Že postup našich soudů byl v těchto případech v plném rozporu s nově vytvořenými poměry, nasvědčuje na př. prohlášení schůze zemského národního výboru v Brně, která se 23. května m. r. usnesla, že za internované nebo válkou poškozené nesmějí být považovány osoby, které byly odsouzeny pro podvod a černý obchod. Vyhláška vlády ze 7. září m. r. o amnestii ve správních věcech trestních vedle jiného říká, že šmelinářům, potrestaným v době okupace, se tehdy přisouzené tresty neodpouštějí a že tedy dnes musí platit ony pokuty nebo jít sedět. A přesto tito lidé dnes udávají ony, kteří se proti nim v době okupace bránili, takže jsou na základě těchto udání odsuzováni. Tito udavači sami by měli být souzeni podle retribučního dekretu, poněvadž ten v čl. 3 říká, že všichni keťasi, kteří se na účet českého národa obohatili, budou souzeni. Tedy jedině pro mezeru v našem právním řádu bylo možné, že docházelo k takovým případům, které jsou v úplném rozporu s vývojem našich poměrů a s právním cítěním našeho lidu.

Neméně křiklavé jsou i případy, které jednají o dotčení pracovních poměrů důsledky národní revoluce. V těchto případech šlo zásadně o očištění závodů od zrádců, kolaborantů a jejich pomahačů. Nositelem tohoto očistného hnutí byly závodní rady. Ty provedly různá opatření, která se ve svém celku projevila jako velmi záslužná. V žádném případě však nešla tato opatření tak daleko, jak zněly výzvy adresované českému lidu ze zahraničí, které vyzývaly k přísnému zúčtování se všemi, kdož Němcům sloužili a pomáhali. A přesto stačilo prokázat u soudu, že kolaborantství bylo prováděno ze strachu nebo z nátlaku se strany Němců, a rozhodnutí závodní rady i národních správ bylo soudy korigováno a závody odsouzeny k placení statisícových a milionových náhrad. O těchto případech bylo již mnoho psáno a mluveno, proto je znovu nerozvádím. Nám nejde tímto zákonem o nic jiného, než aby byl konečně v závodech klid a aby pracovní tempo, které se v nich rozvíjí, nebylo stále rozrušováno.

Podtrhuji proto nakonec, jak už se jevila nutnost, aby byl zákon, který nyní projednáváme, konečně Prozatímním Národním shromážděním schválen a aby všichni ti, kdož byli postiženi nesprávnými rozsudky, byli rehabilitováni, a pokud jsou uvězněni, propuštěni na svobodu. Prozatímní Národní shromáždění splní pouze svou státně-politickou povinnost, když tento zákon jednomyslně schválí. Klub komunistických poslanců bude pro něj hlasovat a vítá, že aspoň ke konci funkčního období bude schválen zákon, na nějž celá demokratická veřejnost tak dlouho netrpělivě čeká. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Šolc. Dávám mu slovo.

Posl. Šolc: Slávna snemovňa!

Som rád, že ešte toto Dočasné Národné shromaždenie prikročuje k tejto predlohe zákona, na ktorú sme my, partizáni, už dávno čakali. Svojho času som napísal do ústredného orgánu Sväzu slovenských partizánov "Partizána", že v horách, v bojových partizánskych oddieloch, keď v nerovnom zápase s nepriateľom krvou sme formovali náš oslobodený zajtrajšok v oslobodenej republike, sa nám ani nesnívalo o tom, že sa takéhoto zákona budeme musieť dožadovať. Víťazný boj nášho ľudu v horách, ktorý bol rozložený na takej širokej masovej základni, zdal sa nám byť dostatočnou zárukou, že všetky reakčné, kolaborantské a fašistické živly zmiznú alebo zalezú do dier v dôsledku presvedčivého víťazstva nášho ľudu. No, skutočnosť a hlavne skúsenosti z posledných mesiacov nás presvedčujú o opaku. Reakcia a kolaborantské živly vyliezajú z dier a pomocou politickej špekulácie niektorých verejných činiteľov, ich hlas sa ulatnil aj na stránkach tlače istej časti Národnej fronty. Ba v poslednom čase na najvyššom fóre nášho národného povstania, na pôde Slovenskej národnej rady, ktorá vyrástla z boja nášho ľudu a bola konštituovaná krvou slovenských partizánov, odznela obhajoba reakčného kolaborantského sudcu, ktorý odsúdil na 12 rokov člena národného výboru za návod k vražde, lebo vraj udal úderného gardistu veliteľstvu Červenej armády.

Usnesenie Sboru povereníkov a sama obhajoba tohoto prípadu musela konštatovať odporné protisovietske a protidemokratické spravovanie sa tohoto sudcu za procesu. My partizáni nie sme ochotní pripustiť takéto protisovietske provokácie a pod pláštikom sudcovskej nezávislosti a právnej istoty nebudeme trpieť takéto zákerné útoky proti samej podstate nášho ľudovo-demokratického zriadenia a vymoženostiam národného povstania.

Nepriatelia ľudovej demokracie majú jeden spoločný znak: svorne, otvorene alebo zakryte štvú proti SSSR. Začne to obhajobou sudcu, ktorého súdny výrok nemôžeme inak kvalifikovať ako protisovietsku provokáciu, a pokračuje to štvaním proti partizánom, u ktorých im vadí medziiným červená zástava, ktorá bola zástavou boja. V poslednej dobe istá časť našej tlače rozvírila zúrivú kampaň proti partizánom ako rušiteľom pokoja a poriadku. Koncom apríla Praha bola svedkom mohutného prvého sjazdu československých partizánov a Pražania týchto rušiteľov nemeckého boja prijali nadšene. Partizáni boli svedkami nadšených ovácií, ktoré im pripravilo naše hlavné mesto Praha. Keď slovenskí partizáni vracali sa domov, istá časť pre vlakov spojenie musela presadať v Bratislave. Je len celkom prirodzené, že naši partizáni z vlastnej iniciatívy rozhodli sa manifestovať pri tejto príležitosti pod bojovými zástavami za tie ideály povstania, za ktoré krvácali a ktoré sú reakčným postojom niektorých činiteľov verejného života ohrožované. Partizáni spontánne manifestovali za uskutečnenie vládneho gramu našej vlády, za očistu verejného ta, za skoré vyvezenie Nemcov a Maďarov. Keď uvážime, že po nadšenom privítaní Prahe dostalo sa im v Bratislave so strany odnárodnených živlov výsmechu, že niektorí študenti-provokatéri pohanili ich bojové zástavy, vyznamenané pánom ministrom národnej obrany Svobodom, pochopíme ich rozhorčenie, ktoré sa prejavilo niektorými incidentami. Keď uvážime v poslednej dobe príčiny slovenskej reakcie, zatváranie a súdenie partizánov za činy z dôb okupácie na jednej strane a na druhej strane koketovanie s týmito reakčnými elementmi so strany nezodpovedných činiteľov nášho verejného života a kom otvorenou obhajobou týchto živlov na stránkach niektorých našich časopisov, nesmieme sa čudovať tomu, že partizáni prejavili spontánnu nespokojnosť aj voči niektorým politickým činiteľom.

Všeobecne známe faktá, že dr Adamec, bývalý osobný tajomník gardistického poslanca Orlického, je zodpovedným úradníkom Povereníctva pre pôdohospodárstvo a pozemkovú reformu a že tento prijal medziinými Hlinkovými gardistami do služieb povereníctva Mocku, býv. veliteľa seredského koncentračného tábora, že dr Priekopa, býv. šéf protikomunistického oddelenia ÚžP je zamestnaný na Povereníctve pre výživu a zásobovanie a druhej strane odsúdenie Sečkára za to, že udal úderného gardistu, zatváranie a súdenie partizánov pre činnosť proti zradcom z dôb okupácie, rozhorčujú partizánov a utvrdzujú v tom, že náš boj nie je skončený a v záujme upevnenia ľudovej demokracie musíme byť na stráži.

