Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Na Karlově universitě v Praze, na Masarykově universitě v Brně a na Slovenské universitě v Bratislavě zřizují se pedagogické fakulty (§ 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 132 Sb., o vzdělaní učitelstva).

(2) Jejich úkolem jest pěstovati vědy pedagogické a vzdělávati v těchto vědách kandidáty učitelství na školách všech stupňů a druhů kromě kandidátů učitelství na školách vysokých. Pedagogické fakulty poskytují svým posluchačům vzdělání i v jiných oborech, které stanoví ministr školství a osvěty.

(3) Dobu jejich otevření určí ministr školství a osvěty.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením zřizovala pobočky pedagogických fakult mimo sídla universit.

(1) Statut pedagogických fakult a jejich poboček vydá vláda nařízením. Statut bude šetřiti základních organizačních předpisů universit.

(2) Studijní a zkušební řády vydá ministr školství a osvěty.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

V dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 132 Sb., se stanoví: "Učitelé škol všech stupňů a druhů nabývají vzdělání na pedagogických i jiných fakultách (odděleních) vysokých škol. Zřízení těchto fakult (oddělení) se upraví zvlášť."

Aby bylo vyhověno ustanovení cit. dekretu presidenta republiky, je nutno zříditi pedagogické fakulty, a proto se předkládá osnova zákona, kterým se pedagogické fakulty zřizují.

Pedagogické fakulty mají podobně jako jiné fakulty universitní dvojí úkol, vědecký a praktický. Mají se stát středisky vědeckého badání v pedagogice a v jejich pomocných vědách a zároveň mají vzdělávat v pedagogických oborech kandidáty a kandidátky učitelství všech stupňů a druhů škol kromě škol vysokých a pedagogickému vzdělání všeho učitelstva dát jednotný vědecký základ.

Zřízením pedagogických fakult se má dosáhnout toho, aby se pedagogické vzdělání učitelstva všech stupňů a druhů škol zdokonalilo, zodbornilo, založilo na vědeckých základech a především sjednotilo. Sjednocením pedagogického vzdělání všeho učitelstva má se dosíci žádoucí jednotnosti ve výchově veškeré mládeže ve všech školách. Mimoto se má také nově upravit a zdokonalit odborné vzdělání učitelstva některých školských stupňů ve vědeckých, technických a uměleckých oborech, zejména učitelstva škol měšťanských (druhého stupně). Proto se veškeré odborné vzdělávání kandidátů učitelství na všech stupních a druzích škol překládá na vysoké školy a jejich pedagogické vzdělání se soustřeďuje na pedagogických fakultách.

Nynější stav vzdělávání kandidátů a kandidátek učitelství na různých stupních a druzích škol u nás nevyhovuje nynějším poměrům a požadavkům. Je zastaralé, neuspořádané, neúčelné a velkou většinou nedostačující.

Učitelky mateřských škol se vzdělávají na dvouletých ústavech, do nichž se přijímají nejméně šestnáctileté dívky s přiměřeným předpravným vzděláním, které i jinak vyhovují předepsaným podmínkám. Pro vzdělání učitelek mateřských škol jsou nyní v Čechách a na Moravě čtyři ústavy, a to dva státní (v Praze a v Brně) a dva městské (v Plzni a v Moravské Ostravě).

Učitelky dívčích ručních prací a domácích nauk se vzdělávají ve dvouletých ústavech, do nichž se přijímají žákyně, které vychodily s úspěchem měšťanskou nebo nižší střední školu a aspoň dva ročníky odborné školy pro ženská povolání. Po absolvování nabývají vysvědčení způsobilosti pro vyučování dívčím ručním pracím a domácím naukám na obecných školách. Chtějí-li nabýti způsobilosti pro měšťanské školy, musí vykonat aspoň po tříleté učitelské praxi odbornou zkoušku učitelské způsobilosti před zvláštní komisí. Celkem je nyní v Čechách a na Moravě 7 ústavů pro vzdělání učitelek domácích nauk, z nichž jsou 2 státní (v Praze a v Brně).

Pro vzdělání kandidátů a kandidátek učitelství na obecných školách jsou čtyřleté učitelské ústavy, v době nesvobody pětileté, zřízené podle rakouského školského zákona ze dne 14. května 1869, č. 62, ř. z. (novelisovaného v r. 1883 a zákonem ze dne 27. května 1919, č. 293 Sb., vztaženého i na Slovensko). Trvají tedy již tři čtvrtiny století, a to většinou v úpravě, stanovené organizačním statutem z r. 1886. Studium na učitelských ústavech se končí zkouškou dospělosti. Po dvouleté praktické školské službě vykoná každý učitel zkoušku učitelské způsobilosti a může být ustanoven definitivně v školské službě. Chce-li po tříleté praktické školské službě nabýt vysvědčení způsobilosti pro měšťanské školy, vykoná zkoušku učitelské způsobilosti z některé odborné skupiny předmětů. Pro vzdělání kandidátů i kandidátek učitelství je nyní v českých zemích 22 státních učitelských ústavů.

