Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Dani z obratu podléhají:

1. tuzemské dodávky a výkony, které podnikatel provádí za úplatu v rámci svého podniku. Které dodávky a výkony se pokládají za tuzemské a co jest rozuměti tuzemskem podle tohoto zákona, ustanoví vláda nařízením. Dodávka podniku jako celku se považuje za provedenou ještě v rámci podniku;

2. bezúplatné vzetí předmětů z vlastního podniku pro domácnost nebo pro jiné nevýdělečné upotřebení nebo pro zaměstnance podnikatelovy (vlastní spotřeba);

3. dovoz všech předmětů. Vláda může nařízením stanoviti, že dovoz některých předmětů, zejména surovin, polotovarů, strojů nebo přístrojů, které v tuzemsku nejsou vůbec vyráběny nebo nejsou vyráběny v dostatečném množství, nepodléhá dani nebo podléhá dani snížené. Nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8) může býti stanoveno, že dovoz podléhá paušálu, který nahrazuje i pravidelnou nebo sníženou daň z obratu při dovozu, nestanoví-li nařízení jinak. Průvoz nepodléhá dani za podmínek stanovených nařízením.

(2) Nezáleží na tom, dějí-li se dodávka nebo výkon dobrovolně nebo ke splnění povinnosti, stanovené právním předpisem, nebo na úřední příkaz, byly-li dodávka nebo výkon opravdu provedeny či pokládají-li se podle zákona za provedené, byla-li fysická držba skutečně převedena či ne. Za zdanitelnou dodávku se též pokládá, nabývá-li se předmětu zástupcem nebo listinou (na př. konosamentem, nákladním nebo skladním listem, zástavním lístkem). Dani podléhají i dodávky z dražeb.

(3) Při obchodě komisionářském se zdaňuje vždy samostatně dodávka (výkon) mezi komitentem a komisionářem a dodávka (výkon) mezi komisionářem a osobou třetí, i když komisionář nenabyl ani držby ani vlastnictví zboží; totéž platí, obstarává-li někdo vlastním jménem na cizí účet dodávky nebo výkony. V pochybnostech, jde-li o poměr komisionářský, po případě o jednání, jež někdo obstarává vlastním jménem na cizí účet, nebo o poměr jednatelský, předpokládá se, neprokáže-li poplatník opaku, že nejde o poměr jednatelský. Obstarává-li účastník příležitostného sdružení dodávku nebo výkon vlastním jménem na účet tohoto sdružení, nejde v poměru mezi ním a ostatními účastníky příležitostného sdružení o zdanitelné dodávky nebo výkony. Při dodávkách (výkonech) vzájemných (na př. při naturální směně), dále pak v případech, kdy se odevzdá předmět místo placení, jde vždy o dvě samostatně zdanitelné dodávky (výkony).

(4) Daňová povinnost (odst. 1, č. 1) se vztahuje též na dodávky a výkony mezi československým státem (dále jen stát) a znárodněnými nebo národními podniky, jakož i na dodávky a výkony mezi těmito podniky.

(1) Dani podléhají dodávky, čítajíc v to i pronájmy a propachtování:

1. movitých věcí hmotných, čítajíc v to vodu, plyn, elektrický proud a pod. Dodávky věcí, spojených pevně s nemovitostmi, a dodávky jiného příslušenství nemovitostí podléhají dani, prodávají-li se nebo pronajímají-li se anebo propachtovávají-li se tyto věcí bez nemovitostí, i když se tak děje před tím, než byly odloučeny od nemovitostí. Co platí o věcech celých, platí i o podílech na nich;

2. práv, která jsou předmětem právního obchodu, tak zvláště práv autorských, práv z ochrany známek a vzorků a jiných výhradních práv (licencí, koncesí, provozovacích práv atd.). Dani podléhá též, zavazuje-li se kdo za úplatu něco dovolovati nebo trpěti, něco nekonati nebo něčeho se zříci. Dani však nepodléhají dodávky práv, spojených s držbou nemovitosti, práva stavby a jiných práv, která se podle právních u stanovení počítají k věcem nemovitým;

3. souboru věcí a práv, uvedených pod č. 1 a 2, kromě nemovitosti a jejich příslušenství, při prodeji pronájmu nebo propachtování podniků jako celků.

