Předseda Josef David.

Místopředsedové Petr, Gottier, Tymeš, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé Štětka, dr Ducháček.

120 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 391), podle kterého lze prohlásiti dny 9. května a 29. srpna 1946 za dny pracovního klidu.

2. Zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 235), kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb., o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné (tisk 361).

3. Zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 213) o přídělu stavebních hmot (tisk 367).

Předseda Jos. David zahájil schůzi v 17 hod. 12 min.

podle § 2, odst. 4 dal předseda na dnešní schůze posl. Tymešovi.

Posl. Sosnar-Honzákovi, který předložil lékařské vysvědčení, prodloužilo PNS na návrh předsedův hlasováním zdravotní dovolenou o 1 měsíc, t. j. do 15. května 1946.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru ústavně-právního posl. Juru za posl. Klimenta, do výboru rozpočtového posl. Mráčka za posl. Kubíčka.

Klub poslanců čs. sociální demokracie vyslal do výboru ústavně-právního posl. Hladkého za posl. Hlaváčka, do výboru sociálně-politického posl. Cíglera za posl. Bělíkovou, do výboru průmyslu posl. Cíglera za posl. Konopu.

Klub poslanců demokratickej strany Slovenska vyslal do výboru zemědělského posl. dr Zibrína za posl. dr Kvetko, posl. Baláže za posl. Ferjaka.

Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru rozpočtového posl. Ušiaka za posl. dr Rohaľa-Iľkiva, posl. Kubače za posl. Strechaje, posl. Strechaje za posl. Kubače, do výboru zemědělského posl. Kubače za posl. Valo, posl. Turkovou za posl. Babeje.

Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru ústavně-právního posl. Dvorína za posl. dr Čecha, posl. Turkovou za posl. dr Friše, posl. Kubače za posl. dr Horvátha, posl. Čulena za posl. dr Rohaľa-Iľkiva; do výboru zemědělského posl. Babeje za posl. Turkovou, do výboru rozpočtového posl. Jeleňa za posl. Ušiaka; do výboru ústavně-právního posl. dr Horvátha za posl. Čulena, posl. dr Friše za posl. Kubače.

Klub poslanců demokratickej strany Slovenska vyslal do výboru ústavně-právního posl. Huška za posl. dr Lettricha, posl. dr Štefánika za posl. dr Múdreho-Šebíka.

Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 391), podle kterého lze prohlásiti dny 9. května a 29. srpna v roce 1946 za dny pracovního klidu (tisk 405).

Zpravodajem je pan posl. dr Peška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Peška: Slavné Národní shromáždění!

S opravdovým pohnutím vystupuji dnes na tuto tribunu, neboť zákon, o němž jsem zpravodajem, má být příspěvkem tohoto sboru k oslavám květnové revoluce a banskobystrického slovenského povstání. Tyto dvě události v našem politickém životě jsou základem naší veškeré další samostatnosti, ony umožnily, že nám je nadále možno budovat demokratické a socialistické zřízení našeho státu. Tak tyto dvě události umožňují další rozvoj našich národů, jak českého, tak slovenského.

Ústavně-právní výbor, když pojednal o této osnově, byl si vědom vážnosti otázky, kterou se zabýval. Je zajisté zcela oprávněno, aby těchto událostí bylo našimi národy vždy vzpomínáno, avšak nesmíme si zatajovat, že každé přerušení naší výroby, každé přerušení vyučování ve školách i úřadování v jednotlivých úřadech je těžkým zatížením celého našeho života jak hospodářského, tak kulturního.

Ústavně-právní výbor uvažoval také o jiných možnostech, jak důstojně vzpomínat těchto událostí, aniž by bylo toto břímě uvaleno na náš hospodářský a kulturní život. Avšak vzhledem k tomu, že zde je spontánní nadšení našeho lidu, které žádá, aby těchto událostí bylo vzpomenuto způsobem přímo manifestačním v den jejich prvního výročí, byl ústavně-právní výbor toho názoru, že je třeba vyjíti vstříc tomuto spontánnímu nadšení a umožniti přerušení pracovního procesu pro oslavy tak, jak to bylo již dříve chystáno.

