Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé dr Kempný, Ušiak.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger;

náměstkové předsedy vlády Gottwald, Široký, Ursíny;

ministři dr Drtina, Ďuriš, arm. gen. Hasal, Kopecký, Laušman, dr Nejedlý, Nosek, Majer, dr Pietor, dr Procházka, dr Šoltész, dr Šrobár; státní tajemníci dr Clementis, gen. dr Ferjenčík, Lichner.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

232 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 302) o dávce z majetkového přírůstku a o dávce majetku.

2. Zpráva výboru rozpočtov0ho (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 303) o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii.

3. Zpráva výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 235), kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb., o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné (tisk 361).

(Před zahájením schůze vstoupil do lóže president republiky dr Edvard Beneš s chotí. Přítomní povstali a bouřlivým potleskem hlavu státu přivítali.)

Předseda (zvoní): Zahajuji 49. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Dámy a pánové!

Národ, vzpomínající, že právě před rokem bylo ukončeno jeho dlouholeté jařmo a utrpení, myslí v těchto dnech na sily, které vyvolaly jeho odboj a které se manifestačně projevily revolucí. Jsme všichni účastníky velké doby, která převrací někdejší ustálenou tvářnost světa a která vyvolává v život nové, bohdá lepší možnosti uplatnění člověka. Po celém světě má se státi skutkem jistota každého jedince že bude mít práci, která bude sloužiti lidskému celku a která zaručí, že se nevyskytne nikde na světě ničemná zvůle, která svou sveřepou mocí a násilím dovedla obrátit velikou část kvetoucího světa ve zříceniny. Do tohoto světa, jehož budoucí krása se pozvolna vynořuje před našimi zraky, nelze vstupovat všedními cestami, neboť, jak správně praví náš veliký básník, Jan Neruda: "než se lidstva pouta zdrtí, je třeba ještě velkých smrtí." Do světa budoucnosti vedla brána smrti a krve, cesta posetá mrtvým oběťmi, které nikdy nebudou zapomenuty.

Naše národní revoluce byla výsledkem lidové jednotné vůle, jednotného smyslu všech našich občanů, kterým myšlenka na národ a stát byla, vkořeněna do duše. Vzpomeňme trpkých chvil z času mnichovského jednání, když se rozhodovalo o nás bez nás, a vzpomeňme na úžasné sjednocení všeho českého lidu, přesvědčeného o křivdě, která se nám stala. Můžeme říci, že od mnichovského rozhodnuti počaly se v našich zemích organisovati buňky odporu a revolučního hnutí. Zesíleny a ve správnosti svého postupu utvrzeny okupací z března 1939 počaly tyto organisace podzemního hnutí šířiti myšlenku povstání a odplaty. Zatím co president republiky dr Edvard Beneš se musel uchýliti do ciziny, aby tu vykonal veliké politické dílo uvědomění světa o nesmírné křivdě, která se stala Československé republice, a aby varoval před další expansí fašismu a nacismu, vřelí vlastenci doma, nedbajíce stranické někdejší příslušnosti, vytvořili síť podzemní práce, organisaci, která byla ve styku se zahraničím.

Páni poslanci a paní poslankyně, prosím, abyste povstali a vzpomněli statečných a opravdových vlastenců, kteří zpečetili tento svůj zájem o věc národa a státu smrtí. (Shromáždění povstává.) Vzpomeňme na všechny oběti nacistické zvůle, ať už zahynuly na popravištích, ať už byly utýrány bez formalit nacistického předstíraného práva. To vše byly oběti revoluce, to byli stoupenci a šiřitelé myšlenky odboje, kteří podali vlasti a jejímu blahu svou oběť nejvyšší, život svůj a často i životy svých drahých, celé rodiny. (Shromáždění usedá.)

Dámy a pánové! Dobře jsme věděli, že výbuch revoluční je v celé naší vlasti připraven a že jen zcela nepatrná část našich občanů se připojila k páté koloně německé. Věděli jsme, že se můžeme spolehnouti na dobrý smysl a zdravý základ celého národa a že v daném okamžiku se pozvedne všechen náš lid, jen jakmile uhodí jeho hodina. Toužili jsme po tom, aby co nejvíce zdravé krve národa bylo uchováno k budovat budovatelskému dílu nové republiky. Každý jedinec, který zahynul v drápech fašismu, i každý voják naší zahraniční armády, který padl v boji proti německým armádám, byl celým národem uctíván jako oběť revoluce.

