Původní vládní návrh zákona
(tisk 68) o dočasné příslušnosti
ve věcech náležejících soudům
porotním a kmetským upravil prozatímně
tuto příslušnost tak, že do konce roku
1946 nastupují na místo soudů porotních
a kmetských sbory soudců z povolání
bez účasti živlu laického. Tato osnova
byla ústavně-právním výborem
schválena beze změny a vysloven požadavek,
aby co nejdříve byly soudy porotní a kmetské
obnoveny. Vláda však dodatečně rozhodnutím
z 11. I. 1946 při své 22. schůzi pozměnila
původní návrh v tom smyslu, aby doba suspense
porot a kmetských soudů byla zkrácena do
30. června 1946, na místo původního
znění návrhu do koňce roku 1946. Proto
ústavně-právní výbor musel
osnovu zákona projednati znovu a navrženou změnu,
ježto odpovídá požadavku co nejkratšího
údobí provisoria, schválil a usnesl se doporučiti
Prozatímnímu Národnímu shromáždění,
aby osnovu v připojeném znění schválilo.
Současně doporučuje ke schválení
připojenou resoluci.
Prozatímní Národní shromáždění
republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Do 30. června 1946 přísluší
konati hlavní přelíčení o zločinech
a přečinech, přikázaných podle
platného práva soudům porotním, sborovému
soudu první stolice.
(2) Hlavní přeličení budiž konáno
před sborem čtyř soudců, z nichž
jeden předsedá.
(1) O hlavním přelíčení a opravných
prostředcích proti rozsudkům v něm
vyneseným platí ustanovení hlavy XVIII trestního
řádu ze dne 23. května 1873, č. 119
ř. z., a zákonné předpisy je doplňující,
jakož i ustanovení § 338, odst. 2 a 3 a §
339 trestního řádu.
(2) Neužije-li obžalovaný práva, aby si
zřídil obhájce, budiž mu zřízen
pod neplatností (§ 281, č. 3 trestního
řádu) pro hlavní přelíčení
obhájce z moci úřední.
Do 30. června 1946 přísluší konati
hlavní přelíčení pro zločiny
a přečiny, uvedené v § 1 zákona
ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb., o změně
příslušnosti trestních soudů
a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech
křivého obvinění, utrhání
a urážek na cti ve znění § 39 zákona
ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb., o ochraně
cti, sboru tří soudců bez účasti
kmetů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1946 a platí v zemích České
a Moravskoslezské; provede jej ministr spravedlnosti.
Vláda se vyzývá, aby v nejkratší
době připravila zákonné předpoklady
k tomu, aby po uplynutí provisoria (po 30. červnu
1946) mohla býti obnovena činnost soudů porotních
a kmetských na území celé československé
republiky a byl zapojen tak do výkonu spravedlnosti také
lid.