Zákonem ze dne 9. dubna 1936, č. 73 Sb., bylo rozhodnuto o zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu v Praze. Příslušná ministerstva, jimž bylo provedení zákona uloženo, nepospíchala, ačkoli právě tehdy mohlo býti pro splnění věci vykonáno mnoho. Až teprve na důrazné volání se všech stran začalo se v r. 1937 pracovati na programu činnosti a organisace ústavu, počátkem r. 1938 byla pak na Masarykově státním stadioně v Praze dostavěna tělocvična s posluchárnami jako první součást budov pro nejvyšší učeliště československé tělovýchovy a středisko všeho našeho vědeckého tělovýchovného bádání. Za těchto okolností se zdálo, že vybudování ústavu nebude již otázkou dlouhého času.

Jenže mnichovská tragedie a léta německé okupace určila jinak. Jako byla zmařena řada jiných významných projektů v tělovýchově, byly pochovány i přípravy k uskutečnění tohoto díla.

Po osvobození očekávala však naše tělovýchova, že jedním z nejpřednějších úkolů, který stát v oblasti kulturních zájmů splní, bude obnovení příprav k zřízení tělovýchovného ústavu a tím, že v nových poměrech dospějeme k provedení velkého závazku z doby předmnichovské. Žel, zatím jsme se toho ani tentokráte nedočkali.

Jediné, co bylo ze starých programových plánů provedeno, je zřízení Ústavu pro vzdělání profesorů tělesné výchovy při universitě Karlově v Praze, jenž nahražuje v určitém úseku ve školení profesorů tělesné výchovy - činnost státního tělovýchovného ústavu.

Zákon o státním tělovýchovném ústavu vytýčil této instituci široký rámec působnosti, jaký musí míti, aby vyhověla všem požadavkům na ni kladeným. V zákoně se praví: Účelem ústavu jest sledovati rozvoj tělesné i mravní zdatnosti a branné způsobilosti všech státních občanů. Ústav dosahuje toho zejména vzděláním a výcvikem sil tělovýchovných (učitelských, cvičitelských a závodnických), činností výzkumnou (bádací a srovnávací), propagační a musejní.

Tělesná výchova a především lidově organisovaná tělesná výchova potřebuje dnes státní tělovýchovný ústav velmi naléhavě pro svůj další pokrok a rozvoj. V jeho rámci nutno organisovati dokonalou síť kursů k soustavnému vzdělání tělocvičných a sportovních cvičitelů a cvičitelek a vedoucích skautské výchovy. Pod jeho záštitou musí ústav soustřediti pevný kruh vědeckých a odborně technických pracovníků, jejichž spolupráce bude na základě podrobného teoretického i praktického zkoumání určovati tělesné výchově nové moderní cesty, po nichž dospějeme také k tomu, že se vytvoří jednotné pojetí tělesné výchovy mládeže v tělovýchově školní i mimoškolní, které bude podkladem k jednotícímu vodítku pro řízení veškeré tělovýchovné činnosti na poli tělocvičném, sportovním a ve skautingu. Do působnosti ústavu má náležeti i výchova cvičitelů a cvičitelek branné výchovy, pokud nezasahuje do branného výcviku a zároveň též součinnost ve školení cvičitelů tělesné výchovy v armádě. Takto zaměřenou činností přispěje ústav dalekosáhle k sjednocení tělovýchovné a branně výchovné práce mezi školou, spolkovou tělovýchovou a armádou.

S pracemi na vybudování státního tělovýchovného ústavu nelze otálet. Nechť se naváže na návrhy o organisaci a činnosti ústavu z doby před 9 lety a nebo ať je započato od základu znovu, ale nutno neodkladně začíti. Provedení zákona z r. 1935 se zřetelem na potřeby země Moravskoslezské a Slovenska je nutno vyřešiti brzo.

Nepochybujíce o tom, že pan ministr školství a osvěty je stejného přesvědčení o nezbytnosti Tyršova státního tělovýchovného ústavu pro nový rozvoj československé tělovýchovy, táží se podepsaní pana ministra, co hodlá zaříditi, aby bylo v tělovýchovném sektoru ministerstva školství a osvěty započato s urychlenými přípravami ke zřízení této důležité instituce v Praze, s pobočkami v Brně a Bratislavě.