Prozatímní Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Za účelem výstavby a povznesení zemědělství a lesnictví a k podpoře a hájení zemědělských a lesnických zájmů se zřizují v zemích českých,;Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze, na Slovensku "Jednotný svaz slovenských zemědělců" se sídlem v Bratislavě (dále jen "Svazy").

(2) Svazy jsou samosprávnými korporacemi veřejného práva, mohou na.bývati práv a se zavazovati; podléhají dozoru ministerstva zemědělství.

(1) Úkolem Svazů jest sdružiti zemědělce slovanských národností a podporovati je za účelem zvelebení zemědělské výroby a povznesení hospodářské, sociální a kulturní úrovně venkova.

(2) Svazy jsou vrcholnými zájmovými organizacemi zemědělců, zastupují výlučně jejich zájmy a podávají návrhy a posudky ve věcech, týkajících se zemědělství a lesnictví, vládě a pří.slušným úřadům; úřady slyší Svazy v zásadních otázkách, týkajících se zemědělství a lesnictví.

(3) Ministr zemědělství může v dohodě S příslušnými ministry, po případě s předsedou nejvyššího úřadu cenového, na Slovensku též v dohodě s příslušnými pověřenci, přenésti na Svazy úkoly veřejného zájmu, zejména úkoly, jež souvisí se zajištěním a zvelebováním zemědělské a lesní výroby.

(4) K provádění vlastních úkolů (odstavec 1 a 2) mohou Svazy ukládati povinnosti svým členům a v oboru přenesené působnosti (odstavec 3) i nečlenům.

(1) Členy Svazů;se mohou po dosažení 18. roku dobrovolně státi:

a) vlastníci, pachtýři a jiní uživatelé zemědělské a lesní půdy, ze které se platí pozemková daň,

b) rodinní příslušníci osob uvedených pod písm. a), pokud činnost v rodinném podniku jest jejich hlavním povoláním.

(2) členy Svazů jsou zemědělské, zemědělsko-osvětové, zemědělsko-zahradnické a zahrádkářské, lesní, lesnické, myslivecké, šlechtitelské a chovatelské organizace a jiná podobná zařízení, dále ústředí zemědělských a lesních družstev a jejich ústřední organizace, ve všech těchto případech jen jako samostatné právnické osoby, nikoliv však jejich nižší organizační složky a členové, pokud, se tito nestali již dobrovolnými členy podle odstavce 1.

(3) Členové Svazů jsou zároveň členy jejich složek (§ 4), pokud nebude ustanoveno (§ 7) jinak.

(1) Svazy se člení na:

a) místní sdružení a

b) okresní sdružení.

Tato sdružení jsou samosprávnými korporacemi veřejného práva.

(2) V každé obci se zřídí místní sdružení; vyžadují-li toho okolnosti, může býti se souhlasem příslušného Svazu zřízeno pro několik obcí jedno místní sdružení. Okresní sdružení se zřídí zpravidla v každém soudním okrese.

(3) Sdružení v předchozím odstavci označená mohou samostatně nabývati práv a se zavazovati; pokud však jednotlivé finanční opatření přesahuje rámec obvyklého hospodaření, je třeba k němu souhlasu předsednictva příslušného Svazu.

(4) K usměrnění činnosti Svazů, zejména s ohledem na jednotlivé výrobní oblasti, mohou Svazy zřizovati oblastní sdružení; tato sdružení nemají však způsobilost k právům.

(1) Orgány Svazů a jejich složek jsou:

1. Orgány místních sdružení:

a) valná hromada;

b) místní výbor, který se skládá z předsedy, místopředsedy a z 6 dalších členů, vesměs volených (§ 6);

c) místní důvěrníci jednotlivých výrobních odvětví (řepařů, chmelařů, bramborářů, chovatelů koní, skotu, vepřového bravu a pod.).

