Prozatímní Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Až do dalšího opatření (odstavec
2) nezaloží soudy seznamy soudních znalců,
vnucených správců, správců
konkursní podstaty a vyrovnacích správců,
i kdyby vzhledem k uplynutí doby podle platných
právních předpisů měly být
založeny seznamy nové.
(2) Ministr spravedlnosti určí vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení,
ke kterému dni se seznamy nově založí.
Do té doby bude se užívati seznamů dosavadních,
které se podle potřeby doplní podle příslušných
předpisů.
Osoby, které byly jako znalci, vnucení správci,
správci konkursní podstaty nebo vyrovnací
správci zapsány do seznamů vedených
u soudů a pod tlakem okupace nebo národní,
rasové nebo politické persekuce byly v době
nesvobody ze seznamů škrtnuty, budou znovu do seznamu
zapsány, zažádají-li o obnovení
zápisu.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a platí v zemích
české a Moravskoslezské; provede jej ministr
spravedlnosti.
V roce 1945 a 1946 má býti u soudů nově
založeno více seznamů znalců a správců.
Jsou to mimo seznamy stálých soudních znalců
podle vládního nařízení ze
dne 13. července 1939, č. 269 Sb., o seznamech stálých
soudních znalců (srv. §§ 2 a 17), jejichž
nové založení k 1. lednu 1945 byl o vládním
nařízením ze dne 3. srpna 1944, č.
167 Sb., odsunuto k 1. lednu 194, zejména seznamy stálých
přísežných znalců podle §§
4 a 5 vládního nařízení ze
dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se
vydávají předpisy o odhadu nemovitostí
v řízení exekučním (odhadní
řád), seznamy vnucených správců
podle § 1 vládního nařízení
ze dne 19. prosince 1940, č. 57 Sb. z roku 1941, o seznamech
vnucených správců, seznamy osob vhodných
pro ustanovení správcem konkursní podstaty
a seznamy osob vhodných pro ustanovení správcem
vyrovnacím podle § 1 vládního nařízení
ze dne 10. července 1931, č. 115 Sb., o výběru
a úhrnné odměně správců
konkursní podstaty, vyrovnacích správců
a znalců v řízení konkursním
a vyrovnacím, dále pak seznamy znalců pro
zjištění odškodnění při
vyvlastnění k účelům vybudování
a provozu drah po dle § 25 zákona ze dne 18. února
1878, č. 30 ř. z., o vyvlastnění k
účelům vybudování a provozu
drah, ve znění přílohy k zákonu
ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb. (železniční
zákon).
Nynější doba není však vhodná
pro tyto práce, znamenající velké
zatížení nejen soudů, ale i všech
při novém zakládání seznamů
spolu působících správních
úřadů a zájmových korporací
(srv. na př. §§ 5 a 6 vl. nař. č.
100/1933 Sb., §§ 5 a 7 vl. nař. č. 57/1941
Sb., §§ 6 až 10 vl. nař. č. 269/1939
Sb), jejichž činnosti je především
třeba k plnění důležitějších
úkolů při novém budování
státu. K tomu přistupuje u soudů ještě
značný nedostatek pracovních sil. Neposledním
důvodem je konečně i značná
fluktuace obyvatelstva v současné době, zejména
následkem přesidlování do pohraničí,
a z toho plynoucí potíže při zjišťování
osob vhodných pro úřad znalce (srv. §
1, odst. 3 a § 2, odst. 1 vl. nař. č. 100/1933
Sb.). Je proto účelné, aby s pracemi na novém
zaklá dání těchto seznamů bylo
sečkáno až do doby, kdy nebude tolik naléhavých
úkolů jiných a kdy bude možna počítati
s ustálenějším usídlením
obyvatelstva. Tímto odkladem nevzniknou žádné
potíže, neboť seznamy mohou býti podle
příslušných předpisů i
v mezidobí doplňovány (srv. na př.
§ 8, odst. 3 vl. ňař. č. 269/1939 Sb.,
§ 8, odst. 2 vl. nař. č. 100/1933 Sb.). Naopak
poskytují jednotlivé předpisy možnost
škrtnouti ze seznamu osoby nevhodné, zejména
osoby státně nespolehlivé (tak § 13,
odst. 1, písm. b) vl. nař. č. 269/1939 Sb.,
§ 8, odst. 1 vl. nař. č. 100/1933 Sb.).
Doba, po kterou bude se založením nových seznamů
sečkáno, nebyla ohraničena určitým
datem, ježto nelze předem s jistotou odhadnouti, kdy
pominou překážky, které jsou důvodem
odkladu. Ponechává se ministru spravedlnosti, aby
určil vyhláškou ve Sbírce zákonů
a nařízení, kdy předpisy o novém
zakládání seznamů nabudou prakticky
opět účinnosti, t. j. ke kterému dni
mají býti seznamy nově založeny.
Podotýká se, že právními předpisy
v § 1, odst. 1 jsou míněny pouze předpisy
vydané formou zákona nebo vládního
nařízení a contrario předpisů
správních, vydaných pouhým výnosem
ministerstva spravedlnosti. Netýká se tedy úprava
přímo na př. seznamu znalců pro odhad
věcí do veřejné dražby daných
podle výnosu ministerstva spravedlnosti z 29. ledna 1930,
č. 4 Věst., a seznamu znalců pro lodní
a vorové nehody a škody při plavbě na
Vltavě a Labi podle výnosu ministerstva spravedlnosti
ze dne 3. srpna 1925, č. 21 Věst. Stran seznamu
podle výnosu č. 4/1930 Věst. byl vydán
výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 16. října
1945, č. 4 Věst., obsahující obdobnou
úpravu, jako jest v § 1. Podobné opatření
bude učiněno podle potřeby stran seznamu
podle výnosu č. 21/1925 Věst. Den, ke kterému
budou tyto seznamy nově založeny, bude určen
výnosem ministerstva spravedlnosti.
Za doby nesvobody (čl. 1, odst. 2 ústavního
dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 o obnovení
právního pořádku, § 1 vládního
nařízení ze dne 27. července 1945,
č. 31 Sb.) docházelo k tomu, že znalci nebo
správci byli škrtnuti ze seznamů pod tlakem
okupace nebo národní, rasové nebo politické
persekuce. Postižení mohli by se sice domáhati
zrušení vyškrtnutí podle čl. 6
ústavního dekretu presidenta republiky o obnovení
právního pořádku. Toto ustanovení
však jednak má podle vládního návrhu
právě v Prozatímním Národním
shromáždění projednávaného
teprve nabýti účinnosti, jednak i podle něho
byla by třeba formálního řízení
zrušovacího. Jednodušší bude, poskytne-li
se vyškrtnutým znalcům a správcům
možnost dosáhnouti opětného zápisu
do seznamu na pouhou žádost, aniž bylo zapotřebí
konati předtím znovu šetření
předepsaná jinak pro ustanovení znalcem,
případně správcem (srv. na př.
§§ 8 až 10 vl. nař. č. 269/1939 Sb.),
nebo výslovně zrušovati opatření
dříve učiněná.
Úprava se omezuje na zemi Českou a Moravskoslezskou,
neboť jde v podstatě jen o pokračování
v cestě nastoupené vládním nařízením
č. 167/1944 Sb.
Provedením osnovy nevzniknou státní pokladně
žádné výdaje.