(2) Je-li příjemce dodávky povinen vrátiti dodavateli vedlejší výrobky nebo odpadky, které vzniknou při zpracování dodaného předmětu, je předmětem dodávky pouze to, co příjemci dodávky zůstane (na př. tuk v mléce při vrácení mléka odstředěného, cukr v řepě při vrácení řepných řízků). Zpětná dodávka vedlejších výrobků nebo odpadků dani nepodléhá. Totéž platí, obdrží-li dodavatel místo vedlejších výrobků nebo odpadků, které vzniknou nebo vznikly při zpracování jím dodaného předmětu vedlejší výrobky nebo odpadky stejného druhu, kterých příjemce dodávky získal zpracováním předmětu dodaného někým jiným.

(1) Dani podléhají: výkony všech druhů prováděné v tuzemsku, tak na př. řemeslné a průmyslové zpracování hmot (surovin, polotovarů, tovarů) patřících objednateli, všeliká doprava, povoznictví, výkony podniku stavebních a instalačních, výkony příslušníků svobodných povolání (advokátů, notářů, lékařů, civilních inženýrů a pod.), výkony škol hudebních, jazykových a jiných ústavů výchovných, výkony podniků hotelových, pensionátů a pod., čítajíc v to podnikatelské pronajímání zařízených místností, zprostředkování práce, obstarávání inkasa pro jiného, uschovávání věcí, obstarávání peněžních obchodů a obchodů s cennými papíry, výkony sensálů, pořádání představení a zábav jakéhokoliv druhu, výkony kanceláří informačních, holičů, masérů a pod.

(2) Dodá-li podnikatel tomu, kdo mu odevzdal látku (materiál) ke zhotovení nějakého předmětu, místo předmětu, který má býti z ní zhotoven, jiný předmět stejného druhu, jak jej z takové látky obvykle vyrábí, považuje se u zmíněného podnikatele za předmět zdanění místo dodávky toliko výkon, počítá-li se příplatek k odevzdané látce jako mzda za dílo bez ohledu na rozdíl mezi tržními cenami přijaté látky a dodaného předmětu.

(1) Od daně z obratu jsou osvobozeny:

1. dodávky při nucených dražbách. Osvobození se však nevztahuje na dodávky podléhající paušálu (§ 19, odst. 8);

2. vývozní dodávky za podmínek stanovených nařízením;

3. dodávky drahých kovů a jiných směsí k ražení peněz za podmínek stanovených nařízením;

4. poskytování úvěru a převody peněžních pohledávek, zvláště směnek a šeků, peněžní vklady všech druhů, vydání a převody cenných papírů s výjimkou papírů uvedených v § 1, odst. 2, převody podílů společenských a společenstevních (družstevních), tuzemských i cizích zákonných platidel kovových i papírových; provise z obchodu s cennými papíry a cizími zákonnými platidly vyjma provise z obchodu s losy státních loterií jsou však dani podrobeny. Za úvěr se nepokládá, hradí-li dodavatel, nebo kdo výkon provádí, za příjemce dodávky nebo výkonu výlohy, spojené s provedením dodávky nebo výkonu;

5. dodávky a vlastní spotřeba předmětů československých státních finančních monopolů;

6. dodávky platných neznehodnocených úředních cenin. Dodávky platných neznehodnocených poštovních cenin jsou osvobozeny jen tehdy, provádí-li je československá pošta nebo podnikatelé, kterým československá pošta udělila oprávnění ku prodeji poštovních cenin;

7. dodávky vody, výkony vah a výkony jatečné (hlídání, krmení a porážení dobytka), jsou-li tyto dodávky a výkony prováděny státem nebo veřejnoprávními svazky v jejich vlastních podnicích, dále dodávky plynu a elektrického proudu pro veřejné osvětlení. Rovněž jsou od daně osvobozeny vzájemné dodávky stejného množství elektrického proudu, provedené v daňovém období mezi elektrárnami, jejichž energetické vedení spolu souvisí; dodávky elektrického proudu toto množství převyšující jsou však dani podrobeny;

8. dodávky a výkony podle pojišťovacích smluv, podrobených poplatku podle čís. nařízení ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z., a na Slovensku podle zák. čl. VIII/1883 (uherská sazební položka 89, č. IV a V poplatkových pravidel), i když příslušná pojišťovací smlouva jest podle zvláštních ustanovení těchto právních předpisů od poplatků osvobozena;

