Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Pomocní dělníci české národnosti, kterým v době od 21. května 1938 do 4. května 1945 bylo v zemích České a Moravskoslezské z důvodů národnostních, rasových, politických nebo pro pracovní nasazení znemožněno vstoupiti do učebního poměru a kteří byli v uvedené době v zemích České a Moravskoslezské nebo mimo území Československé republiky zaměstnáváni pracemi, spadajícími do některého uznaného učebního oboru, mohou býti, pokud jsou k vyučení v tomto učebním oboru způsobilí:

a) převedeni do učebního poměru okresním úřadem ochrany práce, příslušným podle sídla učebního závodu, byla-li doba, po kterou konal uvedené práce kratší než stanovená učební doba; převedeni do učebního poměru může býti vázáno podmínkou, že se tito pomocní dělníci podrobí doplňovacímu školení podle odstávce 4;

b) připuštěni příslušnou obchodní a živnostenskou komorou k závěrečné zkoušce učňovské, trvalo-li uvedené zaměstnání alespoň po dobu, jež odpovídá učební době, stanovené pro obor, o nějž jde. Před připuštěním k závěrečné zkoušce učňovské podrobí se tito pomocní dělníci doplňovacímu školení podle odstavce 4. Vykonají-li tito pomocní dělníci s úspěchem závěrečnou zkoušku učňovskou, vydá jim obchodní a živnostenská komora výuční, po případě tovaryšský list. Tyto listiny jsou průkazem o řádném skončení učebního poměru a o vykonání závěrečné zkoušky učňovské.

(2) Pomocní dělníci, kteří splňují podmínky odstavce 1, písm. b), avšak nebudou podle předpisů vydaných podle odstavce 4 připuštěni k závěrečné zkoušce učňovské, mohou býti převedeni do učebního poměru podle odstavce 1, písm. a).

(3) V případech odst. 1, písm. a) a odst. 2 rozhodne obchodní a živnostenská komora podle předpisů vydaných podle odstavce 4 o započtení doby, po kterou pomocní dělníci, převedení do učebního poměru vykonávali práce, spadající do příslušného učebního oboru do učební doby.

(4) Směrnice pro převádění pomocných dělníků do učebního poměru, pro započítávání doby konání pomocných prací do učební doby, pro doplňovací školení a pro povolení závěrečné zkoušky učňovské budou vydány vládním nařízením.

(1) Učební doba, kterou učňové české národnosti ztrávili v době od 21. května 1938 do 4. května 1945 v učebním poměru mimo území československé republiky nebo na státním území, které bylo v roce 1938 obsazeno cizí brannou mocí, započítává se do učební doby, pokračují-li tito učňové v zemích České a Moravskoslezské v učení a jde-li o stejný nebo příbuzný učební obor. Jde-li o cizí učební obor, platí obdobně ustanovení § 1, odst. 1, písm. a) a odst. 4.

(2) Pro učně české národnosti, kteří se vyučili v době, uvedené v odstavci 1, na státní území, které bylo v roce 1938 obsazeno cizí brannou mocí nebo mimo území Československé republiky některému učebnímu oboru, který dosud nebyl uznán, platí obdobně ustanovení § 1, odstavec 1, písm. b) a odstavců 2 a 4.

Doba, po kterou učňové, kteří přerušili učební poměr a zúčastnili se zahraničního odboje, nebo kteří byli za německé okupace pracovně nasazeni mimo učební závod, konali práce, spadající do jejich učebního oboru nebo do příbuzného učebního oboru, může, býti zcela, nebo zčásti započtena do učební doby. O započtení rozhodne obchodní a živnostenská komora po slyšení nynějšího učebního pána a závodní rady (důvěrníka).

(1) Učňové, kteří vykazují nejméně dvě třetiny učební doby a vyhovují podmínkám, které budou stanoveny podle odstavce 2, mohou býti připuštěni k výkonu závěrečné zkoušky učňovské. Učňům, kteří tuto zkoušku s úspěchem vykonají, se promíjí zbývající učební doba a vydá se jim výuční, po případě tovaryšský list.

(2) Vládním nařízením budou stanoveny podmínky, za kterých může býti učňům, uvedeným v odstavci 1, povaleno vykonati závěrečnou zkoušku učňovskou.

Účastníkům doplňovacího školení podle § 1, odst. 4 mohou býti poskytovány podpory podle vládního nařízení ze dne 27. srpna 1943, č. 250 Sb., o podpoře při včleňování do práce, jehož použivatelnost se rozšiřuje na celé území zemí České a Moravskoslezské.