Sledovali jsme s účasti hnutí revoluční, které se projevovalo organisací partyzánství, pozdravili jsme s nadšením povstání baňsko-bystrické, v němž po prvé stanul slovenský lid na své vlastní půdě ozbrojen proti cizí moci a zdůraznil touhu žíti s národem v jednotném a nedělitelném československém státě.

Když jsme v Košicích v sobotu dne 5. května 1945 zaslechli volání pražského rozhlasu o pomoc bojujícím, poznali jsme, že i lid pražský zůstal věren starým revolučním tradicím. A když jsme viděli po svém návratu popleněnou zlatou naši slovanskou Prahu a uzřeli nad její zkrvavělou půdou svítiti slunce svobody, byl to slavný a slastný pocit jistoty, že národ zůstal věren sobě, své svobodymilovné tradici a že dovedl jíti za svým ideálem i cestou nejvyšších obětí.

Cestou revoluce probojoval se všechen československý lid k vědomí přerodu světa. Uvědomil si, že zcela zašly časy lidské nerovnosti, že právo lidské je konečné vítězem nad právem výsadním a právem liter. život a jeho zápas zformoval naše lidové přesvědčení a celá budovatelská práce na novém díle republiky se ukázala výsledkem vpravdě revolučním. Dekrety presidenta republiky, které byly vydány, aby vznikla nová budovatelská energie národní, se osvědčily do té míry, že lid vzal jejich věc za svou. Vládní opatření, která byla učiněna, aby se mohlo rozvinouti veliké pracovní úsilí, potkala se s pozdravy všech, kteří dobře smýšleli s naší republikou. A my vidíme, že den ode dne roste budovatelské dílo. Jsme pozorováni celým světem. Ti, v jejichž šlépějích vedeme svůj vývoj, vidi s radostí, co se u nás zdařilo. Mnozí ostatní nám závidí, závidí nám naši mladou revoluční silu a odvahu, naši vůli žít a stavět jistotu pro sebe a pro své budoucí.

Před rokem se skončila revoluce krvavá, revoluce smrti, a její dítko, revoluce práce a budování, se rozvíjí před našima očima. Ne, v našich vodách, vodách československých není zátok, ve kterých se usazuje kal, vše se řine tokem bystřiny, která pohání kola práce, která čistotou svého proudu vzbuzuje radost a okouzlení. Revoluční dílo jde nyní a musí jíti cestou práce pro republiku a všechen náš lid.

Zde na půdě zákonodárného sboru československého vzpomínám zásluh revoluce zahraniční i domácí, naši zahraniční armády a našich hrdinných letců, vzpomínám velikých spojenců Svazu sovětských socialistických republik (Dlouhotrvající bouřlivý potlesk.), velké Britannie a Spojených států severoamerických (Hlučný potlesk.) kteří nám poskytli svou pomoc v nejpohnutější chvíli naší historie.

Ze srdce, s největší upřímností a s nadšením pozdravuji budovatelský elán celé Československé republiky. To je znamení skutečného vítězství věci československé před celým světem a to je také osvědčení tvůrčí síly československého lidu. Smekáme s pohnutí před mrtvými, kteří zemřeli, abychom my mohli žit svobodně ve své vlastní historické domovině. Ale oni také volají k nám, zástupcům československého lidu, z velikého neznáma, abychom všichni nad stranicko-politické rozdíly kladli vždy zájem republiky a zájem českého a slovenského národa.

Zdravíme živé. Ať žijí všichni, kteří dali republice své síly, ať žijí i ti, kteří budovatelskému úsilí našeho lidu přejí všechen zda.

Ať žije, ať vzkvétá Československá republika! (Hlučný potlesk.)

Ať dlouho osudy našeho státu řídí president Budovatel dr Edvard Beneš! (Shromáždění povstává. Dlouhotrvající bouřlivý potlesk. Shromáždění opět usedá.)

K mému proslovu se přihlásili tito řečníci jednotlivých politických stran, resp. poslaneckých klubů: pp. posl. Fierlinger, dr Josef Novák, dr Zenkl, Ursíny, dr Dolanský, Bašťovanský, Šabršula, Slávika dr Rohaľ-Iľkiv.

Uděluji slovo p. posl. Fierlingrovi.

Předseda vlády Fierlinger (uvítán potleskem): Slavné Národní shromáždění!

Nyní, kdy zákonodárné práce Prozatímního Národního shromáždění se chýlí ke konci, dovolte, abych použil této vhodné příležitosti a abych těsně před našim odjezdem do Jugoslavie vyslovil svůj hluboký dik vám všem, kteří jste po celou dobu trvání Národního shromáždění prokázali takovou důvěru vládě a jí pomáhali splnit její těžké a odpovědné úkoly. Naše spolupráce dala své positivní výsledky, především přes 150 zákonů, počítajíc v to dekrety presidentovy, jejichž ratihabici jste provedli. Zůstává ovšem celá řada osnov zákonů, které jsme v poslední době předložili Národnímu shromáždění, mezi nimi velmi důležité osnovy zákonů, jako na př. osnova zákona o národním pojištění, osnovy zákonu o péči o mládež, o péči o válečné poškozence a oběti války, o zajištění pracovních sil našemu zemědělství, o úpravě zemědělského pachtu a jiné a jiné důležité osnovy zákonů, jejichž dosah a sociální a hospodářský význam zajisté zhodnotíte.

Prosím vás snažně, abyste věnovali těmto osnovám veškerou svou péči a pozornost. Je pochopitelné, že mnohé osnovy zůstanou již do vínku příštímu ústavodárnému Národnímu shromáždění, poněvadž pro nával tak důležité a odpovědné práce a pro nedostatek času nebude Prozatímní Národní shromáždění s to tyto osnovy včas projednat.

Přiznávám se, že osnovy, které jsme Národnímu shromáždění předkládali, nebyly vždy bezvadné, ale je to pochopitelné při tom bouřlivém vývoji, kterým procházíme, při tom rychlém tempu výstavby našeho státu je to zcela přirozené, a myslím, že teprve s delším časovým odstupem budeme moci plně zhodnotit toto veliké dílo, které jsme spolu s vám vykonali, a že později najdeme více klidu a příležitost, abychom první naši hrubou zákonodárnou práci zlepšili a všechny případné vady a omyly odstranili

Ale mohu snad směle říci, že až po vykonaných volbách naše vláda bude skládat svůj mandát do rukou presidentových, učiní tak u vědomí, že pokud to naše síly dovolily, jsme se čestně zhostili těžkého úkolu. A jsem přesvědčen, že jsme vykonali dílo dobré. Především jsme se snažili vyvarovat všech zbytečných vnitřních konfliktů, zachovali jsme skutečný sociální mír, a mohu-li zde mluvit nejenom za své kolegy ve vládě, nýbrž za celou naši sociálně-demokratickou stranu, kterou mám čest v tomto Národním shromáždění a ve vládě zastupovat, mohu říci, že jsme se snažili uskutečnit v praktickém životě ony vysoké ideály, které byly vyzvednuty naší národní revolucí. Jsou to v podstatě ty staré sociální a demokratické ideály, za které již od dávných dob náš lid trpěl, pro které pracoval, za které bojoval, a mohu říci, že jsou to v podstatě tytéž ideály, za které jsme my první legionáři v době první války šli do boje. Duch skutečného bratrství a snaha po skutečném zrovnoprávnění všech občanů nás vedly ve všech našich snahách. Nechceme se, vážení přátelé, vrátit do oněch dob, kdy byl možný Mnichov bratr předseda David sám zde jméno tohoto osudného dne vyslovil nechceme, aby se opakoval 15. březen, a nechceme, aby se náš stát stal znovu tím zmítaným korábem na vzbouřeném moři mezinárodního dění. A proto zachovejme tu obdivuhodnou jednotu, která se spontánně vytvořila v době války a v době okupace.

