Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zřizuje se artistická ústředna (dále jen ARU) jako korporace veřejného práva se sídlem v Praze. ARU zprostředkuje veřejné artistické produkce jakéhokoliv druhu.

Okruh členstva, vnitřní organisaci a činnost ARU upraví organisační řád, který vydá ministr informací v dohodě s příslušnými ministry a vyhlásí jej v Úředním listě republiky československé.

(1) V čele ARU jest ředitel (jeho náměstek), které jmenuje ministr informací; tito zastupují ARU navenek.

(2) Při ARU zřizuje se stálý správní sbor, jejž jmenuje ministr informací. Do tohoto sboru vysílají zástupce ministr informací a po jednom zástupci ministr školství a osvěty, ministr ochrany práce a sociální péče a ministr vnitra. členové tohoto sboru jsou jmenováni vždy na leta a mohou býti kdykoliv odvoláni.

(3) Správní sbor vydá směrnice pro činnost ARU. Ředitel (jeho náměstek) si vyžádají ve věcech zásadního rázu rozhodnutí správního sboru.

(4) ARU hospodaří podle obchodních zásad a jest soběstačná. Podléhá kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Produkcí ve smyslu tohoto zákona jest předvádění, provádění nebo přednášení artistických výkonů, pokud nejsou koncertními, divadelními nebo kinematografickými představeními.

Veškerá dosud platná ustanovení o pořádání a provozování veřejných produkcí zůstávají nedotčena, pokud neodporují tomuto zákonu.

Dozor nad činností ARU vykonává ministr informací.

Z rozhodnutí a opatření ARU lze se odvolati do 15 dnů k ministru informací.

(1) Oprávnění vydaná k zprostředkování veřejných představení před účinností tohoto zákona se ruší.

(2) Vláda určí nařízením, v jakém rozsahu ARU vstupuje do práv a závazků osob, jejichž oprávnění zanikla podle odstavce 1, pokud tato práva a tyto závazky souvisí s provozováním zprostředkovatelského podniku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr informací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Artisté, t. j. osoby, jež vypočítává dvorský dekret č. 5 z roku 1836 Sb. zák. pol., jako clowni, tanečníci, excentričtí hudebníci, gymnasté, krasojezdci atd., jsou nejvykořisťovanější a nejméně chráněnou vrstvou. Proto ministerstvo informací přistoupilo ke kodifikaci poměrů artistů, dává jim vlastní ochrannou organisaci, jejímž úkolem je hájiti lidové umělce před vykořisťováním a sociální bídou.

Dalším úkolem ARU bude vyprostiti lid ze zábav více méně obscenních, uspořádati programy a zábavy prováděné artisty a vykonávati dozor nad samostatnými majiteli licencí tak, aby bylo postaráno nejen o zábavu, ale i o kulturní výchovu.

Jde tedy o dvojí zájem organisace artistů.

ARU je myšlena jako veřejnoprávní osoba pod dohledem státu a jejím úkolem je dbáti svěřeného jí účelu. Proto bude vydán i podrobný organisační řád sestavený na základě zkušeností a moderních zásad. K tomu budou pozvány i resorty, které pečují nejen o záležitosti kulturní, ale i sociální a bezpečnostní. Úkoly tyto nelze zvládnouti všeobecnými předpisy ani bezpečnostními orgány, ale především znalci z řad artistů.

Není ovšem cílem ARU omezovati licencované podniky (kolotoče a pod.) a není ani myslitelno, že by pořádáním byly myšleny samostatné podniky, které by zasahovaly do malopodniků, ale těm bude prostě potvrzována licence a budou jim dány instrukce, aby jejich činnost směřovala skutečně k naprosto nezávadným programům. Naproti tomu jest však úkolem ARU v dobách tíživých postarati se o okruh činnosti malých artistických podniků, aby netrpěly sociálně.

Dále zabrániti vykořisťování soukromými podnikateli, kteří si dají platit za zprostředkování produkcí až třikráte více než obdrží artista, nebo dokonce si dají platiti od samotného artisty, který naplní místnosti obecenstvem.

Osnova rozhodně nechce zasáhnouti do kompetence jiných resortů, což patrno z osnovy samotné, neboť není dotčena ani oblast divadla, ani kinematografie.