9. zpětné dodávky obalů' vrací-li podnikatel dodavateli obaly, v nichž mu dodavatel zboží dodal;

10. dovoz v případech a za podmínek, uvedených v §§ 62 až 65, 87 a 105 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb.; nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8) může však býti stanoveno, že dovoz jest i v těchto případech podroben paušálu. Dále je dovoz osvobozen od daně v případech a za podmínek, uvedených v § 69 celního zákona; toto osvobození neplatí v případech, kdy jest daň paušalována, ledaže by v nařízení o paušalování daně bylo výslovně stanoveno, že dovoz je osvobozen od paušálu;

11. výkony členů společenských orgánů společností akciových a komanditních společností na akcie, pokud úplatou za ně jsou požitky zásadně podléhající dani z tantiem;

12. dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů, léčebných vod, dodávky a výkony, záležející v podávání léčebných lázní, výkony lékařské a porodnické, hradí-li úplaty za tyto dodávky neb o výkony nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění nebo náhradní vnitřní zařízení vyňatých zaměstnavatelů podle příslušných právních ustanovení, nebo jsou-li zmíněné dodávky a výkony prováděny pro osoby, opatřené vysvědčením chudoby. Za týchž podmínek jsou od daně osvobozeny i jiné dodávky a výkony, pokud je provádějí léčebné a ošetřovací ústavy (čítajíc v to ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů) a lázeňské podniky. Dále jsou od daně osvobozeny dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, jsou-li prováděny pro veřejné léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění nebo ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů. Konečně jsou od daně osvobozeny všeliké dodávky a výkony, prováděné veřejnými léčebnými a ošetřovacími ústavy na všeobecných třídách, a dodávky i výkony prováděné lázeňskými podniky za cenu sníženou z důvodů sociálních, činí-li toto snížení nejméně 50% plné ceny. Tato osvobození neplatí v případech, kdy jest daň paušalována;

13. vlastní spotřeba naturálií k plnění naturálního výměnku;

14. vlastní spotřeba předmětů za účelem jejich dobročinného upotřebení. Co se rozumí dobročinným upotřebením, ustanoví nařízení;

15. dodávky a výkony, které provádějí pro své členy tato sdružení (společenstva, družstva a jiná, sdružení);

a) sdružení zemědělců, jejichž účelem jest společně opatřovati semena, hnojiva, hospodářské stroje a nářadí nebo jiné potřeby k provozování polního hospodářství, k zvelebení chovu dobytka (společenstva k chovu dobytka, k chovu býků, pastevní společenstva a pod.), anebo společně podporovati jiné zemědělské snahy

b) sdružení živnostenská, jejichž účelem jest společně opatřovati suroviny, pomocné látky a stroje pro své členy, pokud tito jich používají ke zpracování nebo při něm, nebo prodávati výrobky svých členů, jakož i

c) sdružení zemědělců nebo živnostníků, jejichž účelem jest půjčováním společných zařízení, anebo prováděním výkonů, spojených s použitím těchto zařízení, napomáhati členům při výrobě,

nepřesahuje-li jejich celkový obrat v daňovém období 150.000 Kčs a je-li u těchto sdružení podle stanov rozdělování ryzích výtěžků vyloučeno a výtěžky se také skutečně nerozdělují a omezuje-li se jejich činnost podle stanov i ve skutečnosti na členy, kterými mohou býti jen zemědělci neb živnostníci. Nařízení ustanoví, co se rozumí celkovým obratem. Osvobození není na závadu, jsou-li podle stanov neb i ve skutečnosti členy takových sdružení osoby, které nejsou povoláním zemědělci nebo živnostníci, pokud přibrání těchto osob za členy sleduje ten účel, aby se získala spolu práce osob schopných obstarávati spolkovou agendu (korespondenci, vedení knih, kontrolu a pod.), a jde-li o případy výjimečné. Osvobození se vztahuje pauze na ty dodávky a výkony prováděné pro členy, jimiž sdružení plní některý z účelů uvedených v písm. a) až c). Osvobození se nevztahuje na dodávky a výkony, které provádějí sdružení zemědělců nebo živnostníků za tím účelem, aby zpracovala zboží svých členů a zpeněžila výrobky tímto zpracováním vzniklé;

