144.

Interpelace

poslance dr Kratochvíla

ministru školství a osvěty

ve věci zřízení státní divadelní rady.

Situace divadel jakožto významné složky našeho života kulturního a tím i politického nabyla takové povahy, že se jeví potřeba stálého dozorčího orgánu, který by přispíval odpovědnou a objektivní radou ústředním úřadům k vykonávání jejich velmi obtížného úkolu. Taková instituce byla zřízena hned po květnové revoluci a jí byla v obecném mínění přičítána dnešní prozatímní úprava divadelnictví. Na počátku první divadelní sezony se však rozešla, odmítajíc odpovědnost za tuto úpravu. Zatím dospěla některá divadla, a to ta nejvýznamnější, do takového stavu zejména hospodářského, že jejich představitelé byli nuceni se uchýlit o pomoc k samé hlavě státu. Za těchto okolností je nezbytné, aby byla státní divadelní rada zřízena znovu na nových základech. Buďtež do ní povoláni odborníci zkušení a energičtí, jejichž jediným cílem by byl prospěch divadelnictví a tím národa i státu v duchu vládního programu košického a postupující lidové demokracie. Buďtež do státní divadelní rady povoláni odborníci nejenom umělečtí, ale také hospodářští a političtí, pokud mají živý vztah k dění kulturnímu a zvláště divadelnímu. Budiž dbáno toho, aby jejich rady a počiny nemohly a nesměly býti vykládány nikým, kdo osvědčuje dobrou vůli, jakožto projevy zájmu osobního nebo skupinového nebo úzce stranického. Proto buďtež vybíráni tak, aby tu neměli rozhodující slovo sami výkonní umělci, jejichž pravé tvůrčí místo je jinde, ať už jde o aktivní dramatiky; dramaturgy, umělecké ředitele, režiséry, divadelní kritiky, ale poměrně vyváženi, aby tito byli znalci a přáteli divadelnictví, jejichž dosavadní bedlivá účast a mravní povaha zaručuje nejvyšší objektivitu a tím odpovědnost i význam úsudku.

Tato potřeba je kromě brzké úpravy divadelního zákona tak naléhavá, že žádáme o urychlené zřízení a jmenování této státní divadelní rady, vybavené aspoň mravní autoritou tak nespornou, aby její poradní hlas přispěl co nejrozhodněji k definitivní úpravě organisačních základů českého divadelnictví a aby byl slyšen také tehdy, kdykoli by se ukázala potřeba dalších změn a oprav, kterých si dojista vyžádají nové zkušenosti. Nikoliv posledním cílem státní divadelní rady pak budiž, aby všechny dosavadní posice českého divadelnictví, i ty, kterých si toto dobylo právem revoluce, byly pevně zajištěny a postupným zlepšováním obecné situace co možná rozmnoženy.

Divadelnictví jakožto jedna z nejpodstatnějších složek naší kultury a naší národní i státní existence je daleko viditelným znakem našeho riového budování, a jeho úspěchy či neúspěchy mluví před celým světem za věc osvobozené republiky, kterou i v tomto oboru čekají po vyřadění velkých divadelních měst v sousedství úkoly nejenom úzce národní a vnitrostátní, ale i světově ukazatelské. Žádná zatímní a dočasná oběť pro tento, cíl není příliš veliká.

Podepsaní činí zdvořilý dotaz na pana ministra školství a osvěty, zda jsou mu známy tyto okolnosti a zda by byl ochoten učiniti opatření, aby co nejdříve byla zřízena státní divadelní rada.

V Praze dne 30. ledna 1946.

Dr Kratochvíl,

Holub, dr John, Bělíková, Cipro, Sedlák, Hladký, Pavlán, Cígler, dr Bernard, Míčka, Kubát, P. Nosek, Hatina, Machát, Straňák, Vilím, Maleček, Jungwirthová, inž. Kafka, Podborský, J. Novotný, Vaněk.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP