Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé 1945.

69.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ................. 1945

o zatímním vedení státního hospodářství Československé republiky v roce 1946.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby po dobu od 1. ledna 1946 do vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu na rok 1946, nejdéle do konce března 1946, vedla státní hospodářství, při čemž buďtež opatřovány jen neodkladné potřeby státní, kterých vyžaduje plnění právních závazků nebo nezbytně nutný chod státní správy a státního hospodářství vůbec.

§ 2.

Ústřední úřady hospodařící výdaji a příjmy, jakož i státní podniky a fondy, jsou povinny zaslati ministerstvu financí vždy do 20. dne běžného měsíce výkazy peněžních výdajů a příjmů, očekávaných v příštím kalendářním měsíci. O těchto výdajích rozhoduje vláda. Za úřady a podniky na Slovensku zasílá tyto měsíční výkazy peněžních výdajů a příjmů pověřenec pro finance.

§ 3.

Ministr financí se zmocňuje,

a) aby úvěrovými operacemi opatřoval úhradu pro státní výdaje, neuhrazené státními příjmy,

b) aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřoval peněžité prostředky přechodnými úvěry,

c) aby provedl úvěrové operace, potřebné k prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1946, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrovými operacemi.

§ 4.

1. Ujednání o úvěrech, učiněná vládou od 5. května do 31. prosince 1945 v cizině na nákup potravin, zboží a surovin se dodatečně schvalují.

2. Vláda se zmocňuje,

a) aby na nákupy potravin, zboží a surovin v cizině opatřila další úvěry nebo převzala státní záruky za cizozemské úvěry, a to do celkové výše 400,000.000 amerických dolarů nebo do výše částky odpovídající tomuto obnosu v jiných cizích měnách,

b) aby úvěrovými operacemi v cizině opatřila prostředky na úhradu nezbytných administrativních platů v cizině,

c) aby provedla úvěrové operace potřebné ke konversi státních zahraničních dluhů, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrovými operacemi.

§ 5.

1. Ministr financí se zmocňuje, aby přejímal státní záruky za úvěry poskytnuté ke splnění nevyhnutelných důležitých veřejných úkolů. Záruky za dlužníky na Slovensku přejímá pověřenec pro finance podle jednotných celostátních podmínek.

2. Záruční listiny a záruční doložky, vydané podle zmocnění v předchozím odstavci uvedených, jsou osvobozeny od poplatků.

§ 6.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila úrokování a umořování československého vnitřního státního dluhu, po případě též dluhů, sjednaných držiteli výkonné moci v době nesvobody na území Československé republiky. Dokud nedojde k této úpravě, úrokování a umořování se zastavuje, po případě odkládá.

§ 7.

Výdaje a příjmy za dobu zatímního vedení státního hospodářství jest po vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu na rok 1946 zúčtovati podle něho.

§ 8.

Dekret presidenta republiky ze dne 14. srpna 1945, č. 52 Sb., o zatímním vedení státního hospodářství, pozbývá účinnosti - s výjimkou ustanovení § 5, odst. 2 tohoto dekretu - dnem 31. prosince 1945.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Uplynutím roku 1945 skončí doba, na kterou bylo dekretem presidenta republiky ze dne 14. srpna 1945, č. 52 Sb., o zatímním vedení státního hospodářství povoleno rozpočtové provisorium, kterým byla vláda republiky zmocněna k hospodaření bez řádného rozpočtu. Podkladem pro hospodaření byly výkazy peněžních výdajů a příjmů, očekávaných v příštím kalendářním měsíci, o nichž rozhodovala vláda. Ačkoli státní správě přibyla řada nových úkolů, jimiž jest státní pokladna zatížena, podařilo se udržeti státní hospodářství v mezích pro poválečnou dobu únosných. Značnou měrou k tomu přispělo hospodaření podle zásad, které stanovila vláda při rozhodování o výši měsíčně povolovaných výdajů k zajištění hospodárnosti a úspornosti.

Ministerstvo financí ve snaze, aby bylo možno již od počátku roku 1946 hospodařiti podle ústavně schváleného státního rozpočtu, učinilo pro vypracování dílčích rozpočtových návrhů včas potřebná opatření. Stalo se tak jednak vydáním zásad pro sestavení státního rozpočtu na rok 1946, podle nichž měly mu býti zaslány dílčí rozpočtové návrhy jednotlivých resortů do konce října t. r., jednak projednáním řady specielních otázek s resorty v krátké cestě. Ohlášení úprav cen, mezd a platů a v souvislosti s nimi i ostatních hospodářských čísel, kteréžto úpravy budou míti na výši státního rozpočtu velmi značný vliv, způsobilo důvodné oddálení rozpočtových prací. Za tohoto stavu nebylo možno vypracovati ani návrhy dílčích rozpočtů tak, aby byly reelním podkladem pro hospodaření v příštím roce a tím méně bylo možno přistoupiti k dalšímu jednání o těchto návrzích. Jest proto nutno pro začátek roku 1946 do doby, než nabude účinnosti finanční zákon, kterým bude stanoven státní rozpočet na rok 1946, dáti vládě zmocnění k zatímnímu vedení státního hospodářství. Poněvadž vypracování dílčích rozpočtových návrhů v resortech, dále projednání jich v ministerstvu financí, pak tisk všech dílčích rozpočtů a konečně ústavní projednání finančního zákona vyžádá si nutně přiměřeného času, navrhuje se stanoviti dobu provisoria nejdéle do konce března 1946.

