Vyhovujíc mnoha vážným hlasům, usnesla se vláda dne 9. listopadu minulého roku na vypracování osnovy zákona o obnovení university v Olomouci. Tato osnova byla přeložena sněmovně a přidělena kulturnímu výboru v tisku čís. 176. Universita v Olomouci byla založena nejprve jako jesuitská kolej r. 1570 a dva roky na to byla potvrzena císařem Maxmiliánem II. Je tedy naší druhou nejstarší universitou po universitě Karlově: Prošla velmi pestrou historií, ale v minulém století byly její fakulty jedna po druhé rušeny až na konec zbyla pouze fakulta theologická a universitní studijní knihovna. Zákon, jejž vláda navrhuje, má odčiniti tuto křivdu rakausko-uherské říše.

Další důvody, které mluví pro obnovu university v Olomouci, jsou tyto:

Universita Karlova i brněnská universita Masarykova jsou přetíženy, a to nejen dnes, kdy je mimořádný nával posluchačů, zaviněný poměry poválečnými, nýbrž byly přetíženy již před válkou, kdy počet našich universit a ostatních vysokých škol nedosahoval stavu, jaký přísluší národu naší kulturní úrovně, srovnáme-li jej s počtem vysokých škol jiných vzdělaných národů. Tento nedostatečný stav trvá v celku i dnes. Projevuje se hlavně velkou překrveností našich vysokých škol, zejména fakult lékařských, právnických, ale též filosofických. Samozřejmě, příliš veliký počet studentů, připadající na jednu učitelskou sílu, nemůže prospívat vysoké úrovni studia, neboť i pro vysokou školu platí jako didaktická zásada co nejtěsnější a nejhojnější osobní styk mezi učitelem a žákem. Toho nelze dosáhnouti v přeplněných učebnách, cvičebnách a klinikách, a Československo se tím dříve a i dnes nepříznivě odlišuje od jiných států s pokročilou universitní kulturou, zejména od Sovětského Svazu, Britannie a Spojených Států Severoamerických. Kromě toho je nebezpečí, že přelidněné vysoké školy se stávají střediskem přebujelého politického života akademického, jehož formy pak někdy vybočí z mezí, žádoucích pro zdravý a prospěšný politický život akademické mládeže. Proto je zdravou myšlenka decentralisace vysokých škol, která zároveň hoví zásadě regionalismu v kulturním životě národa.

Olomouc se hodí znamenitě za středisko obnovené university. Je to město, které při své zeměpisně ústřední poloze není zatíženo velkým průmyslovým ruchem a které si vždy zachovalo ráz města vysoce kulturního nejen svými historickými památkami a tradicí, nýbrž i čilým ruchem vědeckým. Neztratilo nikdy zcela; ani za Rakouska, ráz bývalého universitního střediska. Zejména lékařské vědy byly pěstovány v Olomouci se značným úspěchem, zvláště v celém údobí první republiky. V Olomouci fungovalo několik vědeckých a kulturních společností dobré úrovně a pracovalo tam vždy několik badatelů evropské pověsti. Byly zde pěstovány i vědy přírodní, filosofie a ovšem theologie, která byla soustředěna na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě.

Podle vládního návrhu má být obnovená universita nazvána universitou Palackého. Bude tím vzdána vhodně pocta tomuto rodáku moravského Valašska, jehož dílo mělo tak pronikavý vliv nejen na naši vědu, nýbrž i na celou naši národní kulturu. Palackého universita nemá býti zřízena celá najednou, nýbrž postupně podle hospodářských možností státu a podle poměrů osobních v naší vědecké obci. Nejdříve bude k fakultě bohoslovecké, jež si má zachovati své dosavadní jméno Cyrilometodějské fakulty, připojena fakulta lékařská. Jsou pro to dobré předpoklady, poněvadž olomoucká zemská nemocnice je slušně vybavena, má výbornou pověst a některá z jejích oddělení jsou vedena profesory a docenty Masarykovy university v Brně. Stačí doplniti tuto nemocnici o některé menší kliniky a zříditi dvě posluchárny vedle několika ústavů pro theoretické obory. Teprve později by byly připojeny též fakulty právnická a filosofická, tak, aby Palackého universita byla kompletní v roce 1948, kdy budeme slavit 600. výročí založení Karlovy university v Praze. Avšak úplné vybavení olomoucké university je rozvrženo na dobu aspoň 10 let. Přírodovědecká fakulta v Olomouci zřízena nebude, protože taková fakulta se nalézá v Brně a kryje potřebu přírodovědy pro zemi moravsko-slezskou. Kromě toho by byla fakulta přírodovědecká spojena s velkým nákladem, jakožto fakulta nejdražší.

Sociální poměry studentstva budou podle vládní důvodové zprávy obstarány zřízením studentské koleje a mensy v objektech, které již k tomu byly vybrány. Obnovení lékařské fakulty v Olomouci si vyžádá náklad něco přes 10 milionů korun pro tento rok a asi 5 milionů ročně v dalších letech. Není to náklad vysoký, srovnáme-li jej s nákladem na jiné vysoké školy a zejména přepočítáme-li jej na jednoho posluchače. Běžný omyl, že vysoké školy jsou drahé, lze opraviti, srovnáme-li takto vypočítaný náklad na vysokých školách a na různých školách nižšího typu. Ukáže se, že pro university je tento náklad poměrně malý.

Vláda připravila návrh tohoto zákona po zralých přípravách v rámci povšechného plánování, které se bude týkati nejen hospodářského života, nýbrž i života kulturního. Touto širokou základnou své kulturní politiky se vláda přimyká ke kulturně-politickým zásadám již běžně prováděným v jiných pokročilých zemích, zejména v Sovětském Svazu a v Britannii.

Kulturní výbor, uváživ všechny tyto důvody, usnesl se ve své schůzi dne 20. února jednomyslně doporučiti sněmovně, aby vládní návrh zákona o obnovení university v Olomouci byl přijat beze změny.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, chtějíc odčiniti nepřátelské akty rakouských vlád proti starobylé universitě olomoucké, usneslo se na tomto zákoně:

Starobylá universita olomoucká se obnovuje v plném rozsahu jako československá státní universita v Olomouci s fakultami bohosloveckou, právnickou, lékařskou a filosofickou a bude se nadále nazývati "Universita Palackého".

(1) Fakultě bohoslovecké se ponechává pojmenování "Cyrilometodějská fakulta bohoslovecká".

(2) Dobu, kdy zahájí činnost fakulty právnická, lékařská a filosofická, stanoví ministr školství a osvěty.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr školství a osvěty.