Prozatímní Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Konfiskuje se bez náhrady, pokud se tak již nestalo, pro Československou republiku majetek nemovitý i movitý (zejména i majetková práva, jako pohledávky, cenné papíry, vklady a práva nehmotná), který kdykoliv v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) byl nebo ještě je ve vlastnictví politických stran, jejich složek a zařízení, které kdykoli v oné době byly činny na území československé republiky, nejsou však na tomto území veřejně činny v den vyhlášení tohoto zákona a nejsou zastoupeny v Prozatímním Národním shromáždění.

(²) Stejným způsobem a ve stejném rozsahu se konfiskuje i ten majetek, který v jakékoliv formě sloužil účelům politických stran uvedených v odstavci 1 nebo jejich složkám nebo zařízením, anebo kterým některá z nich fakticky disponovala, i když tento majetek byl nebo je formálně ve vlastnictví osob právnických nebo fysických.

Vyvlastňuje se majetek v rozsahu uvedeném v § 1, odst. 1, který byl po 5. květnu 1945, na Slovensku po 29. srpnu 1944, dán pod národní správu a fakticky slouží nebo je k disposici politickým stranám, jež jsou veřejně činny na území československé republiky a zastoupeny v Prozatímním Národním shromáždění, nebo jejich složkám, jehož držby se právě uvedené politické strany v této době fakticky ujaly, nebo který jim byl jakoukoliv formou úředně přikázán.

Vláda se zmocňuje, aby, pokud je toho nezbytně třeba k zabezpečení činnosti politických stran, uvedených v § 2, z majetku konfiskovaného podle § 1 nebo vyvlastněného podle § 2 a ve zcela výjimečných případech též z jiného majetku konfiskovaného podle právních předpisů, vydaných po 5. květnu 1945, na Slovensku po 29. srpu 1944, převedla do vlastnictví politických stran, uvedených v § 2, jednotlivé majetkové hodnoty bez břemen a závad.

Předpisy § 2 o vyvlastnění a § 3 o převedení jednotlivých majetkových hodnot platí obdobně pro zájmové a kulturní organisace, o nichž vláda rozhodne, že jsou národního významu.

Vláda označí majetek, který se vyvlastňuje podle §§ 2 a 4. O usnesení, jímž vláda učiní opatření podle zmocnění jí daného v § 3 ve prospěch politických stran (§ 2) nebo zájmových nebo kulturních organisací národního významu (§ 4), vydá předsednictvo vlády zúčastněné politické straně nebo organisaci národního významu listinu, podepsanou předsedou vlády a všemi jeho náměstky. V této listině se přesně vyznačí převáděný majetek a jeho nabyvatel; pokud jde o majetek nemovitý, budiž listina sepsána tak, aby se na jejím podkladě mohly provésti příslušné zápisy v pozemkových knihách nebo zemských deskách.

V případech §§ 2 a 3 poskytuje se vlastníkům a jiným osobám, jejichž práv se vyvlastnění dotýká, plná náhrada, pokud nejde o majetek, podléhající konfiskaci podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nebo podle jiných předpisů. Vláda určí nařízením, jakým způsobem se zjišťuje výše náhrady, kdo ji poskytuje a v jaké formě.

Převody vlastnictví podle tohoto zákona, právní listiny a podání, jichž si vyžádají opatření podle něho učiněná, a příslušné zápisy v pozemkových knihách a zemských deskách jsou osvobozeny ode všech poplatků, daní a dávek.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Vláda stanovila v čl. IX košického programu ze dne 5. dubna 1945, že vyhlásí zákaz všech fašistických stran a organisací a nedovolí obnovení v jakékoliv formě těch politických stran, které se tak těžce provinily na zájmech národa a republiky (agrární strany, její odnože t. zv. živnostenské strany, Národního Sjednocení, jakož i těch stran, které v roce 1938 splynuly s ludovou stranou).

Je jenom důsledkem této politické směrnice, aby také majetek těchto stran a organisací, po případě majetek, kterým fakticky disponovaly, i když byl nebo je formálně ve vlastnictví osob právnických nebo fysických, byl zmíněným stranám a organisacím konfiskován (§ 1). O tom; který konkrétní majetek se takto konfiskuje, rozhodne se podle předpisů vládního nařízení č. 8/1928 Sb. o správním řízení. Takto zkonfiskovaný majetek bude v podstatě věnován politickým stranám, které jsou tohoto času na území republiky veřejně činny a jsou zastoupeny v Prozatímním Národním shromáždění (§ 3).

Ukázalo se však již, že tímto postupem nebude vždy dostatečně postaráno o místnosti a potřebná zařízení veřejně činných politických stran a že je nutné, aby také jiný majetek (t. j. především majetek domovní a zařízení tiskáren), který v revolučním období přešel do jejich správy, byl jim pro jejich účely ponechán a za tím účelem vyvlastněn (§ 2).

Pokud by ani tímto způsobem nebylo naléhavým potřebám politických stran vyhověno, mají býti ve zcela výjimečných případech do vlastnictví politických stran převedeny jednotlivé majetkové hodnoty z majetku konfiskovaného podle právních předpisů, vydaných po 5. květnu 1945, na Slovensku po 29. srpnu 1944 (§ 3).

Stejný postup, pokud jde o vyvlastnění (§ 2) a převedení jednotlivých majetkových hodnot (§ 3), se navrhuje, i pokud jde o zájmové a kulturní organisace, o nichž vláda rozhodne, že jsou národního významu (§ 4).

Stanoviti rozsah vyvlastnění, které se má provésti podle §§ 2 a 4, přísluší vládě (§ 5). Vyvlastnění se děje zásadně za náhradu. Podrobnosti určí vládní nařízení (§ 6).

Ježto jde o majetkové převody ve veřejném zájmu, je odůvodněno, aby byly osvobozeny od poplatků, daní a dávek (§ 7).