Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1945.

12.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................... 1945,

jímž se doplňují a mění předpisy o obnovení právního pořádku.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Ustanovení čl. 6, odst. 1, písm. a) a b) ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl. (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního pořádku, se nevztahují na rozhodnutí, která se týkají veřejných dávek, veřejného úvěru a organisačních opatření v oboru peněžnictví.

Čl. II.

Z důvodu uvedeného v čl. 6, odst. 1, písm. b) ústavního dekretu o obnovení právního pořádku lze zrušiti nebo změniti rozhodnutí, vydaná v době nesvobody, též v případech, kdy rozhodnutí bylo vydáno bez právního předpisu.

Čl. III.

Z důvodu, že na osoby v řízení zúčastněné byl učiněn nátlak, lze podle čl. 6, odst. 1, písm. c) ústavního dekretu o obnovení právního pořádku zrušiti nebo změniti rozhodnutí, vydaná v době nesvobody, v případech, kdy nebylo rozhodnuto po právu nebo tak, jak by bylo bývalo rozhodnuto v době svobody podle ustálené prakse,

a) protože se stranou nebo osobou jí blízkou bylo zle nakládáno nebo že jim byla způsobena újma na těle, svobodě, cti, majetku nebo výdělku nebo že jim bylo takovou újmou pohroženo a strana z tohoto důvodu a s ohledem na poměry doby nesvobody nemohla řádně hájiti své zájmy, nebo

b) protože svědek nebo znalec, na něhož nebo na jehož osoby blízké byl v řízení činěn takový nátlak, nepodal z toho důvodu a s ohledem na poměry doby nesvobody správné nebo úplné svědectví nebo posudek, nebo

c) protože soudce nebo úředník, který prováděl řízení nebo vydal rozhodnutí, jednal pod takovým nátlakem anebo jednal podle služebního pokynu nebo podle pokynu okupačního orgánu.

Čl. IV.

(1) Ustanovení čl. 9, odst. 2 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku platí, pokud jde o trestní nálezy správní, toliko v případech, kdy je nepochybné, že trestný čin byl spáchán pouze z toho důvodu, aby jím pachatel přispěl k osvobození československé republiky, nebo aby jím pomohl osobám, které samy nebo jejichž osoby blízké byly persekvovány z důvodů národních, rasových nebo politických, nebo kterým taková persekuce hrozila.

(2) Ustanovení čl. 9, odst. 3 téhož ústavního dekretu neplatí pro trestní nálezy správní.

Čl. V.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí zatím jen v zemích České a Moravskoslezské; týmž dnem nabývají v plném rozsahu účinnosti i čl. 6 a čl. 9, odst. 2 a 3 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku, a to v úpravě vyplývající z tohoto zákona.

(2) Tento zákon provedou všichni členové vlády.

Důvodová správa.

Při projednávání republikace ústavního dekretu o obnovení právního pořádku podle ústavního dekretu č. 22/1945 Sb. se ukázalo, že důsledné provedení čl. 6 a 9 ústavního dekretu, jmenovaného na prvém místě, by zatížilo neúnosnými břemeny státní pokladnu tam, kde z rozhodnutí správních úřadů, která byla vydána v době nesvobody, vyplynuly pro stranu finanční povinnosti vůči fisku, a dále že by neúměrně zatížilo administrativu, která by byla zavalena návrhy na zrušení nebo změnu rozhodnutí z doby nesvobody a odváděna tak od úkolů uložených jí při budování osvobozeného státu. Z těchto důvodů vláda v usnesení o republikaci ústavního dekretu o obnovení právního pořádku, které učinila ve své schůzi dne 27. července, resp. dne 7. srpna 1945, odložila prozatím účinnost ustanovení čl. 6 a čl. 9, odst. 2 a 3 pro jiná rozhodnutí než rozhodnutí ve věcech trestních (srov. čl. I, písm. c) vyhl. č. 30/1945 Sb.) a odůvodnila tento odklad účinnosti tím, že bude nutno uvedená ustanovení novelovati.

Návrhem této novely je předpokládaná osnova, která v této souvislosti zároveň blíže vymezuje ustanovení čl. 6, odst. 1, písm. b) a c) novelovaného ústavního dekretu.

K jednotlivým ustanovením osnovy se poznamenává:

K čl. 1.

Podle čl. 6; odst. 1, písm. a) a b) novelovaného ústavního dekretu se zruší nebo změní rozhodnutí, byla-li vydána podle předpisů, které se svým obsahem příčí znění nebo demokratickým zásadám československé ústavy, nebo směřují-li k cíli československým právem zakázanému. Za takové předpisy dlužno v oboru finančním považovati na př. vládní nařízení č: 119/1943 Sb. o sociální vyrovnací dávce, ustanovení §§ 32 až 36 vládního nařízení č. 105/1943 Sb. o dani ze mzdy, ustanovení § 6, odst. 3 a § 18, odst. 1, bodu I, č. 3 vládního nařízení č. 410/1942 Sb. o dani z majetku, ustanovení čl. 19, odst. 2 a čl. 23 prováděcího nařízení k dani z majetku, č. 144/1943 Sb., říšskoněmecký zákon o daňovém přizpůsobení ze dne 16. října 1934, říš. zák. I, str. 925, dohody o rozdělení československého státního dluhu a majetku, předpisy o zařazování československých dluhopisů do t. zv. protektorátního bloku a j.

