Předseda Josef David.

Místopředsedové Cvinček, Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná.

Zapisovatelé Skaunic, Tichý,

195 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 302) o dávce z majetkového přírůstku a o dávce majetku.

2. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 303) o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii.

3. Zpráva výborů ústavně-právního, sociálně-politického a branného (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 272) o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního odboje.

Předseda Jos. David zahájil schůzi ve 14 hod. 30 min.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Hobzovi, dodatečně na schůzi 8. května t. r. a na schůzi dnešní a zítřejší posl. dr Múdremu-Šebíkovi.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru soc.-politického posl. Svobodu za posl. Bedř. Procházku, do výboru rozpočtového posl. Klimenta za posl. Mráčka, do výboru osidlovacího posl. Janouše za posl. Holušu,

Klub poslanců čs. soc. demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. Kubáta za posl. Smejkala,

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. Václavů za posl. Klimenta,

Klub poslanců komunistické strany Slovenska vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Rohaľa-Iľkiva za posl. Jeleňa.

Zprávy:

výborů branného a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 347) o doplnění a změně dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, čís. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců (tisk 421),

výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 291) o procesních opatřeních v soudních řízeních pro některé nároky z doby nesvobody (tisk 422),

výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 344) o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku (tisk 425),

výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 403) o studiu statisticko-pojistném (tisk 426),

výborů branného, soc.-politického, ústavněprávního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 404), jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů (tisk 427),

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 399) o úpravě celního sazebníku v době přechodné (tisk 428),

výborů soc.-politického, ústavně-právního a branného o vládním návrhu zákona (tisk 272) o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního odboje (tisk 429),

výborů ústavně-právního a sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 228) o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce (tisk 430),

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 302) o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku (tisk 431),

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 303) o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii (tisk 432),

výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 390) o organisaci péče o mládež (tisk 439),

výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslanců Jury, Pavláska, Hodinové-Spurné a Součka (tisk 255) na vydání zákona, jimž se mění některá ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb. o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 440).

Vládní návrhy:

zákona o úpravě zemědělských pachtovních poměrů (tisk 420),

zákona o jednotné organisaci podnikového početnictví (tisk 437),

zákona, kterým se doplňují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (tisk 438).

Interpelace:

posl. Smejkala min. školství a osvěty (tisk 410), posl. Straňáka min. zemědělství (tisk 411),

posl. Hladkého vládě republiky Československé (tisk 423), posl. Strechaja vláde republiky Československej (tisk 424),

posl. dra Hlaváčka min. financí (tisk 416), posl. Čiháka, dra Dolanského a Nepomuckého min. vnitra, spravedlnosti a zemědělství (tisk 433).

Odpovědi:

min. vnitra (tisk 412) na interp. posl. Adama (tisk 140),

min. zemědělství (tisk 413) na interp. posl. Desenského (tisk 198),min. vnútorného obchodu (tlač 414) na interpeláciu posl. Zeminovej (tisk 222),

min. zahraničí,vnitra, výživy, ochrany práce a soc. péče a min. informací (tisk 415) na interp. posl. K. Procházky (tisk 105), min. vnitra, dopravy a nár. obrany (tisk 417) na interp. posl. Sedláka (tisk 154),

min. zemědělství (tisk 418) na interp. posl. Blahy (tisk 163),

min. zdravotnictví (tisk 434) na interp. posl. dra Bureše (tisk 161),

min. zdravotnictví (tisk 435) na interp. posl. dra Bureše a Hodinové-Spurné (tisk 162),

min. školství a osvěty (tisk 436) na interp. posl. Tymeše (tisk 153).

Těsnopisecké zprávy o 39. a 40. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Výboru zemědělskému přikázal předseda vládní návrh tisk 420, výboru průmyslu vládní návrh tisk 437, výboru ústavně-právnímu vládní návrh tisk 438.

Výbor soc.-politický oznámil, že se usnesl vzíti zpět svou zprávu o vládním návrhu zákona (tisk 228) o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce (tisk 295).

Podle § 33, odst. 3 jedn. řádu vyslovilo PNS hlasováním souhlas, aby zpráva výboru soc.- politického tisk 295 byla vzata zpět.

Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 302) o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučilo se s jednáním o předloze, která jest jako odstavec druhý denního pořadu, to je:

2. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 303) o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii.

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o osnovy navzájem souvisící.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno. Zpravodaji jsou: o odst. 1 p. posl. Vašek, o odst. 2 p. posl. dr Chytil.

Dávám slovo zpravodaji o odst. 1. p. posl. Vaškovi.

Zpravodaj posl. Vašek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Měnové poměry skýtaly po skončení nepřátelské okupace obraz velmi neutěšený. Na území státu obíhala v té době platidla, náležející ke čtyřem samostatným měnovým soustavám. Bylo nutno přikročiti především k vyřešení technických problémů měnových, ke sjednocení měny. V první etapě byla z českého území vyloučena marka jako zákonné platidlo, ze slovenského území pak byl odstraněn pengö. V další etapě zavedl dekret presidenta republiky z 19. října 1945 o obnově čs. měny jednotnou měnu pro celé státní území a nahradil dosavadní oběh platidlový - až na nepatrné výjimky - novými platidly. Tato měnová operace, výměna dosavadních platidel a neutralisace nevyměněné části oběhu i dosavadních vkladů formou vkladové vázanosti, je technickým předpokladem řešení vážného hospodářského problému nápravy měny.