Preto útoky proti partizánom odmietame kvalifikujeme ako protiľudové, lebo boly vedené proti tým, ktorí svojím bojom, svojím jednoznačným protifašistickým a slovanským stanoviskom dopomohli k dnešnému postaveniu Slovákov v republike a v demokratickom svete. Boli to slovenskí partizáni, ktorí svojím ozbrojeným vystúpením ukázali nášmu ľudu cestu otvoreného boja proti fašizmu a okupantom a svojím jednoznačným stanoviskom v otázke štátnej jednoty Čechov a Slovákov dopomohli k obnoveniu Československej republiky a ku dnešnému šťasťnému usporiadaniu Čechov a Slovákov. Dnes súdi Sečkára a 10 iných, zajtra mňa alebo Hárusa, možno aj dr Kvetku by chceli potrestať za to, že sme bez dobytčieho pasu a povolenia zmocnili sa neoprávnene niektorých volov z fašistickej správy majetku v Nemeckej Lupiči. Pod pláštikom právnej istoty tieto živly mohly by ísť tak ďaleko, že by chcely nás súdiť za to, že sme vôbec povstali a robili revolúciu, celkom určite priečiacu sa platným zákonom na Slovensku. Odhlasovanie tohoto zákona samo o sebe nie je ešte zárukou, že bude uplatnený, pokiaľ neprikročíme k očiste medzi sudcami, dokiaľ neprikročíme k vylúčeniu tých sudcov, ktorí tak ochotne a s takým nadšením súdili slovenských vlastencov, ktorí ich trestali vysokými trestami a odovzdávali do rúk gestapa.

Dúfame, že tento zákon urobí koniec výčinom týchto niekoľko reakčných sudcov a niektorých príslušníkov Národnej bezpečnosti.

Komunistická strana bude hlasovať za tento zákon, ako tiež za pripojenú rezolúciu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. Dvorín. (Hlasy: Nie je prítomný.)

Poněvadž není přítomen, ztrácí slovo.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Johnovi.

Zpravodaj posl. dr John: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr John: Není jich.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu schůze.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdržel na dnešní schůzi posl. Jan Novotný.

Klub poslanců čs. strany národně-socialistické vyslal do výboru soc.-politického posl. Zemana za posl. Vandrovce, do výboru ústavně-právního posl. Tichého za posl. dr Horákovou, posl. Ulricha za posl. dr Pátkovou.

Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do výboru ústavně-právního posl. inž. Janáčka za posl. Polomského.

mezi schůzí:

zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 158) o beztrestnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků (tisk 419).

Vládní návrh zákona o vybudování národního pojištění (tisk 406).

soc.-politickému a rozpočtovému vládní návrh tisk 406.

Výboru ústavně-právnímu byla na jeho žádost lhůta k podání zprávy o vládních návrzích zákonů, a to zákona o organisaci zemědělců republiky Československé (tisk 188) a zákona o Ústřední radě zemědělců republiky Československé (tisk 189), daná mu ve 49. schůzi dne 7. května 1946 do 8. května 1946 do 12. hodiny, hlasováním prodloužena do úterý 14. května t. r. do 12. hodiny.

Výboru rozpočtovému byla na jeho žádost lhůta k podání zprávy o vládním návrhu zákona o organisaci zemědělců republiky Československé (tisk 188), daná mu ve 49. schůzi dne 7. května 1946 do 8. května 1946 do 12. hodiny, hlasováním prodloužena do úterý 14. května 1946 do 12. hodiny.

posl. dr Neumana ve věci vyplácení zadržených pensí persekvovaným pensistům (D 27).

Zápisy o 45., 46. a 47. schůzi Prozatímního Národního shromáždění byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy k nahlédnutí, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu.

přikázána žádost krajského soudu v Moravské Ostravě odd. XV. ze dne 25. dubna 1946, čís. Nt XV 5/46, za souhlas s trestním stíháním poslance Tesly pro přečin podle § 11, čís. 2 zák. na ochranu republiky č. 50 z roku 1923 Sb. (číslo J 10/1946).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná sdělila, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 15. května 1946 o 14. hodině

1. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 302) o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku.

2. Zpráva výhoru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 303) o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii.

3. Zpráva výborů ústavné-právního, soc.-politického a branného (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 272) o umísťování a jiném zaopatření účastníků národního odboje.