Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Státní příspěvek vyživovací, jehož výše byla naposledy stanovena v zemích České a Moravskoslezské vládním nařízením ze dne 10. července 1945, č. 29 Sb., o zvýšení státního příspěvku vyživovacího, a na Slovensku ustanovením § 119 zákona ze dne 10. června 1943, č. 80 Sl. z., o úpravě některých právních poměrů souvisících s výkonem vojenské a jiné obdobné služby, se nově upravuje a činí pro osobu a den:

1. pro osobu, která v domácnosti zastupuje povolaného k vojenské službě:

2. pro ostatní oprávněné:

(2) V mimořádných případech, hodných zcela zvláštního zřetele mohou býti příspěvky uvedené v odstavci 1 zvýšeny až o 50%, k čemuž jest si vyžádati souhlas nadřízeného úřadu.

(3) Úhrnné částky státního příspěvku vyživovacího, jež přísluší oprávněným členům rodiny povolaného k vojenské službě, nesmějí přesahovati tyto denní částky:

(4) Za osobu, která v domácnosti zastupuje povolaného, se považuje manželka, žije-li s povolaným ve společné domácnosti, jinak - a to za téhož předpokladu - nejstarší z osob majících nárok na vyživovací příspěvek.

Výši státního příspěvku vyživovacího (§ 1, odst. 1 a 2) a výši úhrnných částek podle § 1, odst. 3 může vláda měniti nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry národní obrany a financí.

Sazby státního příspěvku vyživovacího byly naposledy upraveny v zemích České a Moravskoslezské vládním nařízením č. 29/1945 Sb. a na Slovensku § 119 zákona č. 80/1943 Sl. z. Výše sazeb podle těchto právních předpisů je však, zejména se zřetelem na všeobecné zvýšení cenové a mzdové hladiny, nedostatečná.

Připojená osnova má v tomto směru sjednati nápravu, a to především všeobecným zvýšením dosavadních sazeb vyživovacího příspěvku průměrně o 50% podle velikostí obcí (v Praze, v Brně, v Bratislavě a v Moravské Ostravě asi o 75%). Odstupňování sazeb podle velikostních tříd obcí, jež bylo zavedeno již zákonem č. 530/1919 Sb. (§ 3, odst. 1) a ponecháno i při dalších úpravách (čl. I, § 1, odst. 1 opatření Stálého výboru č. 227/1938 Sb.), se v praksi osvědčilo a je odůvodněno také tím, že nájemné, které tvoří jednu z hlavních položek všeobecných nákladů na domácnost, je rovněž odstupňováno podle velikostí obcí.

Navržená úprava sazeb státního příspěvku vyživovacího má býti jednotná na celém území státu, jak toho vyžaduje povaha této věci.

V podrobnostech se k jednotlivým ustanovením osnovy ještě podotýká:

Základní rozlišení sazeb státního příspěvku vyživovacího podle dvou skupin oprávněných osob (osoby, které v domácnosti zastupují povolaného k vojenské službě a ostatní oprávněné osoby), jež bylo v zemích České a Moravskoslezské zavedeno po vzoru Slovenska vládním nařízením č. 29/1945, bylo ponecháno, poněvadž je účelné a kryje se též se souhlasnou právní úpravou platnou na Slovensku (§ 119 zákona č. 80/1943 Sl. z.).

Vedle všeobecného zvýšení podle § 1, odst. 1 osnovy je v § 1, odst. 2 dána možnost, aby vyživovací příspěvky byly v případech hodných zcela zvláštního zřetele dále zvýšeny až o 50%. Použití tohoto ustanovení by přicházelo v úvahu při mimořádně špatném sociálním postavení rodiny povolaného k vojenské službě, zejména u osob neschopných k výdělečné činnosti a u obětí války nebo nepřátelské persekuce.

Stanovení horní hranice úhrnné částky státního příspěvku vyživovacího je odůvodněno snahou, aby v některých případech nedocházelo k výplatě vyživovacího příspěvku; který by svou výší přesahoval výdělkové možnosti povolaného k vojenské službě aby se tak netvořily bezpracné důchody.

Tato ustanovení bylo převzato z § 119, odst. 1 zákona č. 80/1943 Sl. z.

Zde normované zmocnění vlády sleduje ten účel, aby sazby státního příspěvku vyživovacího mohly býti v případě nutnosti pružněji přizpůsobeny hospodářským poměrům a potřebám. Toto ustanovení má svůj vzor v čl. I, § 2 opatření Stálého výboru č. 227/1938 Sb. a v § 119, odst. 10 zákona č. 80/1943 Sl. z.

Osnovaný zákon má nabýti účinnosti dnem 1. prosince 1945, aby se zvýšení sazeb státního příspěvku vyživovacího časově shodovalo se zvýšením cenové a mzdové hladiny.

Pokud jde o náklad, vyžádají si státní vyživovací příspěvky v r. 1946 podle sdělení ministerstva národní obrany celkové částky asi 300,000.000 Kčs, jíž bude potřebí pro rodinné příslušníky branců v náhradní záloze. Jinak pro rodinné příslušníky běžných odvodních ročníků, povolaných k presenční službě, bude výplata vyživovacích příspěvků přicházeti v úvahu jen výjimečně, poněvadž tito nejsou zpravidla živiteli rodin. V prosinci 1945 si celkový náklad na státní vyživovací příspěvek pro rodiny záložníků vyžádá částky 15 - 20 milionů Kčs.

Náklad spojený s výplatou státního příspěvku vyživovacího bude uhrazen v rámci prostředků kapitoly ministerstva vnitra.