2. Orgány okresních sdružení:

a) okresní sjezd, který se skládá z volených delegátů místních sdružení příslušného soudního okresu;

b) okresní výbor, který se skládá z předsedy, místopředsedy a z dalších 10 členů, kteří jsou voleni (§ 6), a z předsedů okresních odborů jednotlivých výrobních odvětví;

c) okresní odbory jednotlivých výrobních odvětví, které se skládají z důvěrníků místních sdružení.

3. Orgány Svazů:

a) ústřední sjezd, který se skládá z delegátů okresních sdružení;

b) předsednictvo, které se skládá z předsedy, tří místopředsedů, pěti dalších členů a generálního tajemníka;

c) ústřední výbor, který se skládá z členů předsednictva a z dalších 30 členů, kteří jsou valeni (§ 6), a dále z předsedů ústředních odborů jednotlivých výrobních odvětví a předsedů přičleněných [§ 11, písm. a)] organizací; zvolení členové ústředního výboru volí ze svého středu předsednictvo.

Předseda a místopředsedové předsednictva jsou předsedou a místopředsedy ústředního výboru;

d) ústřední odbory jednotlivých výrobních odvětví, které se skládají z předsedů a místopředsedů příslušných oblastních odborů, které budou zřízeny (§ 7, odst. 1).

(2) K hájení zájmů lesního hospodářství kooptují předsednictva Svazů a ústřední výbory se souhlasem ministra zemědělství, na Slovensku také se souhlasem pověřence pro zemědělství a pozemkovou reformu, přiměřený počet dalších členů z řad lesních odborníků. U žádného z těchto orgánů nesmí však počet lesních odborníků převyšovati jednu třetinu úhrnného počtu členů.

Volby orgánů Svazů a jejich složek se provádějí podle zásad tajného a rovného hlasovacího práva a podle zásady poměrného zastoupení. Volby orgánů místních sdružení Svazů provádějí se přímo, volby ostatních složek prostřednictvím delegátů. Kandidátní listiny pro volby do místních sdružení mohou podávati pouze politické strany, zastoupené v Národním shromáždění, pokud mají v obci ustavenu místní organizaci. Podmínky práva volebního, volitelnosti a volební řízení se upraví bližšími předpisy (§ 7) přiměřeně podle zásad řádu volení do místních národních výborů.

(1) Ministr zemědělství se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem vnitra vydal bližší prováděcí předpisy o organizační výstavbě a o volbách orgánů Svazů a jejich složek, jež schvaluje vláda, a vyhlásil je v Úředním listě republiky Československé.

(2) Stanovy Svazů a jednací řády, přijaté ustavujícími sjezdy, předloží vládě ke schválení ministr zemědělství a vyhlásí je v Úředním listě republiky Československé.

(3) Až do provedení voleb orgánů Svazů a jejich složek zastupují Svazy a jejich složky a vykonávají správu jejich věcí Přípravné výbory Svazů, jmenované ministrem zemědělství, pokud jde o Jednotný svaz slovenských zemědělců, v dohodě s pověřencem pro zemědělství a pozemkovou reformu.

Pro oblast země Moravskoslezské se zřizuje úřadovna Jednotného svazu českých zemědělců p.ro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně.

(1) Předsednictva Svazů ustanovují ve veřejnoprávním nebo soukromoprávním služebním poměru, povyšují a propouštějí zaměstnance Svazů a jejich složek v rámci systemisace služebních míst, schválené ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(2) Pokud nebude schválena systemisace služebních míst podle odstavce 1, jest třeba k ustanovení a povýšení zaměstnanců předchozího souhlasu ministerstev zemědělství, vnitra a financí.

(3) Služební a platové poměry těchto zaměstnanců (odstavec 1) se upravují v mezích platných předpisů služebním a platovým řádem, který vyžaduje souhlasu ministerstev zemědělství, vnitra, ochrany práce a sociální péče a financí.

(4) Na zaměstnanče podniků Svazů se vztahují platové předpisy platné pro příslušnou skupinu zaměstnaneckou.

(5) Schválení, po případě souhlas podle odstavců 1 až 3, udělují příslušná ministerstva, jde-li o Jednotný svaz.slovenských zemědělců, v dohodě s příslušnými pověřenci.

(1) Správní náklady Svazů a jejich složek hradí se členskými příspěvky, které stanoví ústřední výbor příslušného Svazu, všeobecnými zemědělskými příspěvky, zvláštními příspěvky, příspěvkem státu a jinými příjmy (dary a pod.).

(2) Výši všeobecných zemědělských příspěvků stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším úřadem cenovým po slyšení ústředních výborů Svazů; vybírají se jako přirážky k dani pozemkové. Pro vyměřování, předpisování, vybírání a vymáhání těchto přirážek platí přiměřeně všeobecná ustanovení o pozemkové dani a o přirážkách k dani pozemkové s výjimkou ustanovení o obecních přirážkách. Všeobecné zemědělské příspěvky mohou býti vybírány také od poplatníků daně pozemkové, kteří nejsou členy Svazů.

(3) Výši zvláštních příspěvků, které se vybírají za odbornou činnost Svazů, ze které určitá odvětví zemědělské výroby mají zvláštní výhody, stanoví předsednictva Svazů se schválením příslušných ústředních úřadů (pověřenectev).

(4) Příspěvky, které nejsou vybírány jako přirážky k po-zemkové dani, se vybírají přímo a mohou býti vymáhány politickou exekucí na podkladě výkazů nedoplatků potvrzeného příslušným Svazem.

(5) Rozpočty Svazů vyžadují souhlasu mini.stra zemědělství a ministra financí.

(6) Svazy vydají příspěvkové řád.y, které vyžadují schválení ministrů zemědělství a financí a předsedy nejvyššího úřadu cenového; vyhlásí je ministr zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

(7) V případech uvedených v odstavcích 3, 5 a 6 jest postupovati, pokud jde o Jednotný svaz slovenských zemědělců, po předchozí dohodě s příslušnými pověřenci.

Ministr vnitra v dohodě s ministrem zemědělství, na Slovensku též v dohodě s příslušnými pověřenci, může po dobu dvou let od počátku účinnosti tohoto zákona, pokud jde o organizace a zařízení vzniklé před jeho účinností:

a) včleniti dosavadní zemědělské, zemědělsko-osvětové, zemědělsko-zahradnické, zahrádkářské, lesní, lesnické, myslivecké, šlechtitelské a chovatelské organizace a zařízení do příslušných Svazů nebo k nim přičleniti,

b) zrušiti zemědělské nebo lesní organizace nebo zařízení nebo je sloučiti nebo nově zříditi,

c) při včlenění nebo zrušení organizací a zařízení určiti, že jejich jmění přechází na příslušný Svaz jako jmění účelové, nebo že po uspokojení nebo zajištění věřitelů splývá se jměním příslušného Svazu.

(1) Ke zřízení nových organizací zemědělských a lesních a výrobních družstev zemědělských a lesních a podobných organizací, jež výhradně nebo převážně mají sloužiti zájmům zemědělství a lesnictví, jest třeba také souhlasu ministerstva zemědělství. Tohoto souhlasu není třeba ke združstevnění podniků uvedených v § 1, odst. 3, písm. b) dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského. Předpisy spolkového zákona zůstávají jinak nedotčeny.

(2) Výrobními zemědělskými a lesními družstvy rozumějí se podle tohoto zákona družstva, jejichž předmětem podnikání je obhospodař ování zemědělské nebo lesní půdy.

(1) Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnická komora v Bratislavě se rozpouštějí.

(2) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona přejdou na příslušný Svaz všechna oprávnění, jakož i jmění včetně všech práv a závazků Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnické komory v Bratislavě.

(3) Pokud nebyla skončena likvidace zemědělských a lesních organizací a zařízení, které byly Svazem zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze nebo Rolnickou komorou v Bratislavě zrušeny nebo včleněny před účinností tohoto zákona, skončí tuto likvidaci příslušný Svaz podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro zemědělství a pozemkovou reformu.

(1) V mezích své veřejnoprávní působnosti jsou Svazy osvobozeny od zvláštní daně výdělkové, poplatků, jakož i ad dávek za úřední úkony ve věcech správních a jiných veřejných dávek.

(2) Movité jmění Svazů a jejich složek je osvobozeno od poplatkového ekvivalentu.

Za újmy, které by případně vznikly provedením tohoto zákona (§ 11), neposkytuje se náhrada.

Právní jednání a úřední úkony nutné k provedení tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků a veřejných dávek.

Kdo vědomě nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost uloženou podle § 2, odst. 4, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek pokutou do 20.000 Kčs nebo vězením do 2 měsíců. Ukládá-li se pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění až do 2 měsíců.

Použivatelnost vládního nařízení ze dne 22. srpna 1942, č. 294 Sb., o organizaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě, a zákona ze dne 2, června 1942, č. 130 Sl. z., o Rolnické komoře, jakož i předpisů podle nich vydaných, se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu byl nadiktován za okupace zemědělcům a byl vybudován Němci na zásadách totalitního fašistického režimu a sloužil protičeské válečné politice nacistů. V důsledku toho byla vyhláškou ministra zemědělství ze dne 28. květná 1945 nařízena likvidace Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu.

Za obdobných poměrů vznikla na Slovensku Rolnická komora, která má v celku stejnou organizaci a stejné poslání jako likvidovaný Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu.

K hájení zájmů zemědělců a za účely vytčenými v osnově je nutno vybudovati nové vrcholné zájmové organizace, které by byly vybudovány na demokratických zásadách a které by plně vyhovovaly zásadám svobodné, lidové Československé republiky. K tomuto účelu zřizují se Jednotný svaz českých zemědělců v Praze a Jednotný svaz slovenských zemědělců v Bratislavě. Jednotný svaz českých zemědělců a Jednotný svaz slovenských zemědělců budou sdruženy v ústřední radě zemědělců republiky československé, která se zřizuje zvláštním zákonem jako vrcholná zájmová organizace zemědělců celé republiky československé.

Jednotný svaz českých zemědělců a Jednotný svaz slovenských zemědělců se zřizují jako samosprávné korporace veřejného práva, které podléhají dozoru ministerstva zemědělství. Členství ve Svazech je dobrovolné, pouze u.subjektů uvedených v § 3, odst. 2 jest členství povinné. Orgány Svazů a jeho složek, a to místní, okresní a ústřední výbor volí členové Svazu přímo nebo prostřednictvím svých delegátů, jak o tom má ustanovení § 6; místní důvěrníci, uvedení v § 5, odst. 1, písm. c), nebudou voleni podle zásad obsažených v § 6, nýbrž přímo valnou hromadou podle předpisů, které budou vydány podle § 7 osnovy.

Přesto, že Svazy sdružují pouze členy, kteří k nim dobrovolně přistoupí, mohou, se zřetelem na různá pověření veřejno-právními úkoly v jednotlivých právních předpisech, ukládati povinnosti též nečlenům, což vyžaduje s hlediska zemědělské a lesní výroby veřejný zájem. Za účelem zvelebení a zajištění zemědělské a lesní výroby mohou býti na Svazy přeneseny další úkoly veřejného zájmu.

Členy Svazů mohou býti fysické i právnické osoby. Členství osob fysických je dobrovolné a není omezeno výměrou zemědělské a lesní půdy. Bylo ovšem nutno stanoviti minimální věkovou hranici. Za hlavní povolání u rodinných příslušníků považuje se povolání v rodinném podniku, t. j. v podniku, náležejícím obvykle ascendentům, v němž pracuje i celá rodina, jestliže rodinnému příslušníku jest zdrojem jeho hlavních příjmů a poskytuje mu, popřípadě i jeho rodinným příslušníkům, hlavní zdroj obživy. Členství organizací uvedených v § 3, odst. 2 jest povinné, jelikož u právnických osob by bylo těžko podchytiti dobrovolné rozhodnutí státi se členem Svazu.

Naproti tomu zemědělská a lesní výroba vyžaduje, aby zmíněné organizace byly ve Svazech zastoupeny a aby jejich zájmy byly Svazy též hájeny. Nespadají sem samozřejmě organizace živnostensko-právní, jako na př. společenstevní organizace zahradnické. Členství osob uvedených v odstavci 1 jest dobrovolné, třeba že jde o členství ve veřejně-právní korporaci, a to z toho důvodu, že osnova na rozdíl od dřívější organizace z doby nesvobody - úmyslně ponechává rozhodnutí o členství svobodnému a demokratickému rozhodnutí každého jednotlivce.

Svazy se člení na místní a okresní sdružení, které mohou v rámci obvyklého hospodaření nabývati práv a se zavazovati. Několik okresních družení může Svaz sloučiti v sdružení oblastní. Oblastní sdružení nemají způsobilost k právům, nemohou nabývati práv ani se zavazovati.

Ustanovení toto obsahuje základní předpisy o orgánech Svazů a jejich složek. Bylo nutno v odstavci 2 normovati možnost kooptování lesních odborníků do předsednictva a ústředního výboru Svazů, čímž se má vyhověti skutečnosti, že lesní zákony vzhledem k důležitosti lesů neponechávají hospodaření v lesích neomezeně jejich majitelům, nýbrž zavedly zákonný odborný dozor na hospodaření v lesích. Je proto nutno i ve veřejnoprávní korporaci, která bude vykonávati vliv na lesní politiku a hájiti zájmy lesnictví, zajistiti zastoupení lesním odborníkům pro případ, že by tito nebyli do uvedených orgánů Svazů povoláni již volbou z řad členů Svazu.

Podrobnosti o organizační výstavbě Svazů, a orgánech Svazů a jejich volbě ustanoví vyhláška ministra zemědělství po schválení vládou. Na stanovách Svazů, které podrobně určí příslušnost Svazů a příslušnost jejich orgánů, usnese se sjezd Svazu. Stanovy vyžadují schválení vlády a nabudou účinnosti vyhlášením v Úředním li.stě republiky Československé.

Do provedení voleb orgánů Svazů a jejich složek bude zastupovati Svaz a jeho složky a bude vykonávati správu Svazu a jeho složek Přípravný výbor příslušného Svazu, který v českých zemích byl již jmenován ministrem zemědělství. Přípravný výbor provede též veškeré přípravné práce nutné k vybudování Svazu.

Pro oblast země Moravskoslezské se zřizuje úřadovna Jednotného svazu českých zemědělců pro zemi Moravskoslezskou. Úřadovna Svazu pro zemi Moravskoslezskou bude vykonávati svou činnost jménem Svazu v oboru působnosti na ně Svazem přenesené.