Myslím, že základy, které jsme spolu s vámi položili, základy naší nové veřejné správy, základy našeho nového hospodářství jsou dostatečně pevné a silné, aby nový parlament a nová vláda, které přijdou po nás, mohly v započatém díle pokračovat.

A dovolte, abych se zmínil ještě o jedné věci. Dříve než Národní shromáždění skončí svou práci, hodlá naše vláda připojit k řadě svých počinů nový důležitý akt, tentokrát mezinárodního významu a dosahu. Víte, že se naše vláda po poradě s presidentem republiky a s kompetentními činiteli ve státě rozhodla podepsat smlouvu o přátelství a spojenectví s bratrskou Jugoslávií. (Potlesk.) Myslím, že se nemýlím, když tvrdím, že uzavření této smlouvy plně odpovídá skutečnému přání veškerého našeho lidu, a jak tomu nasvědčuje váš potlesk, dochází souhlasu vás všech. Tuto smlouvu jsme připravili podle vzoru naší spojenecké smlouvy se Sovětským svazem. Smlouva tudíž obsahuje pro obě smluvní strany závazek vzájemné pomoci v případě konfliktu s Německem nebo kterýmikoli jinými státy, které by se s Německem spojily. A tato smlouva obsahuje taktéž závazek pro obě smluvní strany plnit svědomitě veškeré povinnosti členů nové Organisace Spojených národů. Mohu tudíž říci, že tato smlouva nenarušuje v ničem naše dosavadní závazky a neporušuje přátelské vztahy k druhým spřáteleným státům a národům, a jsem přesvědčen, že bude nejenom cenným přínosem k zajištění našeho vlastního bezpečí, nýbrž bude též novým pojícím článkem mezi slovanskými státy a národy a bude cenným přínosem k utvrzení souručenství všech demokratických a svobodymilovných národů.

Dovolte, abych vám ještě vyjádřil svůj dík za shovívavost, se kterou se setkala myšlenka, aby se Národní shromáždění přesídlilo do této menší a skrovnější budovy. Opustili jsme starou naši budovu na nábřeží, budovu, v níž sídlil náš parlament přes 20 let, která byla již potřebám parlamentu přizpůsobena a která měla též svou velkou starou tradici. Tato věc může býti různě posuzována, ale je to zajisté velké gesto našeho Národního shromáždění vůči veškerému našemu kulturnímu světu, neboť jste tím dali nové možnosti našim umělcům k tvůrčí činnosti, dali jste možnost našim občanům vychutnávat krásu skladeb velkých mistrů v důstojné budově, akusticky plně vyhovující, neboť dosud Praha neměla ve skutečnosti budovu akusticky plně vyhovující. A mohu říci, že nesmrtelné umění našich velkých národních umělců, Smetany, Dvořáka, Fibicha, Nováka, Suka, Foestera, Janáčka, pomohou ještě lépe šířiti dnes slávu české věci, českého umění a české kultury v celém světě. A jak pravím, je to velké gesto se strany Národního shromáždění vůči našemu kulturnímu světu a získáváme si tím nový titul, že jsme skutečně národem kulturním.

Je pochopitelné, že jsme se s veškerým elánem pustili do všech přípravných prací, abychom vbrzku vybudovali nový důstojný chrám parlamentní demokracie, abychom si vybudovali novou parlamentní budovu na Letné. K tomu jsme učinili veškeré přípravy za účasti předních našich architektů a umělců a doufáme, že se nám podaří zmobilisovat zájem veškerého našeho lidu pro toto velké dílo, abychom výstavbu nové budovy brzy skončili a tím aby Národní shromáždění mohlo přesídlit brzy do nové, důstojné budovy.

Končím těchto několik stručných poznámek s pevnou vírou, že se nám podaří i po těchto volbách nejenom udržet naši Národní frontu Čechů a Slováků, ale ještě ji prohloubit a dále vybudovat, s pevnou vírou, že naše republika pod obezřelým vedením našeho presidenta dr Ed. Beneše bude s to v novém parlamentním období zaznamenat nové skvělé výsledky. (Hlučný potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo panu posl. dr Novákovi.