Žádosti o přiznání výhod, plynoucích z ustanovení §§ 1 až 4 nutno podati nejpozději do 6 týdnů ode dne vyhlášení tohoto zákona u příslušné obchodní a živnostenské komory. Osoby, které bez vlastního zavinění nemohly podati žádost ve stanovené lhůtě, mohou se však ucházeti o přiznání uvedených výhod nejpozději do 6 týdnů po odpadnutí překážky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1945 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provedou jej všichni členové vlády.

Německou germanisační politikou byl těžce postižen též český pracující dorost. V t. zv. pohraničním území nebyl českým mladistvým, kteří po skončení povinné školní docházky chtěli vstoupiti do učebního místa, až na výjimečné případy, dáván souhlas k uzavření učebního poměru, a tito mladiství byli včleňováni jako pomocní dělnici do podniků válečně důležitých. Stejně postupovaly mnohdy i některé úřady práce na ostatním území zemí České a Moravskoslezské. Rozhodovaly zde národnostní, politické nebo i rasové důvody (židovští míšenci) a potřeby německého válečného průmyslu. Uvedení mladiství byli včleňováni do práce zpravidla v zemích České a Moravskoslezské, výjimečně též mimo území Československé republiky, zejména v Německu a v Rakousku.

Učňové byli často před skončením učební doby přikazováni jako pomocní dělníci do jiných závodů, nebo jim bylo jiným způsobem znemožněno řádně pokračovati v učebním poměru a skončiti odborný výcvik ve stanovené učební době.

Tyto křivdy je třeba odčiniti. Českému pracujícímu dorostu, pokud byl některým z naznačených způsobů poškozen, je třeba umožniti, aby dosáhl pokud možno v nejkratší době odborné kvalifikace ve zvoleném povolání, pro které má potřebnou způsobilost.

Návrh pamatuje též na příslušníky zahraničního odboje, kteří v zahraničí vstoupili do učebního poměru a pokračují nyní v učení v zemích České a Moravskoslezské, a na ostatní učně české národnosti, kteří v letech 1938 až 1945 byli v učebním poměru v t. zv. pohraničním území nebo mimo území Československé republiky (zejména v Německu a v Rakousku) a pokračují ve výcviku k povolání v zemích, České a Moravskoslezské.

K jednotlivým ustanovením návrhu se poznamenává:

Ustanovení § 1 mají umožniti pomocným dělníkům české národnosti, kterým v době zvýšeného ohrožení republiky (jehož konec se pro účely tohoto nařízení stanoví dnem 4. května 1945) v zemích České a Moravskoslezské z důvodů národnostních, politických nebo rasových, nebo z důvodů pracovního nasazení bylo znemožněno vstoupiti do učebního poměru, aby dosáhli odbornou kvalifikaci pro některý uznaný učební obor, pokud byli v uvedené době zaměstnáváni v zemích České a Moravskoslezské nebo mimo území Československé republiky pracemi, spadajícími do tohoto oboru a pokud mají pro tento obor potřebnou tělesnou a duševní způsobilost. Uvedené důvody, pro které bylo pomocným dělníkům zabraňováno vstoupiti do učebního poměru, jsou vyčerpávající a uvádějí se výslovně proto, aby bylo na první pohled zřejmo, že výhody plynoucí z ustanovení § 1 nemohou býti poskytnuty osobám, kterým nebyl dán souhlas k uzavření učebního poměru proto, že jsou k vyučení nezpůsobilí.

Podle odstavce 1, písm. a) mohou býti převedeni do učebního poměru na doučení pomocní dělníci, kteří byli po dobu, jež neodpovídá stanovené učební době, zaměstnáváni pracemi, spadajícími do některého uznaného učebního oboru.

Podle dosud platných předpisů mohou býti k závěrečné zkoušce učňovské připuštěny jen osoby, které získaly předepsané znalosti a zručnosti v učebním poměru. Odstavec 1, písm. b) povoluje výjimku ze zmíněných ustanovení, protože by nebylo účelné, aby osoby, které vykonávaly práce, spadající do učebního oboru alespoň po dobu, jež odpovídá stanovené učební době, byly jen proto nuceny uzavírati učební smlouvu, aby byl dán zákonný předpoklad pro připuštění k závěrečné zkoušce učňovské. Je však nutno stanoviti, že výuční doklady, které tyto osoby obdrží po úspěšném vykonání zkoušky, jsou průkazem o řádném skončení učebního poměru a o vykonání závěrečné zkoušky učňovské.