16. dodávky a výkony domáckých pracovníků, prováděné jimi samými nebo členy jejich rodiny, kteří žijí s nimi ve společné domácnosti, záležející ve zpracování hmot, které obdrží od podnikatelů, jimž odvádějí hotový výrobek a zbytky zpracovaných hmot a od nichž obdrží za svou práci jen smluvenou mzdu od kusu;

17. dovoz přímo pro stát a pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům prohlášeným za spravované podle zásad obchodního hospodaření. Dále jest osvobozen od daně dovoz léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, děje-li se přímo pro veřejné léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávních a sociálního pojištění nebo ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů. Bližší podmínky těchto osvobození ustanoví nařízení. Tato osvobození neplatí v případech, kdy jest daň paušalována, ledaže by byla výslovně stanovena v nařízení o paušalování daně. Osvobození se nevztahují na dovoz pro podniky znárodněné nebo národní;

18. výkony záležející ve zpracování movitých věcí hmotných a prováděné v tuzemsku prokázaně pro cizinu. Podmínky tohoto osvobození ustanoví nařízení;

1. dodávky, k nimž dochází v případech, kdy ze zákona přísluší poplatkové osvobození z důvodu splynutí (fuse), sloučení nebo přeměny právního útvaru některých podniků. V případech, kdy může vláda z těchto důvodů na žádost poskytnouti celkové nebo částečné osvobození od poplatků, může poskytnouti též úplné osvobození od daně z obratu nebo může tuto daň přiměřeně snížiti.

(2) Vláda může na návrh ministra financí, učiněný po vyslechnutí příslušně ústřední zájmové organisace v zemích České a Moravskoslezské a po dohodě s pověřencem pro finance, který vyslechne ústřední zájmovou organisací na Slovensku, poskytnouti:

a) při dodávkách, k nimiž dochází v obchodě ve velkém, osvobození od daně, její snížení nebo jinou úlevu na dani, jde-li o hospodářsky nezbytný nebo ve veřejném zájmu nutný meziobchodní stupeň a je-li jeho překupnická činnost daní ohrožena;

b) při dodávkách a výkonech, týkajících se předmětů dovážených, v případech hodných zřetele osvobození od daně, její snížení, po případě úplné neb a částečné započtení daně, zaplacené při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), do daně z první tuzemské dodávky dovezeného předmětu;

c při dodávkách a výkonech, týkajících se předmětů vyrobených v tuzemsku a do tuzemska dodávaných, v případech hodných zřetele osvobození od daně nebo její snížení, jsou-li předměty tuzemského původu daní více zatíženy než dovážené předměty stejného nebo podobného druhu, nebo vyžaduje-li toho soutěživost výrobního odvětví, zpracujícího tyto předměty, při vývozu;

d) v případech hodných zřetele snížení daně nebo jinou úlevu, jsou-li paušalováním daně (§ 19, odst. 8) příliš zatíženy předměty, vyrobené z hmot, z jejichž dodávek jest daň paušalována;

e) osvobození od daně nebo její snížení pro dodávky, které provádějí svazy družstev pro přičleněná družstva a tato družstva pro svazy.

(3) Ministr financí nebo úřad jím k tomu zmocněný může po dohodě se zúčastněným ministrem na zvláštní žádost osvoboditi dodávky nebo výkony výhradně a přímo dobročinné a vzdělávací. Nařízení ustanoví, co se rozumí dodávkami nebo výkony výhradně a přímo dobročinnými a vzdělávacími, a určí podmínky tohoto osvobození. Jde-li o žadatele, který svůj podnik v tuzemsku provozuje toliko na území Slovenska, je místo ministra financí nebo úřadu jím zmocněného příslušným pověřenec pro finance nebo úřad jím k tomu zmocněný, který osvobození může povoliti po dohodě se zúčastněným pověřencem.

