Branný výbor projednal vládní návrh zákona o zatímní úpravě vojenské služby žen v československé branné moci (tisk 65) ve své schůzi dne 16. ledna 1946. Branný výbor usnesl se na změně § 3, odst. 2, z kterého se vypouští slova "platných pro vojenské osoby v záloze, a to ženám, které dosáhly hodnosti vojenského gážisty podle předpisů" a slova ke konci odstavce znějící "ostatním ženám pak podle předpisů platných pro válečné poškozence".

Branný výbor doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo uvedený vládní návrh se změnou usnesenou branným výborem z těch důvodů, že ženám, které v době nejvyššího ohrožení republiky dobrovolně vstoupily do našeho zahraničního vojska, byl přiznán zvýšený nárok na zaopatřovací platy, podle předpisů platných pro vojenské gážisty v záloze, jako uznání za jejich statečné a vlastenecké chování po dobu války.

Rozpočtavý výbor projednal vládní návrh zákona o zatímní úpravě vojenské služby žen v československé branné moci (tisk 65) ve své schůzi dne 17. ledna 1946.

Rozpočtový výbor schvaluje změnu jak se na ní usnesl branný výbor ve své schůzi dne 16. ledna 1946 a doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo uvedený vládní návrh s navrženou změnou, ženám, které dobrovolně v době nejvyššího ohrožení republiky vstoupily do zahraničního vojska a prokázaly zde svou schopnost i obětavost v předních bitevních liniích, budiž přiznán zvýšený nárok na zaopatřovací platy podle předpisů platných pro vojenské gážisty v záloze, jako uznání za jejich vlastenecké chování po dobu války.

Prozatímní Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Ženy, jež dobrovolně vstoupily do československé branné moci, byly do ní zařaděny k vykonání vojenské služby a tuto službu konaly a po případě konají, staly se dnem svého dobrovolného vstupu příslušnicemi československé branné moci.

(1) Po dobu vykonávání vojenské služby v československé branné moci příslušejí jim vojenské náležitosti a jiná práva podle předpisů platných pro vojenské osoby v činné vojenské službě.

(2) Až do svého propuštění z činné vojenské služby podléhají veškerým československým vojenským služebním, kázeňským a kárným předpisům, jakož i vojenské trestní soudní pravomoci.

(1) Jejich povinnosti podle §§ 1 a 2 končí dnem propuštění z činné vojenské služby. O propuštění rozhodne ministr národní obrany na jejich žádost nebo z úřední moci.

(2) Po propuštění přísluší jim nárok na zaopatřovací platy podle předpisů platných pro vojenské gážisty v záloze.

(3) Nárok na zaopatření přísluší rovněž státně spolehlivým pozůstalým po těch příslušnicích československé branné moci, které pro poruchu svého zdraví (těla), utrpěnou za činné vojenské služby a z příčin souvisejících s vykonáváním této služby, zemřely anebo po svém propuštění zemřou, není-li tu osoby, která má zákonnou povinnost pozůstalé vyživovati a zaopatřiti, a jest s to tak učinit.

(4) Ženy propuštěné z československé branné moci jsou oprávněny používati hodností nabytých v činné vojenské službě jako čestných a nositi předepsaný vojenský stejnokroj za podmínek platných pro vojenské osoby mimo činnou službu. Ministr národní obrany může z důležitých příčin vysloviti ztrátu tohoto oprávnění.

Tímto zákonem nejsou dotčena práva, jichž nabyly příslušnice československé branné moci v zahraničí po svém propuštění anebo pozůstalí po nich podle dekretu presidenta republiky ze dne 15. května 1944, č. 5 Úř. věst. čsl. č. 2/44 o postavení žen v československých vojenských jednotkách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 6. října 1944; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.