Z tohoto důvodu ústavně-právní výbor doporučuje, aby návrh, který byl vládou předložen, byl bez jakýchkoli dalších změn schválen. Při tom ústavně-právní výbor předpokládá, že v příštích letech bude úprava ostatních památných dnů Československé republiky soustavně provedena tak, aby nebyla uvalována neúnosná břemena na náš život, a předpokládá, že tato věc bude vyřešena novým, lepším způsobem. Pro letošní rok však, první rok naší samostatnosti, považujeme za účelné, aby byly oslavy provedeny tak, jak se ve vládním návrhu předpokládá, a proto předkládám tento vládní návrh k vašemu souhlasu. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 2 paragrafy, nadpisem zákona a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, podle kterého lze prohlásiti dny 9. května a 29. srpna v roce 1946 za dny pracovního klidu (tisk 405).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Peška: Nejsou.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 235), kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb., o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné (tisk 361).

Zpravodajem je pan posl. Víšek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Víšek: Slavná sněmovno! Dámy a pánové!

Technicko-dopravní výbor pojednal ve své schůzi dne 10. dubna 1946 o vládním návrhu zákona tisk č. 235, kterým se mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 304 Sb., o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné. Trpíme totiž kritickým nedostatkem místností pro umístění úřadů, jakož i pro umístění cizích zastupitelských úřadů a institucí, kterých v nynější době je v naší republice daleko více než v době předmnichovské. Vyslanectví a konsuláty, které sídlily dříve v Berlíně, Varšavě nebo ve Vídni s pověřením pro Československo, jsou nyní v Praze. Rovněž nynější velvyslanectví a generální konsuláty jsou vybaveny četnějším personálem a tím nám vzniká další zvýšená potřeba úředních místností a bytů. Hlavní město naší republiky nabývá na svém významu a stává se velkým střediskem politickým a hospodářským.

Aby bylo možno z důvodů výše uvedených zabírati budovy, byty, místnosti, nestačil již ani zákon z r. 1921, čís. 304 Sb., a vláda se rozhodla novelisovati tento zákon. V době revoluční od května 1945 až do konce roku platil v tomto směru zákon o obraně státu. Usnesením vlády ze dne 5. října 1945 byla veškerá agenda souvisící s evidenční správou budov a opatřováním budov pro úřední účely soustředěna v ministerstvu dopravy. Ježto zákon o obraně státu bylo možno pro tento účel používati pouze do konce r. 1945, platí tudíž pro zabírání budov a místností od 1. 1. 1946 zase zákon č. 304 z r. 1921. Protože ministerstvo dopravy provedlo od 1. 1. 1946 některé zábory, které neodpovídají zákonu č. 304 z r. 1921, je nutno platnost novelisovaného zákona uzákoniti k 1. 1. 1946.

Technicko-dopravní výbor prozkoumal dále důkladně navrhované změny zákona č. 304, jak nám je vláda podle návrhu č. 235 navrhla, a usnesl se změniti jej v tom smyslu, aby zákonem postiženému byla dána možnost odvolání. Původní zákon č. 304 z r. 1921 měl rovněž možnost odvolací a výbor pokládá za nutné i v novelisovaném zákoně tuto odvolací možnost ponechati.

Dále by po novelisaci zákona neměly podle vládního návrhu zůstati žádné výjimky, podle kterých by bylo možno některé budovy neb místnosti vyjmouti ze záboru. Původní zákon č. 304 z r. 1921 měl těchto výjimek 8. Technicko-dopravní výbor je toho názoru, že je nutno vyjmouti ze záboru malobytové nájemní domy a jediný trvalý byt vlastníka. Tím by byli chráněni nájemci malých bytů a dále vlastníci, pokud jde o jejich vlastní byt.

Dále pak se usnesl technicko-dopravní výbor vyjmouti ze zákona charitativní ústavy a místnosti sloužící takovým zařízením, která z důvodů mimořádné léčebné péče nebo ze zvláštních důvodů hospodářských nelze přesídliti. Důvodová zpráva vládního návrhu zákona tisk 235 naznačuje, že přesídlením nemá býti zmařeno další provozování hospodářské činnosti uživatele nebo sledování účelu, jemuž zabrané místnosti sloužily. Tím, že technicko-dopravní výbor se usnesl takovéto charitativní ústavy vyjmouti ze záboru, uznává důležitost těchto ústavů a chrání je před účinky tohoto zákona.

Přesné znění novelisovaných částí zákona z r. 1921, čís. 304 Sb., s příslušnou zprávou bylo vám, paní a pánové, oznámeno tiskem č. 361 a technicko-dopravní výbor doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby nově upravený návrh zákona schválilo. (Souhlas.)