Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:

1. § 12 zní:

(¹) Pojištěnci se zařadí pro nemocenské, invalidní a starobní pojištění podle svého výdělku takto do tříd:

(²) Pojištěnce, který pracuje obvykle šest dnů v týdnu, nebo jehož doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele zpravidla nepřesahuje týden, je zařaditi podle výdělku připadajícího na jeden pracovní den. Pracuje-li pojištěnec pravidelně sedm dnů v týdnu, je ho zařaditi podle šestého dílu výdělku dosaženého za týden. Pracuje-li pojištěnec v omezeném provozu, který pravděpodobně bude trvati déle než čtyři týdny po sobě jdoucí tak, že je zaměstnán pět nebo méně dní v týdnu, jest ho zařaditi podle šestého dílu výdělku dosaženého za týden; střídají-li se pak celé týdny nebo delší časová období, ve kterých pojištěnec pracuje, s týdny nebo dalšími časovými obdobími, ve kterých nepracuje, je ho zařaditi podle dvacátého čtvrtého dílu výdělku dosaženého za čtyři týdny.

(³) Podle týdenního nebo měsíčního výdělku je zařaditi pojištěnce, se kterým jsou sjednány pevné týdenní nebo měsíční platy, nebo pevné platy určené za delší časové období, nehledíc k počtu pracovních dní.

(⁴) Pojištěnce, jehož výdělek je zcela nebo zčásti určen jinak než výhradně podle časového měřítka (mzda úkolová, skupinová, dávky osob třetích a pod.), nebo který má jiné nepravidelně plynoucí požitky, je zařaditi do třídy podle průměrného výdělku připadajícího pravděpodobně nebo obvykle jako střední na týden.

(⁵) Učně (volontéra, praktikanta), jenž bud' nemá vůbec výdělku nebo má jen požitky naturální, je zařaditi do první třídy.

(⁶) Ministr ochrany práce a sociální péče může v dohodě s ministrem zemědělství a nejvyšším úřadem cenovým a na Slovensku též v dohodě s příslušnými pověřenci stanoviti vyhláškou v Úředním listě pro každý rok pro účely nemocenského pojištění střední denní výdělek u deputátníků, zemědělských a lesních dělníků, zemědělské čeledi a zemědělských učňů. Takto stanovený výdělek platí pro účely invalidního a starobního pojištění za denní výdělek.

(⁷) Nemocenská pojišťovna může v dohodě se zaměstnavatelem a závodním zastupitelstvem stanoviti způsob, jakým bude zjišťován průměrný výdělek pojištěnců uvedených v odstavci 2, poslední větě a v odstavci 4. Sjednanou dohodu je do osmi dnů předložiti Ústřední sociální pojišťovně, která může ve lhůtě třiceti dnů zakázati její další provádění. Nedojde-li k dohodě, může ústřední sociální pojišťovna k žádosti jedné ze zúčastněných stran a po slyšení ostatních stanoviti sama způsob, jakým bude zjišťován průměrný výdělek těchto pojištěnců.

(⁸) Ústřední sociální pojišťovna může, vyslechnuvši Ústřední radu odborů (ústředí odborových svazů Slovenska) a zástupce odborových sdružení zaměstnavatelů, stanoviti na určitou dobu třídy pro skupiny zaměstnanců, u nichž výdělek závisí na různých nahodilých okolnostech. Takové rozhodnutí vyžaduje schválení ministerstva ochrany práce a sociální péče a na Slovensku pověřenectva pro sociální péči.

(⁹) Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařadění nejvýše o tři třídy, u pomocnic v domácnosti a učňů jen o dvě třídy vyšší, nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích.

2. § 95 zní:

Nemocenská pojišťovna je povinna poskytovati:

I. pomoc v nemoci, a to:

1. pojištěnci zdarma lékařskou pomoc, jakož i potřebné léky (léčiva) a jiné terapeutické pomůcky (nemocenské ošetřování). Nemocenské ošetřování se poskytuje od počátku nemoci, dokud nemoc trvá, avšak nejdéle jeden rok ode dne výstupu ze zaměstnání nebo ode dne odhlášky podle § 17, odst. 2.

Pojištěnec má dále nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny (§ 96);

2. Pojištěnci, jenž je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, poskytuje se od čtvrtého dne této neschopnosti, nejdéle po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

Při stanovení středního denního výdělku podle § 12, odst. 6 se určí zároveň také výše nemocenského.

Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti k práci a po kterou je poskytováno pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž je vypláceti nemocenské. Pokud trvá nárok na nemocenské, přísluší též nárok na nemocenské ošetřování.

II. pomoc v mateřství pojištěnkám a manželkám pojištěnců, a to:

A. Pojištěnkám:

1. Zdarma pomoc porodní asistentky a - je-li toho třeba - pomoc lékařskou (pomoc při porodu). Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž výši určí stanovy. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistentce. Tato ustanovení se vztahují i na potraty;

2. jednorázový příspěvek na výlohy při slehnutí a při obtížích v těhotenství ve výši 100 Kčs. Při současném porodu více dětí počítá se porod každého dítěte zvlášť. Neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 60 Kčs;

3. podporu v šestinedělí ve výši nemocenského (I, č. 2) šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu, pokud pojištěnka nemá nároku na nemocenské a nekoná námezdní práce. Po dobu, po kterou šestinedělka po porodu pracuje za mzdu, poskytne se pouze poloviční podpora v šestinedělí. Podpora v šestinedělí činí v každém případě nejméně 10 Kčs denně;

4. pokud své děti kojí, příspěvek za kojení ve výši polovičního nemocenského (I, č. 2), nejméně však 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

Nárok na dávky v mateřství zůstává zachován, vystoupí-li pojištěnka z pojištění pro těhotenství během dvanácti týdnů před porodem.

B. Manželkám pojištěnců:

1. Pomoc při porodu ve stejném rozsahu jako pojištěnkám;

2. jednorázový příspěvek (A, č. 2) ve výši 200 Kčs; neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 150 Kčs;

3. podporu v šestinedělí ve výši 10 Kčs denně po dobu čtyř týdnů před porodem a šesti týdnů po porodu;

4. příspěvek za kojení ve výši 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

Dávky se poskytuji i tehdy, nastal-li porod během devíti měsíců po smrti pojištěncově. Oprávněnou je těhotná nebo šestinedělka.

K A a B:

Dávky uvedené pod A, č. 2 až 4 a B č. 2 až 4 se poskytnou jedině tehdy, byli-li pojištěnka nebo její manžel v posledních dvanácti měsících před porodem alespoň 180 dnů pojištěni.

Zemře-li šestinedělka při porodu nebo v době, kdy má nárok na dávky, vyplatí se zbývající částky na podpoře v šestinedělí a na příspěvku za kojení až do vyčerpání nároku tomu, kdo pečuje o výživu dítěte.

III. pohřebné (náhradu pohřebních výloh), a to:

1. ve výši třicetinásobného středního denního výdělku pojištěncova, zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky nebo dříve, než uplynulo šest měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského. Pohřebné nesmí býti nižší než 850 Kčs. Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu, jež se vyplatí tomu, kdo obstaral pohřeb. Na případný zbytek mají nárok manžel před dětmi, děti před rodiči a tito před sourozenci, žili-li s pojištěncem v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li jich, připadne zbytek pojišťovně;

2. zemřel-li příslušník rodiny (§ 96) nejvýše dvouletý, činí pohřebné, patřící pojištěnci, jenž vypravil pohřeb; částku 500 Kčs; jde-li o úmrtí příslušníka, nepřekročivšího 14. rok, částku 750 Kčs, a jde-li o úmrtí osoby starší, částku 850 Kčs.

3. § 111, odst. 3 zní:

(³) Zvyšovací částky činí za každý týden získaný

4. § 120 b) , odst. 2 zní:

(²) Výbavné se určí podle třídy, v níž byla pojištěnka zařaděna v den uzavření sňatku nebo naposled před tímto dnem a činí:

5. § 158, odst. 1 zní

(¹) Pojistné pro pojištění invalidní a starobní činí denně:

Vládní nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:

1. Za § 62 se vsunuje § 62 a) tohoto znění:

(¹) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého výdělku takto do tříd:

(²) Pro stanovení denního výdělku je rozhodující šestý díl výdělku dosaženého za týden nebo dvacátý pátý díl výdělku za měsíc.

2. § 64 se mění takto:

a) Odstavec 1 zní:

(¹) Pojištěnci, který je neschopen k práci pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší, trvá-li nemoc déle tří dnů, od prvého dne neschopnosti k práci po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

b) Odstavec 2 se ruší. Dosavadní odstavce 3 až 6 se stávají odstavci 2 až 5.

3. V § 66, odst. 1, písm. c) se nahražuje číslice "5 K" číslicí "10 Kčs".

4. V § 69, odst. 2, písm. a) se nahražuje číslice "100 K" číslicí "200 Kčs" a číslice "60 K" číslicí "150 Kčs", v písm. b) číslice "5 K" číslicí "10 Kčs" a v písm. c) číslice "2.50 K" číslicí "5 Kčs".

5. V § 70, odst. 1, písm. a) se nahražuje číslice "100 K" číslicí "500 Kčs", v písm. b) číslice "250 K" číslicí "750 Kčs" a v písm. c) číslice "350 K" číslicí "850 Kčs".

6. V § 122 se nahražují číslice "3.000 K" číslicemi "5.000 Kčs".

7. V § 173, odst. 1 se nahražuje číslice "3.000 K" číslicí "5.000 Kčs".

Předpisy upravující nemocenské pojištění horníků na Slovensku se mění a doplňují takto:

(¹) Pojištěnci se zařadí k účelu nemocenského pojištění podle svého výdělku takto do tříd:

(²) Pro stanovení denního výdělku je rozhodující šestý díl výdělku dosaženého za týden nebo dvacátý pátý díl výdělku za měsíc.

(¹) Pojištěnci, který je neschopen k práci pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší, trvá-li nemoc déle tří dnů, od prvého dne neschopnosti k práci po dobu jejího trvání nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

(²) Končí-li neschopnost k práci v neděli nebo ve svátek zákonem uznaný, poskytuje se nemocenské i za tento den.

(³) Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti k práci a po kterou je poskytováno pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž je vypláceti nemocenské.

(⁴) Nárok na nemocenské odpočívá, jestliže a pokud pojištěnci je za nemoci vyplácena mzda (plat). Přídavky zaměstnavatele k nemocenskému se nepovažují za výdělek ani tehdy, spočívají-li na nějakém závazku.

(¹) Pojištěnky obdrží při porodu jako pomoc v mateřství:

a) zdarma pomoc porodní asistentky, a je-li toho třeba, pomoc lékařskou (pomoc při porodu). Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžní náhrada, jejíž výši urči stanovy. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistence. Tato ustanovení platí i při potratech;

b) jednorázový příspěvek na výlohy při slehnutí a při obtížích v těhotenství ve výši 100 Kčs. Při současném porodu více dětí počítá se porod každého dítěte zvlášť. Neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 60 Kčs;

c) podporu v šestinedělí ve výši nemocenského (§ 2) šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu, pokud pojištěnka nemá nároku na nemocenské a nekoná námezdní práce. Po dobu, po kterou šestinedělka po porodu pracuje za mzdu, poskytuje se pouze poloviční podpora v šestinedělí. Podpora v šestinedělí činí nejméně 10 Kčs denně;

d) pokud své děti kojí, příspěvek za kojení ve výši polovičního nemocenského (§ 2) až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

(²) Nárok na dávky pomoci v mateřství zůstává zachován, vystoupí-li pojištěnka z pojištění pro těhotenství během dvanácti týdnů před porodem.

(³) Zemře-li šestinedělka při porodu nebo v době, kdy má nárok na dávky, vyplatí se zbývající částky na podpoře v šestinedělí a na příspěvku za kojení až do vyčerpání nároku tomu, kdo pečuje o výživu dítěte.

(⁴) Dávky uvedené v odstavci 1, písm. b) až d) se poskytnou jen tehdy, byla-li pojištěnka v posledních dvanácti měsících před porodem alespoň 180 dnů pojištěna podle právních předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění.

Pozůstalí po pojištěnci obdrží pohřebné ve výši třicetinásobku denního výdělku, měl-li pojištěnec v době úmrtí nárok na nemocenské nebo neuplynulo-li od pravoplatného zastavení nemocenského ještě šest měsíců. Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu. Tyto se zapraví tomu, kdo pohřeb obstaral. Zůstane-li zbytek, mají na něj nárok postupně manžel, děti, otec a matka a sourozenci, jestliže s pojištěncem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li takových oprávněných, zůstane zbytek pojišťovně.

(¹) Rodinným příslušnicím pojištěncovým se poskytne pomoc při porodu podle § 3, odst. 1, písm. a).

(²) Manželkám pojištěnců se poskytne mimo to:

a) jednorázový příspěvek [§ 3, odst. 1, písm. b) ve výši 200 Kčs; neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 150 Kčs;

b) podpora v šestinedělí ve výši 10 Kčs denně po dobu čtyř týdnů před porodem a šesti týdnů po porodu;

c) příspěvek za kojení ve výši 5 Kčs denně až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

(³) Nedožije-li se pojištěnec pojistného případu, poskytnou se manželce dávky podle odstavců 1 a 2 také tehdy, nastala-li pojištěncova smrt v době 300 dnů před pojistným případem.

(⁴) Ustanovení § 3, odst. 3 a 4 platí obdobně.

(¹) Pojištěnec, který obstará pohřeb rodinného příslušníka, obdrží toto pohřebné:

a) při úmrtí příslušníka nejvýše dvouletého 500 Kčs,

b) při úmrtí příslušníka nejvýše čtrnáctiletého 750 Kčs,

c) při úmrtí rodinného příslušníka staršího 850 Kčs.

(²) Pohřebné nesmí býti vyšší, než pohřebné při úmrtí pojištěnce (§ 4).

Vládní nařízení ze dne 9. července 1941, č. 365 Sb., o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, se mění a doplňuje takto:

1. § 9, odst. 1 zní:

(¹) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd:

2. § 18, odst. 2 zní:

(²) Pojištěnci, který je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší od 43 dne této neschopnosti po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

3. § 21, odst. 1, písm. b) zní:

b) peněžitá dávka v této výši:

4. § 22, odst. 1 a 2 zní:

(¹) Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým, kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši:

Pozůstalými ve smyslu tohoto odstavce jsou manžel, děti, rodiče, děd a bába a sourozenci zemřelého.

(²) Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy (§ 32) nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500.-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1000.- a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300.-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500.-.

5. § 72 zní:

Prostředky potřebné k úhradě pojistných dávek a správních nákladů a k utvoření fondů potřebných k provádění tohoto nařízení se opatří pojistným a příspěvkem důchodců.

6. § 73 se mění takto:

a) Odstavec 1 zní:

(¹) Měsíční pojistné činí 6% středního měsíčního služného.

b) Odstavec 2 zní:

(²) Pojišťovna může pojistné stanovené v předchozím odstavci podle potřeby měniti.

7. V § 86 se zrušují odstavce 1 a 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se stávají odstavci 1 a 2.

Nariadenie s mocou zákona zo dňa 13. marca 1941, č. 55 Sl. z., o organizácii sociálneho poistenia súkromných zamestnancov vo vyšších službách a o ich nemocenskom poistení, se mění a doplňuje takto:

1. § 12, odst. 1 zní:

(¹) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd:

2. § 22 se mění takto:

a) Odstavec 4 zní:

(⁴) Denní nemocenské činí:

b) Příplatek k nemocenskému se neposkytuje.

3. § 23, odst. 1, písm. b) zní:

b) peněžitá dávka v této výši:

4. § 24, odst. 1 a 3 zní:

(¹) Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým (odstavec 2), kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši:

(³) Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500.-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce přes 1.000.-, a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300.-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500.-.

5. § 27, odst. 3, písm. b) zní:

b) Na peněžitou dávku v této výši:

6. § 36, odst. 2 zní:

(²) Měsíční pojistné v nemocenském pojištění činí 6 % středního měsíčního služného.

Zákon ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve zněni právních předpisů jej na Slovensku měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:

1. § 4, odst. 1 zní:

(¹) Pojištěnci se zařadí k účelům pojištění podle svých ročních služebních požitků takto do tříd:

2. § 21, odst. 1 zní

(¹) Důchod invalidní se skládá ze základní částky a z částek zvyšovacích. Základní částka jest 3.600 Kčs ročně. Zvyšovací částka činí za každý příspěvkový měsíc získaný:

3. § 63 zní:

Měsíční pojistné činí:

V zemích České a Moravskoslezské se rozšiřuje použivatelnost předpisů z doby nesvobody, jichž se tento zákon dovolává, na celé jejich území s účinností od 5. května 1945.

Ustanovení přechodná, závěrečná a prováděcí.

(¹) Tento zákon nabývá účinnosti 1. prosince 1945.

(²) Předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, pozbývají platnosti (použivatelnosti).

(³) Ustanovení čl. I až III se vztahují s účinností od 1. prosince 1945 i na pojistné případy nemocenského pojištění z doby před tímto dnem, pokud 1. prosince 1945 ještě trvá nárok na opakující se peněžité dávky.

(⁴) Zaměstnavatelé jsou povinni znovu přihlásiti zaměstnance podléhající pojistné povinnosti podle předchozích článků do patnácti dnů po vyhlášení tohoto zákona za účelem zařadění do tříd.

(b) Tento zákon provede ministr ochrany práce a sociální péče.

V rámci prováděného zvýšení hladiny cenové a mzdové je nutno zvýšiti i hranici výdělku započitatelného ve veřejnoprávním sociálním pojištění. Za dosavadního stavu je pro nemocenské i důchodové pojištění dělnické a hornické započitatelným výdělek až do ročních 36.000 Kčs (na Slovensku v dělnickém pojištění do ročních 15.000 Kčs), v nemocenském pojištění úřednickém do ročních 42.000 Kčs, v pensijním pojištění soukromých zaměstnanců do 60.000 Kčs (na Slovensku do 42.000 Kčs).

Osnova navrhuje zavedení jednotné horní hranice započitatelného výdělku ročních 60.000 Kčs ve všech uvedených odvětvích nemocenského i důchodového pojištění v celém státě. Zároveň se jednotně vymezuje rozsah tříd ve všech odvětvích nemocenského pojištění tím způsobem, že do výdělku 30.000 Kčs ročně činí rozpětí tříd 3.000 Kčs ročně, nad tuto hranici pak 6.000 Kčs ročně. Při tom se jednotně a vhodněji upravuje přiřadění měsíčního výdělku k výdělku dennímu a naopak.

Zvýšení horní hranice započitatelného výdělku umožňuje zároveň určité zvýšení peněžitých dávek nemocenského pojištění, a to jak dávek, jejichž výměra jest odstupňována podle tříd, tak zejména dávek stanovených pevnými částkami, jejichž zvýšení je nutné s ohledem na zvýšení cen. Informaci o poměru navrhovaných sazeb nemocenského ke střednímu výdělku podává tabulka č. 1.

Zvýšení dávek důchodového pojištění, jehož potřeba je vyvolána zvýšením cen, provádí se zavedením přídavků k důchodům podle současně projednávané příslušné osnovy. Proto se zde zvyšovací částky v jednotlivých odvětvích důchodového pojištění nemění; pouze se připojují zvyšovací částky ve třídách nových a jejich výše jest úměrná zvyšovacím částkám tříd dosavadních. Totéž platí o pojistném. Přehled o výši zvyšovacích částek a pojistného v jednotlivých odvětvích důchodového pojištění jest obsažen v tabulkách č. 2 a 3.

Tabulka č. 1.

Tabulka č. 2.

Tabulka č. 3.