(1) Daň platiti jest povinen:

1. tuzemský podnikatel (odstavec 2) ze zdanitelných tuzemských dodávek a výkonů jím provedených a z vlastní spotřeby. Má-li tuzemský podnikatel bydliště nebo sídlo v cizině, pokládají se všechny zdanitelné dodávky a výkony, které provede, za provedené jeho tuzemskou provozovnou;

2. cizozemský podnikatel (odstavec 3):

a) ze zdanitelných dodávek a výkonů, které uzavře nebo provede při přechodném pobytu v tuzemsku;

b) ze zdanitelných výkonů, které provede v tuzemsku pomocnými silami;

3. ten, kdo pro cizozemského podnikatele (odstavec 3):

a) uzavírá, zprostředkuje nebo splňuje zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v tuzemsku, z těchto dodávek;

b) jménem a na účet cizozemského podnikatele uzavírá v tuzemsku zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v cizině, z těchto dodávek;

4. v konkursním řízení správce konkursní podstaty;

5. neodevzdaná pozůstalost (na Slovensku nerozdělená pozůstalost) podnikatele, a to i ze zdanitelných dodávek a výkonů, které byly provedeny ještě zůstavitelem, u nichž však nárok státu na daň (§ 11) vznikl až po jeho úmrtí, avšak ještě před odevzdáním (na Slovensku rozdělením) pozůstalosti. Neodevzdaná (na Slovensku nerozdělená) pozůstalost jest též subjektem daně, která připadá na neuhrazené ještě pohledávky nebo jejich části, jež odevzdáním (na Slovensku rozdělením) pozůstalosti přecházejí na dědice podnikatelovi . (§ 11, odst. 5, druhá věta);

6. při zdanitelných dodávkách z dražeb:

a) mimosoudních podnikatel, který dražbu provádí;

b) soudních podnikatel, který dražbu navrhuje;

7. při zdanitelných dodávkách práv (§ 2, odst. 1, č. 2, první věta) podnikatel, který dodávku provede. Z dodávek práv, které provede cizozemský podnikatel, jest však povinen platiti daň nabyvatel práva;

8. při zdanitelném převzetí závazku něco dovolovati nebo trpěti, něco nekonati nebo něčeho se zříci (§ 2, odst. 1, č. 2, druhá věta) podnikatel, který se zavazuje. Jestliže se však zavazuje cizozemský podnikatel, jest povinen platiti daň ten, komu se zavazuje;

9. při dovozu poplatník celní pohledávky (§ 8, odst. 2 celního zákona);

10. jiné osoby, jímž nařízení nebo vyhláška o paušalování daně (§ 19, odst. 8) uloží povinnost platiti paušál.

Za tuzemského podnikatele se pokládá podnikatel (6, odst. 1):

1. který má bydliště nebo sídlo v tuzemsku;

2. který má bydliště nebo sídlo v cizině, ale v tuzemsku má provozovnu.

(3) Za cizozemského podnikatele se pokládá podnikatel (§ 6, odst. 1), který nemá v tuzemsku bydliště nebo sídlo ani provozovnu.

(1) Podnikatelem podle tohoto zákona jest každý, kdo provozuje samostatnou trvalou nebo občasnou výdělečnou činnost jakéhokoliv druhu; za podnikatele se zejména nepokládají osoby, které jsou pojištěny podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a to co do činnosti, která jest podkladem pro tuto pojistnou povinnost. Za podnikatele se pokládají také osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3 a 10. Okolnost, že spolek nebo jiné sdružení omezuje výkony nebo dodávky na členstvo, neodnímá mu povahu podnikatele. Úmysl dosíci zisku není podmínkou.

(2) U osob právnických a u sdružení osob právnických nebo fysických se vždy předpokládá, že jejich výdělečná činnost jest trvalá nebo občasná. Osobami právnickými se tu i nadále rozumějí též znárodněné nebo národní podniky a jiné útvary, které mají postavení právnických osob.

(3) Výkon veřejné moci není výdělečnou činností. Nařízení ustanoví, co se rozumí výkonem veřejné moci.

(4) Podnik zahrnuje veškerou samostatnou trvalou nebo občasnou výdělečnou činnost podnikatelovu.

(5) Za závod se pokládá takový oddíl podniku, který je technicky (uzavřeným pracovním pochodem) jednotným celkem, jehož činnost bývá též předmětem samostatných podniků a jehož pracovní výsledek jest předmětem trhu.