Měnové reformní dílo vyžaduje vynaložení značných prostředků k tomu, aby finanční kapitál ve formě vkladů u peněžních ústavů, dnes vázaných, a pojistek, jakož i kapitál, jehož bude potřebí k náhradě válečných škod, byl v únosném rozsahu náležitě konsolidován a podložen. Podkladem dosavadním jsou z valné části bezcenné pohledávky vůči německé říši. Za války byla z národního produktu i z majetkové podstaty odčerpána značná část jinam než na normální investiční a spotřební trh; spotřeba Německa, pokud byla kryta z našich zemí, byla financována odbytem říšských půjček u zdejšího peněžnictví a tvorbou nového oběživa. Plná zaměstnanost pro válečné účely, která byla zbudována na pracovní povinnosti, vynucované strohým mocenským tlakem, způsobila, že při stálém zužování spotřebního trhu byla tu nezmenšená, ba dokonce stoupající tvorba peněžních důchodů; ty pak vzaly na sebe podobu finančního kapitálu, zejména vkladů, pokud nenašly umístění na černém trhu. Reálný produkt práce při tom odplýval do rukou okupantů. Jen díky přísně udržovanému řízenému hospodářství neprojevily se tyto poměry ve znehodnocení měny do té míry, jak by se byly musily projevit za volného hospodářství. Avšak i v tom musíme spatřovat určité nebezpečí, že široká veřejnost, jíž je pohled do vnitřních souvislostí celého problému zastřen soustavou řízeného hospodářství, nechápe plně dosah nebezpečí, které nám hrozí, z odkladů řešení měnové otázky.

Jednou z cest. kterou nastupujeme při měnově-reformním díle, je péče o reálnou náplň finančního kapitálu, pokud je dosud podložen, hodnotami nerealisovanými, t. j. pohledávkami vůči Německu a německé říšské bance. Nelze ovšem pro veškerý kapitál, který jest vypořádati a který jde do set miliard korun, opatřiti reální náplň: část musí být likvidována daňově. Prostředky k daňové likvidaci mají se získávati formou dávky z přirůstku na majetku a dávky z majetku.

Řešení problému nápravy měny mimo jiné jednorázovými majetkovými dávkami není u nás opatřením prvním. Dávka z majetku a dávka z přírůstku na majetku byly totiž za obdobným účelem zavedeny u nás již po prvé světové válce zákonem z 8. dubna 1920, č. 309. Sb. Provedení tohoto zákona setkalo se však, jak je vám známo, v praxi se značnými obtížemi a zatížilo finanční administrativu na dlouhou dobu, jak již uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku. Dávky podle citovaného zákona č. 309/1920 Sb. byly přes mimořádná likvidační opatření, ke kterým došlo v letech 1936 a 1937, vlastně definitivně zlikvidovány teprve v roce 1941. Příčin, proč se vyměření a vybrání obou dávek prodloužilo na desítky let, bylo tehdy několik.

1. Dávky byly uzákoněny poměrně pozdě, a to již v době rozvíjejícího se normálního hospodářského života, takže postihly v podstatě již konsolidované hospodářství, zejména podnikání. Dávkové břemeno bylo z toho důvodu tíživější, než kdyby bylo k uložení a vybrání dávek došlo v letech 1919 a 1920.

2. Finanční správa byla přetížena dodatečným předpisováním daní za válečná léta 1914 až 1919 a věnovala této agendě, jakožto naléhavější, síly i čas na újmu ukládací agendy dávkové.

3. Právní podklady dávek nevznikly uceleně a jednotně v krátkém časovém období, nýbrž v průběhu několika let.

4. Konstrukce dávky z přírůstku na majetku, vyměřovaná z rozdílu hodnot majetku ke dní 1. ledna 1914 a 1. března 1919, byla technicky obtížná.

5. Okolnost, že k vyměření dávek došlo již v době deflace, t. j. v době zvýšené kupní síly koruny, měla za následek, že dávkové břemeno se stalo také z tohoto důvodu tíživější, než bylo zamýšleno, takže k zapravení dávek musily býti povolovány dlouhodobé splátky a mnohdy musily býti dávky vůbec odepsány. To vše finanční administrativu značně zatížilo.

Rozpočtový výbor si byl vědom těchto nedostatků a chyb, ke kterým došlo při provádění tehdejšího zákona o majetkových dávkách. Souhlasil proto plně s konstrukcí obou dávek, jak je nyní vláda navrhla a které se od zákona č. 309/1920 Sb., zejména pokud jde o dávku z majetkového přírůstku, podstatně odchylují. Je zřejmo, že vláda a ministerstvo financí volily změněnou konstrukci právě proto, aby se zabránilo obtížím, vzniklým při provádění prvého zákona o majetkových dávkách, pokud jejich příčinou byla legislativně-technická stránka zákona. Rozpočtový výbor se domnívá, že tato odchylná konstrukce skutečně přispěje k tomu, aby dávkové ukládací řízení se zjednodušilo.