Kandidáti (kandidátky) učitelství na středních a většinou i na odborných školách se vzdělávají osm semestrů na vysokých školách, na universitě a po případě i na technice, především na fakultě filosofické a přírodovědecké. Po 4 semestrech studia konají první a po dalších 4 semestrech druhou státní zkoušku z předmětů zvolené skupiny a na budou vysvědčení způsobilosti pro střední školy.

Pro vzdělání učitelů učňovských škol byly před válkou zvláštní jednoleté ústavy při některých průmyslových školách (v Praze, v Plzni) a při obchodní akademii v Berouně. Po válce tyto ústavy nebyly dosud otevřeny.

Kdo se chce stát profesorem zemědělské školy, musí na vysoké škole zemědělské po předepsaných studiích a zkouškách získat hodnost inženýra a aspoň po dvouleté praxi se vzdělávat v jednoročním pedagogickém semináři (v Praze). Potom vykoná zkoušku učitelské způsobilosti pro zemědělské školy; zkouška má ráz pedagogicko-didaktický. Pro profesory lesnických škol není předepsán pedagogický seminář. Ti konají zkoušku učitelské způsobilosti po dvou letech praxe; zkouška má ráz odborný.

Učitelky hospodyňských škol se vzdělávají ve vyšší hospodyňské škole a po dvouleté praxi ještě v jednoletém pedagogickém semináři (v Chrudimi).

Učitelky na odborných školách pro ženská povolání se po úspěšném absolvování odborné školy pro ženská povolání vzdělávají dále na dvouletém ústavě. Dosud jsou zřízeny ústavy dva, v Praze a v Brně. Studium na ústavě se končí zkouškou dospělosti. Po jednoroční školské praxi konají učitelky zkoušku způsobilosti.

Tato nejednotnost a pestrost ve vzdělání kandidátů (kandidátek) učitelství na jednotlivých stupních a druzích škol má se nyní odstranit a nahradit sjednocením jejich pedagogického vzdělání a jeho soustředění na pedagogických fakultách.

V některých státech jsou již pedagogické fakulty nebo podobné ústavy a školy vysokoškolské úrovně zřízeny.

Ve Spojených státech amerických jsou zřízeny na většině universit učitelské koleje, departementy, na státních universitách pedagogické školy (School of Education). Vzdělávají se na nich učitelé všech stupňů a druhů škol. Vzdělávací doba je zpravidla čtyřletá. Kdo chce získat hodnost mistra nebo doktora pedagogiky; musí se vzdělávat delší dobu. Kolumbijská universita v New Yorku má pro vzdělání učitelů kolej, na níž přednáší přes 500 profesorů posluchačům (posluchačkám), jejichž počet přestupuje 10.000. Zároveň to je největší badatelský ústav pro pedagogiku a její pomocné vědy na světě. Ve větších městech je i pro učitelstvo obecných a mateřských škol předepsáno vysokoškolské vzdělání. Stát Kalifornie je povinně zavedl pro učitelstvo všech stupňů škol.

Sovětský svaz má pro tento účel dvouleté pedagogické instituty, které jsou vysokými školami pedagogickými.

V Anglii se kandidáti učitelství vzdělávají jednak na učitelských kolejích (Training College), jednak na pedagogických fakultách (Education Departement). Učitelské koleje jsou vysokoškolské ústavy, do nichž se přijímají absolventi středních škol, kteří mají certifikát ze střední školy a dosáhli 18 let věku. Studium na nich je většinou dvouleté, na některých tříleté. V Anglii je celkem 83 učitelských kolejí, na nichž se v dělávají asi dvě třetiny všech kandidátů a kandidátek učitelství. Jedna třetina kandidátů učitelství se vzdělává na pedagogických fakultách, které jsou zřízeny na 11 anglických universitách (mimo universitu v Oxfordu). Studium na pedagogických fakultách, jako vůbec na všech universitních fakultách v Anglii kromě fakulty lékařské, je tříleté. Některé anglické university mají několik pedagogických fakult, na př. universita v Londýně má dvě, v Durhamu také dvě, ve Walesu čtyři pedagogické fakulty. Komise pro úpravu učitelského vzdělání v Anglii, zřízená v r. 1944, navrhuje obecné rozšíření učitelského vzdělání na tři roky a povinné vzdělávání všech kandidátů učitelství na vysokých školách pedagogických (School of Education), které by byly universitními fakultami.