Věcné i osobní náklady Svazů a jejich složek budou uhrazeny všeobecnými zemědělskými příspěvky, zvláštními příspěvky, členskými příspěvky " různými příjmy Svazů a příspěvkem státu. Všeobecné zemědělské příspěvky se vybírají ve formě přirážky k dani pozemkové a to i od osob, které se nestanou členy Svazů. Všeobecná příspěvková povinnost jest odůvodněna tím, že Svaz bude podporovati vše obecné zájmy zemědělství bez ohledu na to, zda všichni, kdož se mohou dobrovolně státi jeho členy, této možnosti dříve či později použijí. Jest též nutno míti na zřeteli, aby berní orgány nebyly zatíženy tím, že by musely vésti evidenci plátců pozemkové daně, kteří jsou a kteří nejsou členy Svazu. Zvláštní příspěvky stanoví předsednictvo příslušného Svazu; budou se vybírati za činnost Svazu ve prospěch určitého odvětví zemědělské výroby, na př. přirážka k ceně řepy, chmele a pod. Výši členských příspěvků stanoví ústřední výbor Svazu. Tyto příspěvky se budou vybírati přímo, a to pouze od členů Svazu. Osobní i věcné náklady Svazů, které nebudou uhrazeny všeobecnými zemědělskými příspěvky, zvláštními příspěvky a členskými příspěvky, budou uhrazeny příspěvkem státu a zvláštními příjmy Svazu (dary a pod.). O výši a vybírání příspěvků vydá Svaz příspěvkový řád, který bude vyžadovati souhlasu ministra zemědělství, ministra financí a předsedy nejvyššího úřadu cenového. Příspěvkový řád bude uveřejněn v Úředním listě. Všude tam, kde jde o Jednotný svaz slovenských zemědělců, bude postupováno v dohodě s příslušnými pověřenci.

Za účelem ukončení výstavby zemědělství a lesnictví, započaté podle vládního nařízení č. 294/1942 Sb., po případě podle slovenského zákona č. 130/1942 Sl. z., jež dosud nebyla skončena, může ministr vnitra v dohodě s ministrem zemědělství dosavadní organizace a zařízení jak jsou v § 11 osnovy uvedeny, do příslušného Svazu včleniti, k němu přičleniti, popřípadě tyto organizace nebo zařízení zrušiti, sloučiti nebo nově zříditi. Účinky včlenění, přičlenění, sloučení a zrušení organizací a zařízení jakož i řízení za účelem včlenění, přičlenění, sloučení a zrušení organizací a zařízení budou případ od případu určovány.

Ke zřízení nových organizací zemědělských a lesních a výrobních družstev zemědělských a lesních a podobných organizací, jež výhradně nebo převážně mají sloužiti zájmům zemědělství a lesnictví, vyžaduje se též souhlas ministra zemědělství, aby bylo s hlediska zemědělské a lesní výroby zaručeno, že zřizovány budou pouze organizace potřebné. Aby ministerstvo zemědělství mělo přehled o zmíněných organizacích a výrobních družstvech zemědělských a lesních, povede ohledně nich potřebnou evidenci.

Likvidace Svazu zemědělství a lesnictví byla nařízena vyhláškou ministra zemědělství ze dne 28. května 1945, která byla uveřejněna v Úředním listě ze dne 29. května 1945. Likvidaci provádí likvidační komise, jmenovaná ministrem zemědělství. Podobně se stane, pokud jde o Rolnickou komoru v Bratislavě. Dnem účinnosti zákona přejdou na Svaz všechna oprávnění, založená různými právními předpisy, dále jmění včetně všech práv a závazků Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v likvidaci. Jednotný svaz českých zemědělců převezme též od Svazu zemědělství a lesnictví všechny zaměstnance ve veřejně-právním a soukromě-právním služebním poměru a veškeré závazky, které Svaz zemědělství a lesnictví měl vůči svým zaměstnancům. Totéž bude platiti ohledně Rolnické komory v Bratislavě a o Jednotném svazu slovenských zemědělců.

Jelikož dosud nebyla skončena likvidace zemědělských a lesních organizací a zařízení, které byly Svazem zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu v Praze a Rolnickou komorou v Bratislavě zrušeny, včleněny neb sloučeny, provede konečnou likvidaci příslušný Svaz podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro zemědělství a pozemkovou reformu.

Ministerstvo zemědělství může případně v dohodě s pří slušnými resorty převésti na Svazy úkoly veřejného zájmu a může k tomu účelu ukládati i nečlenům Svazů povinnosti. K zajištění splnění uložených povinností je nutno stanoviti trestní sankci.

Ostatní ustanovení osnovy nevyžadují bližšího rozboru.

O nákladech, které z provádění osnovy vzniknou státní pokladně, bylo pojednáno ve výkladu k § 10.