. Jsou zde již staré a velmi naléhavé požadavky Slezanů o dobudování dráhy Kyjovice-Budišovice, Pusta Polom-Opava, a druhé tratě Bílovec-Hradec-Podolí. Tím by se ulehčilo hlavně dělnictvu, které má daleko do průmyslových středisek Moravské Ostravy a Opavy. Hospodářský význam kraje by tím také nesmírně stoupl. Příslušní činitelé byli již na tyto potřeby kraje upozorněni zvláštními pamětními spisy.

Zákon o stavební obnově převádí nás z válečného a poválečného neurovnaného stavebnictví opět do právního stavu, pokud jde o nápravu škod vzniklých v důsledku ničivých účinků války či okupace. Příprava návrhu tohoto základního zákona vyžádala si velké práce a péče mnoha zúčastněných činitelů a odborníků, ať již ze řad státních zaměstnanců, úředníků ministerstev nebo ze řad úředníků civilního sektoru. To, že se osnova stává zákonem na začátku hlavní sezony r. 1946, dokazuje, že jak vláda, tak i sám parlament jsou si vědomy nutnosti umožniti rozvinutí větších stavebních akcí poskytnutím nové zákonné base právní, finanční i technické. I když uzákoněním osnovy o stavební obnově stojíme teprve na začátku všech přípravných prací a když se tudíž k vlastním stavebním výkonům podle zákona o stavební obnově bude moci přikročiti teprve v létě t. r., umožní zákon o stavební obnově zahájení a v mnohém případě plné rozvinutí stavebních prací, od nichž je také možno čekati i ostatní obrodu hospodářského života.

Při této příležitosti je však záhodno zmíniti se o uznávaném nedostatku, kterým byly a ještě jsou bržděny mnohé přípravné i vlastní stavební práce. Chybí nám samostatné ministerstvo techniky, tudíž samostatné správní ústředí, jež by v rámci své kompetence, zákonem jasně vymezené mohlo urychleně a s plnou odpovědností zařizovati vše, čeho je třeba v zájmu rozvinutí i ostatních stavebních prací, které nenáleží do rámce zákona o stavební obnově. Stavební obnovu bude říditi ministerstvo dopravy - veřejná správa technická - které k tomu účelu zřídilo samostatný odbor stavební obnovy. Zákon o stavební obnově nás však poučuje o tom, že v mnohých případech bude nutno prováděti i ve stavební obnově meziministerská řízení, neboť kompetence, i pokud jde o stavební obnovu, není vyhražena jen odboru stavební obnovy v ministerstvu dopravy. Nejsme zbaveni obavy, že by mohly vzniknouti v důsledku toho i napříště kompetenční spory, jež by vlastní provádění stavební obnovy brzdily. Litujeme, že jsme se dosud nedostali ke zřízení samostatného ministerstva techniky, jehož urychlené zřízení uznal již technicko-dopravní výbor PNS. I na příkladech z ciziny, Anglie, Francie, Polska a Jugoslavie i dalších zemí vidíme, že zřízení jednotného technického ústředního místa pro obnovu je uznáváno jako jeden ze základních požadavků účelného postupu při odstraňování válečných škod na nemovitostech. Jsme ovšem šťastni, že u nás přece jen není zničení, způsobené válkou toho rozsahu, jako v zemích uvedených, přesto je však třeba, abychom dbali urychleného řízení, kontroly i provádění všech technických prací a s tím spojeného řízení administrativního a správního, což bude jedině možné v samostatném ministerstvu techniky, či lépe řečeno veřejných prací. V zájmu veřejném bylo by třeba, abychom se na věci technicko-hospodářské nedívali jen se stanoviska čistě politického, stranického, neboť jedině tak se dostaneme k lepší hospodářské základně, a to v prvé řadě v zemích a oblastech nejvíce postižených válkou a okupací. Jednou z nich je Slezsko, které zde také zastupují.

Žádám vládu, aby Slezsku byla dána přednost, pokud jde o pořadí v provádění stavební obnovy ve smyslu nového zákona. Vždyť urychlenou a dobře provedenou stavební obnovou Slezska vytvoříme podmínky pro takové hospodářství i společenský život v této zemi, jaké si její občané, vždy věrní příslušníci naší republiky, zaslouží.

Státní rozpočet stanoví 10 miliard státních záruk pro výstavbu zničených krajů. Je to jistě důkazem, že odpovědní vládní činitelé mají zájem na brzké výstavbě oněch krajů, které se tak osvědčily. Těmto věrným spolehlivým hraničářům bude tak splacen dluh za oddanou stráž, kterou tu po staletí proti germánům drželi - a také udrželi. Zákon o stavební obnově nám zaručuje, že při organisované výstavbě nebude zbytečně a bezplánovitě plýtváno jak stavebními hmotami, tak i pracovními silami. Zmocněnci-odborníci z oboru stavebního, kteří budou výstavbu zničených krajů určovat a odpovědně řídit, jsou zárukou, že obnova bude situaci v obnovovaných krajích proti dřívějším poměrům zlepšovat. Zájmy jednotlivců se musejí podřídit zájmům celku, jak toho bude veřejný zájem celku vyžadovat. Velká úloha tu bude připadat samosprávě, aby v součinnosti s okresními a zemskými národními výbory vybrala pro funkce stavebních zmocněnců a členů komisí vhodné lidi, kteří musejí být jen a jen odborníky se širokým odborným a sociálním rozhledem.

Dovolte mi, paní a pánové, abych s tohoto místa poděkoval těm, kteří až dosud obětavě Slezsku pomáhali. Jsou to pánové z ministerstva dopravy, kteří několikrát Slezsko navštívili a měli pro jeho bolesti veliké porozumění. Poslední návštěva koordinační komise naší vlády vedena p. inž. Labským a p. inž. Kazdou při svém studijním zájezdu do Slezska prozkoumala na místě všechny potřeby a zařídila již mnohou nutnou pomoc. Chtěl bych vzpomenout ještě jednoho. V nemocnici leží obětavý pracovník, referent z ministerstva dopravy pro výstavbu zničeného Slezska, p. ing. Chlebeček. Ač rodák země české, dal Slezsku kromě obětavé, nadlidské práce také svoje srdce. Gestapácká zvrhlost koncentračního tábora zanechala těžké následky na jeho zdraví. Vděční Slezané mu přejí brzké uzdravení, aby se mohl vrátit a dokončit svoji tak záslužnou práci.