Ve Francii jsou vysokoškolské úrovně vyšší učitelské ústavy (écoles normales supérieures), v kterých se vzdělávají profesoři učitelských ústavů a vyšších škol obecných.

Také některé kantony švýcarské zavedly vysokoškolské vzdělání pro učitelstvo. Na příklad v Basileji je zřízen pří universitě pedagogický seminář, v němž vzdělávací doba pro učitelstvo obecných škol trvá tři semestry. V tomto pedagogickém semináři nabývají pedagogického vzdělání učitelé všech stupňů a druhů škol. V Curychu je při universitě roční kurs pro absolventy středních škol, kteří se chtějí věnovat učitelskému povolání. Učitelé škol sekundárních (našich měšťanských) se musí vzdělávat dvě léta na vysoké škole. Ve Svatém Havlu je vysoká škola pedagogická.

V Maďarsku byly zřízeny pro odborné vzdělání učitelstva měšťanských škol zvláštní vysoké školy, v nichž trvá studium podle statutu z r. 1928 osm semestrů.

Pedagogické školy vysoké měla také Jugoslávie v Bělehradě a v Záhřebu.

I v jiných státech se jeví snaha zvýšit učitelské vzdělání a dát mu vysokoškolskou úroveň.

U nás pedagogické (školské) fakulty navrhoval již před 40 lety známý pedagogický odborník, profesor Drtina, a po něm i jiní vynikající pedagogičtí pracovníci.

Pro sjednocení a zvýšení odborného pedagogického vzdělání učitelstva všech stupňů a druhů škol jsou pedagogické fakulty nezbytné, neboť dosavadní nestejná, různá a vědecky nevyhovující pedagogická příprava učitelstva již nestačí. Časté stížnosti byly i na nevyhovující pedagogické vzdělání profesorů středních a odborných škol. Pedagogické fakulty mají zvýšením pedagogického vzdělání napravit tyto nedostatky a v pedagogice a v jejich pomocných vědách vzdělat učitelstvo všech stupňů a druhů tak, aby mohlo s úspěchem plnit zvýšené úkoly, které mu ukládá nová doba.

Pedagogické fakulty se zřizují při dosavadních universitách v českých zemích i na Slovensku, aby učitelské vzdělání v celém státě bylo v základě jednotné. Stanovení doby, kdy se mají otevřít, se ponechává ministerstvu školství a osvěty, které podle vykonaných příprav nejlépe může posoudit, kdy to bude nejvhodnější a nejúčelnější. Se zřetelem k nedostatku učitelstva na všech stupních škol je vsak tře ba, aby byly co nejdříve zřízeny a otevřeny.

Platnost ustanovení o povinném vzdělávání kandidátů učitelství v pedagogických oborech na pedagogické fakultě se samozřejmě nemůže vztahovat na profesory vysokých škol, a proto se z něho vyjímají.

Pedagogické fakulty mají poskytovat kandidátům (kandidátkám) učitelství na některých stupních a druzích škol, zejména škol mateřských, obecných (I. stupně) a měšťanských (II. stupně) vzdělání také v jiných oborech (vědních, technických, uměleckých) než pedagogických. Které obory tu budou, ustanoví ministr školství a osvěty se zřením k potřebám učitelstva jednotlivých stupňů a druhů škol a k možnostem dosavadních fakult universitních. Zejména je třeba, aby se předešlo přeplňování jednotlivých fakult, a umožnilo se posluchačům řádné studium. Kandidáti (kandidátky) učitelství škol středních a od borných (III. stupně) budou jako dosud nabývat potřebného odborného vzdělání na fakultě filosofické, přírodovědecké, a popřípadě i na odděleních vysokého učení technického atd.; na pedagogické fakultě se budou povinně vzdělávat jako ostatní kandidáti učitelství jen v pedagogice a v jejích pomocných vědách a účastnit se povinných cvičení ve školské praxi.

Se zření m k značnému počtu kandidátů a kandidátek učitelství na školách mateřských, obecních (I. stupně) a měšťanských (II. stupně) bude třeba, aby se mohly zřizovat pobočky pedagogických fakult mimo sídla universit, poněvadž pedagogické fakulty by sotva samy stačily obstarat vzdělání všech kandidátů a kandidátek učitelství pro všechny stupně a druhy škol. Na těchto pobočkách by se mohli vzdělávat hlavně ti kandidáti a kandidátky, kteří by nepotřebovali současného odborného vzdělání na jiných fakultách universitních. Tyto pobočky budou zřizovány tak, aby pro jednotlivé stupně škol byl včas zajištěn potřebný počet učitelstva. Ani rozsahem ani zařízením nebudou dosahovat významu fakult. Ponechává se proto jejich zřizování vládnímu nařízení.

Pro pedagogické fakulty budou platiti obecné předpisy, platné pro ostatní universitní fakulty. Do statutu budou pojaty jen takové předpisy, jichž je zvláště třeba pro pedagogické fakulty vzhledem k jejích zvláštním potřebám a zařízením.

Budou tam na př. předpisy o právním postavení a správě poboček, o délce vzdělávací doby, odstupňované různě pra kandidáty jednotlivých stupňů škol o posluchačích atd.

Pro kandidáty a kandidátky učitelství na mateřských a obecných školách (I. stupně) má být stanovena dvouletá, na měšťanských (II. stupně) tříletá a na školách vyšších stupňů čtyřletá vzdělávací doba.

Za řádné posluchače (posluchačky) mají se přijímat absolventi škol středních se zkouškou dospělosti a škol jim na roveň postavených (obchodních, průmyslových, zemědělských, odborných, učitelských ústavů a jiných), pokud jejich absolventi vykonali zkoušku dospělosti a vyhovují i jiným podmínkám (státní spolehlivosti; mravní bezúhonnosti, tělesné způsobilosti a jiným).

Ve zkušebním řádě budou obsaženy předpisy o zkouškách pro kandidáty (kandidátky) učitelství na jednotlivých stupních a druzích škol a naznačen studijní plán, který posluchačům (posluchačkám) předepíše účelný postup studií, aby mohli v stanoveném čase vyhovět požadavkům zkušebního řádu.

Na úplně vybudované pedagogické fakultě bude asi 20 stolic pro profesory jednotlivých oborů. Vedle nich tam ještě budou lektoři, asistenti a jiní pomocní pracovníci. Na osobní výdaje pedagogické fakulty bude potřebí přibližně 3,000.000 Kčs, na věcné potřeby 1,000.000 Kčs, tedy asi 4,000.000 Kčs ročně. Na zařizovací náklad bude třeba asi 3,000.000 Kčs. Na tři pedagogické fakulty by bylo tedy potřebí ročního nákladu asi 12,00.000 Kčs. K tomu ještě přistupuje náklad zařizovací v celkové částce asi 9,000.000 Kčs. Osobní náklad by v prvním roce byl ovšem nižší poněvadž by nebylo hned v prvním roce obsazeno všech 20 stolic. Také zařizovací náklad by nedostoupil v prvním roce naznačené výše, poněvadž by všechny ústavy, potřebné pro pedagogickou fakultu, nebyly hned v prvním roce zřízeny.

Odbočky pedagogických fakult se budou zřizovat postupně podle toho, jak bude přibývat posluchačů. V prvním roce zřízeny nebudou: Celkový náklad na jednu odbočku, na které bude asi 10 stolic, bude asi poloviční.

Dosavadní ústavy pro vzdělávání učitelstva v českých zemích (4 pro učitelky mateřských škol, 7 pro učitelky domácích nauk, 22 pro učitelstvo obecných škol, 2 pro učitelky odborných škol pro ženská povolání) a jiná zařízení pro pedagogickou přípravu učitelstva (pedagogický seminář pro profesory škol zemědělských, pedagogický seminář pro učitelky hospodyňských škol a jiné) vyžadují ročního nákladu asi 30,000.000 Kčs. Po zřízení pedagogických fakult by nebylo těchto ústavů a zařízení již potřebí a bylo by možná je postupně rušit aneb přeměňovat v jiné školy a ústavy, pokud by jich bylo třeba. Získaných peněz by se užilo na pedagogické fakulty. Podobně i na Slovensku by odpadly náklady na dosavadní způsob učitelského vzdělání. Žáci a žačky, kteří se nyní vzdělávají na učitelských ústavech, by se potom vzdělávali v středních a odborných školách. Zvláštní třídy nebo školy pro ně nebude zpravidla tře ba zřizovat, neboť bude možno je umístit v dosavadních třídách vyšších středních škol, v nichž počet žactva není úplný. Dosavadní počet absolventů středních a odborných škol, kteří se chtějí věnovat učitelskému povolání, úplně stačí školské v potřebě a není třeba ho z tohoto důvodu nějak zvyšovat. S přibývajícím počtem nově zřizovaných středních a odborných škol bude také přibývat jejich absolventů, kteří si zvolí učitelské povolání, aniž by bylo třeba pro ně zřizovat zvláštní školy neb třídy. Celkový náklad na vzdělání učitelstva by se tedy zřízením pedagogických fakult nijak podstatně nezvýšil.