Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Prozatímní Národní shromáždění nemůže býti odročeno.

(²) Může býti presidentem republiky rozpuštěno, jakmile budou vypsány volby do ústavodárného Národního shromáždění. Nestane-li se tak, potrvá jeho činnost až do doby, kdy bude zvoleno ústavodárné Národní shromáždění.

(³) Předsednictvo Národního shromáždění a Stálý výbor Prozatímního Národního shromáždění (čl. 2.) zůstanou v působnosti až do dne, kdy se sejde ústavodárné Národní shromáždění.

(¹) V době, kdy Prozatímní Národní shromáždění bude rozpuštěno, anebo v době od skončení jeho činnosti (čl. 1.) až do dne, kdy se sejde ústavodárné Národní shromáždění, činí neodkladná opatření, i když by k nim bylo třeba zákona a koná dozor na moc vládní a výkonnou čtyřiadvacetičlenný Stálý výbor, volený Prozatímním Národním shromážděním z jeho členů.

(²) O jeho volbě, působnosti, včetně ustanovení o jejím omezení a dále o opatřeních jím usnášených platí obdobně příslušná ustanovení ústavní listiny a jiných zákonů.

(³) Stálý výbor Prozatímního Národního shromáždění volí předsedu a pět místopředsedů ze svých členů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej předsednictvo Prozatímního Národního shromáždění a všichni členové vlády.

Ústavním dekretem presidenta republiky ze dna 25. srpna 1945, č. 47 Sb. o Prozatímním Národním shromáždění nebyly řešeny všechny otázky, spojené s působností tohoto sboru. Zejména jest třeba upraviti otázku rozpuštění tohoto sboru, neboť není podle dosud platných předpisů v této otázce dosud jasno. Poněvadž tento sbor bude pracovati po dobu celkem krátkou a jest značně zatížen úkoly zákonodárnými i jinými, jest třeba vyjádřiti jeho vůli k intensivní práci tím, že bude vyloučeno jeho odročení.

Zároveň jest třeba upraviti volbu Stálého výboru. Dosud jej nebylo možno zvoliti, poněvadž podle předpisů ústavní listiny třetina členů byla volena senátem. Za dnešních poměrů jest však třeba dbáti, aby náš stát nezůstal vůbec ani sebe kratší dobu bez orgánů, příslušných vykonávati ve smyslu ústavy moc zákonodárnou. Působnost tohoto sboru by zůstala omezena dosavadními předpisy, zejména tedy by nemohl měniti zákonů ústavních, voliti presidenta republiky atd. (Viz § 54 úst. list.). Vzhledem ke změněným poměrům jest třeba taky upraviti nově otázku místopředsedů tohoto výboru; dosud bylo jedno místo místopředsednické vyhrazeno senátorům.