Protože pomocní dělníci, které má na mysli § 1, byli zpravidla zaučeni jen pro určité speciální pracovní výkony, bude zpravidla třeba, aby se před převedením do učebního poměru, po případě před učňovskou zkouškou ve zvláštním kurse seznámili se všemi pracemi, které spadají do učebního oboru. Pokud tito pomocní dělníci nenavštěvovali učňovskou školu nebo školu jí na roveň postavenou, je třeba umožniti jim, aby si osvojili v době co nejkratší předepsané teoretické vědomosti.

Odstavec 2 pamatuje na případy, kdy v řízení prováděném podle odstavce 4 se zjistí, že nelze očekávati, že by uchazeč mohl doplňovacím praktickým a teoretickým školením, které musí býti krátkodobé, získati všechny předepsané znalosti a zručnosti, jež se předpokládají v příslušném učebním oboru.

Odstavec 3 pověřuje obchodní a živnostenskou komoru, aby do učební doby pomocných dělníků, kteří budou převedeni do učebního poměru, přiměřeně započítala dobu, po kterou byli zaměstnáváni pomocnými pracemi.

Odstavec 1 zajišťuje učňům české národnosti, kteří se školili v t. zv. pohraničí nebo mimo území Československé republiky podle cizích předpisů o výcviku k povolání a pokračují nyní v učení v zemích České a Moravskoslezské, aby jim byla zachována uplynulá učební doba. Pokračují-li v učení ve stejném nebo příbuzném učebním oboru, započítává se jim do učební doby podle zákona celá doba, kterou ztrávili v dřívějším učebním poměru. Jestliže se tyto osoby školily v dřívějším učebním poměru v učebním oboru, který není ani příbuzný s oborem, v němž se nyní školí, rozhodne obchodní a živnostenská komora obdobně podle předpisů vydaných podle § 1, odst. 4 o započtení doby, ztrávené v dřívějším učebním, poměru do učební doby, platné pro nový učební poměr.

Pokud se uvedené osoby vyučily některému učebnímu oboru, který není dosud uznán v zemích České a Moravskoslezské, má jim býti podle ustanovení § 1, odst. 1, písm. b) a odst. 2 a 4 umožněno získati odbornou kvalifikaci pro některý příbuzný učební obor.

Podle § 9, odst. 1 vl. nař č. 200/1943 Sb. započítávají se při nezaviněném, přerušení učebního poměru nejvýše 3 měsíce do stanovené učební doby. Ustanovení § 3 umožňuje započtení celé doby nezaviněného-přerušení učebního poměru do učební doby, pokud učňové vykonávali mimo učební závod práce, spadající do stejného nebo příbuzného učebního oboru. Jde zde jednak o příslušníky zahraničního odboje, jednak o učně, kteří byli býv. úřady práce přikázáni do pracovních míst mimo učební závod.

Tímto ustanovením má býti předčasným připuštěním k závěrečné zkoušce učňovské a zkrácením učební doby umožněno urychlené dosažení odborné kvalifikace zejména učňům, kteří byli sice pracovně nasazeni mimo učební závod, avšak nevyhovují podmínkám § 3, dále učňům, kteří zameškali část učební doby účastí v národním odboji a pod.

Podle § 4, odst. 4 použivatelného vládního nařízení ze dne 27. srpna 1943, č. 250 Sb., o podpoře při včleňování do práce, mohou okresní úřady ochrany práce poskytovati podpory účastníkům odborného školení. Toto nařízení neplatí pro státní území, jež bylo v roce 1938 obsazeno cizí brannou mocí. Je proto třeba rozšířiti použivatelnost tohoto nařízení na celé území zemí České a Moravskoslezské.

Lhůta k podání žádosti stanoví se do 6 týdnů ode dne vyhlášení zákona, aby bylo možno včas zjistiti počet žadatelů o přiznání výhod podle ustanovení §§ 1 až 4 a provésti v nejkratší době přípravy pro organisaci doplňovacího školení a závěrečných zkoušek. Výjimku je třeba povoliti pro osoby, které bez vlastního zavinění nemohly podati žádost ve stanovené lhůtě. Pro tyto osoby běží lhůta k podání žádosti ode dne následujícího po odpadnutí překážky.