Od daně jsou osvobozeny:

1. stát co do poštovní a telekomunikační služby a podniky dopravní co do povinných výkonů pro tuto státní službu;

2. dráhy (§ 1 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách) co do výkonů, záležejících v přepravě, a plavební podniky co do výkonů na mezinárodních vodních cestách;

3. jednatelé co do jednatelských výkonů, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v daňovém období 80.000 Kčs;

4. spisovatelé, vědečtí pracovníci a umělci co do dodávek a výkonů, které, jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v daňovém období 80.000 Kčs. Koho jest považovati za spisovatele, vědeckého pracovníka a umělce, ustanoví nařízení;

5. národní správci co do výkonů, záležejících v národní správě podniku nebo jiné majetkové podstaty, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v daňovém období 80.000 Kčs.

(1) Celým svým jměním ručí:

1. nabyvatel podniku nebo závodu, nabytého v celku úplatně nebo neúplatně, za daň, kterou jsou jeho předchůdci povinni platiti za daňové období, v němž došlo ku převodu podniku nebo závodu, jakož i za bezprostředně předcházející daňové období;

2. osobně ručící společníci za daň, kterou jest společnost povinna platiti za dobu, po kterou byli jejími společníky;

3. osoby odpovědné za správu osob právnických, za daň, kterou jest právnická osoba povinna platiti za dobu, po kterou byly odpovědny za její správu. Ručení toto není však možno uplatniti po uplynutí pěti let ode dne, kdy osobě, odpovědné za správu právnické osoby, bylo uděleno absolutorium za dobu, které se ručení týká;

4. účastníci příležitostných sdružení za daň, kterou jest příležitostné sdružení povinno platiti za dobu, po kterou se ho zúčastnili;

5. osoba, pověřená vedením tuzemské provozovny tuzemského podnikatele, jenž má bydliště nebo sídlo v cizině (§ 5, odst., č. 2), za daň, kterou jest takový podnikatel povinen platiti za dobu, po kterou dotyčná osoba byla pověřena vedením jeho tuzemské provozovny;

6. cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3) za daň, kterou jest podle § 5, odst. 1, č. 3 povinen platiti ten, kdo pro něho uzavíral nebo zprostředkoval nebo splňoval zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v tuzemsku, nebo kdo jeho jménem a na jeho účet uzavíral v tuzemsku dodávky předmětů, jsoucích v cizině;

7. ten, pro koho provedl dodávku nebo výkon na předcházející objednávku cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3), za daň, kterou jest cizozemský podnikatel povinen platiti z dodávky nebo výkonu pro něho;

8. ten, z jehož podnětu se koná mimosoudní dražba, za daň z dodávek z této dražby, není-li sám subjektem daně;

9. ten, komu byla postoupena pohledávka ze zdanitelné dodávky nebo zdanitelného výkonu, za daň, kterou jest povinen platiti z této dodávky nebo výkonu tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2), jenž provedl zmíněnou dodávku nebo výkon. Ručení toto lze však uplatniti jen do výše daně, která připadá na hodnotu pohledávky uhrazenou tomu, komu pohledávka byla postoupena;

10. ten, kdo spravuje neodevzdanou pozůstalost (na Slovensku nerozdělenou pozůstalost), za daň, kterou jest neodevzdaná pozůstalost povinna platiti za doba, po kterou ji spravoval nebo byl oprávněn spravovati;

11. národní správce za daň, kterou jest podnikatel podniku jím spravovaného povinen platiti za dobu, po kterou národní správce byl odpověden za národní správu podniku.

(2) Ručení podle odstavce 1 se vztahuje na daň a její příslušenství (5% zvýšení daně podle § 20, odst. 6; poplatek z prodlení a náhradu nákladů upomínacích a exekučních), kterou poplatník nezaplatil, ačkoliv byl upomenut. Daní za dobu, která jest podle odstavce 1, č. 1 až 5, č. 10 a č. 11 rozhodna pro rozsah ručení, se rozumí daň, na kterou v rozhodné době vznikl státu nárok (§ 11). Postihuje-li osobní ručení více osob, ručí všechny společně a nerozdílně.