Z důvodů uvedených již ve všeobecné části důvodové zprávy, a také proto, že rozhodnutí a opatření, vydaná podle uvedených předpisů v oboru berním, postihla tak široké kruhy poplatnictva, že lze újmy jím způsobené právem považovati za jednu, ze všeobecných obětí uložených obyvatelstvu válkou, které nebude dobře možno nahraditi z veřejných prostředků, vyjímají se rozhodnutí v oboru daní, dávek a poplatků z platnosti čl. 6, odst. 1, písm. a) a b) novelovaného ústavního dekretu.

V rámci předpisů o náhradě válečných škod a jiných škod způsobených za okupace, po případě při jiné vhodné příležitosti bude pamatováno na osoby, které ze sociálního hlediska zasluhují, aby se jim dostalo určité náhrady za zaplacené daně, dávky a poplatky, které byly vyměřeny podle neústavních nebo nedemokratických předpisů.

Pokud jde o věci úvěrové, mohlo by provedení uvedených ustanovení vésti k četným návrhům na revokaci nebo změnu rozhodnutí, učiněných podle výše zmíněných dohod, resp. podle předpisů je provádějících, což by bylo - nehledíc i k určitému zatížení pokladnímu - spojeno s neúměrným zatížením administrativy. To by bylo tím méně žádoucí, že ona rozhodnutí byla sama o sobě účelná a přispěla podstatně k zjednodušení a racionalisaci československého vnitřního dluhu.

Zachování rozhodnutí o organisačních (zejména slučovacích a zrušovacích) opatřeních v oboru peněžnictví, vydaných jmenovitě podle vládního nařízení č. 113/1941 Sb. ve znění vládního nařízení č. 207/1944 Sb., je v zájmu veřejném a proto se vylučuje také přezkoumání těchto rozhodnutí. Sanace těchto rozhodnutí má obdobu v ustanovení § 1, odst. 2 dekretu č. 81/1945 Sb., jímž byla ponechána v platnosti zrušení spolků, která byla provedena v době nesvobody v důsledku slučovacích a jednotících akcí v odborovém hnutí zaměstnaneckém a při organické výstavbě hospodářství.

Naproti tomu není překážek, aby i ve finančním oboru bylo aplikováno ustanovení čl. 6, odst. 1, písm. c) ústavního dekretu, ovšem v rámci čl. II osnovy.

K čl. 2.

Mezi formy teroru nejhoršího druhu náležejí z doby nesvobody případy, kdy rozhodnutí byla vydávána bez jakéhokoli právního podkladu. Rozhodnutí taková dlužno počítati k rozhodnutím, která směřují k cíli zakázanému československým právem, které je vybudováno na principu zákonitosti. Aby nebylo pochybností; že přezkoumání podle čl. 6 podléhají i taková rozhodnutí, bylo do osnovy pojato ustanovení čl. II.

K čl. 3.

Z důvodů, pro které lze podle čl. 6, odst. 1 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku, zrušiti nebo změniti rozhodnutí, vydaná v době nesvobody, je dále příliš všeobecně formulován onen důvod, který dovoluje zrušení nebo změnu takového rozhodnutí pro nátlak učiněný na osoby v řízení zúčastněné [písm. c)]. Je nebezpečí, že by při extensivním výkladu, který by tomuto ustanovení dávala široká veřejnost, byly soudy i úřady příliš zahrnovány návrhy na zrušení nebo změnu rozhodnutí, které by se opíraly o uvedený důvod. Kromě toho je žádoucí, aby zejména úřadům správním dostalo se bližších předpisů pro provádění uvedeného ustanovení.

V duchu a v intencích ústavního dekretu 0 obnovení právního pořádku se proto v čl. III osnovy omezuje pojem "nátlaku na osoby v řízení zúčastněné" na případy, v nichž nátlak souvisí do jisté míry s poměry doby nesvobody a jen s ohledem na tyto poměry vedl k vydání protiprávního rozhodnutí. Naproti tomu by byly - jak též nepochybně bylo intendováno - vyňaty z dosahu ustanovení čl. 6, odst. 1, písm. c) ústavního dekretu o obnovení právního pořádku případy nátlaku, které nemají s poměry doby nesvobody nic společného a u nichž by nebylo vhodné, aby bylo umožněno jejich přezkoumávání jen proto, že byly vydány v době nesvobody.

Zároveň se v čl. III vymezuje blíže způsob nátlaku, pro který lze rozhodnutí přezkoumávati.

K čl. 4.

Z důvodů, uvedených již ve všeobecné části důvodové zprávy, jakož i proto, že pro zrušování nebo změnu trestních nálezů správních platí také ustanovení čl. 6 novelovaného ústavního dekretu, omezuje se platnost jeho čl. 9, odst. 2 na případy deliktů rázu politického.

Naproti tomu se vůbec vylučuje platnost ustanovení čl. 9, odst. 3 pro delikty správní, neboť téměř všechny sazby pokut správních byly za okupace bud' ve specielních předpisech (zejména v oborech hospodářských) nebo všeobecně vládním nařízením č. 57/1943 Sb. zvýšeny. Na zrušování trestních nálezů správních uvedených v čl. 9, odst. 3 vztahuje se ovšem též ustanovení čl. 10.

K čl. 5.

Osnovanému zákonu se dává účinnost ke dni vyhlášení. Týmž dnem se stanoví plná účinnost pro ustanovení čl. 6 a čl. 9, odst. 2 a 3. Předloha nemá přímého finančního dosahu.

V Praze dne 13. listopadu 1945.

Předseda vlády:

Fierlinger v. r.

Ministr vnitra:

Václav Nosek v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP