V důsledku řízeného hospodářství připadl obcím úkol obstarávati zásobovací a vyživovací agendu tedy úkol, který přísluší obcím plniti v působnosti přenesené ve smyslu ustanovení § 29 českého obecního zřízení ze dne 14. dubna 1864; č. 7 z. z.

Avšak rozsah této přenesené působnosti, pokud jde o zásobovací a vyživovací agendu - nehledě k jiným tíživým úkolům, jež obcím v důsledku válečných poměrů byly uloženy - vymyká se z rámce, který měl na mysli zákonodárce při stanovení § 29 obec. zřízení, neboť za normálních poměrů mírových působnost přenesená pro obce byla vždy tíživou, avšak nebyla takového rozsahu, aby jejím výkonem finanční stav obce vážně byl ohrožen.

Zákon sice mluví o přenesené působnosti obce avšak z ustanovení §§ 61 a 105 čes. obec. zříz. vyplývá, že zpravidla toliko představený obce, t. j. nyní předseda místního národního výboru-dotčené práce má obstarávati a že ostatním orgánům obce těmito záležitostmi jest se za bývati jen potud, pokud jde o uhrazeni potřebného nákladu neb o usnesení zastupitelstva, nyní míst. nár. výboru výminečně dle § 61 ob. zř. vyhrazené.

Práce tyto - jak výše zmíněno - v době normální mohl představený obce provésti, avšak při značném vzrůstu agendy spadající do přenesené působnosti, jest tam, kde obec nemá školený a zapracovaný úřednický personál, vyloučeno, aby předseda místního národního výboru zásobovací agendu mohl sám zastati.

Při přenesení zásobovací a vyživovací agendy na obce byli obcím původně vládou přiděleni k výkonu prací s touto agendou spojených, orgánové finanční stráže, kteří v obcích práce ty výlučně obstarávali a placeni byli z prostředků státních, takže na obce připadlá úhrada nákladu na odměny výpomocných sil, kde tyto ve větších obcích bylo nutno přibrati, jakož i úhrada nákladu věcného.

Pokud se týče nákladu, který působí vykonávání přenesené působnosti, jest míti na zřeteli, že zákonem jest obci resp. jejím orgánům uložena povinnost; spolupůsobiti při vykonávání agendy státní správou na obce přenesené, avšak obci nelze vymáhati náklad s obstaráváním této agendy spojený na státu, naopak stát by byl dle § 105 ob. zř. oprávněn při liknavosti orgánů obecních zříditi k obstarávání agendy přenesené působnosti na útraty obce orgán jiný.

Tudíž úhradu celkového nákladu na obstarávání zásobovací a vyživovací agendy musí nésti obec sama ze svých prostředků. Tato úhrada byla původně pro obce únosná, ježto obce měly k disposici přidělené orgány finanční stráže, které většinu prací vykonávaly a mimo to jim byly vypláceny ze státní pokladny příspěvky k tomuto účelu a pokud tyto nestačily, měly obce k disposici nevyčerpané rozpočtové úvěry následkem toho, že v době válečné určité práce, na něž v rozpočtu obecním byly preliminovány přiměřené částky, nemohly býti provedeny (oprava obecních budov, oprava obecních cest, atd.).

Po 5. květnu 1945 však byli orgánové finanční stráže, kteří byli k výkonu zásobovací a vyživovací agendy obcím přiděleni, postupně od obcí odvoláváni a ministerstvem financí opětně přiděleni k výkonu jich vlastní služby.

To se stalo právě v době, kdy správu obcí přebíraly nové místní národní výbory, jichž předsedové vzhledem k značnému vzrůstu nových úkolů jednak nemohli sami celou agendu zmoci, jednak i sami jakož i ostatní členové nebylí v zásobovací a vyživovací agendě sdostatek zapracováni, takž obce byly nuceny pro výkon této agendy přibrati potřebné pomocné síly, jež dlužno řádně dle platných předpisů honorovati.

Tím rozpočtová potřeba obcí se značně zvýšila, avšak příjmy obce zůstaly na původní výši, ba někde dokonce se podstatně snížily.

K částečné úhradě výloh spojených se zásobovací a vyživovací agendou vyplácelo ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem financí prostřednictvím býv. zemského úřadu obcím určité příspěvky, které i když nebyly dostatečné, přece alespoň s použitím nevyčerpaných rozpočtových úvěrů stačily k úhradě výše uvedených nákladů. Příspěvky ty byly vypláceny pouze do konce roku 1944, pro rok 1945 již vyplaceny nebyly a jak již bylo sděleno, obce v roce 1946 příspěvků těch rovněž již neobdrží.

Tím se obce ocitají v situaci velice prekerní. Rozpočtová potřeba obcí v důsledku plnění úkolů v samostatné působnosti obce zákonem jí uložených se zvýšila a rozpočtová úhrada po této stránce vůbec nestačí k úhradě této potřeby. - Náklad na přenesenou působnost jmenovitě na obstarávání zásobovací a vyživovací agendy, pro kterou - jak výše uvedeno bylo nutno přijmouti u obcí nové síly, není vůbec finančně zajištěn. Kdyby obec musila tento náklad sama ze svého nésti resp. kdyby k tomuto účelu musela použíti rozpočtových příjmů určených k úhradě nákladů v samo,statné působnosti (ústř. správa, obecní jmění, bezpečnost, zdravotnictví, školství, úrokování a úmor dluhů atd.), pak by nastal úplný rozvrat obecního hospodářství, kterého však státní správa ve svém vlastním zájmu nemůže připustiti a proto jeví se bezpodmínečně nutným, aby vláda buď ve smyslu ustanovení § 61, odst. 4, čes. ob. zř. věci zásobovací a vyživovací agendy zcela svými orgány a na své útraty dala spravovati nebo obcím k úhradě výloh s obstaráváním této agendy spojených poskytla příspěvky v přiměřené výši, aby tak obstarávání této agendy nebylo na úkor plnění ostatních úkolů v samostatné působnosti obcím zákony uložených.

Podepsaní táží se proto pana ministra,

zda je ochoten navrhnouti vládě zákonnou úpravu úhrady výloh spojených s vedením vyživovací agendy a přenesených úkolů vložených obcím. Jde tu zároveň 0 otázku úhrady nákladů na vedení místních správních komisí v pohraničí a úkoly spojené s odsunem a osídlováním.