(3) Fysické i právnické osoby (na Slovensku též komposesoráty a bývalé urbariáty) včetně neodevzdané pozůstalosti (na Slovensku nerozdělené pozůstalosti) ručí za nezaplacené peněžité pokuty a útraty trestního řízení, které byly jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům uloženy pro přestupky daňové (§ 25), spáchané při vykonávání povinností z tohoto zastupitelského poměru vyplývajících. Z ručení jsou vyňaty fysické osoby, které nejsou svéprávné, pokud jde o jejich zákonné nebo úředně zřízené zástupce, a fysické osoby, jež prokáží, že jejich zmocněnec, při jehož volbě užily povinné péče, jednal bez jejich zmocnění.

(4) Zánikem daňového dluhu zaniká též ručební povinnost.

(5) Ručení za daň z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) se řídí ustanoveními o ručení za celní pohledávku.

(1) Daňovým základem je úplata za zdanitelnou dodávku nebo za zdanitelný výkon. Úplatou jest vše, co nabyvatel vynaloží, aby nabyl dodávky nebo výkonu. K úplatě. tedy náležejí též výlohy za zabalení a obal, části nabývací ceny připadající na daně, poplatky nebo dávky, pokud nejsou průběžnými položkami (odstavec 3), a byla-li kupní cena posečkána, úroky započítané do kupní ceny. Úplatou nebo její součástí jest také to, co poskytne podnikateli za dodávku nebo výkon někdo jiný než nabyvatel. Povolí-li se z úplaty srážka; jest daňovým základem úplata skutečně placená. Při dovozu se vyměřuje daň z úplaty, a kde té není, z obecné ceny dováženého zboží; k úplatě nebo k ceně se připočítají clo, výlohy dopravní k hranici, jakož i daně (kromě daně z obratu) a dávky, vybírané z dováženého zboží. Co jest rozuměti cenou obecnou podle tohoto zákona, ustanoví nařízení.

(2) Z daňového základu lze vyloučiti výlohy zasílací a pojišťovací, které dodavatel nebo, kdo výkon provádí, prokázaně hradil osobám třetím za příjemce dodávky nebo výkonu anebo které platí příjemce dodávky nebo výkonu a které mu dodavatel nebo, kdo výkon provádí, z úplaty odpočítá. Zasilatelé a majitelé skladišť mohou z úplaty za svůj výkon vyloučiti clo, daně a dávky, které státu zaplatili při celním projednání, účtují-li je komitentovi zvlášť. Výlohy za obal lze vyloučiti jen tehdy, vezme-li dodavatel zpět obal za cenu již předem ujednanou a úplata se zmenší o cenu obalu. Konečně lze z daňového základu vyloučiti část, která z něho připadá na přirážku ve prospěch státu, vybíranou s daní z piva, daní z cigaretového papíru nebo dávkou ze šumivého vína.

(3) K úplatě nenáležejí částky, které podnikatel přijímá a vydává jménem a na účet osoby jiné (průběžné položky).

(4) Provede-li podnikatel výkon jak v tuzemsku tak v cizině za jednotnou úplatu, nepodléhá dani jen ta část úplaty, o níž prokáže, že připadá na činnost v cizině.

(5) Záleží-li úplata ve věci (na př. při směně) nebo ve výkonu, jest daňovým základem obecná cena přijaté věci nebo přijatého výkonu. Při vlastní spotřebě jest daňovým základem obecná cena předmětu vzatého z podniku. Cena obecná jest rozhodna také pro vyměření paušalované daně (§ 19, odst. 8) v případech, kdy výrobce dodává předměty za nižší úplatu, než jest jejich obecná cena ve velkém, takovému podnikateli, který u něho ony předměty výhradně nebo převážně nakupuje a je v nezměněném stavu dále dodává; co se tu rozumí nezměněným stavem, ustanoví nařízení. Nebyla-li při dovozu úplata nebo cena dováženého předmětu udána nebo prokázána nebo byla-li udána i prokázána, zdá-li se však celnímu úřadu nízkou, jest rozhodna pro vyměření daně cena obecná, zjištěná odhadem (§ 17, odst. 8).

(6) Je-li úplata smluvena nebo cena udána v měně cizí nebo v obchodních mincích, přepočítá se na tuzemskou měnu způsobem, který se stanoví nařízením.

(1) Daň činí 3% úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, nebo ceny tam, kde není úplaty (§ 9). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě ovoce cizího původu, dále při dodávkách výrobků mlýnských, pekařských, sýrů a jiných mléčných výrobků, sušené čekanky a řepy, pak při dodávkách jedlých rostlinných tuků, umělých jedlých tuků, masa a masných výrobků kromě ryb cizího původu a zvěřiny činí daň 1% úplaty nebo ceny. Stejné sazby daňové platí i pro vlastní spotřebu a pro dovoz.

(2) Podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen (odstavec 3), dále podnikatelé, kteří mají jednu nebo více prodejen s jednotnými cenami (odstavec 4), jsou povinni platiti přirážku k 3%ní pravidelné dani z obratu z těch dodávek a výkonů, které byly provedeny (splněny) prodejnami, pokud se týče prodejnou nebo prodejnami s jednotnými cenami. Tato přirážka činí 2% daňového základu (§ 9); tvoří s 3%ní pravidelnou daní z obratu jednotný celek (t. j. daň z obratu o sazbě 5%).

(3) Prodejnou podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky nebo výkony výhradně nebo převážně spotřebitelům; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku, nebo, jde-li o výkon, ten, kdo nabývá výkon k jinému účelu než pro svůj podnik. Za prodejnu se nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny, jiné provozovny, jež uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Za prodejnu se též nepovažuje benzinové čerpadlo a čerpadlo na plynový olej. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba nebo opravy zboží jakožto činnost vedlejší.

(4) Prodejnou s jednotnými cenami podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) výhradně nebo převážně spotřebitelům dodávky předmětů, jež podle obchodních zvyklostí k sobě nepatří, a to výhradně nebo převážně v jedné nebo v několika pevných cenových stupnicích; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku.

Ustanovení odstavce 2 se nevztahují:

1. na podnikatele, u nichž celkový obrat v posledním předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 1,000.000 Kčs. Nařízení ustanoví, co se rozumí celkovým obratem;

2. na výdělková a hospodářská společenstva (družstva), nehledíc na výší celkového obratu.

(6) Ministr financí po dohodě s ministry průmyslu a vnitřního obchodu nebo ministrem zemědělství nebo ministrem výživy, na Slovensku pověřenec pro finance po dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod nebo pověřencem pro zemědělství a pozemkovou reformu nebo pověřencem pro výživu a zásobování, může v případech hodných zvláštního zřetele poskytnouti osvobození od přirážky podle odstavce 2 nebo její snížení.

(7) V nařízeních o paušalování daně (§ 19, odst. 8) může býti stanoveno, že podnikatelé, uvedení v odstavci 2, jsou povinni platiti přirážku k paušalované dani z obratu, která nahrazuje výhradně nebo převážně 3%ní pravidelnou daň z obratu, a to až do výše 20% paušalované daně.

(8) V případech; kdy podléhá dani dovoz (§ 1, odst. 1, č. 3), může býti místo percentuální sazby vybírána pevná sazba podle kusu, míry nebo váhy; příslušnou sazbu ustanoví vláda nařízením. Rovněž může vláda nařízením stanoviti pro dovoz některých předmětů zvýšenou sazbu proto, aby se daňové zatížení zboží dováženého rovnalo daňovému zatížení zboží, v tuzemsku vyrobeného. Dále může vláda nařízením stanoviti pro dovoz nebo dodávky zboží z určitého státu vyšší daňovou sazbu než sazbu, uvedenou v odstavci 1, jde-li o případy, kdy zmíněný stát zatěžuje dovoz nebo dodávky tuzemského zboží vyššími sazbami než zboží vlastního původu.

(9) Část úplaty, připadající na obal a zabalení, podléhá téže daňové sazbě jako dodávaný nebo dovážený předmět.

(10) Dodávají-li se za jednotnou úplatu předměty; jejichž dodávky podléhají různým daňovým sazbám, jest pro vyměření daně z jednotné úplaty rozhodna sazba z nich nejvyšší. Ministr financí, na Slovensku pověřenec pro finance, může po dohodě s příslušnou ústřední zájmovou organisací pro obor, v němž je užívání jednotných úplat za takové dodávky obvyklým určiti poměr, kterým jest rozčleňovati jednotné úplaty podle příslušných daňových sazeb.