K ustanovením jednotlivých paragrafů se poznamenává:

K § 1.

Navrženým zmocněním má býti zajištěn nezbytně nutný chod státního hospodářství do doby než nabude účinnosti finanční zákon, jímž bude stanoven státní rozpočet na rok 1946.

K § 2.

Ustanovení toto bylo převzato z dekretu presidenta republiky č. 52/1945 Sb. Úkolem jeho jest stanoviti meze pro hospodaření státní správy a státních podniků v jednotlivých měsících.

K § 3.

Úvěrová zmocnění se zařazují do všech finančních zákonů. Zmocnění sub b) je nutné, nemá-li býti ohrožen plynulý chod platební služby státní, jelikož sjednání potřebné přechodné operace jest namnoze věcí okamžité potřeby podle vývoje platební situace státní, odvislé od denně docházejících požadavků na státní pokladnu.

K § 4.

Odstavec 1 má za účel dodatečné schválení nákupních úvěrových operací uzavřených v cizině po 5. květnu 1945, které dosud nebyli ústavně schváleny. Jde jmenovitě o úvěry povolené kanadskou vládou ve výši 19 milionu kanadských dolarů, britskou vládou ve výši 5 milionů anglických liber a švédskou vládou při sjednávání dohody, upravující platební otázky švédsko-československé do výše 24 milionů švédských korun.

Počátkem roku 1946 dojde k jednáním o další zahraniční nákupní úvěry. Zmocnění vlády podle odst. 2 dává zákonný podklad pro sjednání takových úvěrů. Mimo to jest zapotřebí zvláštního zmocnění pro úvěrové operace v cizině jednak na úhradu nutných administrativních platů v cizině, jednak pro případ, že by se stala aktuelní otázka konverse některého zahraničního dluhu. Výši úvěrů, jež by mohly býti v prvních třech měsících roku 1946 sjednány, lze jen přibližně odhadnouti. Proto jest úvěrové zmocnění omezeno v odst. 2 a) na částku 400 milionů amerických dolarů nebo jejich protihodnotu v jiných cizích měnách. Vláda má tedy možnost do této výše úvěry sjednati, celá částka nemusí však býti vyčerpána.

K § 5.

Zmocnění je obdobné jako zmocnění tohoto druhu v letech dřívějších (v roce 1945 v dekretu presidenta republiky ze dne 14. srpna 1945, č. 52 Sb.). Jest odůvodněno mimořádnými hospodářskými poměry. Nevyhnutelnost ke splnění důležitých veřejných úkolů jest dána tehdy, když odepřením záruky hrozila by národnímu hospodářství škoda nepoměrně větší než je odhadované risiko z převzaté záruky.

K § 6.

Podle § 6 dekretu presidenta republiky ze dne 14. srpna 1945, č. 52 Sb., o zatímním vedení státního hospodářství, obstarává se úroková služba československého státního dluhu, počítajíc v to i dluh t. zv. Protektorátu Čech a Moravy a dluh t. zv. Slovenské republiky, podle dosavadních předpisů; umořování těchto dluhů je naproti tomu odloženo, pokud ministr financí nestanoví jinak. Navrhované zmocnění má dáti vládě možnost, přizpůsobiti vládním nařízením dluhovou službu úpravě vkladů u peněžních ústavů, které, pokud nebyly učiněny v nových platidlech, se podle § 7, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny, prozatím neúrokují. Úprava nemusí zde býti ovšem totožná s úpravou u vkladů, již proto ne, že okruh věřitelů je zde podstatně jiný; také bude možno přihlédnouti k době, kdy ty které státní dluhy byly kontrahovány.

K § 7.

Ustanovení tohoto jest třeba v zájmu rozpočtového a účetního pořádku.

K § 8.

Ustanovení § 8 osnovy jest nutné, aby se v zájmu zamezení pochybností vyslovilo, že koncem roku 1945 nepozbývá účinnosti ustanovení odstavce 2, § 5 dekretu č. 52/1945 Sb., že však zaniká účinnost ustanovení odstavce 1, § 5 stejně jako účinnost ostatních paragrafů tohoto dekretu. Otázka použivatelnosti předpisů vydaných v době nesvobody byla uspokojivě vyřešena ustanovením čl. 1 a 2 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.). V přechodné době podle tohoto ústavního dekretu budou předpisy z doby nesvobody, kterými byly z velké části zvýšeny daňové sazby oproti československým právním předpisům, platným dne 29. září 1938, nahrazeny novými československými zákony.

V Praze dne 18. prosince 1945.

Předseda vlády:

Fierlinger v. r.

Ministr financí:

Dr. Šrobár v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP